Místo trávy sukulenty. DPP o víkendu osadí trať v Libni rozchodníky, nemusí se zalévat
Tramvajová trať v Libni bude osázena místo trávy sukulenty, konkrétně rozchodníkem. Foto a koláž: Zdopravy.cz
Během víkendové výluky se štěrkový pás zazelená. Rozchodníky nevyžadují závlahu a není nutné je sekat.
Tak ať rostou.
Chce to otestovat z pohledu nákladů na údržbu, hluku, estetiky a pak jít tou cestou.
Super. V Olomouci už takto úspěšně fungují. A musím uznat, že je to hezké i na pohled. Původně jsem si myslel, že se jedná o vřes… nejspíše to tedy budou taky rozchodníky.. ale ty červené kvítky jsou každopádně moc hezké.
Autor by se měl podívat do mapy! To není Libeň, ale Vysočany…
Taky nemáte pravdu. Osazovaný úsek tramvajové tratě „U Elektry – Nademlejnská“ už spadá do městské části Hloubětín.
Hranicí mezi Vysočany a Hloubětínem je právě ulice „U Elektry“.
S Libní to celé fakt má společnou snad jen tu Balabenku, kde nebudou tramvaje zahýbat doprava a pojedou dál rovně.
https://mapy.com/cs/letecka?planovani-trasy&rc=9hPEdxYBF1hF483&rs=pubt&rs=pubt&ri=15306209&ri=15307231&mrp=%7B%22c%22%3A200%2C%22dt%22%3A%22%22%2C%22d%22%3Atrue%7D&xc=%5B%5D&x=14.5229474&y=50.1036088&z=17
K autorovi článku bych měl ještě jednu drobnou připomínku:
– místo kostrbatého „zasazovat sukulenty“ lze použít obyčejné „sázet“, i když je možné, že (viz pan Béďa Havránek) se to tam bude dokonce sít.
V mnoha městech dávají rozchodníky i na střechy čekáren MHD a je to super – stinnější čekání na tramvaj a trocha zeleně jako bonus. To by mohlo resp. mělo být dávno standardem i v Praze.
Zeleň by ale měla být primárně na povrchu s plynulým přechodem do zeminy. Vymísťování stylem „květináč“ (pokud je místo toho na povrchu asfalt nebo beton) bych považoval za znouzectnost. Jo, stíní to lépe, než stropy ze skla, také asi lépe izoluje oproti pouhému plechu, ale zase to něco váží a hůře se konstrukce pod tím udržuje.
Vy snad chcete u zastávek VHD budovat podzemní čekárny (s ozeleněnými střechami plynule přecházejícími do terénu) nebo zasypávat (pozemní) čekárny zemními valy, aby ta zeleň mohla plynule přecházet do terénu?
S betonovými a asfaltovými povrchy je samozřejmě žádoucí co nejvíce šetřit (a více využívat třeba zatravňovací dlažbu), ale proč kvůli boji proti betonovým a asfaltovým plochám odmítat i květináče, které jejich negativní dopady aspoň trochu zmírní?
Hlavne to nepoplest a nevysazovat sirokorozchodniky. Ty patri jinam.
Správně, jedině normálněrozchodníky, maximálně ve specifických případech úzkorozchodníky.
Pochybuji, že to budou sázet – spíš to osejou, a to nejspíš směsí domácích a neofytických druhů. Níže někdo píše, že rozchodníky jsou invazní. Ano, některé jsou za invazní považované, ale jde o neškodné invaze. Za mě to může mít pouze pozitivní vliv.
Nejspíše se to bude také hůře přecházet (vím, není to k tomu určeno, ale v nouzi se může hodit) – takže odpadnou nápady s instalací pěnových „ježků“. 🙂 A nebude to tak ladně souvislé.
Určitě dobrá volba. V Ostravě byl před nějakou dobou mezi Nám. Rep. a Karolinou taky nasazen do kolejiště nějaký typ sukulentů a vypadalo to moc dobře. Přišlo mi, že se to v určité roční období začínalo zabarvovat do červena a obecně to hrálo všemi barvami. Teď je to bohužel kvůli rekonstrukci pryč, tak snad to pak zase vrátí.
