Infrastruktura Silnice

Nové úvahy ministra Ťoka. Na dálnicích 140, odbočení doprava i na červenou

Rakouská dálnice A1. Foto: Asfinag
Rakouská dálnice A1. Foto: Asfinag

Ministr dopravy Dan Ťok chce vyzkoušet na českých silnicích novinky, které jsou už běžné v některých jiných zemích. Uvedl to po návštěvě u rakouského ministra dopravy. Inspirací je Ťokovi zahájené testování rychlosti 140 kilometrů za hodinu na dvou úsecích rakouské dálnice A1.  Stejně chce otestovat i odbočení doprava při stání na červenou.

Zvažované testování rychlosti 140 km/h na vybraných dálnicích je teprve na počátku. Vyplynulo to ze středečního jednání s rakouským ministrem dopravy, který si testovací provoz pochvaloval a chce na dvou třetinách rakouské dálniční sítě zvýšenou rychlost do roka zavést,“ uvedl mluvčí ministra dopravy Jakub Stadler.

Podle něj platí, že by proběhl nejprve testovací režim na vybraném úseku dálnice a po vyhodnocení se bude zvažovat rozšíření na další úseky. Nyní tedy budeme řešit možnosti, jak lze zvýšenou rychlost vyzkoušet v provozu,“ dodal Stadler.

Zvyšování rychlosti na tuzemských dálnic je téma, které opakovaně řešili v minulých letech i poslanci, přes dvacet let ale limit 130 kilometrů v hodině odolává.

Oslovení odborníci si dokáží zvýšení rychlosti představit, rozhodně ale ne plošně. „Jsou úseky, kde by takové zvýšení bylo možné, zejména pak v době, kdy není takový provoz,“ říká Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Upozorňuje ale na trend z jiných zemí, kde naopak kvůli většímu hluku či vyšším emisím dochází často ke snižování rychlosti. Jako příklad uvádí Německo, které je sice známé neomezenou rychlostí, ale na velké části dálnic je rychlost omezena na 120 kilometrů v hodině. „Ukázalo se, že tím došlo k velkému snížení nehodovosti,“ dodal.

Limit rychlost 140 kilometrů v hodině existuje například v Polsku nebo v Bulharsku. V Rakousku se testuje na dálnici A1 Vídeň – Salcburk na dvou úsecích mezi Heidem a Sattledtem a mezi městy Melk a Oed.

Odborník na bezpečnost dopravy a někdejší šéf Besipu Martin Farář upozorňuje, že rychlost nebývá na dálnicích hlavní příčinou nehodovosti. „Tou je spíše nedodržení bezpečné vzdálenosti, špatná jízda v jízdních pruzích, nevěnování se provozu,“ vypočítává Farář. Podle něj by mohla být vyšší rychlost povolená jen na dálnicích s kvalitním povrchem, příznivým výškovým profilem, tedy ideálně v rovině a s dobrými rozhledovými poměry, případně i více než dvěma jízdními pruhy. „Není mnoho úseků, které by toto splňovaly. Je pak otázka, zda místo plošného zavedení 140 km/h, neuvažovat pouze o konkrétních úsecích, které splňují popsané parametry. Obecně se ale tomuto drobnému navýšení nebráním,“ řekl Farář.

Zvýšení rychlosti musí podle něj předcházet výchova řidičů, především povědomí o brzdné dráze a rozestupu mezi vozidly. „Pokud je bezpečná vzdálenost definována jako dvousekundový rozestup mezi vozidly, tak při rychlosti 130 km/h je bezpečná vzdálenost 72 metrů. V případě 140 km/h je to pak 78 metrů,“ upřesnil Farář.

Model povoleného odbočení doprava na červenou je běžný například v Německu, v Česku chtějí tuto možnost úředníci také zvážit. Řidičům by často odpadlo dlouhé čekání na zelenou. Podle Budského se jako ideální jeví model z Německa, kdy je na semaforu zelená plechová šipka pro odbočení doprava. „Rozhodně by nemělo jít o všechny křižovatky, kde to bude povolené, musí být dobré rozhledové poměry,“ dodal Budský.

