O čtyři hodiny delší a přes severní pól. Finnair obnovil lety do Japonska, vyhýbá se Rusku

A350-900 společnosti Finnair. Foto: FinnairA350-900 společnosti Finnair. Foto: Finnair

Dopravce má připravenou i jižní variantu, využívat je bude podle proudění větrů.

21 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Sten Meller

Spolecnosti Finnair je mi v soucasne situaci velmi lito, jelikoz jejich business je postaveny na ‚the shortcut between Europe and Asia‘. S uzavrenim ruskeho vzdeusneho prostoru vsak tento obchodni model zmizi a letiste v Helsinkach prestane byt pro prepravu z Evropy do Asie relevantni – pokud tedy nenabidnou bezkonkurenci ceny. V podobne situaci je i LOT, ktery se take nahle ocitl na evropske periferii a nejake lety do Asie s predtupem v Asii budou postradat smysl. V pripade LOTu je I problem v uzavrene Ukrajine, coz byl Pro firmu velky trh.

Lumír Práskal

Finnair měl kdysi na tuto lajnu upravenou DC-10-30(ER) registrace OH-LHC, později N345HC. Měla prý přídavné nádrže a vzletovou hmotnost stejnou jako KC-10A Extender. Byla schopná obletět Rusko.

L.Paluzga

Tak ona rámcová ETOPS certifikace typu je samotná k ničemu.

FAA to má tak, že je potřeba certifikovat konkrétní letadlo, posádku, pracovníky údržby, procesy údržby a samozřejmě letovou trasu. EASA to má, pokud vím, velmi podobné.

Známý je např. průšvih American Airlines z roku 2015, kdy na let LAX-HNL poslali „obyčejnou“ A321 bez ETOPS certifikace…

Y.K.

Většinu toho seznamu pochopitelně mají, protože ETOPS létají přes oceány tak jako tak. Takže „jen“ museli připravit severní trasu se záložními letišti, což evidentně pár dní zabralo.

Y.K.

Projde dlouhý odkaz? Rámcové naznačení ideální ortodromy přes Sibiř (červeně) a trasy přes Severní ledový oceán a Aljašku (modře).
https://earth.google.com/web/data=MkEKPwo9CiExV0h1VXA5YzJwX2N6QnlmVGFRc0FqUHJKUTljaGZILXgSFgoUMDBGRUZBQTU2MjIwQUE0MUNDRTIgAQ

Princ Krason

Pise to, ze nejsou prava pro prohlizeni tohto projektu.

Y.K.

už by to mělo jít

Kamui

U tohohle je vidět, jak máme kvůli placatým mapám zdeformovanou představu o tvaru světa, i když všichni víme že Země je kulatá. Let z Evropy do Japonska přes Aljašku na první pohled vypadá jako absurdita. Ale když se člověk podívá na globus (který skoro nikdo doma nemá), tak to najednou dává perfektní smysl.

Pražec

Ano, hlavně je vidět, že přes ten pól to není žádná zbytečná zajížďka na sever. Akorát od Aljašky je to do Japonska ještě slušná štreka.
Globus taky nemám, ale všichni se na něj můžeme mrknout např. tady:
https://www.webglearth.com

Jiří Kocurek

Google Earth je zdarma, http://www.google.com/maps při dostatečném oddálení také zobrazuje globus.
Jak zobrazit co nejpřesněji kouli na ploše, to je věda sama o sobě už od dob starověkých mořeplavců.

Pražec

Ale ti promítali na plochu nebeskou sféru.
Zeměpisnou délku umíme měřit až od 18. stol.

Jiří Kocurek

Tady se dočtu o Ptolemaiovi: https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_longitude

Přesnost vždycky záleží na tom, jak velkou chybu je možné akceptovat. Ptelemaios se trefil docela dobře, když si jeden uvědomí, co měl k dispozici. Dnes umíme změřit, že se severní Amerika pohybuje na západ asi o 2 cm ročně.

Y.K.

Tak tvar světa ještě celkem jo, kromě plochozemců, ale poměry zemí na severu a u rovníku v hlavě zdeformované máme. Je to věda dostat kouli na papír. 🙂

Rudolf Tuček

Podle knihy „dálkovky zlatá éra ČSA“ když chtěli létat na Kubu, tak byli někteří v ČSA překvapeni že nejkratší trasa je přes Anglii a podél pobřeží Kanady a USA.

Jindra

Fakt, jo. Velmi zajímavé. Teď koukám na globus. 😀

Pavel Q

V době, kdy nebyly letadla schopné to zvládnout na jeden zátah se tak volila i mezipřistání. Shannon, Rejkjavík, Gander (tam mělo jedno letadlo ČSA nehodu).

Pavel Q

Oprava: Rejkjavík je v tomto případě trochu z ruky. Ale v jiných relacích se používal.