Doprava ve městě Lanovky Zprávy

Nová pražská lanovka přes Vltavu: Až 4000 lidí za hodinu, náklady 1,5 miliardy

Vizualizace lanovky Podbaba - Bohnice. Pramen: ROPID
Vizualizace lanovky Podbaba - Bohnice. Pramen: ROPID

Zvažovaná pražská lanovka z Podbaby do Bohnic začíná nabývat jasnějších obrysů. Nástupní stanice má být na Podbabě u přestupního terminálu s vlaky, autobusy a tramvajemi, odsud lanovka překoná Vltavu a čistírnu odpadních vod za pomoci dvou pilířů, následuje zastávka u zoologické zahrady a stoupání do Bohnic k přestupnímu terminálu Krakov. Na Podbabě by zároveň mohlo vzniknout parkoviště P+R. Taková varianta vyplynula jako nejvýhodnější ze studie, kterou dnes představil organizátor dopravy ROPID. Materiál zpracovaly společnosti PRO CEDOP a Egis.

První cestující by mohla nová lanová dráha svézt mezi lety 2023 a 2024, náklady se odhadují na 1 až 1,5 miliardy korun. Nezbytnými stavbami jsou dvě konečné, mezistanice u ZOO a šest pilířů. Výstavba by trvala rok.

Cesta z Dejvic do Bohnic se díky lanovce zkrátí skoro o půl hodiny. Největší časová úspora vznikne podle studie při cestách z centra Prahy 6 do Bohnic. Dnes trvá cesta od areálu vysokých škol v Dejvicích na Krakov tři čtvrtě hodiny, při využití lanovky by to mělo být 21 minut.

„Když od nás chcete jet dnes do Bohnic, musíte tramvají přes Letnou na metro, tím dojedete do Kobylis a pak autobusem do Bohnic. Nebo si můžete vybrat variantu s přívozem. Je to ale naprosto absurdní, protože vzdušnou čarou je Krakov 3,5 kilometru z Dejvické. Jen těžko byste hledali v hlavním městě složitější spojení dvou městských částí, než má Praha 6 a Praha 8, byť jsme skoro sousedé. Lanová dráha je proto nejlogičtější řešení,“ uvedla místostarostka Prahy 6 Eva Smutná. Lanovka má podporu i na druhé straně řeky. „Je to velmi elegantní a rychlé řešení, které je navíc levnější, než cokoliv jiného,“ doplnil starosta Prahy 8 Roman Petrus.

Interval dráhy by činil 60 sekund a celková přepravní kapacita 4000 osob za hodinu. Číslo zahrnuje rezervu pro sezónní výkyvy v poptávce a budoucí růst počtu cestujících. Základní hodinová kapacit by byla zhruba poloviční, což vychází z propočtů Technické správy komunikací.

K poklepání základního kamene je ale ještě daleko, nyní je na řadě administrativa. Studii musejí schválit pražští radní i zastupitelé, pak bude možné zahájit práce na zanesení dráhy do územního plánu. Bude třeba také udělat projekt pro územní rozhodnutí a následně připravit dokumentaci pro stavební povolení.

Lanová dráha má být alternativou ke stavbě tramvajové trati, která by musela vést do Bohnic tunelem. Součástí stavby tramvajové tratě by byl v Troji i složitý systém náspů a opěrných zdí. I proto se nyní směřuje k jednodušší a úspornější lanovce. Podle radního pro dopravu Petra Dolínka nicméně zbudování lanovky do budoucna nevylučuje ani výstavbu tramvajové tratě.

Praha má podle dostupných informací tři lanovky. Nejznámější je Petřínská, v zoologické zahradě funguje sedačková, třetí pak je hotelová lanovka z restaurace NH hotelu do parku Mrázovka na Smíchově. V minulosti (do roku 1916) jezdila lanovka i na Letnou. Visutá kabinová lanovka Praze zatím chybí.