Kontrolní otázka sodruzi:
Jakou účinnost má rozchodník při pohlcování hluku oproti trávě?
Měl jsem za to, že se dělaly travnaté pásy hlavně pro tento účel…
Je to čistě estetika. Tratě s bezžlábkovou kolejnicí jsou samy o sobě tiché.
jak jste na to s tou kolejnici prisel?
Hluk ze zlabkove i bezzlabkove je stejny, stejne kolo, stejna stykova plocha…
Hluk z bezžlábkové kolejnice je skutečně o něco nižší. Může to být způsobeno i tím, že bezžlábková kolejnice je symetrická a při výrobě a následném tuhnutí oceli nemá tendenci se deformovat. Jízda po ní je pak klidnější a tišší. Větší vliv na hluk než zlabek má však zákryt trati asfaltem.
Rozdíl v hlučnosti je dán sklonem kolejnic. Žlábkové jsou uloženy svisle, zatímco klasické jsou skloněné. Skloněné kolejnice lépe přenášejí do pražců boční síly.
Do žlábku se přenáší vibrace a jelikož není tak masivní, jako těleso hlavy kolejnice, vytváří více hluku.
Noo jako travnatý pás v plném rozpuku bude asi tlumit líp, ale totálně vyschlej zase hůř. Ve výsledku sukulenty budou mít víc konzistentní výsledek.
Něco tak měkkého a řídkého, jako je tráva, hluk netlumí vůbec. Zemina, je tím, co pohlcuje hluk na zatravněných tratích. Když seschne, pak je útlum o maličko nižší, ale pěstování trávníků je ekologicky velmi zatěžující (závlahy, chemie, sekání), proto je golf jedním z ekologicky nejničivějších sportů. Samozřejmě je to také drahé jako ďas.
Sekat by to mohla tramvaj a chemii bych do toho necpal (nechceme na tom hrát golf), leč ta závlaha v mělké zemině na štěrkovém podloží asi problém bude – záleží na tom, jak (ne)přirozeně to chceme mít zelené. Pomohlo by i lepší stínění ulic stromy, méně rozpálených ploch kolem, ale to se někdy těžko udělá.
Jak už píší v článku, problém není sekání, ale zavlažování.
kontrolní odpověď , rozchodníky jsou prostorově členitější než tráva , čili se mezi nimi zvuk velmi pravděpodobně lépe “ rozbije“
Koukal jsem teď v Jinonicích z lávky na železniční trať a tam to evidentně zalévají olejem. Nevím, co tam poroste.
V Jinonicích na železniční trati neporoste nic. Přestože olej z těch strašlivých starých šrotů do trati odkapává snad skoro stejně jako z parních lokomotiv, hlavním důvodem, že na tratích nic neroste, jsou záměrné chemické postřiky.
To nemáte tak docela pravdu: jednak hlavní zábranou toho, aby v železničních kolejích rostlo něco nechtěného, je dostatečná výška štěrkového lože (která u nás je spíše jen na hraně nebo i menší), ale i ty úkapy maziva nějakou roli hrají, byť teď už jen malou: v minulosti, když zakázali vypouštět olej ze „Sergejů“ za jízdy na širé trati, tak se pak docela divili, co všechno najednou v kolejích roste – a o to víc bylo od té doby také nutno kropit chemií.
Rozchodník je dobrá a logická volba. Bude dobře držet rozchod kolejnic i kolejí…
Cimrman v českém nebi moudře přitakává 😉.
A pokud nebude, tak to taky nějak rozchodíme.
Rozchodník je samec od rozchodky?
Ano, asi tak jako kozačka je „stará“ od kozáka a hadice je samice od hada…
A sameček od užovky je už.
Už brzy?
Ne. Je to transrozchodka.
