V minulém díle se Aleš Petrovský potýkal s problémy bistrovozů Českých drah, ale následně si užil příjemnou snídani. V pokračování využije služby ČD minibar a zavítá na skok k RegioJetu či Leo Expressu.

ČD minibar – ranní vlaky s omezenou nabídkou

I v ranním vlaku IC z Plzně si cestující mohou dopřát nabídku drobného občerstvení. Vzhledem k tomu, že v soupravě nebyl letáček s nabídkou, tak by běžný cestující, který zásadně nečte poznámky v jízdním řádu, ani nevěděl, že je ve vlaku taková služba poskytována do doby, než by minibar přijel. A pak ten ostych, že nevím, kolik co stojí. Bude stát čaj 45 Kč, nebo 15 Kč? Ideální by bylo, kdyby nabídka minibaru a koneckonců i nabídky jídelních vozů byly nějak zřetelně k dispozici proklikem v aplikaci Můj vlak u konkrétního vlaku. Od věci by nebyla ani notifikace, že ve vlaku je k dispozici služba ČD minibar či naopak omluva, že dnes není řazen jídelní vůz.

Obsluha ČD minibaru dorazila do první třídy prakticky hned a můj výběr mířil na čaj s rozpékaným pečivem. Bohužel rozpékané pečivo Minit k dispozici nebylo, stejně jako bagetky či sendviče, neboť ty se zbrojí až v Praze a dráhy zatím nenašly způsob, jak je zákazníkům ráno poskytnout. Zkrátka dokud se nedojede na obrat do Prahy, tak je výběr dosti omezený. Abych nepůsobil negativisticky – za službu ČD minibar jsem vděčný, protože taková možnost by měla být ve vlacích od expresů výše standard, a je skvělé, že ji České dráhy provozují. K objednanému čaji jsem si požádal o med, dále jsem si koupil džus a jeden balený croissant. Povšiml jsem si, že minibaristé již nepoužívají obligátní POPky, ale přešli na zařízení PAX od Storyous. Celá snídaně stála 70 Kč (čaj 15 Kč, med 5 Kč, džus 0,3l 30 Kč a croissant 20 Kč).

Odlehčená anglická snídaně u RegioJetu

RegioJet má v palubním menu jako „snídani“ označený jediný produkt, kterým je Anglická snídaně od dodavatele občerstvení Cibule. Jídlo jsem si objednal u stevarda ihned po vyjetí z Prahy, tedy lépe řečeno po provedení úvodního palubního servisu. Snídaně je servírovaná ohřátá i přes to, že palubní menu stále tvrdí, že jde o chlazený produkt, v klasickém plastovém balení. K samotnému produktu se musíte probojovat odtržením fólie, která hlásá, že se jedná o „Pořádnou snídani s variací klobásek“ s hmotností 260 g. Ovšem palubní menu uvádí, že dostanete 340 gramů snídaně za 69 Kč / 2,80 EUR. Rozdíl 80 gramů. Ovšem pokud pojedete ve třídě lowcost, tak za snídani zaplatíte 89 Kč / 3,60 EUR. Rozdíl 80 gramů a 20 Kč. Dvojí ceny v jednom vlaku v jednu chvíli mně zkrátka nepřijdou jako férové řešení.

Snídaně obsahuje vaječný muffin s goudou, dva druhy malých klobásek, pečené brambůrky a caponatu (zeleninová směs). Bohužel se u RegioJetu dodnes nenaučili dávat k hlavním jídlům nůž, a tak dostanete jenom vidličku. S tou budete trochu zápasit a chce to trochu kreativity. Nicméně chuťové stránce se nedá nic vytknout a za cenu 69 Kč jde o férový produkt (a za 89 Kč taky). Co se týká menu, tak si jistě k snídani vyberete i spoustu jiných produktů jako třeba obložený croissant, dortíky či rýžovou kaši, ale je škoda, že se na snídaňovou sekci nemyslí trochu více. Jinak celou objednávku jsem zvládl objednat, zaplatit i sníst v úseku Praha – Kolín. Je ovšem pravda, že jsem kvůli tomu využil business třídy. Ve třídách standard či nedej bože standard – astra a lowcost takový rychlý servis nečekejte a s jídlem počítejte raději jen u delších cest.

