Nejezděte do Ostravy, prosí magistrát. Doprava kolabuje, pod vodou už je i hlavní nádraží
Ostrava pod vodou. Zdroj: Policie ČR
Nejproblémovější je především doprava z Poruby do centra města.
Nejproblémovější je především doprava z Poruby do centra města.
Každý decimetr, o který se podaří naprojektovat jakákoli železniční trať výš, je dobrý.
Smutné zábery …. verím, že voda čoskoro klesne … Zároveň dúfam, že po skúsenostiach z roku 1997 sa podarilo všetky vozidlá stiahnuť do bezpečia, kde nehrozilo zatopenie …. teda hlavne HDV a osobné vozne, …
Cargo odvezlo většinu lokomotiv z depa do Ostravy Kunčic, v Ostravě toho moc nezůstalo, ale nějaké zůstaly ve vodě. Minimálně 121 na Svinově, na pravém na éčkach nějaký vectron, na pravém taky kolona šestikol, na chemičce prý 740 co už nemohly odjet
Je to neštěstí.
Z Ostrave do Hranic by už měla fungovat kyvadlová NAD
Teď se dívám, že je tam na severu NAD už na většině úseků….
Dotaz pro znalce: Poznáte, kde byla pořízena druhá fotka? Díky.
Ze stejného místa jako první. Na první je Hl. nádraží, na druhé je mariánskohorské seřaďovací nádraží (největší nádraží v ČR), které je prakticky součástí kolejiště hl. nádraží.
Fotografie vznikly zde:
https://mapy.cz/s/befacucetu
první pohledem na sever, druhá pohledem na západ.
Dron byl pravděpodobně zde a koukal na severozápad
49.8414431N, 18.2579819E
A to ještě v sobotu ráno prohlašovla zdejší rusácká scéna, jako jistý vyholenec se jménem slepičího produktu a slepičím mozkem, že vláda straší občany katastrofickými scénáři.
Fyjalo octup!
Mně se líbí, jak vždy trochu se zpožděním (notičkám z Kremlu to chvíli trvá) reagují naši dezoláti na podobné události.
Nejdříve nás vláda akorát straší. Pak, že nám Ukrajina určitě nepomůže. A teď se to změní na to, že vláda nic nedělá a určitě vůbec nepomáhá.
A to ještě se k tomu přidávají volby. „Určitě je to výmysl před volbami“ se teď změní na „No jo zase je chtějí odložit.“
A nejlepší je, že polští dezoláti pro změnu českou vládu chválí:
„Češi zvládají povodně, zatímco se Tusk topí“.
Mě se zase líbí jak zdejší kreténi, vodou nezasažení, musejí vyblít nějaký příspěvek, za každou cenu si do něčeho kopnout, protože reálně se vůbec k ničemu jinému nezmůžou. Pak si nad tím pohoňkávají pírko a blaženě prskaj. Spokojenost viď
Tento pohled mám z okna. Odra má dne šířku nějaké 2.5km.
Včera vypadla Ostravice jako Dunaj, Odra dnes připomíná Amazonku 🙁
Aktuálně to na hlavním vypadá tak, že voda zřejmě klesá. V osobním i uhelném je hladina zhruba po úroveň schodů do nadchodů, dále se směrem na jih drží nad hlavama kolejnic.
No hlavně že magistrát prosazuje ty podchody, co ?
To jde vidět na Svinově hlavně
Tak ono je predsa len trochu rozdiel, či cestujúci šlape cca 3 metre do podchodu alebo 7 metrov do nadchodu, že …
No a pak existuje eskalátor…
Zajímavá situace je na Jablunkovsku. Řeky Olše a Lomná měly po celou dobu působení nízkého tlaku nad územím ČR normální nebo jen mírně zvýšené hladiny. To, co se stalo například v Třinci, je hlavně z řeky Tyry. Je zřejmé, že vlivem severovýchodního proudění byly ovlivněny výraznými srážkami převážně severní svahy reliéfu Beskyd a Jeseníků. Po celou dobu této situace bylo Jablunkovsko jako jedno z mála míst v ČR v jakémsi srážkovém stínu.
Není to pravda. V neděli ve 2 ráno na Lomné 1. povodňový stupeň, od 4 hodin evakuace 30 osob, z toho 11 pomocí člunu. Tak srážkový stín nevypadá.
Tohle byly efekty vnořené konvence, kdy 3-4 hodiny v kuse pršelo intenzitou 20+ mm/h (přesně před tím varoval třeba Estofex). Takže výsledkem byla spíš povodeň, jakou známe z letních bouřek. Že po celý zbytek epizody byly srážkové průměry poměrně hluboce pod zbytkem kraje, je taky fakt.