O lanovce: mimo obytné domy a na třech lanech

Technologie lanové dráhy je navržena na systému tří lan, který je schopen odolávat i silnému větru. Kabinu nesou dvě lana a pohání ji lano třetí. Ve stanici se od nich kabina odpojí, aby mohli cestující vystoupit a nastoupit. Pro případ nouze systém počítá s takzvanou evakuační kabinou. Nehrozí tak, že by se cestující při nečekaném uvíznutí museli dostávat ven za pomoci hasičů či vrtulníku. Evakuační kabina se k nim dostane po třetím laně a dopraví je do stanice. Trasa vede záměrně mimo území zoologické zahrady, ale je dost blízko, aby mohla přivést cestující k plánovanému novému vstupu do areálu. Díky tomu by se vyřešil problém s přetěžovanou autobusovou linkou 112 i nedostatkem parkovacích míst kolem ZOO. Zároveň nevede navržená trasa přes žádný z obytných domů. Kabinky budou bezbariérové. Na letní sezonu se počítá se zapojením kabin pro cyklisty. Lanovka bude integrována do PID, jízda by trvala sedm minut.

45 komentářů

Klikni pro vložení komentáře

Diskuse pod články deníku Zdopravy.cz slouží pouze ke slušné výměně názorů. Prosíme diskutující, aby se vyvarovali vulgarismů a urážek jakéhokoliv druhu. Za obsah diskusí je zodpovědný vydavatel, který si proto vyhrazuje právo urážlivé, vulgární a jinak nevhodné příspěvky smazat bez dalšího upozornění. Děkujeme, že nemusíme mazat. Vaše redakce.

  • Není to náhodou jen mediální aktivita k zakrytí neschopnosti magistrátu postavit most přes Vltavu v Podbabě ? Jako spojení do ZOO a Botanické zahrady to jakýsi smysl dává, ale kolik lidí asi potřebuje jezdit z Dejvic do Bohnic ?

    • Tem most tam jednoznačně chybí – byl ostatně v konceptu územního plánu už v 50. letech minulého století (i s tramvajovou tratí pokračující z Podbaby až na trojskou stranu Vltavy) …

      • To že něco bylo v 50. letech v územním plánu, bych nebral za bernou minci.
        Jeden z plánů bolševika byl taky vést magistrálu po levém břehu Vltavy skrz Malou stranu. Jestli to měl v územním plánu, nevím, ale je to krásný doklad chorých myslí tehdejších plánovačů.

    • K mostu v Podbabe by se muselo jezdit skrz vybeh ziraf. Nevim proc se ma kazdy kousek klidne prirody v Praze nicit nejakou silnici.

  • Ta tramvaj by při postavení trati z Bohnic dál do Kobylis měla jedno zásadní plus – ušetřila by dva přestupy…

  • Co mi ve všech článcích o tomhle nápadu chybí, to je vyřešení parkování u plánované konečné v Bohnicích.

  • Už ta vizualizace je dost mimo lanovka vede přímo do železniční trati. Než lanovka přes čistírnu odpadních vod by byla efektivnější lávka v místě přívozu a prodloužení busu na Bohnické straně až k ní.

  • Proč ne. Ovšem nevím, proč by tramvaj „musela“ vést tunelem a mít obrovské náspy v Troji. Jde jen o výběr vhodné varianty. Ovšem, oproti lanům je tu pořád přinejmenším nutnost estakády, i kdyby tramvaj vedla v trase estakády (a k zoo měla výtahy).

    • Až nebude Bobek dělat ředitele ZOO, tak tam třeba konečně bude místo i pro tramvajovou trasu do Bohnic – pokud si správně vzpomínám, minimálně v počátcích své „ZOOkariéry“ se při jakékoli zmínce o tramvaji okolo ZOO vždycky „osypal“, pak ale možná dostal rozum, když na vlastní kůži zjistil, že jinou dopravou tam takové množství návštěvníků kultivovaně dostane jen těžko …

    • Protože stavět nové tramvaje je naprostá hovadina co může chtít jen hysterka typu Franta. Zato tahle nová lanovka by byla naprosto skvělé řešení a ještě lepší atrakce.

  • Afaik lannovka v bývalém Mövenpicku na Andělu byla někdy nedávno rekonstruována a v rámci vyměněna za šikmý výtah.

        • Já jsem měl na mysli ten konkrétní jeden „šikmý výtah“ = „exlanovku“ v bývalém Mövenpicku (jak se teď jmenuje, nevím), protože tam to zařízení bylo původně označováno jako lanovka – takže se na ně asi vztahoval i zákon o drahách (a tedy zřejmě i dozor DÚ ČR, atd.). „Šikmých výtahů“ je samozřejmě víc (například právě ty zmíněné v metru), ale na ty se asi vztahují jen předpisy týkající se výtahů, takže je o komplikaci méně – vypadají ovšem většinou trochu jinak (alespoň pokud jde o „dopravní cestu“), než to hotelové zařízení, které totiž ve většině trasy vede na konstrukci nad zemí, nikoli přímo po terénu.

