Největší železniční zakázka v Chorvatsku. Za více než 15 miliard korun zdvoukolejní 82 kilometrů trati
Stanice Novska. Foto: Smiley.toerist / Wikimedia Commons

Trať je součástí tranzitního koridoru Salzburg - Soluň.
Trať je součástí tranzitního koridoru Salzburg - Soluň.
Opravdu je tam maximum 60 km/h? Že totiž rychlík R742 Cibalia Vukovar – Zagreb jede úsek Novska – Dugo Selo 2 hodiny a 6 minut a jestli je to 83 km, tak má průměrnou cestovní rychlost necelých 40 km/h. On teda celou tu trasu asi 300 km jede 5,5 hodiny, což je celkem strašný, když autem je to za poloviční čas.
Jo kde jsou ty časy kdy nejrychlejší vlak udělal trasu Beograd – Zagreb za cca 4 hodiny nonstop…
Pěkná rovinka. Zakázku si můžeme porovnat s Veselí-Velenice, elektrizace 55 km jednokolejky za odhadem 10 mld. Kč (uvádělo se dřív za 5 mld.), zrychlení na 120 km/h. (zjednodušeně, přidání druhé elektrifikované koleje udělá rozdíl ani ne 10 milionů)
Vida, na openrailwaymap jsou naznačeny i dvě přeložky- menší je na výjezdu z Dugo Selo (víceméně kvůli prodloužení stanice), delší má přes 8 km z Kutiny přímo do Lipovljani podél dálnice.
Libi se mi prijatelna cena a navic Chorvatsko je hornata krajina, takze proc to u nas za podobne naklady postavit nejde??
Táto trať vedie Sávskou nížinou, nie cez hory
> „K tomu dojde ještě k rozšíření na dvoukolejný provoz v úsecích Dugo Selo – Novoselec, Novoselec – Kutina, Lipovljani – Novska a Kutina – Lipovljani.“
Neboli všude?
Na Chorvatsku je mimochodem zajímavé, jak absolutně kašle na spojení k pobřeží. Nejen že nikoho ani nenapadne zásadnější zrychlení, přeložky nebo dvoukolejky, ale dokonce ani ta elektrifikace pokud vím není vůbec v žádném výhledu. Tuší někdo pozadí věci?
Železnice je tam za mě docela upozaděná co se týče cest k moři….. Do Záhřebu dojedete furt rychleji z Prahy autobusem než vlakem… O autě nemluvím 😁. Ale holt dálnice mají na daleko vyšší úrovni než železnice no…
Na https://openrailwaymap.org/ je zakreslená plánovaná trať ze Záhřebu k moři.
No k moři… ta trať tam končí před horami, které lemují pobřeží v nadmořské výšce cca 1000 metrů a pak by měla na nějakých 10 kilometrech klesnout do nuly. Navíc je to konec uprostřed ničeho.
Čiara sa síce stratila niekde v chorvátskych horách, skutočná železnica ale bude pokračovať do Rijeky 🙂 https://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?p=258577#p258577
Primárnym dôvodom výstavby tejto trate je ale, pochopiteľne, napojenie tamojšieho nákladného prístavu, nie doprava dovolenkárov k moru
To je, ale to je takový projekt ve fázi zvažování, rozsahem hodně velký, se zatím trochu nejasnou nadějí na skutečnou realizaci. A – jakkoli pochopitelně – povede na úplný sever jejich moře. Zatímco „prostá elektrizace“ (+ asi s tím spojená možnost dodělat chybějící ZZ a dejme tomu prostou rekonstrukcí vyřešit úseky se 70 km/h a méně) od Oštarije do Splitu by byla z kategorie „lze začít velmi brzy a postupně na tom dělat, postupně získávat přínosy a jednoho dne to mít hotové“. Zvlášť, když velká modernizace ZG – Karlovac je v běhu a odtud po cca Ogulin se, pokud jsem… Číst vice »
Ano, ano, ano.
Animozity to nebudou, jen je to prostě Balkán a ne německá kulturní oblast.