Návětrná strana hor měla extrémní vliv. Říkali to dokola i meteorologové. Extrémní rozdíl byl v Krkonoších, kde se všechno vypršelo jen na severní straně a na samotném vrcholu na Labské louce (kde pramení Mumlava a Labe) a kolem Luční boudy (kde pramení Bílé Labe a Úpa). Tyhle řeky měly extrémní odtoky. Naopak Jizerka, která pramení až na jižním svahu Kotle, vylezla na chvíli do 2.SPA. A Malé Labe, které sbírá vodu z Přední a Zadní Planiny, tak nevylezlo ani do 1.SPA. Řeky, co pramení na jižním svahu Ještědsko-Kozákovského hřebetu, který zhruba pokračuje až ke Zvičině (Cidlina, Javorka, Bystřice), tak zůstaly… Číst vice »
Jablunkovsko a Třinecko „vypláchlo“ včera nad ránem. Ale profilem to odpovídalo spíš přívalové povodni, jakou známe z letních bouřek. Olza v Jablunkově z „nuly“ na třetí SPA v průběhu třech hodin a za dalších 6 hodin bylo po všem (zpátky pod SPA).
Pamatuji se, že voda ve vypínačích,ovladačích, byla ještě tři měsíce po záplavách. Pak už jen nevodivé mastné říční bahno. Na výměnu komplet všechno. Něco se vymývalo,ale to byly jenom naivní představy vedoucích orgánů. Do půl roku šlo hayzlu všechno.
Věříte někdo tomu týdnu?
Na opravě infrastruktury na železnici tipuji tak měsíc, vzhledem k poškození zabezpečovacího zařízení, nánosů.
Jedna věc je dostat tam nějak nějaké vlaky, to by teoreticky za týden mohlo být, i když se uvidí až voda opadne. Druhá věc je zprovoznění do úplného stavu a plné kapacity stanic a to bude trvat nejméně měsíc, spíše více.
Pro příklad: Po tornádu na Hodonínsku začaly „nějaké“ vlaky jezdit relativně brzy, ale plné obnovení provozu včetně toho elektrického bylo snad až se změnou GVD (tornádo bylo v červnu).
Však za měsíc bude “za týden” taky platit
Jestli je tam taková povodeň co 30 let, tak je to třicetiletá voda. Tu stoletou, pětisetletou nebo tisíciletou nechci vidět.🤦
V Opavě prý byli metr nad úrovní z roku 1997, tedy více než stoletá voda.
Minimálně data z webu povodí Odry tomu ale nenasvědčují. Spíše píšou opak. Tak nevím, kde je pravda.
Ty měření z Povodí Odry jsou nějaké divné. Hladina prudce stoupala, najednou se to prudce zastavilo a dlooouho se drželo na 512-513 cm a pak to začalo z ničeho nic prudce klesat. To spíš vypadá, jakoby těch 512-513 cm byla hraniční hodnota, nad kterou to přestalo měřit korektně. Stanice ČHMÚ hlásila kulminaci při 572 cm.
Ty statistiky se samozřejmě aktualizují, tedy to, co byla v roce 1997 stoletá voda, může být skutečně v dohledných letech třicetiletá.
Jako stoletá voda se označuje povodeň, která nastane s 1% pravděpodobností. Dvacetiletá s 5%, desetiletá s 10%. Neznamená to, že nastane jednou za sto let.
Ta pravděpodobnost se počítá asi podle nějakých historických dat a samozřejmě nic nelze předpovědět exaktně. Takže pokud se to bude podobně vylívat co 30 let, tak se ty pravděpodobnosti změní a zároveň to bude ukazovat na to, že nějaké změny klimatu se tu opravdu projevují.
Hlavně se blbě určuje stoletá voda na profilu, jenž měří třeba 50 let. Ano, namodelovat se to dá, ale pořád je to nějaký odhad.
„Stoletá voda“ byla určená na základě zkušeností minulého tisíciletí. Že to teď může nastávat výrazně častěji je prostě fakt.
Tak to je velmi “úspěšná” repríza roku 1997. Inu, kdo se nepoučí, musí si historickou zkušenost zopakovat !!!
jak probíhá takové poučení?
Asi to Aleš myslel tak, že se všechny tratě na Ostravsku měly zvýšit aspoň o 5 metrů.
nebo přesunout mimo Ostravsko
Spolu s Ostravou.
Udělat takové „Ostravsko 2.0″… 😀 🙂
Tak tak, keby boli tie trate v Beskydoch, nič také by sa nestalo … 🙂 Takže odteraz všetky trate len 800 m.n.m. a vyššie … 🙂
A ještě si užijem motýle…
Mluví se třeba o tom, že mohla stát přehrada na Opavě, ale kvůli odporu místních a aktivistů byla její příprava zastavena.
Děkujeme, za tak skvělé poučení. Njn MS v hokeji už dávno skončilo, ME ve fotbale taky, LOH jsou minulostí, rozpočet je teprve projednáván a volby mají mediální přestávku, takže vám nezbylo nic jiného, než se stát odborníkem na povodně.
Nikdy jsem nebyl a nejsem vodohospodář, natož odborník na povodně, ale vědomě stavět v záplavovém území může jen blbec. Trasování železnice je z dob Rakouska-Uherska, tam je náprava stavu stěží možná, ale co dálnice a další kritická infrastruktura ???
Chcete klíčovou infrastrukturu stavět mnohonásobně dráž a složitěji, aby odolala pětisetleté či vyšší povodni? Musíte někde nastavit limit, nemůžete to celé postavit na nějakém inundačním mostě.