  • No sice je hezké, že lanovka zkrátí cestu z Dejvic do Bohnic o 25 minut, ale kolika cestujícím denně to pomůže? Určitě ne tolika, aby to stálo za těch 1,5 miliardy. Přepravní potenciál je spíše z Podbaby do ZOO, kde to mohou využít řádově tisíce cestujících denně, ale do Bohnic spíše jen stovky. Každopádně je to rozhodně rozumnější než tramvaj. Jenom by mě zajímaly provozní náklady. Předpokládám správně, že by šly srazit odpojováním kabinek (4000 cestujících za hodinu bude max při nějaké akci v ZOO, nebo Mezi ploty)?
    Jinak myslím, že ekonomicky efektivnější by byla lanovka z Vysočanské na Prosek. Tam jsou na rozdíl od relace Podbaba – Bohnice intenzivní vazby a desetitisíce cestujících denně (při započítání aut).

    • Z Vysočan na Prosek ale oproti autobusu neznamená prakticky žádné zkrácení cesty, navíc ty autobusy pokračují dále.

    • Vaše analýza je chybná v tom, že neberete v potaz skutečný potenciál ale současný stav – v případě takových projektů jako jsou nové mosty nebo propojení se vždy počítá s potenciálem.
      Vznikem nové lanovky se zkrátí doba přepravy mezi dvěma místy např. až o 70% a tím se dostanou nově spojené městské části vzájemně do cílů s dojezdovou vzdáleností do 15 minut a tak lze očekávat nové dojíždějící, nové možnosti… zkrátka infrastruktura tvoří vždy páteř velkých měst.

  • Ukázkový systém městských lanovek ke v Jižní Americe, kde jsou velká převýšení.
    Tahle lanovka asi jako jediná v Praze dává smysl a ani nevychází až tak draho v porovnání s ostatními možnostmi.
    Ale stejně tam pořád chybí most přes Vltavu – je až v Kralupech a tak kdo jede autem musí přes centrum.

    • „Ale stejně tam pořád chybí most přes Vltavu“
      Přesně tak – a za těch 1,5 miliardy Kč by mohl být postaven i s potřebnými navazujícími komunikacemi (resp. zvětšením kapacity těch stávajících) a připraven i pro budoucí tramvajovou trať (kterou tam územní plány předpokládaly už před více než 60 roky). Ale na čem by se potom Šlegr se Zárubou živili, kdyby neměli zakázky na podobné chiméry, jako je tato Dolínkova, že …

      • Musíte vždy přes Letnou, ať už po povrchu, nebo Blankou v tunelu.
        Ten most co chybí by měl být součástí vnějšího městského okruhu.

        • Součástí VNĚJŠÍHO okruhu může být maximálně nějaký most nahrazující současný kralupský most na „stojedničce“ – to. co máte na mysli Vy, není už dávno žádný „vnější“ okruh, ale v nejlepším případě okruh „střední“, politiky pro jistotu eufemisticky nazývaný „Pražský“.
          Na severu Prahy (když už byla postavena „Blanka“ a nikoli „Dana“) jednoznačně chybí především NÍZKÝ most v Podbabě (i pro tramvaje) a navazující nějaká „výstupní bohnická“ komunikace a la barrandovská, v tomto případě ovšem asi aspoň částečně v tunelu.

        • „Musíte vždy přes Letnou, ať už po povrchu, nebo Blankou v tunelu.“
          Jedete-li veřejnou dopravou, tak nemusíte: vlak mezi Podbabou a Holešovicemi je mnohem rychlejší a díky (v tomto případě skutečně díky, nikoli „kvůli“) výluce Negrelliho viaduktu je za bezporuchového stavu spojení docela „luxusní“ = v pracovní dny ve špičkách 4 – 5 vlaků do hodiny.

  • Když už chtějí ty voliče nalákat, mohli vizualizaci věnovat pozornost aspoň do té míry, aby nebyla úplně blbě.

  • Zajímalo by mne, kolik takových visutých lanovek vozí v Evropě běžné cestující a ne turisty, nebyl by z toho nějaký unikát?
    Těžko si představit, že by turista jel do Podbaby, aby se svezl do Bohnic přes čističku odpadních vod. Možná jen ty výhledy od Bohnic by mohly být pěkné.
    A jak přesně vyřeší lanovka problém s parkováním kolem ZOO?

