Doprava ve městě Vodní doprava Zprávy

MHD na vodě? Řeky v Budějovicích začínají znovu fungovat i jako cesty, říká loďař Borovka

Zastávka lodní dopravy na slepém rameni Malše v centru Českých Budějovic. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Zastávka lodní dopravy na slepém rameni Malše v centru Českých Budějovic. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Jihočeský loďař se snaží o obnovu linkové lodní dopravy na obou budějovických řekách.

Jiří Borovka patřil k průkopníkům lodní dopravy na nové vltavské vodní cestě od Českých Budějovic k Orlíku. Snaží se ale také obnovit zašlou slávu linkové lodní dopravy přímo v centru města na soutoku Malše a Vltavy. „Chtěli bychom stejně jako v jiných evropských městech, kde jsou vhodné podmínky pro lodní dopravu, zahrnout lodě pod silnější dopravní koncept, jako je MHD nebo IDS,“ říká Borovka, který u vody (v případě slepého ramena Malše přímo na vodě) provozuje také kavárny. Do roku 2018 vedl jako jednatel krajskou organizaci Jikord, kterou z osobních důvodů opustil.

Jihočeský rejdař Jiří Borovka. Pramen: archiv Jiřího Borovky
Jihočeský rejdař Jiří Borovka. Pramen: archiv Jiřího Borovky

Jak vás napadlo, že by České Budějovice užily MHD na vodě?

Mám rád vodu a vše kolem ní, zároveň hodně cestuji a pozoruji, jak vodní toky využívají jinde. Budějovice jsou městem na soutoku dvou řek, o jejichž velkém potenciálu se sice dlouho mluví, ale jejichž význam byl vždy nakonec upozaděn. My dopravu na Malši provozujeme čtvrtým rokem a dnes se ukazuje, že naše vize byla správná. Pasažérská čísla neustále rostou a řeky začínají po dlouhých desetiletích znovu fungovat i jako cesty.

Když si odmyslíme cestovní ruch, má to i praktický význam pro obyvatele města?

Jistě. Zatížení městských silnic nebude slábnout, muselo by se změnit myšlení, nebo přijít odvážná dopravní řešení, jak individuální dopravu omezit. Vývoj předpokládám přesně opačný. V Budějovicích jsou v nedohlednu zásadní dopravní stavby, jako třeba severní tangenta, které by ulevily vnitřnímu městu. Individuální doprava tu narostla natolik, že už nejsou ucpané jen hlavní silnice, ale i uličky v okolí. Řidiči přitom často volí cestu i přímo přes náměstí Přemysla Otakara II. nebo Resslovou na Mariánské náměstí. Situace se zhoršuje a v kolonách stojí i autobusy a trolejbusy, protože nemají vlastní pruhy. Lodě ale tyto pruhy mají v podobě řek. Tady nám zácpy prozatím nehrozí. Nechali jsme udělat analýzu, ze které vyplývá, že když se chcete dostat od Lučního jezu (na Vltavě, pozn. red.) na náměstí, tak to autobusem s jedním přestupem trvá 22 minut. Lodí od Lučního jezu, kde jsme zřídili novou zastávku, devět minut. Loď může sloužit jako posilová doprava ve špičkách, kdy silnice stojí. V sedlech zase jezdíme k Malému jezu (na Malši, pozn. red.), jehož okolí slouží k rekreaci. Jezdí s námi například maminky s kočárky a malými dětmi, pro které je zážitkem samotná plavba. Cestou je několik přístavišť, třeba Modrý most, kde je poliklinika, takže s námi mohou jezdit například i starší lidé k lékaři.

Je o lodní linky v Budějovicích zájem, když se podíváte na sezony, které máte za sebou?

Z mého pohledu je prvním krokem osvěta. A to přesto, že lodě ve městě nejsou úplnou novinkou, protože v 50. letech dopravní podnik provozoval lodní dopravu. Pokusy se objevily i v roce 2011. Naše osvěta spočívá v tom, že dobrovolně uznáváme jízdenky IDS i časové kupony dopravního podniku. Chceme získat důvěru cestujících, že i lodní doprava je běžným dopravním oborem a lze ji v rámci města využívat, stejně jako například v Praze.

Pardon, že vás přerušuji, vy máte na provoz krajské dotace, je to tak?

Ano, dostali jsme od kraje dotaci na provoz ve výši zhruba půl milionu na pět měsíců, dalšího půl milionu si musíme vydělat, abychom byly zhruba na černé nule. To se letos snad podaří, v minulých letech jsme provoz dotovali. Což jsem bral také jako osvětu. Podmínkou té krajské dotace je pouze uznávání jízdenky Jikord Plus. A my jdeme nad rámec té podmínky a uznáváme i ostatní jízdenky IDS a předplatné dopravního podniku. Všechny v uvozovkách vydělané peníze vracíme zpátky do vody, budujeme nová přístavní mola a investujeme do lodí.

Když pominu zmíněné jízdenky, kolik u vás stojí jedna cesta?

Jedna cesta z konečné na konečnou stojí 40 korun.

