Stát analyzuje parníky v Černošicích, poslanci ale Berounku vyškrtli z vodních cest

Berounka u Prahy. Autor: Petr KubínBerounka u Prahy. Autor: Petr Kubín

Turistické lodě se nejspíš do Černošic a dále proti proudu Berounky nikdy nedostanou. A to přesto, že ministerstvo dopravy prostřednictvím

23 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Tomáš Záruba

Vida, řešení přetížené železnice. 🙂

KLKL

Jó to by byl kšeft, točit parníky ke Karlštejnu, na to se jistě někdo celý třese, nechat si to tam za státní probagrovat a pak z toho rejžovat. Dobře, že to shodili ze stolu. Za socialismu se plánovalo splavnění pro nákladní lodě až do Plzně, s využitím velepřehrady někde u Skryjí a je to asi jediný velký zásah proti přírodě, kterému se v tom dějinném období podařilo legálně zabránit.

Twix

Není ta myšlenka na přehradu někde u Skryjí (nebo kousek níž) pořád ještě živá? Asi už to není velepřehrada a je to kvůli regulaci, ne kvůli nákladním lodím. Jinak parníky na Karlštejn by se mi asi taky moc nelíbily, ale nějaké ty menší lodě do Černošic, kde už funguje asi celkem oblíbený Přívoz Kazín…

K.S.

Dejte pokoj s přehradou na Berounce (a to říkám jako příznivec hydroenergetiky), je to poslední ne moc regulovaná řeka v zemi. Jediné co by se snad dalo je takové malé Vrané pod Branovem.

Twix

Tak já jsem nenapsal že tam nějakou přehradu chci, jen že jsem nedávno (tak 2 roky nazpět) o tom četl nějaký článek, jaké by to zatopilo území apod. A to, že je to jedna z posledních neregulovaných řek v zemi, je právě asi ten důvod, proč někdo o té přehradě uvažuje – povodně 2002 byly okolo Berounky výživné, resp. i k zatopení Prahy to přispělo.

jirka

Magorní bolševická magelomanie navrhující zničit údolí Berounky na Křivoklátsku, kteréžto jest biosférickou rezervací UNESCO už naštěstí nehrozí, ale ještě před pár lety se s její výstvbou stále operovalo. Jo, to dává smysl, zurvit krajinu bezohlednym zemědělstvím model Agrofert a snížit její retenční schopnosti na nulu, a pak dolu do údolí, který je zachovalý, postavit hráz, aby tu vodu chytla. To je stejně debilní jako český.

K.S.

Jak píše dole Jirka, ta přehrada je megalomanská blbost. Jediné co si tam umím představit je něco do 10-15m výšky, pokud by se měla stavět PVE, která tam je plánována, ale asi nebude. Sečtení povodňové vlny na Vltavě a Berounce není dáno tím že neexistuje přehrada na Berounce, ale právě existencí Vltavské kaskády, kdy tato posunuje extrémní povodňovou vlnu právě do doby kdy jde vlna na Berounce. Další problém, jak píše Jirka, je v devastaci krajiny, vezměte si k ruce starou mapu 1830-1850 na seznamu a porovnejte to s mapou turistickou, sice si budete muset zvyknout na jiné značení v… Číst vice »

Petr

Ta byla v plánu od roku 1911 https://kostelik.cz/wp-content/uploads/2012/03/Krivoklatska_prehrada.pdf Pokud to půjde s vodou u nás, tak jako teď, od deseti k pěti, tak není otázka zda se postaví nějaké vodní dílo na Berounce, ale pouze kdy se postaví. 🙁

Jaroslav

Škoda, že se neplánuje udělat Berounku splavnou pro malé lodě do 10m. Jezy už tam stejně jsou a malé samoobslužné komory by nikomu asi nevadili – viz. malé komory na nejmenších holandských kanálech.

Jiří Tulipán

Přesně na tento způsob bych viděl i Lužnici do Tábora a Otavu do Písku. Když jsem viděl v Holandsku plavební komory, které si obsluhují vodáci sami, říkal jsem si, že to musí být větší zážitek než samotná plavba.

