„Naším cílem je dostat do krajiny víc stromů. Naším cílem je silniční zeleň povýšit, dát jí velkou hodnotu. Vrátit stromy na mnoho míst do krajiny, ale takovým způsobem, aby to nezpůsobovalo konflikty v dopravě. Je potřeba řešit, abychom pro stromy měli dost prostoru, aby koruny stromů mohly přesahovat do krajiny, aby kultivary byly výš a nevadily zemědělské technice,“ řekl Hladík.

Na téma stromů v krajině vzniknou pracovní skupiny. Spolupracovat budou i s ministerstvem dopravy. Návrhy, které vzniknou, budou mít dopad na zákon o ochraně přírody a krajiny a zákon o zemědělském půdním fondu. Novela o zemědělském fondu se nebude týkat jen silniční zeleně, ministr by ji však rád dostal do schvalovacího procesu na konci letošního roku.

Podle Hladíka patří pardubičtí silničáři z pohledu péče o zeleň k nejprogresivnějším. Silničáři v Pardubickém kraji měli v posledních deseti letech šest dotačních evropských projektů výsadby silniční zeleně v hodnotě 50 milionů korun, další miliony korun investovali ze svého rozpočtu, uvedl ekolog Správy a údržby silnic Pardubického kraje František Weisbauer.

Tématem se ekolog zabývá od roku 1991, v poslední době vidí pozitivní posun v myšlení a přístupu k zeleni, řekl dnes novinářům. „Do dlouhodobé následné péče o dřeviny bohužel zatím nejde dost prostředků. Také řešíme, aby bylo dostatečné množství odborníků. které budou školit a metodicky vést zaměstnance silničních správ,“ řekl Weisbauer.

Ministr životního prostředí také uvedl, že by se neměla zanedbávat environmentální výchova. Ministerstvo vyhlásilo nový dotační titul, kde je 105 milionů korun, program je určený pro školy i pro profesní vzdělávání. Žadateli o dotace budou envicentra, která připraví vzdělávací a osvětové projekty. Na jeden projekt lze získat až šest milionů korun, výzva bude otevřená do konce května.

„Vzdělávání v oblasti klimatu nám do značné míry chybí. Abychom se nenechali příliš ovlivňovat informacemi, které nejsou pravdivé. Očekáváme zejména dlouhodobé projekty postavené na spolupráci se školami, projekty celoživotního vzdělávání široké veřejnosti, projekty zahrnující nové klimatické studijní programy či kurzy na vysokých školách nebo projekty zaměřené na podporu vzdělávání lidí, kteří pracují s technologiemi v oblasti obnovitelných zdrojů,“ řekl ministr.