Mimochodem úplně stačí jeden vykřičník či otazník a mezi koncem věty a tečkou, vykřičníkem či otazníkem se nedělá mezera.
Stoletá a násobky se nepovažují za běžné záplavové území, to se prostě řeka rozlije do krajiny, měst, všeho. Opravit trať je drahé, postavit ji celou včetně nádraží na inundančním mostě několik metrů nad terénem ještě násobně dražší. Takže priority. Zpoutáním řeky stěnami v jednom místě se zase zvedne hladina jinde i v tom místě, takže je to fakt těžké.
Řekl bych, že již padesátiletá (právě průtokem Q50 je definována tzv. extrémní povodeň).
Škoda, že nemůžou rovnou začít s přestavbou uzlu.
To už by se pak nehlo ani kolo
To je opravdu velmi inteligentně postavená dálnice.
Rok 1997 je tady…
Narozdíl od roku 1997 nehrozilo protržení Šance, ale na Ostravici bylo ve Frýdku v neděli dopoledne ještě víc vody, než tenkrát.
Si říkám, co by se dělo, kdyby Šance nerekonstruovali. Ty přítoky pod přehradou byly v sobotu šílené, kdyby nedrželi odtok z přehrady, tak to spláchne všechno.
Rekonstrukce Šancí byla hlavně o zvětšení kapacity přepadu (co tentokrát naštěstí nebylo třeba). Hlavní pozitivum, co se stalo po povodni 1997, byla stabilizace sesuvu Řečica, který tenkrát hrozil sesunutím do nádrže.
Toto je často tradovaný omyl, že hrozilo protržení. Kdyby se sesuv Řečica tehdy urval a sjel do nádrže, hrozilo prolití přívalové vlny přes korunu hráze a s tím spojena eroze návětrné strany, ale podle modelování geology stabilita hráze nebyla ohrožena. Samozřejmě i ta přívalová vlna by byla dostatečně velký průser po toku.
No vidíte, co se tady člověk naučí, díky. Já vím jen, že tehdy byl snad celý Frýdlant a okolí evakuováno.
I ta vlna by byla dost velká na to, aby vypláchla to úzké údolí až někam za Frýdlant (u hráze se předpokládala vlna vysoká 2-3 m).
Myslím, že tenkrát všechny překvapilo hlavně to, jak rychle se ten sesuv aktivoval (oproti výpočtům z doby, kdy se přehrada projektovala).
Vajont
Ano, v podstatě toto v menším měřítku. Sesuv Řečica odhadovali na asi 5 mil. m3 a efekt by mírně oslabilo i to, že je v bočním rameni nádrže. Už si přesně nepamatuji na to, kolik vody by se přelilo, ale byly to myslím maximálně nižší stovky tisíců m3 (což ale na vyplavení sídel po proudu bohatě stačí). A protože sypaná hráz není odolná vůči přelití přes korunu, jenž způsobí erozi tělesa, tam někde možná vznikla fáma o hrozbě protržení. Jenže u jednorázového přelití se počítalo s tím, že eroze nebude dostatečná, aby narušila stabilitu. To by bylo v případě, kdyby… Číst vice »
Kdyby se realizovala VN Nové Heřminovy na řece Opavě, nebyla by taková apokalypsa v Krnově, Opavě, Ostravě a ostatně ani v Bohumíně.
Jak to prosím v roce 1997 vypadalo? Opadla voda a začlo se jezdit nebo elektromotorické přestavníky na výměnu, kabeláž na výměnu, rozvaděče na výměnu apod.? Tedy to za týden jezdit nebude?
Všechno rozebrat, zjistit že je to plné bahna, vypláchnout, vysušit, vyzkoušet a půlku vyhodit.
Kabeláž po opadnutí vody jak která. Megmetem ukáže všechno nulu ještě týden poté. Zapnout a uvidí se. VN a silovina pá pá.
Za týden se dá jezdit jen metodou jako za císaře pána, tj. ruční zámky, signalusti a výpravčí, papír, tužka a telefon.
Ještě doplním sám sebe.
To, čím byly ty přístroje zaplaveny, není voda.
Ani voda + hlína.
Je to voda + hlína + výplach z domů a fabrik + mrtvá zvířátka + obsah všech ČOV po cestě.
Výsledek:
Jakékoliv elektrické kontakty (vypínače, koncáky, stykače) nevedou, nebo jenom někdy.
Cokoliv se točí, nejen motory, ale i různé odpojovače nebo serva, dětské houpačky, vrata nebo zámky apod. se tím svinstvem zadřou, zahryznou a hotovo.
Nerozebíratelné věci typu relátka rovnou zahodit.
Děkuji za odpověď…Asi bychom jsme si na tyto stavy měli zvykat a dělat vše proto, aby se to nestávalo. Na straně kolejí to bude hodně bolet (zdvihy, nadjezdy, ochrany těles, zdi…apod.). ZZ, EL a SZ totiž proti tomuto jinak neochráníme.
No pěkný teda.