Rozchodník je invazní rostlina. Sice nebezpečí prý platí jen pro některé druhy, ale proč si pěstovat něco, co sem nepatří. Tráva je tráva a mnohé i místní druhy jsou vůči suchu velice odolné. Stačilo by zalévat jen při delším období bez srážek. Zase někdo vymýšlí extrabuřty, aby se nemuselo hejbat línou zadnicí a vzejde z toho kalamita a bude rozchodník všude.
A je místní tráva zvyklá mít výšku pár centimetrů?
Je, protože trávy jsou na to evolučně stavěné (dám Vám tip, když budete chtít vědět víc: třetihory, pastva, apikální meristém).
Z textu: „Na světě existuje přes 400 druhů rozchodníků, z toho se v ČR přirozeně vyskytuje šest.“
Můžete prosím uvést zdroj, ze kterého čerpáte informaci, že do kolejiště bude prováděna výsadba druhu v Česku se přirozeně nevyskytujícího?
Dotaz jen tak na okraj: Co si myslíte, že se ve velkém měřítku používá na zelené střechy?
V minulosti (asi už 10+ roků) rostly například drobné krásně žlutě kvetoucí rozchodníky v písčitém terénu mezi normálně rozchodnou a úzkorozchodnou tratí na výjezdu z Třemešné ve Slezsku – a myslím, že tam nejspíš rostou dodnes.
Ona to není úplně radikální pražská novinka, pár let to zkouší už třeba ve Vídni. Asi byl někdo zase na výletě.
V Brně u Technologického parku taky
Ve Vídni jsou na invazivní druhy zvyklí…
My zde na webu zdopravy už jsme bohužel na ně zvyklí taky…na takové, jako jste Vy.
Nesmysl. V pražském klimatu je nutné zavlažovat v součtu cca sedm měsíců v roce nejméně dvakrát denně a cca tři měsíce ještě častěji. Vrstva zeminy je v kolejišti vysoká méně než 25 cm a tak tenká vrstva vyschne i v dubnu či říjnu za pár hodin. Pražský tramvajový provoz je zdaleka nejintenzivnější na světě, zálivka kolejovými vozidly je zde možná pouze v období nočního provozu a zalévající cisterny přes den zase blokují IAD, což je politicky neúnosné. Proto je nutno budovat a udržovat rozsáhlé závlahové systémy a to je drahé, drahé, drahé. Pokuste se přečíst si článek, píší tam obecně známý… Číst vice »
Že by v úsecích mezi vozovnami, odkud by takové cisterny jely, a konci zatravněných úseků směrem k centru byl takový provoz? Vždyť to nemusí jet zase tak pomalu, stačí za běžným spojem, který pojede rychleji, ale zastaví v zastávkách. A jiný pracovní vůz by to mohl v případě potřeby sekat, někdy ve večerních hodinách se slabším provozem, opět mezi spoji.
Ale DPP už to dávno spočítal. Tramvaj by byla dražší a méně flexibilní než samočinné zavlažovací systémy, stejně tak jako je mazačka dražší, méně spolehlivá a méně účinná než mazníky. Provoz mazačky je alespoň možno naplánovat. Kropicí tramvaje by museli obsluhovat speciálně zaškolení řidiči. Takovému řidiči by byla naplánována služba a počasí by si usmyslelo, že bude pršet. Zrušit mu službu v den nástupu by bylo protizákonné. Kdyby naopak předpověď počasí byla deštivá a řidiči naplánováni nebyli, pak by neúspěšná předpověď travní kryty poničila. Ve vozovnách by musela být vybudována zařízení pro vyprazdňování zásobníků posekané trávy, plnění cisteren atd. atd.… Číst vice »
Souhlas, je to plevel
A je nejaky duvod tedy omezit dopravu mezi Harfou a Balabenkou?
Na modrejch se psalo, že ještě bude výměna výhybky od zastávky Ocelářská směr Palmovka/Divadlo Gong.
pak ano, pak to smysl dava…
Teď jsem tam jel a je tam asi 6 aut, bagr a 20 lidi.