50 komentářů

Klikni pro vložení komentáře

Diskuse pod články deníku Zdopravy.cz slouží pouze ke slušné výměně názorů. Prosíme diskutující, aby se vyvarovali vulgarismů a urážek jakéhokoliv druhu. Za obsah diskusí je zodpovědný vydavatel, který si proto vyhrazuje právo urážlivé, vulgární a jinak nevhodné příspěvky smazat bez dalšího upozornění. Děkujeme, že nemusíme mazat. Vaše redakce.

  • Podle mě by pomohlo ekologii zvýšení rychlosti budu na 110 nebo 120. Pro nějaké spolehlivě, certifikované řidiče.

      • Pokud myslite v obci, aby se zrychlila MHD, tak si bojim, ze by to mohlo byt trosku nebezpecne, precejen se na vetsine mestskych ulic s takovou ryhclosti nepocita a bylo by velmi slozite pro ostatni ucastniky provozu davat takovemu autobusu prednost. Navic brzdit nalozeny autobus ze 120 na 50, kdyz vam do cesty vjede normalni vozidlo, ktere vic nesmi, nebude nic jednoducheho a casto ani prijemneho pro cestujici.
        Na okreskach by to mohlo trosku pomoci, ale v podstate jen do prvniho dojeteho kamionu, ten se s autobusem nepredjizdi uplne snadno.

      • V obci by to asi nebylo uplne bezpecne. Na okreskach je otazkou, nakolik to pomuze, protoze s autobusem se casto uplne dobre nepredjizdi, takze casto stejne uviznete za kamionem jedoucim 80.

  • Problém všech zrychlovačů je, že to nechávají stále na lidském faktoru (jinak to teď ani nejde) bez jakékoliv automatizace či zabezpečení. Chlubení se o testování rychlosti 180 km/h apod. je ukázka vlastní hlouposti a ega, nikoliv racionální myšlenkový pochod.
    A jen tak volně k tématu – v USA, kde má auto výrazně větší úlohu v dopravě se spokojí s rychlostmi na dálnicích podstatně nižšími: https://en.wikipedia.org/wiki/Speed_limits_in_the_United_States_by_jurisdiction

    • a co sem plancete ameriku, ty jejich stroje nejsou určeny ani na zatáčení natož na rychlost. Podívejte se na jakých pneumatikách jezdí(balonech), ale všichni v americe nemají jen ameriky.
      Já třeba mám na autě pneu 225/40R18 runflaty a abych nepodtáčel motor a promazal natáčení vaček a změnu zdvihu, tak někdy to sešlápnu, já to auto mám pro radost.

    • V USA má auto výrazně větší úlohu na příměstské dojíždění. Na trochu větší vzdálenosti se lítá.

  • tu šipku chválím, to už tady mělo být dávno, ale ještě navrhuji, jak je to třeba v turecku odpočet červené i zelené.

  • Vezu tátu z Jihlavy do Brna na rodinou oslavu – na D1 najedu na 112 km. Po 20 min. jízdy se mně ptá: Ty máš rozbitý tlumiče ?

    Co mu tu kvalitu „dálnice“ mám říci? Platím dálniční známku a jedu po tankodromu.

    ————————————————————————————————————————————————————–

    Zaleťte si do Španělska do Malagy. Půjčte si auto .

    Tam mají opravdovou dálnici.

