Na Slovensku prorazili třetí nejdelší tunel. Zrychlí cestu pod Tatry
Stavba nabrala velké zpoždění, tunel se musel kvůli podloží výrazně prodloužit.
Stavba dálnice D1 z Bratislavy do Košic přes Žilinu a Poprad zaznamenala dnes důležitý posun. Pracovníci Sdružení firem OHLA ŽS a Váhostav-SK dnes slavnostně u Ružomberka prorazili tunel Čebrať. Ten bude svojí délkou 3,6 kilometru třetím nejdelším na Slovensku.
Jde o součást úseku D1 mezi Hubovou a Ivachnovou. Hotovo by mělo být za necelé dva roky. Stavba se táhne, k zahájením prací došlo v únoru 2014. Po necelém roce se ale práce na tunelu zastavily kvůli riziku sesuvu svahu. Muselo tak dojít k přeprojektování celé stavby a prodloužení tunelu z původních dvou kilometrů na 3 600 metrů. Aktuální náklady na tunel jsou 307 milionů eur. Část má zaplatit Evropská unie.
Nejde o jedinou komplikaci na trase D1 mezi Žilinou a Popradem, několik let zpoždění má také stavba tunelu Višňové. Denně přitom po stávající komunikaci kolem Váhu projede přes dvacet tisíc aut, silnice dlouhodobě kapacitně nestačí.
„Prorážka tunelu většinou bývá milníkem ve stavbě, projekt se láme do druhé poloviny. Věřím, že druhá polovina projektu nebude tak dlouhá jak ta první,“ řekl při proražení tunelu generální ředitel OHLA ŽS Roman Kocúrek.
Nový tunel je na trase dlouhé 14,92 kilometru, jde v podstatě o obchvat Ružomberka. Řidičům ušetří v průměru 16 minut, ve špičce ale kvůli kolonám ve městě ještě více. Video z prorážky je na facebookovém profilu NDS.
Použitá technika a způsob ražby
Na ražení tunelu se denně podílí v průměru sto pracovníků a celá řada techniky. Kromě šesti tunelbagrů využívají naši specialisté i čtyři vrtné vozy, pět spritzmobilů, čtyři manipulátory, čtyři nakladače, jedenáct damperů, čtyři ventilátory, čtyři kompresory a dva traktorbagry.
„Tunel jsme realizovali podle zásad nové rakouské tunelovací metody. Jedná se o cyklický způsob ražení, jehož součástí je rozpojení horniny, odvoz horninového materiálu a zajištění tunelu (vyztužení). Přesný postup ražení a zajištění vždy závisí na typu horniny. Je tedy zřejmé, že i rychlost ražby se v průběhu stavby měnila v závislosti na podmínkách daných geologickými charakteristikami horniny. U pevnější horniny byl záběr 2,5 m a pracovníci stihli dva až tři záběry za den. U méně stabilní horniny byl záběr 1 m a v průměru se realizoval 1,5 m záběru za den,“ řekl Ondřej Tomek, vedoucí projektu z Divize Dopravní stavby společnosti OHLA ŽS.
Technické parametry stavby D1 Hubová–Ivachnová
Úsek liptovské dálnice D1 začíná mimoúrovňovou křižovatkou Hubová, jejímž prostřednictvím bude napojen na I/18. Trasa křižuje řeku Váh, vede severním svahem údolí Váhu a obcí Hrboltová. Dále vede trasa dálnice do tunelu Čebrať a před mimoúrovňovou křižovatkou Likavka vychází z tunelu. Odtud pokračuje pod hradem Likavka, severním obchvatem obcí Martinček a Lisková, a znovu křižuje řeku Váh. Po přibližně patnácti kilometrech se nový úsek D1 na svém konci u Ivachnové plynule napojí na dálnici směřující do Košic. Téměř patnáct kilometrů dlouhý dálniční tah tvoří celkem 235 stavebních objektů. Zahrnuje například devatenáct mostů v souhrnné délce téměř čtyři kilometry, tři křižovatky, jedno odpočívadlo a samozřejmě tunel Čebrať. Součástí stavby jsou i zárubní a opěrné zdi a 7,5 kilometrů protihlukových stěn.
