Obrazem: Do pilířů majestátní Šmejkalky se zakusují rypadla. Hned vedle proudí D1
Demolice původní konstrukce mostu Šmejkalka na D1. Foto: Pavel Švestka, s.r.o.
Práce na první polovině mostu potrvají do srpna.
Práce na první polovině mostu potrvají do srpna.
to je ten úpně nový most na té úplně nové dálnici jak se kdysi vychloubal pán Bábiš??? „Postavil jsem celou novou D1“
Takže most co má 80 let při rekonstrukci ještě mimochodem pobere dvojnásobnou zátěž – respekt…
Tak Babiš přeci jen dodrží co slíbil. Že do konce volebního období opraví komplet celou D1 🙂
Bude příprava na 3 pruhy nebo se to za 10 let bude dělat znova?
Za 10 let tu bude o hezkých pár desítek tisíc méně obyvatel, vrcholu intenzit dopravy už bylo dosaženo.
V republice možná… ale v Praze? Nemyslím si…
Předpokládal bych, že už se to staví jako třípruh.
V letáku k opravě se píše: „Šířkové uspořádání nového mostu je
v kategorii D29,5, tak aby výhledově umožňovalo provoz třemi jízdními pruhy v každém směru jízdy…tj. rozšíření v základním příčném uspořádání o 0,75 m vně na obě strany „
Do 30-50let prece do Brna budete jezdit VRT…autem dojede někam do poli za Prahu bez metra, auto necháte tam, pojedete hodinu a pak zase přestupovat. Cena bude jako za tu jizdu autem.
A proč do toho VRT výchozího / projíždějícího Prahou nenastoupíte přímo v Praze? Tedy pokud to pro vás bude výhodnější…
Dost široké na tři pruhy se to samozřejmě už staví. Mě by ale zajímalo, proč jste pojal podezření, že se D1 bude za 10 let na tři pruhy v každém směru rozšiřovat? To AFAIK vůbec není na stole.
BTW: V české dálniční síti existují o dost přetíženější úseky, než zrovna D1 za Mirošovicemi směrem na Brno. Ty budou mít zcela nepochybně a logicky prioritu.
stavba původního mostu proběhla v etapě 1939-42 (jeden oblouk) a 1946-49 (druhý oblouk a dokončení celého mostu). Rekonstrukcí se vymění stojky, ale oblouky, památkově chráněné, se demolovat nebudou. Přerušení stavby dálnice 1949 až 1967 vypadá jako trestuhodná mezera, ale dvacetileté pauzy známe i dnes, např. D49.
Po válce byly jiné starosti, než stavět dálnici, vzhledem ktomu, kolik bylo tenkrát motorových vozidel. Tehdy bych tu mezeru, kvůli poválečné obnově chápal.
Přídělový (lístkový) systém, který byl zaveden v roce 1939 a zrušen byl až v květnu 1953, v souběhu s tzv. měnovou reformou
https://www.researchwriter.cz/2023/06/01/1953-menova-reforma-listkovy-system-konec-prideloveho-systemu/
Tzv. měnová reforma byl komunistický eufemismus pro státní bankrot. Dokázali to už pět let po převzetí absolutní moci…
Nechcem režim obhajovať, ale bolo to len 8 rokov po totálnej deštrukcií hospodárstva vojnou. Napríklad Británia sa prídelového systému zbavila až v roku 1954, rok po ČSR a to na rozdiel od nás nemala deštrukciu prechodom frontu.
Poškození průmyslové základny ČSR válkou bylo nesrovnatelně menší než Londýn vybombardovaný prakticky do sutin. U nás byly některé větší bitvy (Dukla, okolí Ostravy), ale v konečné verzi války utrpěla spíš sabotovaná dopravní infrastruktura než celý průmysl.
Státní bankrot ČSR způsobil poválečný režim a komunisti – znárodnění průmyslu, nahrazení managementu různými nekompetentními kretény alias „dělnickými kádry, násilná kolektivizace a naprostý rozklad zemědělství právě začátkem 50. let, nemluvě o vyhnání Němců…
Vyhnanie Nemcov ale nebola robota komunistov, to spravil ešte Beneš, navyše zničenie priemyselnej základne (kapitálu, viď napr. vybombardovanie Škodovky a Mostecka pár týždňov pred koncom vojny našimi „spojencami“) a infraštruktúry sa dáva do poriadku podstatne horšie než zničenie mesta, pretože ak už máte náhradné ubytovanie pre ľudí (a to briti už mali), tak vám ekonomika funguje, ale keď máte priemysel zničený, tak nemáte z čoho rekonštruovať. Čo sa týka škôd prechodom frontu, nejde ani tak o škody po bojoch, ako o škody spôsobené nemeckými deštrukciami. Navyše do toho akcia b, čo nebolo tiež lacné pre vojnou zničený štát, ale s… Číst vice »
Zaprvé tehdy byla ekomika buržoazní pavědou, zadruhé posílali nežádoucí lidi rubat uran pro sověty bez nároku na mzdu.
