Muzejní dráha ve Zbýšově se v prosinci dočká společného nástupiště v Zastávce
Přivedení úzkokolejné dráhy k nástupišti v Zastávce u Brna. Foto: Muzeum průmyslových železnic
Provozovatelé úzkokolejky čekají, že více návštěvníků přijede na speciální jízdy vlakem.
Zas takový unikát to není. Na Fichtelbergbahn je také přestup v Cranzahlu u jednoho peronu.
S rozdílem, že tahle úzká je sice muzejní, ale zřejmě jezdí v závazku, protože jezdí denně.
Proč si nemyslím, že jezdí v závazku: – neplatí tam „bez dalšího“ Deutschland Ticket https://www.sdg-bahn.de/aktuelles/v/deutschland-ticket/ (jedině s 8eurovým příplatkem) – počet spojů byl nedávno seškrtán tak, že po většinu roku jsou nově jen 4 páry spojů = jezdí se s jednou soupravou namísto dvou, to taky nevypadá moc „závazkově“ – i integrovaný tarif VMS tam platí jen… hodně omezeně „Es gelten nur die Fahrscheine der Fichtelbergbahn sowie die Zeitkarten des Verbundtarifes des Verkehrsverbundes Mittelsachsen gemäß Teil B Punkt 3.3 (die Monatskarten (MK) einschließlich Jobticket, Abo-Monatskarte sowie 9-Uhr-Abo-Monatskarte des VMS für die Zonen 32, 33 und Verbundraum) entsprechend ihrer räumlichen und… Číst vice »
Asi máte pravdu, to seskrtani bylo cca 4 roky zpět. Jeden z důvodů byla i cena uhlí. Mají i diesla, ale toho jsem viděl jen posunovat ve stanici.
Přes týden ty vlaky tak moc plné nejsou, proto si myslím, že tam musí být nějaká dotace, zřejmě ale z jiné kapsy.
To by pomale mohli jezdit pravidelně do Zbýšova
Když se o tom všem kdysi jednalo, nabízely se pochopitelně i úvahy o možném využití té normálněrozchodné vlečky pro příměstskou žešezniční dopravu (přímé vlaky z/do Brna), ale doba tomu tehdy nepřála, a tak nakonec díky partě z MPŽ došlo k novostavbě muzejní úzkrozchodky s využitím tělesa původní vlečky. Jinak než jako muzejní provoz ovšem ta drážka nikdy fungovat nebude.
Na příměsto? 250 pracovních dnů, 20 lidí tam a 20 lidí domů a máte těch 10.000 lidí.
40 jízd za den, zpátky do reality
Satelitní výstavba tam rostla jako houby po dešti a vzniká tam dál. V případě rychlého a spolehlivého spojení na Brno by tam mohly úvraťovat některé vlaky, které teď v Zastávce končí.
A kdo by jel ze Zastávky do Oslavan, tak s přestupem ve Zbýšově, aby přímý autobus _neparazitoval_?
153, nebo co to tam jezdilo, by klidně mohla jezdit dál od vlaků v prokladu.
Jen se ještě zeptám: Ten končící v Zastávce to během obratu stihne, aniž by přenášel zpoždění?
Aby se kvůli tomu nemusela turnusovat jednotka navíc. Ono totiž jde i o finance, nejen o nadšení.
Nechápu, proč se zbytečně rozčilujete: zřejmě jste ještě neslyšel ani nečetl nic třeba o Židlochovicích nebo i o Hustopečích (i když tam se jezdilo bez přerušení).
„zřejmě jste ještě neslyšel ani nečetl“
Když to tvrdíte vy …
Aby se do celkového systému neturnusovala jednotka navíc, bude mimo špičku ze Zastávky nahoru jen 2h takt. Protože další jednotka by byla pátou mezi Brnem a Třebíčí, kdy dosud stačily mimo špičku čtyři. Odpověď na vaši otázku je: ano, stihl by to, protože obrat v jednom případě bude od 12/2024 v Zastávce 31minutový (X:12 – X:43 h). O. K., ty další budou kratší – 10minutový (X:41 – X:51 h) a 11minutový (X:02 – X:13 h). Jo, tam by to vyšlo jedině se „soupravou navíc“ (což by ale nebyla žádná nepřekonatelná překážka). P. S. Podobně tak se dá už jen hypoteticky… Číst vice »
Dopravní technologie je věcí druhou, věcí první je poptávka toho, kdo to financuje. Ta nebyla.
Jestli tohle je relace, kterou je potřeba bezodkladně a primárně přést na vlak …
PS: Veřejná doprava je jedna. Asi sotve někdo rozdělí DPP na hodnou kolejovou a ke zničení určenou atuobusovou dopravu.
Tahle hovadina je na tvoje standardy hovadinou nedostatečně velkou: přece by to konečně chtělo propojit s Oslavanama a celé to zokruhovat a v Božím Požehnání nějaký mimoúrovňový přesmyk, aby to nekolidovalo s ICE z Třebíče.
V Zastávce to bude kolidovat tak jako tak, akorát v opačném směru – Os vlaky vyjíždějící směr Brno s protijedoucími R od Brna.
Nesmíte se na to dívat z dnešního pohledu: když se o tom všem jednalo, bylo o dost méně aut a prakticky žádné „taktové“ linky jak vlakové, tak zejména autobusové tehdy ještě neexistovaly, stejně jako ani žádný IDS JMK. A ta vlečka nekončila jen tam, kde teď končí úzkorozchodka, ale vedla až blíž k centru Zbýšova, resp. i snesenou část bylo ještě možno poměrně snadno obnovit.