No nakonec možná nějaká naděje začíná vznikat: https://www.railwaypro.com/wp/ostarije-split-railway-to-be-modernised-with-eu-funds/ Akorát tedy se obávám, že pokud to vezmou stylem „dvoukolejka na 160“, tak to bude něco na úrovni té nové tratě směr Rijeka („pomalá VRT“), a tedy za hodně dlouho a bůhví jestli. A nějakou „provizorní“ elektrizaci staré tratě asi úplně nelze očekávat… Ačkoli ve středním úseku by se i těch 160 km/h asi mohlo i obejít bez zásadních přeložek. Nicméně druhá polovina odkazovaného článku říká, že se aktuálně pracuje na postupném řešení zabezpečovačky a sanaci nejhorších míst (tj. nějaká řekněme naše revitalizace tratě), a že ZG – Split se má potom… Číst vice »
Tady lehce podrobněji:
https://projects.3seas.eu/projects/modernization-of-ostarije-knin-split-railroad-line
Že by tam preventivně dávali stíněné kabely si dovolím pochybovat. 🙁
No bez elektrizácie to dá za tých 4,5 hod možno nejaká ľahká motorová jednotka, aké tam jazdia dnes. Ťažký klasický rýchlik asi ťažko, trať má v úsekoch značné stúpania, kde by výkonné elektrické lokomotívy dosť pomohli. Konkurencia pre ich diaľnicu to nebude. Škoda, že sa neuvažuje o vybudovaní novej trate pozdĺž pobrežia, (podobne ako má Apeninský polostrov) s nejakým napojením na Záhreb. A samozrejme v budúcnosti s pokračovaním do Dubrovníka, Čiernej Hory a Albánska. Táka trať by spájala viacero stredne veľkých miest, mala by význam aj pre nákladnú dopravu v Jadranských prístavoch a v letnom období samozrejme by mohli jazdiť… Číst vice »
Ja celkom Chorvátom rozumiem, že nemajú záujem ísť do nejakého menšieho projektu. Trať prechádza Likou a vnútrozemím Dalmácie, kde nie sú väčšie mestá (iba Knin a Gospić majú okolo 11 a pol tisíc obyvateľov), takže relevantné je iba spojenie severu krajiny so splitskou aglomeráciou. A je tu silná konkurencia v podobe diaľnice (Flixbus zvládne trasu Záhreb – Split za 5 hodín + diaľnica obsluhuje v podstate celé pobrežie Dalmácie), takže sa cestujúci presunuli do vlakov, musí byť čas jazdy aspoň porovnateľný s autobusmi (obávam sa totiž, že turistické vlaky pre ľudí, ktorí uprednostnia vlak pred autom aj lietadlom, modernizáciu trate… Číst vice »
Mně tam spíš fascinuje, že tam historicky vůbec nikde není příprava na druhou kolej. U nás je třeba spousta tratí co sice byly postavené jednokolejné (a dodnes jednokolejné jsou), ale s tunely a náspy v dvoukolejném profilu jakožto rezervou do budoucna.
Nepočítalo sa náhodou pred rozpadom Juhoslávie s tým, že hlavné spojenie Záhrebu a Splitu bude cez Biháć (s využitím údolia Uny)?
To sa nepočítalo, to tak bolo :). Každopádne aj keby Unska pruga bola v prevádzke a v stave ako v roku 1989, tak by už bola rovnako nekonkurencie schopná voči diaľniciam. Stavať preložky, či druhá koľaj v tom údolí by bolo skoro nemožné bez dlhých tunelov. Ale napríklad diaľnica na juh bola plánovaná tým smerom cez Biháć
Jojo, hodně se to klikatí, mnoho přejezdů, místně ovládané stanice… Tak na spací vlak.
Tak by bylo dobré nějaké takové případy uvést, protože třeba FJB tak postavená nebyla.
Občas je někde dvojkolejný tunel (Vlaské, Tábor), ale spíše výjimka — navíc vzhledem k neaktuálnímu profilu je to už stejně nepoužitelné.
Tohle mělo být už před dekádami. Tak konečně se do toho Chorvati opřeli. Mimochodem, jak je na tom trať na Koprivnici? Tam jsem posledně viděl docela velkorysé rozestavěné přeložky.
Některé už loni v červnu byly dokončené, ostatně vč. přemístěné „lepší zastávky“ Gradec stajaliště.
