Mikrovlnný cestář v akci na Vysočině. Největší výmol byl přes metr dlouhý
Opravy výmolů mikrovlnnou technologií na Vysočině. Pramen: ŘSD
Díky novému postupu se při opravách netvoří žádné spáry, do nichž by mohla pronikat voda.
Ta technologie mi přijde hrozně zajímavá. Hádám, že je to spíše stacionární – přijedou s „mikrovlnkou“ nad výmol, zahřejou, uválcují… nedělá se něco takového i pro kontinuální opravu ve stylu moderních podbíječek na železnici – třeba i s nižšími výsledými parametry? Z naší obce vede silnice, kterou dost využívám, bohužel kvalita jejích oprav je tragická – asfalt z pytle, možná přejetý žábou a už před zimou se obvykle záplata vydrolí…
Udělat po zimě na silnici „reflow“, to by byla frajeřina. Otázka je, jak by to bylo energeticky náročné.
A ja že výtlk je prejavom nedostatočnej únosnosti podkladových vrstiev (pretože tam napr. cez prasklinu zatiekla voda) a kým sa nevyrieši únosnosť podkladu, je každá oprava iba dočasná, pretože asfalt sám nie je nosný.
Tým nechcem povedať, že rôzne metódy opravy nemôžu mať rôznu trvanlivosť.
Super, jen tak dál!
Parádní mašinka 👍
Tak snad se dostanou časem i do Středočeského kraje a do Prahy. Někdy mám dojem, že tady se údržba snad vůbec nedělá a když ano, tak se flikuje studeným asfaltem uplácaným lopatou nebo se maximálně dělají záplaty… Stačí vyjet kousek mimo a běžně člověk potká dlouhé úseky silnic, které jsou opravené v celé délce.
Nejhorší , je že se běžně záplatují i záplaty a že se nedokáží dohodnout hraniční subjekty na jednotné údržbě. Příliš často přijede člověk po kvalitní komunikaci na hranici okresu, kraje či obce a přímo u cedule “ xxxx se loučí a yyyy vás vítá“ se nový asfalt změní v oraniště.
Před pár týdny opravovali křižovatku na Podbabě v P6, kde se kříží koleje tramvaje se silnicí, také během večerních a nočních hodin.
Jestli jsem dobře viděl, tak tohle dnes použili na výtluk v bus pruhu na Vídeňské (U Shellky směr Thomayerka). Tak můžeme sledovat trvanlivost 😉
Beru cokoliv, co má delší trvanlivost jak jednu sezonu a zejména, co omezí využití toho „prskaného“ asfaltu, který je naprosto pro kočku. Tohle vypadá slibně.
Prskany „asfalt“ je super technologie na opravy polnich cest. U nas na plzensku to s ni dotahli k „dokonalosti“ a kraj tak opravuje uplne vsechno, vcetne celoplosnych oprav souvislych useku. Takze pak je to par tydnu, jak kdyby se opravdu jelo po polni ceste.
Navic je tahle technologie taky super „odolna“. Kdyz tim zaplivaji nejakou prasklinu, tak krome toho, ze misto praskliny je hrb, tak jako bonus se ta prasklina objevi do par tydnu pres ten hrb znovu.
Nějakou dobu jsem s tímhle dělal byl jsem i na jakémsi zrychleném školení jak se to má a nemá dělat. Z toho co dnes vidím je patrné že jedním z největších problémů těchto oprav je technologická nekázeň při provádění práce. Jinak ta technologie je vyzkoušená a ve většině zemí nebo tam kde je aplikována podle technologických postupů jsou ty opravy i trvanlivé. Bohužel tohle je ale nešvar protože kolikrát to vypadá že opravujeme aby jsem opravovali.
Ty země kde je tato oprava trvanlivá, mají vůbec zimy? Střídání 4 výrazně odlišných ročních období?
Nikde jinde nez u nas jsem nevidel, ze by timhle pokusem opravovali normalni silnice. Pokud nasypu vrstvu sterku, pokropim to tim tekutym pojivem, nikdy se to nemuze dostatecne promichat, tak aby se kamenivo dokonale obalilo jako u balene smesi.
Pokud v puvodnim asfaltu je prasklina, tak nikdy tahle nedostatecne obalena vrstva nemuze vydrzet pohyby podkladniho materialu a kratce po pokladce se vytvori i v nove vrstve.
Proste technologie na opravy prasnych cest, na afaltove silnice vubec nepatri. Navic bych chtel videt naklady na to tekute pojivo, aby to nakonec nebylo jeste drazsi nez natahnout balenou.
Po nasčítání let kdy se (nejen) krajští silničáři napříč republikou s touto supertechnologií vydávají na ty stejné úseky každé dva roky pořád dokola se z toho muselo doslova vysypat tolik peněz, že na minimálně dílčí opravy v balené by to vystačilo naprosto s přehledem.