  • Umožnění odbočení vpravo na červenou s dáním přednosti v jízdě je naprosto logický krok pro úsporu jízdní doby´, paliva, emisí a nervů. Nechápu, že to dávno nezavedli třeba v Praze, kde je plno odbočovacích pruhů oddělených od křižovatky ostrůvkem pro chodce. Prostě by stačilo jen osadit pruh značkou „dej přednost v jízdě“ a nebylo by co řešit.
    Stejný pokrok je vypínání semaforů v nočních hodinách a na křižovatkách s nízkou intenzitou provozu. Praha je zejména v noci plná neskutečných brzd, které nemají opodstatnění v bezpečnosti provozu, ale v tom, že firmy jako Eltodo potřebovaly kšefty a pak se nenašel nikdo, kdo by tu blbost vypnul. Kdo vezl v noci ženu do porodnice ví…

    • Vypínání zbytečně fungujících semaforů by bylo velmi užitečné nejen v noci (kdy přitom nedostatek světla není právě ideální situací pro takovou úpravu), ale především třeba i o nedělích ráno, klidně třeba tak do 8 hodin (kdy už je vidět i v zimě) – situací, kdy jediné auto stojí před křižovatkou třeba 2 minuty na červenou, přičemž se nikde nehne nejen „ani kolo“, ale „ani noha“, jsem viděl (zažil) nespočet …

  • zvýšení rychlosti bych uvítal třeba na úseku Pohořelice-Brno, směrové poměry jsou tam dobré , třeba takových 150/160…

  • 140km/h beru. Ještě by bylo dobré udělat něco s předjíždějícími se kamiony. Netuším jestli mají v Rakousku zákaz, ale naposledy co jsem tam jel, nepotkal jsem žádný kamion v levém pruhu. Teprve až u nás. Rovněž bych uvítal osvětu či represi naučit řidiče jezdit vpravo. Opět zkušenost ze zahraničí, konkrétně ze Slovenska, kde před BA na té uměle vytvořené tříproudovce všichni jako housátka jedou za sebou v pravém krajním pruhu.

  • A ona není nyní na českých dálnících neomezená rychlost, teda soudě dle některých co jsem potkal. U některých jsem to tipoval na 180-200km/h … za mě, pokud takoví nikoho neohrozí a neomezí, tak neřeším, ale mohli by platit mýtné aspoň 10 kaček za km, když je jejich čas tak drahý. :o)

    Odbočení doprava „na červenou“ kdy musím dát přednost přijíždějícím zleva by asi spíše měla řešit oranžová či „zelenooranžová“ šipka, aby bylo to dání přednosti zřejmější.

    • R.L.M.: Jsem pro neomezenou rychlost na dálnicích. Když někdo pojede se sporťákem (Porsche, Ferrari, atd), které má kvalitní brzdy na dálnici 200 km/hod a bude malý provoz a budu dodržovat bezpečnou vzdálenost a věnovat se řízení, tak je dle mého názoru méně nebezpečný, než řidič jedoucí s dvacetiletým autem 130 km/h, který jede co to jde, a brzdy mu fungují tak nějak.
      Na dálnicích je třeba upravit rychlost podle hustoty provozu, stavu auta a schopnosti řidiče, nikoliv podle úředníka.

      • „Na dálnicích je třeba upravit rychlost podle hustoty provozu, stavu auta a schopnosti řidiče, nikoliv podle úředníka.“
        A kolik českých řidičů tohle dokáže pochopit a chovat se (odpovědně) podle toho?

  • Baví mě argumenty zastánců nízké, nebo vůbec omezené rychlosti na dálnicích:

    1) Němci to zvládnou, ale Češi ne!
    Ano, určitě, Hitler by z vás měl radost ….

    2) Je povoleno 130 a všichni jedou 150, až povolí 160, tak všichni pojedou 180!
    Ano, určitě, a až povolí 300, tak všichni pojedou 320 ….

    3) V Německu mají modernější vozový park!
    Ano, určitě, a dokonce měli v Německu před 10-20 lety modernější vozový park, než máme my teď …

    4) Bude velký rozdíl rychlostí mezi tím, kdo pojede pomalu a kdo rychleji!
    Ano, určitě, ale nebojíte se jet po okresce, kde může být rozdíl rychlostí 90+90 tedy až 180 km/h?