Když dva dělají totéž, není to totéž v podání Leo Expressu

U Leo Expressu je snídaním věnovaná celá stránka v palubním menu. Můžete si vybrat od brunche přes krupicovou kaši, slaný koláč Quiche, jogurt s granolou až po sýrové snacky. Už kvůli porovnání s RegioJetem jsem volil brunch, který dodává LEO Expressu také Cibule. Servírování je také prakticky stejné – ohřátý pokrm v plastovém balení s fólií. Nicméně u černých zvládají servírovat ke snídani kompletní příbor a gramáž v menu sedí s gramáží na produktu. Dokonce se shodují i názvy. Jen cena je u Leo Express nastavena více tržně – za vaječnou frittatu, pečené brambůrky, plátek slaniny, jednu klobásku a hummus z cizrny zaplatíte 125 Kč/5,3 EUR. Slečna stevardka připravila bleskurychle moji objednávku a já si mohl pochutnat na povedeném i chuťově příjemném jídlu. U Cibule to zkrátka umí a pro styl servisu, kterým se vydali u RegioJetu a u LEO Expressu, jde konceptově o skvělé produkty. Příjemným bonusem je i fakt, že šlo o cestu Kolín – Praha a i v economy třídě se standardně stíhaly objednávky vyřizovat v pěkném čase.

Je těžké držet standard

U cateringu, který je v pohybu, je velmi těžké udržet standardizovaný produkt, ale není to nemožné. Zatímco u dvou soukromých dopravců se vydali cestou roznosu na místo cestujícího a ten si, po experimentech RegioJetu s jídeláky, drží, tak České dráhy mají situaci více komplikovanou. Nicméně i zde se při troše snahy dá vytvořit skvělý produkt, který bude srozumitelný pro cestující. Tomu ovšem nenahrávají neustálé problémy s dodržováním řazení bister či jídelních vozů. Cestující nechce řešit, jestli jídelák pojede, či ne. Chce se zkrátka nasnídat. A když už se cestující náhodou podívá na stránky JLV, tak se tam nedozví pravdivou informaci, aneb vypadá to, že jídelní vůz pojede a v reálu řazen není.

Stejně tak název produktu ČD restaurant evokuje jistou úroveň služeb, ovšem nemohu se zbavit dojmu, že zejména u franšízantů je kvalita poskytované služby, velmi slušně řečeno, hodně kolísavá. Vysokou úroveň si drží franšízy na Berlín, ovšem ostatní směry už taková sláva nejsou. Jistou úroveň si naštěstí také udržují railjety a pendolina, i když zde se také již projevuje personální krize, která je zřetelná ve všech odvětvích, a to se následně opět odráží na kvalitě servisu.

Nicméně je zřetelné, že s produktem railjet a pendolino se pracuje a někdo jej má více pod palcem. Ve stejném gardu je ovšem nutné řešit i franšízy, aby si například nemohl někdo dovolit produkt nabourávat například prodáváním řízku s chlebem z minibaru v soupravě a podobné excesy. Obdobně by si kvalitu měly u svého poskytovatele pečlivě hlídat i dráhy, ale také mu pro provoz restaurací na kolech poskytnou správnou podporu a údržbu. Schválně – které vozy jsou nejšpinavější v soupravě? Zpravidla jídelní. A kdo chodí rád do špinavé restaurace?

Jídlo v pohybu lidé milují, na to nezapomínejme! A nemusí jít jen o snídani.

Série „Na vlastní kůži“ bude díky zájmů čtenářů pokračovat i nadále. Již teď pro vás máme naplánované další zajímavé články, tentokrát se podíváme i k našim sousedům.

Tagy České dráhy LEO Express RegioJet snídaně ve vlaku

48 komentářů