O využití normálního rozchodu někdy někdo někde jednal? By mě zajímalo kdy kdo a kde?
Pokud si matně vzpomínám, byly to jen nějaké spíše neoficiální úvahy – ale podrobnosti neznám: něco by snad mohl vědět někdo z lidí přímo z Brna, protože další z nerealizovaných úvah byla třeba možnost využití materiálu ze snášené vlečkové koleje na obnovu TT do depozitáře TMB v Líšni, což nakonec také nedopadlo. Víc, bohužel, nemohu sloužit.
Takže žádné jednání, jen hospodské tlachy. Už to z vás leze…. 😉
O využití kolejového materiálu na líšeňské dráze se jednalo až po převzetí zbýšovské dráhy muzeem (MPŽ). Byly v tom zapojeny 3 strany, neboť tehdejší JHMD nabídly TMB rekonstrukci tratě do Líšně za zlomek tehdejších oficiálních odhadů. Počítalo se s kompletním využitím kolejového svršku na betonových pražcích „za odvoz“ ze Zbýšova ve stejné délce. Opačným směrem měly putovat staré subtilnější kolejnice z Líšně na úzkokolejku. TMB se však zdála nabídka podezřele nízká – 15 vs. 200 mega, navíc neměli ani těch 15 a ani reálný zájem do toho jít jinak, než postavte nám to z dotací na klíč, ať to stojí,… Číst vice »
Nevím, o jakém unikátu v Evropě v podobě přestupu hrana-hranaezi normální železnicí a úzkou pán hovoří, v Trenčianske Teplé to jde už roky.
Ale ne s jen „polomuzejní“ dráhou a s rozchodem 600 mm – případů takového styku s rozchodem 750/760 mm nebo metr by se takových případů našlo jistě víc
Tak ale ta věta řečena nebyla.
Souhlas – špatně jsem to napsal já, to „ne“ do první věty pochopitelně nepatří. Ale „lázeňská“ tramvaj o rozchodu 760 mm (byť teď už dost nepochopitelně jen „polomuzejní“) je něco poněkud jiného než nově vybudovaná čistě muzejní dráha o rozchodu 600 mm, to snad uznáte.
Muzejní vlaky jezdily do Zastávky (k aktuálně existujícímu nástupišti v oblouku pod – nyní již snesenou – lávkou) přinejmenším už v (nakonec propršeném) Hornickém dni 23. 9. 2017. Tzn. o něco dříve než 2018.
A stejné nástupiště pro normální vs. úzký rozchod ve střední Evropě? Pokud se Quedlinburg nepočítá do střední Evropy, pak O. K. Pokud by se tam počítal, tak už skoro 20 let je to právě tam.
Neznám tebou zmíněnou dráhu/zastávku. Pokud jsem se správně koukal tak tam slouží pro přepravu osob. Zatím co v zastávce je to „zážitek“ k muzeu.
Tím chci říct že to chápu unikát kdy se na jednom nástupišti potkává státní a soukromá (doufám že se nepletu) muzejní železnice.
HSB jsou taky nestátní. A mají speciální tarif (ale O. K., Deutschland Ticket na nich většinově platí taky, vyjma úseku na Brocken).
A mimochodem je tu ještě jeden příměr: úsek Quedlinburg – Gernrode taky byl původně normálněrozchodný, stejně jako vlečka ze Zastávky do Zbýšova.
Po zastavení provozu na původní normálněrozchodné trati přes Gernrode došlo k přestavbě trati Quedlinburg – Gernrode na úzký rozchod, aby úzkokolejka opět někde navazovala na pravidelné vlaky (nově tedy v Quedlinburgu https://mapy.cz/letecka?source=pubt&id=25884285&ds=1&x=11.1530623&y=51.7851984&z=19 namísto Gernrode).
Veřejně provozovaných úzkorozchodek (ani muzejních) o rozchodu 600 mm obecně není mnoho, takže společný peron pro přestup „hrana-hrana“ v tomto případě skutečně unikátem docela je. A propos: tato muzejní úzkorozchodka vznikla vlastně jako úplná novostavba muzejní dráhy ve stopě původní normálněrozchodné (důlní) vlečky právě jen díky spolku MPŽ a žádné jiné instituce (státní ani privátní) se o její vznik příliš významně nezasloužily. To je ve střední Evropě rovněž dost neobvyklé, protože tam muzejní dráhy vznikajívětšinou přímou přeměnou rušených už dříve existujících průmyslových či zemědělských drah úzkého rozchodu, takže hotovou dopravní cestu získávají už do startu muzejního podnikání. A nebýt problémů… Číst vice »
V Německu mě ještě napadá Cranzahl a Bad Doberan, v Rakousku pokud se nepletu Unzmarkt a Zell am See, něco se určitě najde ve Švýcarsku ale tam se mi nechce hledat kde se to přímo potká u jednoho nástupiště.
Myslím, že třeba Aigle by se jako hrana-hrana dalo brát:-)
Ten mě zrovna napadl 🙂 Ale těch nástupišť u úzkých kolejí je tam dost, tak musím mít štěstí aby to bylo zrovna to nejbližší, ale úrovňový bezbariérový přístup je na všechny.
Martigny, St Gervais – jestli to už ale není západní Evropa. 🙂
Ve východní Evropě to bývalo např. Staré Bojanowo/Stare Bojanowo Wask. (dnes už nefunkční), stejně jako to bývalo do 90. let ve Volosu. (dokonce 1435+1000+600).
Jinak dodnes například Latour de Carol, kde se dokonce stýkají 3 rozchody a 3 napájecí systémy …