Ministerstvo chce Pražský okruh mezi D8 a D10 v tunelové nebo zářezové variantě, levnější verzi odmítlo
Jednotlivé varianty se od sebe liší o více než dvanáct miliard korun. Ministerští úředníci odmítli kompletně povrchovou variantu.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) může zcela opustit plány na nejlevnější variantu části Pražského okruhu mezi dálnicemi D8 a D10 Březiněves – Satalice. Pro třináct kilometrů dlouhý úsek nazývaný také SOKP 520 požaduje ministerstvo životního prostředí další rozpracování variant s velkým zářezem nebo sérií tunelů.
Vyplývá to ze stanoviska, které ministerstvo zveřejnilo v databázi oznámení o vlivu záměrů na životní prostředí EIA. Ministerstvo tak přijalo podobné stanovisko jako hlavní město Praha. Jde zatím o výsledek takzvaného zjišťovacího řízení, ve kterém úředníci uvedli, co dalšího musí ŘSD pro získání povolení učinit. Variantu 1 ministerstvo vůbec nedoporučilo k dalšímu řešení.
„Je třeba detailněji rozpracovat technické řešení variant 2 a 3 nebo (lépe) kombinaci technického řešení variant 2 a 3, a to s důrazem na vedení nivelety trasy D0 520 tak, aby byly v maximální možné míře eliminovány její vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví,“ uvádí ministerstvo ve stanovisku.
Rozdíl v nákladech přes 12 miliard korun
Tři různé varianty se liší tím, jak moc jsou vedeny stávajícím terénem a především pak náklady. Oproti loňskému roku ale ŘSD odhadované náklady snížilo u každé varianty řádově o miliardy korun. První počítá spíše s kopírováním současného terénu (odhad nákladů 11,8 miliardy korun, ještě loni 14,3 miliardy korun). Druhá s většími zářezy do krajiny (odhad nákladů 13,8 miliardy korun, loni 16,7 miliardy korun), třetí je s budováním tunelů je výrazně nejdražší: 24,1 miliard korun (loni 29 miliard korun).
Všechny varianty počítají vždy se čtyřmi mimoúrovňovými křižovatkami: Třeboradice, Přezletice, Vinoř, Satalice. Jednotlivé verze se liší počtem mostů a tunelů. Praha i Středočeský kraj se už při projednávání jednotlivých variant přiklonily k verzi se třemi tunely: Vinoř (Radonice) o délce 1,3 kilometru, Veleň (Miškovice) o délce 450 metrů a Třeboradice o délce 2 kilometry. Tunely léta prosazují i okolní městské části a středočeské obce, jejichž zástavba se v posledních letech rozrostla až k plánované trase dálnice.
Návrh trasy Pražského okruhu, úsek 520 Březiněves – Satalice
„Tunelová varianta bude nejšetrnějším řešením pro toto území a jeho obyvatele a napomůže tak rychlejší dostavbě pražského okruhu,“ uvedl loni v červnu primátor Prahy Zdeněk Hřib. Pokud by však tuto variantu neumožnily „ekonomické, technické nebo geologické okolnosti“, byla by podle vedení města přípustná i varianta zahloubení pod úroveň terénu.
Obavy z hluku i podzemních vod
Odpor proti první variantě není překvapivý, zejména kvůli obavám z hluku. Tunelová varianta může mít naopak vliv na podzemní a povrchové vody a horninové prostředí.
Proti stavbě lze očekávat velké protesty nejen od přilehlých obcí, ale i těch, které jsou vzdáleny třeba desítky kilometrů. To se ukazuje například nyní při povolování úseku Běchovice – D1. Proti stavbě protestuje například městská část Dolní Chabry, která přitom se stavbou nemá nic společného.
ŘSD aktuálně počítá s tím, že stavba by mohla začít v roce 2026. Detailněji je popsána v informačním letáku ŘSD.