    5) Každý nedokáže jet 160, někdo na to nemá ani auto!
    Ano, určitě – a víte, že ta rychlost nebude povinná?

    6) Bude spousta mrtvých!
    Ano, určitě, v Německu jich jsou vedle dálnic plné škarpy. Kdyby to zachránilo jeden jediný život, tak běžec s červeným praporkem před autem má smysl …

    Atd … atd …..

    • 1) Hitler je supr argument
      2) Ano, odpověděl jste si správně
      3) Nechápete, že nejde o absolutní rok výroby, ale o stáří vozidla?
      4) Už ve fyzice na základní škole se učí, že délka brzdné dráhy z dvojnásobné rychlosti je čtyřnásobná, z trojnásobné rychlosti bude devítinásobná, tzn. roste s kvadrátem rychlosti.
      5) Počet střelců na českých silnicích Vám nestačí? A ano, někteří nedokáží jet 160. Není to počítačová hra, jde o životy.
      6) Jistě nebude spousty mrtvých, to nikdo neříká. Ale proč se snížila rychlost ve městech? Protože i když byla 60tka max, tak si to lidé berou tak že je to prostě povoleno všude.

  • Odbočení vpravo na červenou je geniální věc, za mě jen škoda neplošného „německého“ modelu. Ale se 140 na dálnici nesouhlasím. Jezdím standardně čistých 130 (říká GPS) a často na dálnici bývám o dost nejrychlejší, než ostatní; 140 by tento rozdíl jen zvětšila, což mi nepřijde úplně bezpečné.

    A jak ostatní píší, problémem provozu na našich dálnicích rozhodně není v nízké rychlosti. Zaměřil bych se na vracení se do pravého pruhu, to podle mého z velké míry vyřeší ty rozestupy. Všichni řeší rychlou jízdu, ale bezdůvodná pomalá jízda není o nic bezpečnější.

  • Nesmysl, naopak by bylo vhodné snížit maximální rychlost na dálnicích na 110 – 120 km/h.
    Důvod – hlavně kapacita, v menší míře hluk a prašnost.

    • No jasně, tak kapacita je ideální při 80km/h.
      Tihle snižovači mě baví, auta i dálnice jsou modernější a my budeme jezdit nižší rychlosti – asi abych se tou dálnici mohl pokochat a strávit cestováním ještě více času. A že je to jen pár minut, je pravda, ale když se to nasčítá za celý rok, tak jsou to hodiny navíc, zbytečně prosezené v autě.

  • Aha, tak lidi nedodržují rozestupy, špatně používají pruhy, nevěnují se provozu a řízení při 130 km rychlosti, tak to jistě bude lepší při 140. Určitě vyzkoušet!

    • Můžeš si to vyzkoušet už teď, protože nemalá část řidičů stejně už jezdí 130+.
      Pokud by se rychlost zvýšila, tak se nic nezmění a bylo by to úplně stejné i při úplném zrušení paušálního limitu na dálnici, akorát pár strejdů si to na chvíli zkusí, ale pak stejně pojedou na spotřebu svých max 120 km/h jako doteď. Nezačnou to všichni hrnout 160-180.
      Problém jsou rozestupy, nevěnování se řízení a nesprávný způsob jízdy v pruzích.

      • Nesouhlasím: jestliže nyní při povolené „stotřicítce“ jezdí mnoho řidičů běžně rychlostí 160 km/h, pak takoví při povolení „stočtyřicítky“ budou jezdit rychlostí 180 km/h, protože i ta „stošedesátka“ už jim bude připadat příliš pomalá!

  • Odboceni doprava na zelenou sipku u nas sice formalne vyzaduje dani prednosti vozidlum ve volnem smeru, v praxi ale znam jen jednu krizovatku – Karlovo namesti – kde skutecne pri zelene sipce zaroven projizdi vozidla zleva. Jinak jsou ridici zvykli na zelenou sipku proste jet, protoze jim pada v nekolizni fazi signalizace. Predpokladam, ze to bude mit co do cineni se stanoviskem PCR, ktera zelenou sipku v kolizni fazi nepovoli.