Ekonomika se fakt startuje špatně, když dělníci nedostanou zaplaceno a stroje z továrem si odvezli „osvoboditelé“ jako válečnou kořist.
Sorry za OT.
Stroje si odvážali najmä z nemecka, ale máte pravdu v tom, že deštrukcia priemyslu a infraštruktúry za vojny všetkými 3 stranami tomu rozhodne nepomohla.
Prosím tě, jen upřesňující otázka: tyhle nesmysly se u vás v Horních Uhrách učíte ve škole, nebo jsi akorát naprosto vypatlaný bolševický idiot?
Písal som, že sa režimu nezastávam, len hovorím, že to rozhodne nebola jednoduchá situácia a dokážem pochopiť, že sa rozhodli pre menovú reformu, aby sa zbavili prídelového systému, prostecelá situácia bola zlá, rozhodne to nebolo tak, že by všetko fungovalo skvele pred príchodom komunistov.
Takže asi b)…
Ešte som zabudol na akciu močiar (likvidácia malárie likvidáciou močiarov reguláciuo bodrogu a latorice, postrekmi DDT a masovým podávaním akrichínu a chinocídu, 1950-55) a rozbiehajúcu sa akciu t (likvidáciu týfusu masovým odvšivovaním pomocou DDT a masovým podávaním tetracyklínu, 1953-56), ktoré tiež neboli lacné, ale boli do určitej miery obdivované aj v zahraničí (a poslúžili ako model pre následnú likvidáciu prenosnej obrny o niekoľko rokov neskôr), čiže sa toho zo štátneho rozpočtu financovalo viac než dosť.
Komunisté úplně zprvu byli proti vyhnání Němců, poté si ho ale vzali plně za své, a Beneš to s nimi již od jednání ještě za války táhl zcela svorně.
Za první republiky vymysleli moc ambiciózní trasu, která dávala smysl jen celá. Kdyby ji naplánovali v trase stávajících směru kolem Kolína, Havl Brodu a pak na Brno asi by ji i stavěli postupně.
Trasa by dávala smysl, kdyby šla přes Polabí a až pak se stáčela k jihu. V kraji, kde se nachází Šmejkalka, je a vždy byla vnitřní periferie.
Doporučuju navštívít třeba okolí Onšova – ten konec světa na vás dýchne.
Dálnice tam sice přinesla „civilizaci“, ale nijak zásadně jim to nepomohlo.
Mezi lety 49 až 67 se nepostavilo nic, zatímco v pauze mezi roky 2010 až 2021 (dvacet?) se postavilo 169 km dálnic. Jenom holt jinde než na D49.
Trať družby, trať Havl. Brod-Brno stavby na Vltavskej a vážskej kaskáde a iné vám prídu nič? Neboli to diaľnice, vzhľadom na množstvo automobilov nepotrebné, ale budovať sa budovalo, čím sa vtedajšieho režimu nechcem nijako zastávať.
Havl. Brod – Brno byla prvorepublikový projekt, který dotáhli.
Všechno ostatní byly stavby pro komunistický těžký průmysl, vážská kaskáda kdyby nebyla válka, se asi začala stavět ve 40- letech…
Presne tak, ale keďže bola vojna, tak sa to všetko odsnulo, čiže gro výstavby (a teda nákladov) bolo v týchto rokoch, ostatne diaľnica bola tiež prvorepubliková. Neviem, kam mierite s tým, že to boli stavby pre ťažký priemysel, proste boli iné priority, ale rozhodne to nebolo tak, že by sa nestavalo nič, ako by niekto mohol nabudnúť dojem z komentáru predrečníka.
Do debaty o dálnicích začnete argumentovat železnicemi. Mohl jste teda vytáhnout i Frontu na maso, tu stihli také zbourat.
Chcel som zabrániť vzniku dojmu, že za 20 rokov sa nič nepostavilo, čo nie je jednoducho pravda, proste vzhľadom k počtu automobilov neboli diaľnice prioritou.