Kolik jste tedy svezli lidí?

Za loňskou sezonu jsme o prázdninách svezli 1 400 lidí, letos jsme měli jen za červenec přes 2 000 cestujících. Letošní sezonu evidujeme extrémní nárůst poptávky. Je to i tím, že lidé tráví z důvodu covidu dovolenou v České republice, ale podle mě se začíná projevovat i naše práce a zmíněná osvěta. Budějovice už dnes nejsou jen o Budvaru a Černé věži, ale i o lodní dopravě. Za dvě minuty jste z centra pěšky v přístavišti a můžete pozorovat památky z vodní hladiny.

Je to dlouhodobě udržitelné i v případě, že se nedohodnete s městem na začlenění lodní dopravy do MHD?

Pokud nedostaneme dotaci od města či kraje, tak nebudeme moci držet jízdní řád ve smyslu, v jakém to děláme teď. Tedy že jezdíme pět dní v týdnu na dvou linkách, v šesti časech a na dvě směny. Máme dvě lodě a tři kapitány na hlavní pracovní poměr, další brigádně. Bez dotace bychom nemohli hovořit v pravém slova smyslu o pravidelné linkové lodní dopravě. Jezdil bych dva měsíce čistě turistické plavby za patřičné jízdné.

Ta turistická dotace kraje je ale spíše mimořádný nástroj. Jak byste si to tedy představoval dál?

Moje vize je – a já se tím netajím – že bychom chtěli stejně jako v jiných evropských městech, kde jsou vhodné podmínky pro lodní dopravu, zahrnout lodě pod silnější dopravní koncept, jako je MHD nebo IDS. Jako příklad vnímám i Prahu, která začínala v roce 2006 se dvěma přívozy, dnes jich má osm. I v Ústí nad Labem jsou lodě součástí IDS.

Máte plány i mimo centrum, tedy na Vltavě pod Jiráskovým jezem, který zatím není průjezdný?

Máme připravený i koncept rychlé dopravy ze sídliště Vltava k Dlouhému mostu, kde se bude budovat nová přístavní hrana na pravém břehu řeky blíže centru. Tam by mohl vzniknout přestupní terminál fakticky hrana hrana z lodě na elektrobusy, které by cestující odvezli například na nádraží nebo na náměstí. Takzvaná speed boat může být dobrou variantou, a to především ve chvílích, kdy jsou ucpané silnice na obou březích řeky.

Proč to vůbec děláte?

Dělám práci, která mě baví a má smysl. Projekty, za kterými stojím, jsou spojeny s vodou a řekami. Vždy jsem chtěl, aby se doprava na Vltavě obnovila a navázalo se na slavnou tradici rodu Lannů a odkaz starobylé vltavské vodní cesty

Odebírat
Upozornit na
guest
11 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
BND 30

Bych řekl, že celý tenhle projekt, ať sympatický či nikoliv, je tak trochu dost na vodě…

Dopravní Expertka
-TR-

Jiří Borovka ve funkci jednatele JIKORDu (v letech 2011 – 2018):

1) zastavení dopravy na trati Číčenice – Týn nad Vltavou
2) velká redukce osobních vlaků na trati 220 (úsek Tábor – České Budějovice)
3) velká redukce osobních vlaků na trati 190 (úsek Strakonice – České Budějovice)
4) nerealizovaný plán na redukci provozu na šumavských lokálkách na sezónní provoz, zastavení provozu na tratích 192 (Nepomuk – Blatná, dříve 191), 202, 203 a 227

A tak bych mohl pokračovat dál.

PetrB

Bože můj, a tenhle člověk řídil veřejnou dopravu v Jihočeském kraji. Takže pane Borovka místo toho, aby jste vytvořili rozumný koncept veřejné dopravy včetně plnohodnotného IDS v celém kraji jste si prosadil lodičky na Vltavě a Malši a, ještě z toho chcete udělat jakousi MHD. Nevím kdo se bude plácat busem k přístavišti a pak lodí na sídl. Vltava. To tím trolejbusem 5 nebo 9 tam budu rychleji i přes ty zácpy.

-TR-

Na lodní dopravě není samo o sobě nic špatného. Problém je, že Borovka se tímto rozhovorem chce pravděpodobně pozitivně zviditelnit, aby se mohl opět stát ředitelem JIKORDu. Bude se konat nové výběrové řízení. A pokud by v něm Borovka uspěl, byla by to naprostá katastrofa, vzhledem k tomu, jak to vypadalo za jeho minulého působení.

JménoStáleJeštěNemám

Ještě dobudovat přístaviště poblíž ČB letiště a už mají i transfer z centra. A rovnou to protáhnout i do ČK a Hluboké. 😀

-TR-

Raději to sem nepište, na jihu Čech jsou schopni tyto nápady brát vážně.

Jiří Kocurek

A lodní výtah na Lipně 😀

Jarda Š.

Na Hlubokou už se lze lodí dostat. Na letiště stačí už jen postavit jednu plavební komoru a kousek kanálu, to snad nebude žádný problém. A když to budete náležitě podporovat, brzy bude i ten Krumlov.