A realita je i tak taková, že po tomto „mezistátním koridoru“ jezdí JEDEN pár mezistátních vlaků osobní přepravy za den…
Jestli jsem správně pochopil různé reporty o postupu akcí, tak Dugo Selo – Križevci hotovo do konce letoška s výjimkou severní půlky první stanice, ta během 2026. Križevci – Maďarsko loni v listopadu prý „75% hotovo“, výhled dokončení konec letoška. Otázkou je, jestli se nezačne řešit žst. Sesvete (dle ORM nyní 35 km/h, takže moc dlouho už asi nevydrží), která byla v rámci projektu Zagreb – Dugo Selo vynechaná. Samotný uzel Záhřeb v užším smyslu (cca 2-3 km padesátkou) mě na balkánské poměry zas tak neuráží. Takže realisticky od JŘ 2026/2027 už by civilizovanému provozu (Praha -) Videň – Záhřeb… Číst vice »
Tak dosud to fungovalo jako dvě jednokolejky, jeden směr po současné, druhý přes Sunju. Zajímavá zkušenost, znační část trati vede zaminianým územím s cedulemi, že mimo trať se nesmí… Leč jižní trať se rozpadá, takže zvýšíme agónii přestavbou severní. Ale myslím, že je to potřeba. Ono dát do pořádku Záhřebský uzel by také nebylo marné, když jsme loni viděl jak čistísvršek okolo Zagreb zapadni, tak jsme se děsil po čem to jedem, čistili, tak, že po očištění od bahna a mouru, tam vrátili tak 10% a odhalili totál shnilé pražce, které to mazlavé bahno zpěvňovalo.
Trať přes Sunju během posledních dvou let zvládli zgenerálkovat. Fotky z prací jsou dohledatelné na chorvatském fóru zeljeznice.net. 🙂
Možná tak v nákladní dopravě.
Ale v osobní ne – tam ty vlaky z principu jezdí oběma směry = čekání na křižování, přenášení zpoždění atd.
Lahůdkou do toho je neperonizovaná (!) stanice Dugo Selo.
U nás sa za tie peniaze ide prekladať 14 km trate 😂
Bejvávalo….
No já nevím, jestli je to mezinárodní tah TEN-T, neměli by tam nechat jednokolejné úseky a propady rychlosti třeba na 70-80?
V klidu, dál směrem k srbským hranicích tam mají propady rychlosti i na 10km/h. Od stanice Novska po stanici Vinkovci se jim ten koridor dost rozpadá. A to už za dob Jugošky umožňoval myslím rychlosti do 160km/h. 😀
Konečně. Ten úsek je úděsný svojí pomalostí, tak i jednokolejností (+ vybavuji si i tam vzdálenost dvou konkrétních stanic skoro 10 km).
Jen ten „koridor Salcburk – Soluň“, no… Reálně viz neexistence přeshraničních spojení na vícero místech toho „koridoru“.
Ten koridor je primárně nákladní. Osobní doprava (přeshraniční obzvlášť) na Balkáně nikoho moc nezajímá.
Tak jen aby někoho vůbec zajímala ta přeshraniční nákladní železniční doprava.
P. S. Neexistence (nebo jen slabá existence) osobní dopravy = o to horší ekonomické hodnocení takové stavby (ovšem, pokud se do něj neudělá nadhodnocený – a poté nerealizovaný – počet spojů).
Tak zrovna tento úsek je dôležitý aj pre vnútroštátnu osobnú dopravu, jedná sa o ich hlavný ťah, takže toto čo idú robiť je aj v ich záujme. Čo sa týka medzištátnej, tak za jej stav môže okrem politickej minulosti aj infraštruktúra ako je v uvedenom úseku. Uvidíme, čo sa zmení napr. keď Srbsko a Maďarsko dokončia prestavbu trate Budapest – Beograd.
Ten nákladní koridor může být významný pro Číňany a jejich přístav v Pireu. I když primárně to táhnou na Budapešť.
Tak za tyhle peníze u nás SŽ sotva opraví jedno nádraží 😀
Asi to i zvladnou rychleji nez u nas to nadrazi … na modre zabradli se nesmi spechat
Žádné přeložky, žádné tunely, jen pár mostů, polovina stanic bez rekonstrukce, jen nahrazena zastávkou, z těch zbylých patrně většina dost jednoduchá, žádný složitý terén, vše relativně přístupné.
Navíc jde jen o odhadovanou cenu, ještě nic nekoupili.
Přeložky tam budou. U nás přeložky, výjimečně. Sama SŽ říká, že u nás je „dobrý terén pro Vrt“ oproti třeba Rakousku. Nehodnotil bych: tam růžové X u nás černé
Nepopírám, že ceny zakázek SŽ jsou neuvěřitelné, nicméně Chorvati dodavatele za tuhle cenu teprve hledají.