    • To záleží, jak se na to díváte. V Londýně vede přes Temži „Emirates Air Line“ v rámci MHD a určitě by si cestující našla, kdyby nevedla v podstatě odnikud nikam. Uživatelé Oyster Card (londýnská „Lítačka“) mají 50% slevu, pokud lanovku využijí 6 a vícekrát, ale v letech 2014 a 2015 prý nebyl žádný cestující, který by slevy využil. Čerpám z článku z roku 2015, současnou situaci neznám.

      Turisté by teoreticky mohli lanovky využít k cestě do botanické zahrady. Ale je potřeba mít na paměti, že Sídliště Bohnice má nějakých 20 tisíc obyvatel, čili poptávka by byla.

      Tvrzení „vyřešil problém se 112“ je podle mého nesmysl, to by lanovka musela vést až k metru, než ještě poskočit pár zastávek tramvají. Parkování by v budoucnu mělo řešit hlavně parkoviště na střeše budované čističky, ne?

      • „Parkování by v budoucnu mělo řešit hlavně parkoviště na střeše budované čističky, ne?“
        To jako že někde přemostíte plavební kanál (nutně dost vysokým mostem kvůli plavební výšce) a budete od řidičů chtít, aby pak od auta chodili několik stovek metrů pěšky na zastávku?
        Navíc je otázkou, zda vůbec parkování na střeše objektů ČOV vůbec umožňují normy a (bezpečnostní) předpisy.

      • O parkovišti na střeše čističky se přiznám nevím, ale myslím, že většina dojíždějících autem bude chtít stejně přijet autem co nejblíž a do ZOO prostě dojít, než jet autem k Podbabě (kde je dnes dopravní situace hrozná a naděje na zlepšení žádná) a k ZOO ještě popojíždět.
        Ohledně linky 112 souhlasím – pro většinu lidí bude pro cestu do ZOO prostě rychlejší.

    • Je to levné řešení, s nevýhodami.
      Je tam nutnost přestupu na obou stranách – to by tramvaj neměla.
      Kromě toho by to dost výrazně změnilo krajinný ráz toho údolí – ovšem tramvaj by z Podhoří na Bohnice vedla tunelem.

      • Sice by byl nutný přestup, ale čekání (které považuji za hlavní nevýhodu přestupu) by se skoro nekonalo. Lanovka by jela tak jednou za minutu. Takže zbývá vymyslet, jak minimalizovat přestupní vzdálenosti v obou uzlech. A vzhledem k tomu, že dost lidí bude pokračovat na Podbabě vlakem nebo naopak přijde z něj, tak bychom se přestupům nevyhnuli ani u tramvajového tunelu, který by stál víc a stavěl by se déle. Doufám, že se dočkám realizace této nové lanovky.

        • Na 107 (+147, 350…) je přestupní vzdálenost nejkratší možná (viz ten autobus na fotce), takže za mě dobrý :-). Ještě se musím podívat, jak dlouho by trvalo spojení Krakov – Ládví. Tramvaj je taky alternativa, ale bojím se, že jakmile by se postavil most i pro auta (ať už D0 Suchdol – Čimice, a nebo „nízký“ Podbaba – Trója), tak se Jugoslávských partyzánů ucpe tak, že už nepůjde odšpuntovat…

          Dnes čím dál víc lidí používá spojení Podbaba – Holešovice (3 minuty vlakem, ale jen několikrát do hodiny).

    • @mikiqex říkám si přesně to samé… určitě to nebude na škodu, i když se obávám že zpohodlnělí lidé se stejně neodnaučí jezdit autem a tak si myslím, že to problém s parkováním moc nevyřeší… ale pro děti to bude určitě super

      • mně se to líbí, sice si neumím představit přesně cestu, ale ty kabinky pro kolo budou plné, že cyklisti si do práce zkrátí cestu, nebo při špatným počasí lanovkou a po práci na kole.

        • Podbaba-Bohnice je typická relace pro cyklo… Buď to někdo bude využívat kolo+lanovka stabilně při rozumném počasí, nebo pojede místo na kole autobusem, jinudy to fakt bez nového mostu vzít nemůže…

Newsletter

Partneři


Výběr editora