Návrat Slovenské strely se blíží, v Kopřivnici má už dokončené nové zázemí
Nové zázemí pro Slovenskou strelu. Foto: Atris
Renovace unikátního motorového vozu bude hotová do konce roku.
Renovace unikátního motorového vozu bude hotová do konce roku.
Tuším, že v osmdesátých letech stála podobná mašina v Ústí nad Orlicí. Neví někdo něco bližšího?
V Ústí nad Orlicí stál Stříbrný Šíp M260.001). Ten byl zrenovován a znovuuveden do provozu asi před čtyřmi (?) lety.
Červená barva rychle bledne ,v tom skleníku to bude brzy,museum ve franci MOLSHEIM kde je motorový vlak BUGATTI tam je šero, pro navštěvníky se jen nasvítí ,toto nikdo nedomyslel
Pokud je na sklech UV filtr, nemusel by být s trvanlivostí nátěru problém.
pardon je ve francii MULHOUSE
Držím palce. Živý provozuschopný exponát je daleko lepší, než zakonzervovaný neprovozní. Ať dělá radost.
Souhlasím, v tomto případě velké štěstí, že Střela není majetkem NTM.
A bude to tedy i jezdit? 😅
A pojede to aspoň opět těch 130 km/h, nebo zas z nějakých přiblblých šotoúřednicko-bezpečnostních důvodů jen 40-60 km/h…?
Pokud to bude mít dost brzdících procent, tak by neměl být problém jezdit 100km/h.
Brzdící procenta by měla vyjít, na brzdách a hmotnosti vozu se snad nic zásadního neměnilo. A zábrzdné vzdálenosti se snad nezměnily. To snad ten režim, kdy je pro rychlost nad 100 potřeba přenos návěsti na mašinu. Viz i vjkm níže.
Až tam dodělají ETCS, proč ne.
Pane Sůro, za hybridního průkopníka by byl vůz považován, pokud by se rozjížděl na baterie. Jenže ve skutečnosti se při rozjezdu jednalo o elektrický přenos výkonu, k jehož funkci byla třeba činnost spalovacího motoru.
Hybridní není nutně na baterie, to se vžilo poslední dobou hlavně v oblasti automobilismu, je to obecně spíš „smíšený, zkřížený“, takže není na místě p. Sůru za to tepat.
Nikoliv. Za hybridní se považuje použití více než jednoho zdroje energie.
V tomto případě je to vždy a pouze spalovací motor.
Nikoliv. Za hybridní se považuje použití více než jednoho zdroje energie.
V tomto případě je to vždy a pouze spalovací motor. 😉
Nikoliv. Podle Vašeho výkladu by u osobních aut by byly hybridem pouze tzv. plug-in. Nespadalo by do toho nic co rekuperuje a používá třeba při rozjezdu.
Nikoliv. Podle mého výkladu je k pohonu finálního zdroje pohybu (např. tedy elektromotoru pohánějícího napravu) použito několik zdrojů energie (elektrického proudu), např. spalovacího motoru s generátorem a akumulátoru, a lze využívat buď jedno nebo druhé. Tudíž nechápu proč by byla vyloučena možnost rekuperace a následné využití při rozjezdu.
U M290.0 se o nic takového nejedná, jde pouze o alternativní přenos výkonu ze spalovacího motoru na hnací nápravu – a to poměrně geniálně jednoduchým způsobem.
Já se přikláním k Sirokko. Ono je potřeba rozlišovat přenos výkonu X zdroj energie. Přenos výkonu je u Slovenské Strely elektromechanický (kombinovaný). Chvíly jde výkon po drátech a pak jde mechanicky po hřídely. Hybrid se chápal vždy jako více zdrojů energie. Diesel + baterka (která se dá nabíjet i z vnějšího zdroje. Diesel + trolej Vodíkový palivový článek + trolej + baterka. U aut to je takové zmatečné, protože si používá vlastní terminologii, která se prostě občas neslučuje se železniční. Ano, plug-in hybrid je prostě pravý hybrid, bez ohledu na typ přenosu výkonu. To co rekuperuje je pak už jen… Číst vice »
Za hybrid se dá považovat z pohledu pohonu vozidlo, které kombinuje více zdrojů síly nutné k pohonu z výroby nebo vozidlo které je k tomu dodatečně vybaveno a schváleno. Tedy, pokud Vás odtáhne z krajnice pár koňů nějakého rolníka, tak vozidlo se nestává hybridem. Tím se stává v momentě, kdy vozidlo, řekněme Land Cruiser, bude mít za sebou na vozíku stále pár koní a vozidlo bude standardně vybaveno zařízením pro rychlý zápřah. Budoucí EURO 12 při vjezdu do měst.
Sorry, nechal jsem se unést… 🙂
Jen aby vás nepopotahovali Horse Lives Matter.
Dvakrát veliká paráda. Jak oprava vozu, tak výstavba pořádné haly.
Souhlas. Jen někteří diskutéři potřebují pořád diskutovat. Ale jsem zvědav, kolik těch chytráků se potom zvedne od PC nebo mobilů, a najdou si cestu do Kopřivnice?
Za 100 rokov sme skrátili jazdnu dobu zo 4h 52′ na 3h 59′. Povedzte to v Japonsku alebo donedávna zaostalej Číne a neuveria.
V roce 1936 stavěla Strela jen v Brně a Bratislavě. Dnešní Metropolitan staví navíc v Kolíně, Pardubicích, Třebové, Břeclavi a Kútech…
A taky má v jízdním řádu víc vaty a tuto trasu má každé 2h, není to náhodný výstřel.
A není to vlak pro 40 dobře postavených, naopak je to vlak pro každého.
Tady by mě docela zajímala „alternativní historie“ – kdyby nevypukla válka a doprava se vyvíjela v nastoupeném trendu dál (rychlé motorové vozy, dálnice…), jestli by přechod od páry byl v širším měřítku k motorové trakci, k elektrifikaci, nebo naopak na dálnice. Takhle byl vývoj přerušen a pokračoval o pár desítek let později někde jinde a šel někam jinam.
No kdybych si měl zaspekulovat, tak by asi musela významnou roli hrát železnice, v jaké trakci těžko říct. Nicméně pokud by se nerozpadla předválečná ČSR, a tedy stále existovala potřeba dlouhého spojení (s nadsázkou) „Aš – Jasina“ (https://bit.ly/320NRBC), tak by byl asi trend toto spojení do nejvíce zkracovat a zkapacitňovat, čemuž by v dobových reáliích nejlépe vyhovoval právě vlak.
Upřesním to. Za 80 let se doba zkrátila o 20 minut. V roce 1938 zhruba 4 h 20 min, dnes zhruba 4 h. Rozdíl je ale v počtu zastávek, kapacitě a četnosti spojů.
V tomto prípade je väčší problém na slovenskej strane, kde sa za 30 rokov s traťou BA – Kúty nespravilo absolútne nič. pričom celá trať je na rovine! Napríklad tesne pred hlavnou stanicou v BA je hrdlo v podobe Lamačského tunela kde sa jazdí 30 km/h a nikoho to nezaujíma.
Ná přečo? Veď sú to koľaje do čehúňska! … bohužel.
Jasně, a od Jihlavy na východ je Asie atd., že?
Co má jihlava společného s železničním tunelem Lamač?
Tak to prodat jako opravu severní trasy do Vídně. Výhybka je až v Devínské Nové Vsi. Tuším, že zrovna tuhle trasu teď Rakušáci silně modernizují. Tak šup na slovenské straně obnovit druhou kolej.
Ještě zajímavější by byla informace, kdy se začlo jezdit z Prahy do Bratislavy rychleji… Nebylo to náhodou až s pendolinem ?
Proč by neměly uvěřit? Když jim k tomu řeknete, že trasování tratě(í) se až na pár detailů nezměnilo, tak je to slušný výkon.
Nejhorsi je ta doba.. za skoro 100let jsme si polepsili skoro o hodinu.. 😅 nevim no..
Za 80 let o 20 minut. Jízdní řád v roce 1936 měl v sobě hodně vaty 😉
Ještě bych to upřesnil. Panonia, j.ř. 1988/89. Odjezd z Bratislavy 3:33, příjezd do Prahy 9:39, to dělá jízdní dobu 5:06.
Jina řečeno: Za 50 roků od Střely jsme si pohoršili o 1/4 hodinu. Za následných 30 roků polepšili o 75 minut vůči konci „bylolípu“.
https://www.zelpage.cz/gvd/1988/250_07.jpg
Uff, blbě počítám. 6:06 v roce 1988. Takže pohoršili o 75 minut. A potom polepšili o 135 minut.
Společnost Atris je projektantem stavby, společnost PS Brno je zhotovitelem stavby, nikoli subdodavatelem. To jen pro přesnost.
A co to začít vyrábět sériově, když nikdo v Evropě nedokáže vyrábět motoráky?
Motoráky dokáže někdo vyrábět, ale zákazník musí mít realistické požadavky a chtít nakupovat.
Taky by mohli sériově začít vyrábět Škodu 120. Obojí ale naráží na stejný problém: Bezpečnostní požadavky nedovolí. Podobně jako vám ve snanzenu nedovolí vstup do dřevěného kostela se zapálenou pochodní. (A všichni víme, že v kostele z roku 1560 nebylo elektrické osvětlení)
Kdyby se to obšlehlo do posledního šroubku, tak by to jako nové vozidlo neprošlo přes TSI. Hlavně bych řekl, že by neprošlo přes nárazové testy. Asi by se museli zesílit čela.
Ale co se týče návrhu a techniky, tak je to vozidlo velmi pěkné.