Frantisek

Pokud jde o pádlování po stojaté vodě, pak je určitě obsluha komory záživnější. Ovšem prodlužovat úseky stojaté vody je z hlediska vodní turistiky spíše velkým záporem.

K.S.

Myslím že ten Jaroslavův nápad není špatný, jen se to musí nějak uchopit, už dnes jsou řeky celkem regulované asi i vcelku unikátním systémem jezů, takže stojaté vody je celkem dost a na řekách bývala voroplavba, ale z vorových propustí jsou občas nepříjemné pasti a vodáci sjíždí jezy i přes hrany a to není dobré. Nějaké malé komory by mohly být přínosné, například 10×2.5m. Tam by bylo jenom nutné realizovat mechanickou vazbu mezi vraty aby se skrze ni nedala vypustit zdrž. Co bych si uměl představit je pak vytvoření nějaké kategorie vodní cesty „R“, která by umožnila budovat malé komory… Číst vice »

jirka

Plavební komory pro kánoe? Ty už to nehul.

K.S.

A velké rafty a pramice, a gumové čluny a vůbec by umožnily „domácí“ plavbu. Těch 10×2.5m není zase tak málo a už se s tím dá dělat celkem dost. když řeknu že do té komory se vlezou lodě asi 2x8m, tak to máme už nějakých 38t max, to už je na malou výletní loď. Nehledě na to by to umožnilo pohodlnou sjízdnost proti proud. Takže by to taková blbost zase být nemusela.

jirka

Zeptám se vás jinak – postavil byste to za svý?

K.S.

Nějaké drobné bych na to poslal, ale Rothschild nejsem.

jirka

Ale pár miliardiček ze státního byste na to obětoval, žejo. Voni totiž erární peníze jsou čistě imaginární, žejo.

K.S.

Jednak to budou spíše jednotky, nebo nízké desítky milionů za komoru, což při rozložení do X let a přestaveb/úprav jezů není zase tak velká suma.

Jaroslav

Průměrný občan platí ze svého výdělku 80-90% na daních tomuto státu. Takže pane Jirko, je zcela legitimním požadavkem, že za tyto peníze od státu něco požaduje.

Tronda

Škoda, holt se na Titanicu do Berouna plavit nebudeme.

železničář v důchodu

Do Berouna by to byla pitomost, ale do těch Černošic by to asi smysl mělo: pro vodáky už pod nimi Berounka stejně příliš zajímavá není a minimálně pro ty menší vyhlídkové výletní lodě (v texty „klasifikační třída 0 (plavidlo 20,0 x 5,0 m)“) by to rozšíření možnosti plavby i jinam než jen po Vltavě atraktivní určitě bylo – a třeba (možná zdánlivě hloupý nápad) i pro ty vodáky, kdyby si tam své „keňu malé“ mohli naložit na tu větší loď a už zcela beztrestně tam pokračovat v dalším opíjení se až do Prahy.

Frantisek

My jezdíme s dětmi a střízliví. Ty peřeje před Radotínem jsou poslední zajímavý úsek, po poměrně dlouhých „olejích“ od předchozích jezů. Překonání vzdutí od modřanského jezu větší lodí by sice bylo zajímavé, ale nakládat je na ten kousek poměrně neefektivní. Navíc, většina kanoí stejně končí v loděnicích na jihu Prahy.

jirka

Jasně. Zkurvit poslední kus neregulovanýho řečiště na území Prahy, kde dneska běžně bydlí bobr, vydra či ledňáček, aby tam mohli pro zábavu jezdit nudící se snobové s motorovými čluny, to se fakt vyplatí. Ještě štěstí, že je v Čerošicích civilizace, i když je tov České republice, a tamní komunální politici nejsou banda tupounů, co by prodala vlastní babičku, a tak žádná zhovadilost typu „vyhodíme tři miliardy z erárního, abysme to tu dojebali, co to jde a nakapsovali se na tom“ nehrozí. Dokonce byla čerošická radnice „hybatelem“ odporu všech obcí regionu proti tomuto šílenému nápadu.