Naklápěcí vlaky nejsou mrtvé. Bavorsko hledá nové jednotky pro spoje do Alp, skončí s dieselovými
Naklápěcí jednotka BR 612. Foto: Lars Steffens / Wikimedia Commons
Třízdrojové naklápěcí jednotky chce Bavorsko nasadit i na severu země.
Už kolikrát jsem si říkal, jestli se nevykašlat na utopistickou modernizace trati Praha-Liberec… a jen optimalizovat +- ve stávající stopě a nasadit na rychlíky výlučeně něco jako BR 612.
Co pak se všechny ty všejanské spojky, sychrovské tunely a zahloubené tratě přímo v městě Boleslav postaví ? Já už na to nevěřím.
Deadline pro podání nabídek je očekáván v prvním kvartálu 2025, což mi u takto náročného zadání připadá dost na těsno. Potom při nasazení do provozu se počítá s volnějším časováním pro odladění nových vozidel a jejich postupným nasazováním.
Však to pohodlí je k nezaplacení.
Však to pohodlí je k nezaplacení…
Na nejběžnějších poloměrech oblouků SŽ ještě dost dlouho mrtvé nebudou…
Se stykovou kolejí na to zapomeňte. Jinde by zas pomohlo, kdyby se autobusovému motoru nedával záhul o 15 tun přeloženého kamionu (Regionova).
Toto by bylo super na Praha-Liberec a na R14
Je možné, že se BR 612 uvolní na trh pro jiné dopravce, nebo jich má DB nedostatek jinde? Když už tady projektujeme rychlostníky pro klopidla, tak by se nějaká klopidla také hodila (já vím, diesel pod dráty).
Nj, ale pořád je to vysokopodlažní vozidlo s regionálním interiérem, takže ne moc velký pokrok oproti 845 a nutnost rozsáhlé modernizace, aby to odpovídalo době.
Popravdě řečeno pro ně v ČR moc reálného uplatnění nevidím. Takže pokud se uvolní, tak bych spíše očekával jejich zakotvení od Slovenska na jihovýchod.
Věřím tomu, že to Němci odladí natolik, že to přestane být na úrovni atrakce nebo snobství (nehodící se škrtněte) a bude to cenou i spolehlivostí konkurovat neklopidlům.
Vždycky je to přidaná technologie navíc.
Můžete klidně věřit, že děti nosí čáp. Jakékoliv naklápění je a vždy bude složitá technologie navíc a tudíž vyšší cena pořizovací i za údržbu a vyšší poruchovost.
Pokud ale dostatečně zkrátí jízdní dobu, může přitáhnout větší podíl cestujících na dané trase.
Jak se FV Dosto vypořádává s obrysem, je-li vozidlem naklápěcím?
FV Dosto nepoužívá – byť mělo používat – systém WAKO – viz níže: https://patentimages.storage.googleapis.com/b2/87/bf/feebef2a6c2f34/AT508840A1.pdf Jedná se o systém aktivního vzduchového vypružení – skrze nafukované měchy, kdy se kompenzuje náklon skříně v oblouku směrem ven v důsledku působení odstředivé síly na skříň a eliminuje se tak stlačení pružin primárního vypružení podvozku – viz obrázek na titulní straně dole. Tím pádem je skříň v oblouku vycentrovaná stejně jako v přímé a dá se využít jízda s vyšším nedostatkem převýšení Ik – a tím pádem i zvednout rychlost – a nemá to buď žádný nebo minimální vliv na obrys vozidla (potažmo průjezdní průřez… Číst vice »
EDIT:
WAKO mělo umožňovat jízdu jednotek s Ik = 210 mm.
Pro porovnání – pasivní naklápěcí Talgo dosahuje Ik = 183 mm,, jednotky Pendolino ČD (ALSTOM) Ik = 270 mm, jednotky SIEMENS pak Ik = 300 mm (= výjimečně Ik = 330 mm).
Je tedy vidět, že kdyby technologie WAKO fungovala a byla ekonomicky zvládnutá, tak by vlaky FV Dosto mohly jezdit ještě rychleji, než jednotky s pasivním naklápěcím systémem (tj. Talgo).
Obávám se, že si WaKo pletete s něčím jiným (už jen to, že WaKo je bombardierská záležitost, zatímco odkazovaný patent je Siemensův, je podezřelé); tuším, že Siemens svému vynálezu říkal SiPKo (Siemens Primär Kompensation) – jestli si to tedy zase s něčím nepletu já. To WaKo je třeba tu (ale princip je samozřejmě pořád stejný): https://www.globalrailwayreview.com/article/5797/combining-capacity-with-track-friendly-technology-flexx-tronic-wako-and-ars-from-bombardier/
Jinak to WaKo mělo umožnit 1,3 m/s^2 nevyrovnaného zrychlení na skříni při hodnotě 1,35 m/s^2 v úrovni TK, což z hlediska komfortu plus-mínus odpovídá tomu, co se děje ve standardních vozidlech při jízdě s hodnotou 1,0 m/s^2 v úrovni TK…
Těžká baterka na střeše a naklápění. To bude oříšek.
U vysokopodlažní ho vozidla bude baterka dole. A ještě bude mít větší stabilitu, kvůli těžišti extra nízko. Jenže je třeba se hmotnostně popasovat s požadovaným nízkým vlivem na infra.
Čekal jsem, že budou nízkopodlažní. Baterka dole nemusí být taky výhra. Skříň by měla mít bo otáčení ve výšce sedadla, aby naklápění mělo malý vliv na cestující.
Bude zajímavé sledovat kreativitu výrobců s umístěním baterií, transformáturu apod.
Ty vlaky mají být „barrier-free“; to může znamenat leccos, ale nevím, jestli je někdo v Německu dneska zvědavý na zvedací plošinu, takže nejspíš tam bude částečná nízkopodlažnost.
Ještě k tomu třízdrojovému pohonu: baterka je standardní součástí vodíkového pohonu – jednak kvůli rychlé regulaci výkonu (což palivové články neumí), jednak kvůli ukládání energie při brzdění. Když tam bude vodíkový pohon, nedává smysl mít velkou baterku (neboli vodík se taky někdy pojímá jako „prodlužovač dojezdu“ bateriového vozidla). Takže je otázka, jak to výrobce pojme koncepčně – kolik energie bude mít uloženo ve vodíku a kolik v baterce.
Jak vysoká jsou nástupiště v těchto souborech? Pokud 960, tak to může být berrier-free a vysokopodlažní zároveň.
760 mm.
To zadání je takové mlhavé:
Úrovňový vstup 760 mm
Dvě místa pro vozíčkáře v každém článku
Vehicle-bound boarding aid – výsuvná plošinka?? Nebo fakt klasická plošina?? To by zase neodpovídalo tomu úrovňovému vstupu.
No ono se porad rika naklapeni, ale ten pohyb skrine je mnohem sofistikovanejsi pohyb, ve skutecnosti je to vice rotace nez naklapeni. Podstata je, ze pri tom tzv. naklapeni se totiz teziste jednotky muze zmenit pouze minimalne z duvodu bezpecnosti. Ono se musi totiz pocitat s tim, ze se v oblouku kvuli zavade skrin vyklopi opacne a souprava to musi bezpecne ustat.
https://www.youtube.com/watch?v=rFNq2FW8_DI
Klopící panter kdy? 😂
Že by už zítra? 🤣😂
Stačí poddolované území a naklápět se bude i na rovině!
Ale to není špatný nápad. Bude naklápěcí samotná kolej, a pokud pojede vlak rychleji než V130, přizvedne se.
Klopící regionova – pro severní Moravu dobrý… 😉