    Proto si nemyslim, ze to s tim odbocenim na sipku doprava bude tak horke – ostatne legislativne to osetrene uz je ted a nevim, co vic si ministerstvo muze dovolit za paky proti PCR.

    • Pozor, je třeba rozlišit zelenou šipku svítící a plechovou. U nás to skutečně funguje jako volno doprava při rozsvícení, kdežto ta německá plechová šipka je tam prostě pořád a řidič ví, že má dát přednost. To by bylo třeba při případném zavedení tohoto systému u nás dobře rozlišit.

      • Máte pravdu, že u plechové šipky je to zjevné. Ale jak ve vyhlášce, tak nyní v zákoně je uvedeno, že zelená šipka v úrovni červené neznamená „nekolizní“ volno.

      • předpokládám, že se toto dostane do zákona, takže asi O.K. Problém je, že už i dnes většina řidičů neví, co znamenají novější značky a na pravidlo zipu čučí jak péro z gauče.

      • Určitě by to chtělo nějaké sjednocení předpisů v celé Evropě. Unifikuje se kde co, ale dopravní předpisy nikoliv. Přitom volný pohyb osob je jeden ze základní pilířů EU a lidi pendlují všude možně. Taky jsem takhle zmatkoval v Rakousku, kde jsou ty plechové šipky doprava celkem běžné. Na semaforu červená a nějaké orezlé téměř neviditelné zelené šipky doprava na černém podkladu jsem si vůbec nevšiml. To bylo za mnou troubení, že nejedu 🙂 Jinak to samozřejmě smysl má. Kolikrát v křižovatce nikde nikdo a všichni stojí jako …. Přitom to odbočení vpravo by bylo celkem bezpečné. Ale znám i křižovatku, kde je sice svítící šipka doprava, ale ejhle zleva doprava běžně jezdí ve stejném čase tramvaje. Už párkrát to zavánělo nehodou. U nás jsou řidiči zvyklí, že šipka doprava automaticky znamená volný směr. A ono to není tak úplně pravda.

        • Ano, chtělo by to sjednotit, zejména to kde končí/začíná platnost značek, odbočování vpravo na červenou (osobně si myslím že je to super vynález, ale lepší je na to stavebně řešit křižovatku) a pod. Rychlosti ve městě, mimo město atd. ať si každý řeší jak chce.

    • A teď si představte, že v emérice nemají ani plechovou, ani oranžovou, ani jinou šipku. Říkám ségře, jedeš na červenou a ona, „jo aha, tak tady u nás se doprava může“.

      • nj, jenomže v Américe mají vždy obdélníkové nebo čtvercové křižovatky (velké třídy, bulváry), široké jízdní pruhy atp… všechno big, big, big. S evropským autem a řidičem by se mezi něma dalo tancovat i v protisměru. V našich podmínkách je všechno na centrimetry, patníky, značky, šířky pruhů atd….

        • A stejně mají problémy s odbočováním doleva takové že na to vymýšlí naprosté zvěrstvo řízené semafory kde se pro pohodlnost raději přehodí strany silnice než aby se učili jezdit doleva, nebo tam dali kruháč, nebo mimoúrovňovou křižovatku. (nejvtipnější na tom je že to mají na něčem jako je u nás nadjezd I/D – gaiconsultants. com/wp-content/uploads/2018/08/DDI-Exhibit-GAI4.jpg. Jestli tam mají tolik pruhů a takový provoz, tak tam rovnou můžou dát nějaký čtyřlístek)

  • Souhlasím. Hlavní zdroj ohrožení je nedodržování rozestupů, bezdůvodné ježdění ve středním či levém pruhu, nebezpečné předjíždění, přejíždění mezi pruhy na poslední chvíli a bez blinkru. Na přehledném a suchém úseku dálnice není problém ani 160 km/h. V rychlosti to opravdu není.

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora