Dopravci Železnice

Listí a vlhko jako stopka vlaků. Kromě Arrivy uvízly na tratích také vlaky Českých drah

Součástí nabídkového řízení budou i osobní vlaky z Klatov do Železné Rudy. Na snímku vlaky s lokomotivami 754 v čele. Foto: České dráhy
Lokomotivy 754 v Železné Rudě. Foto: České dráhy

(aktualizováno 2.11. o vyjádření Správy železnic) Spadané listí v kombinaci s deštěm tento týden zkomplikovaly provoz na několika tratích. Kromě několika spojů Arriva vlaky, které nevyjely stoupání ze Svoru na trati do Rumburku kvůli chybějícímu písku, postihly problémy také vlaky Českých drah.

Podle zjištění deníku Zdopravy.cz došlo k problémům kvůli špatné adhezi tento týden u Českých drah nejméně čtyřikrát. V úterý nabraly z tohoto důvodu zpoždění až 35 minut vlaky z Horní Lipové do Ostružné. Nepříznivé adhezní podmínky byly důvodem odřeknutí části vlaku v úseku Hrušovany nad Jevišovkou – Miroslav, vlaku nakonec pomohl postrk. Potíže měl také vlak z Frýdlantu nad Ostravicí do Kunčic pod Ondřejníkem. Ve středu pak uvízl rychlík do Železné Rudy v úseku Zelená Lhota – Hamry-Hojsova Stráž a musel být nahrazen autobusy.

Podle mluvčí Českých drah Gabriely Novotné dochází ke zhoršení adheze nejen na podzim, ale i například v létě za deště či rosy. „Letos jsme nezaznamenali výrazný rozdíl oproti minulým letům, proto vlaky nikterak neposilujeme. Motorové vozy a lokomotivy jsou schválené pro celoroční provoz. Pro případy zlepšení adheze je vozidlo vybaveno pískovacím zařízením, které lze použít v rozsahu podmínek stanovených manažerem infrastruktury,“ dodala Novotná.

Vyjádření Správy železnic

kombinace nepříznivých sklonových podmínek a mokrého listí, která způsobuje uvedené problémy se nevyskytuje pravidelně a závisí na průběhu počasí v podzimním období a to většinou po dobu cca dvou týdnů. Správce infrastruktury má v tomto specifickém případě jen velmi omezené prostředky jak na tuto situaci reagovat, přičemž adhezní podmínky jsou záležitostí interakce kolo-kolejnice a jisté byť omezené možnosti jsou v tomto případě k dispozici spíše na straně dopravce než na straně provozovatele dráhy. Jedná se o zmiňované nasazení vozidel vhodnějších trakčních vlastností, využití pískování a především zohlednění aktuálních meteorologických podmínek při dynamice jízdy.

Traťové úseky s výskytem těchto problémů se vesměs opakují a jsou známy.  V období od 15. 10. 2020 došlo v osobní dopravě na celé síti k 12 případům uváznutí z toho v 8 se to týká úseků Česká Lípa – Svor (náhradní doprava u 7 vlaků) a Ostružná – Jeseník. Mimořádné čištění neproběhlo, není nám známa technologie, kterou by takové čištění bylo možné provádět a to i s ohledem na kontinuální zanášení hlavy kolejnice v průběhu inkriminovaných zhruba 14 dnů. Ve vybraných případech dochází k přijetí opatření ve vedení vlaků z podnětu provozovatele dráhy pro zajištění plynulého vedení především nákladních vlaků (pokud to dopravní situace umožní).

Výkon hnacích vozidel není v tomto případě určující faktor – klouzající vozidlo má evidentně výkonu nadbytek, jenom ho nedokáže přenést na koleje. Řešením by bylo nasazováni těžších vozidel, ale to je na rozhodnutí dopravce.

Dále platí technické podmínky provozu vozidel, které říkají, ze pokud na vozidle je nějaké zařízení, pak má být funkční. V tomto případě je to písečník.

221 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
182-097
Od lesa

To je adresa zlosyna, který každý podzim sype listí na koleje?

Daniel Mach

Zajímavé počtení ve zdejších diskusích. Když uvízne vlak soukromníka, tak za to může ten šrot z Německa, když se to stane národnímu, ta za to může Správa železnic. Ale dvojí metr to určitě není, to né!

exttmis

Co je na tom tak těžkého k pochopení. Se šrotem Arrivy, ani se SŽ to nemá nic společného, prostě uvíznout na podzim na trati se dá i s pískem, ale Arriva se s nějakým dozbrojováním písečníků ani nenamáhá, toť vše!

Leinad

Jak je to statisticky, počet zpoždění/odřeknutých vlaků kvůli zbrojení u jednotlivých dopravců? ČD taky umí dojít nafta.
A počet zpoždění kvůli adhezi?

Sherlock

Po shlédnutí reklamy v televizi ohledně ČD ( příští rok to zase rozjedeme…) si přestávám vážit všech kancelářských pracovníků na vedoucích místech ČD. Co chtějí zase rozjíždět, když lukrativní výkony dobrovolně předávají ( asi za tučné spropitné) soukromníkům. Takhle si nepředstavuji rozumné hospodáře, a pro koho vlastně lobují? Pro ČD určitě ne !!!! Navrhoval bych jim platy pouze z toho,co dobrého pro ČD udělali ! Asi by ještě museli vracet !!!

Daniel Mach

jestli máte informace o nějakém spropitném, měl byste se obrátit na orgány činné v trestním řízení. Můžete být jinak pokládán za spolupachatele.

David

Zeptám se jinak: V Bulharsku nepadá na podzim listí ze stromů?

Sherlock

Kdyby SŽDC nenechávalo železniční tratě zarůstat křovinami a mladými stromy v těsné blízkosti kolejí, nebylo by tolik listí na kolejích. Ale SŽDC si vyřezává dospělé stromy,které použije na topení v zimním období a křovin si nevšimne !!!

Dominik

Ale křoviny se taky vyřezávají (možná že jsou oblasti, kde se na to kašle, ale není to celorepublikově), ale za prvé traťovka, či dráteníci, nemají na starost jen to, a za druhé, že si s tím v zimě topí? To asi těžko, když ne všechno je na pozemcích Správy železnic, takže si těžko jentak odvezou cizí dřevo.

Martin Hanzal

Ale no tak, Dominiku. Tomu přece sám nevěříte. V nultých letech 21. století, jsa výpravčí, jsem toho byl přímým svědkem. Křoviny bez zájmu, stromy k zemi. A hlavně každé úterý nezapomenout, že se pojede na odbočnou lokálku, protože řeznictví na trase bude mít čerstvé klobásy, zatímco ve středu zůstanou o dvě stanice níž, protože v jiném řeznictví bude skvělé uzené. Těm chlapům to rozhodně nemám za zlé, byl to takový roztomilý kolorit. A nevím, jestli to tak funguje i dnes, ale vážně bych se divil, kdyby ne 🙂

Dominik

Jak jsem psal výše, asi se najdou oblasti, kde by měli prořezávat více, ale rozhodně to není v celé republice stejné. A mluvím z vlastní zkušenosti, takže nejsem naivní, vy máte pojem, jak to fungovalo před 20 lety, moje zkušenosti jsou aktuální. To co jsem za poslední 3 roky pokácel a ořezal, jsem si asi vymyslel, že? A že s pilou zrovna velký kamarád nejsem, ale udělat se to muselo. A třeba Akát roste docela rychle.
Nepopírám, že to stále částečně socialismus není, ale už ne rozhodně takový, nebo je snad běžné, že se výluka jentak o 2 hodiny protáhne?

David

Kdyby se to stalo na silnici, tak by všichni kamioňáci nadávali, jak silničáři opět zapomněli silnici posypat.

Vlk

Což mají pravdu…………

joska

to je v kompenteci fíry zkontrolovat písek

exttmis

A má právo stroj nepřevzít, není-li náležitě vyzbrojen provozními hmotami. A písek je na podzim sakra důvod k nepřevzetí.

Ivo valášek

Aha,takže až budu ve středu na ose střídat SC,pûjdu prvotnė zkontrolovat písek na celém vlaku.

Hynek

V článku mi chybí podrobný výčet všech problémů se ztrátou adheze za poslední dobu u Arrivy, podobně jako je tomu v odstavci věnovaném ČD. Stejně mi chybí tiskové vyjádření Arrivy.

Prazskej Fira

A to bylo keců jak to Arriva neumí a neumí jezdit a ejhle, ČD to samé v bledě modré. Kde jsou ty kecy že by ČD pro svoji neschopnost meli ukončit činnost? Kde jsou ty nadávky a urážky?

Lidi, proboha, tohle říkají jenom debilové co na dráze nebyli, typický šotouš a podobní onanisté. Každý rozumný železničář chápe, že cca 10 tisíc strojvedoucích pracuje tam, kde jim to vyhovuje a vzájemně nešpiní druhé dopravce a firmy.

Vlk

Naprostý souhlas, my na autobusech MHD máme zase svoje problémy a když je nějaký problém, opět se objevují naprosto stejné kecy šotoušů a dalších blbců, kteří nemají ani základní znalosti problémů. Takže nic nového pod sluncem………….

Vašek

Před lety, za extrémně klouzavého počasí jsem s lok. 350 v úseku Praha- Petrovice u Karviné našustroval +40 minut jenom klouzáním. Slováci tehdy písek vůbec nezbrojili. (Nevím, jak dnes). Alespoň, že měla mašina litinové zdrže, bez přídavné bych skončil už v klánovickém lese. Např. rychlost expresu před Třebovicemi 15 Km/h. Asi se klouzali ten den všichni. Nepřišel ani dispečerák, jindy stačily 2-3 minuty.
Na podzim je to prostě tak a musí se s tím umět žít. Nějaké vysoušení, čistění kolejí je blbost. To jde jen v laboratorních podmínkách na pár metrech kolejí. Ne v celé síti.

Tomáš

Naprostý souhlas. Pro mladé fíry bych zavedl motto „Dodržuj pravidla, bezpečnost ale hlavně se z toho neposer“

Prazskej Fira

Taky bych takovým lidem řekl, že 180 brzdících procent je jenom na papíře, a papír jak známo snese vše. Ve skutečnosti to ani zdaleka tak není, a hlavně při kotoučových brzdách musí člověk trochu přemýšlet, protože tam nemá tu obruč co vyčistit a zahřát. Radši, a pro vlastní jistotu, brzdim i za léta trochu déle a méně intenzivněji. Kdysi mi jeden velmi vyježděný fíra poradil, ať nepřekračuji 2 bary ve válcích, a snažím se toho držet.

Vebr

Doplňte si prosím znalosti, než to dopadne tragicky. Výměra brzdících procent vyjadřuje brzdné síly působící na dvojkolí vozidla. Nemá nic společného se součinitelem adheze kolo/ kolejnice. Čím budete mít více procent, tím opatrněji budete muset zavést brzdící účinek. V těchto podmínkách je důležité především, zda všechna vozidla mají co nejpodobnější výměru procent a druh zdrží, případně kotouče. Když budete mít pár vozů na vysoké rychlosti s velkou výměrou procent a další naopak vypnuté z brzdy, tak průměr splněn je. Ale od toho se seznamujete a prokazatelně podepisuje že MZOB. Tak dobře dojeďte.

Vašek

Jojo. Materiál zdrží je důležitý. Bůh s těmi, co mají zdrže nekovové.

Martin z Topírny

Tak prvně by se mělo říct veřejně a nahlas, že je především na vině opět macešská SŽ, která sice účtuje, ale stav tratí/sítě tomu neodpovídá. SŽ má za úkol udržovat tratě bezpečně sjízdné. Tudíž by neměly být v blízkosti tratí listnaté náletové křoviny např. Akát a v době velmi zhoršené adheze cca těch 20 dní podle oblasti, by mohla vyvinout aktivitu a např. Provádět čištění kolejnic oplachováním, což umí, zná, ale téměř nedělá…

joska

když obsadí česko-německé pohraničí Ariva a spol. ,tak to čištění okolo tratě by se měli spolupodílet.a ne jen hrabat

Leinad

Platí poplatek za dopravní cestu. Chceš říct, že je malý?

Martin z topírny

Správně… ten poplatek za použití dopravní cesty není malý, je skoro až trestuhodný pro osobní dopravu v závazku dopravní obslužnosti, vzhledem ke kvalitě, kterou SŽ celkově nabízí. Skutečně nemáme jen I. a II. koridor a dvě veleúžasné rozestavěné tratě…

Milan

Pan autor si musel šplhnout u své oblíbené Arrivy, která byla určitě neprávem pošpiněna za to divadlo na Jedlové, tak si musel rychle plivnout zase do ČD!!!

Ivan Tukan

Pan autor a mnoho diskutujících především ,,opomněli“ zásadní srovnání v tom, že na totožném úseku a ve stejném čase, kde Arriva vyvádí tu ostudu, jezdí současně i ČD, a s vyjetím tam neměly nejmenší problém. Z toho vyplývá, že jediným důvodem problémů jsou naprosto nevhodné jednotky Arrivy na tyto tratě. A od prosince budou tytéž jednotky jezdit i rychlíky Pardubice – Liberec – Ústí n. L., takže z Rynoltic do Křižan, kde je stoupání 24 promile, lze očekávat totéž.

Ivan Tukan

Do té doby vyjížděly bez problémů, protože ještě nebylo tolik listí, a od té doby už nevyjížděly. A kvůli písku to nebylo(!), protože v dalších dnech po jeho doplnění problémy pokračovaly. Do ČL dopravená výkonnější jednotka to od té doby dává bez problémů, takže na vině je jasně nevhodnost standardních jednotek 845.

kecal

Pamatuji si v 80. letech byla novinka použiti plazmovych horaku působicich na hlavu kolejnic k zvyseni adheze za horsich podminek. U nas to testovali ve Škodovce s dnešni řadou 350 (kvuli adhsi) a s dobrymi vysledky.
Zavěr znel ze všech železnic : je to drahé. Tak po staru.

Ondra

No přesně, to mě taky napadlo, přece nějakej mechanickej „vysoušeč+utírač“ nemůže být tak těžký vymyslet..

Sherlock

Na Hurvajzu( M131.1) si fírové přidrátovali před nápravu březová košťata,která listí odmetla a prokluz nápravy byl mnohem menší!

Xaver

Nojo, 80. léta. Ale dneska by to už mohlo projít, ne?

Pravdepodobnost

Plazmovy horak bude drahy v kazde dobe. Levnejsi bude nejspis i zavesit dopredu chlapa co to bude odmetat kostetem.

Celkem realny napady i z provozu jsou nad vama. Staci koste nebo kartac.

kecal

A posel s červenym praporkem že to už jede

micek

Mě tam zaráží ten úsek Hrušovany – Miroslav. Vždyť tam nejsou žádné kopce, kde by měl být s adhezí problém. To měl ten vlak problém se rozjet i na rovině?

Honza

Ano, občas bývá problém se rozjet i na rovině, protože adheze je pěkná mrcha a opravdu stačí, aby se zastavilo na úseku, který je trochu víc od rosy a uježděnýho listí a divil byste se, jak najedou zafunguje fyziky. Pořád je to totiž snaha rozjet „železo po železe“

joska

některý fíra si myslí že přesedlal z porsche na dráždní porsche, ,každému technicky založenému člověku musí být jasné,že při rozjezdu kolejového vozidla na mokrých ,znečistěných kolejích musí být záběr hnacích soukolí pozvolný..Zejména u lehčích strojů.

Martin z Topírny

Kopce tam úplně nejsou, ale nárazové stoupání a klesání ano. Navíc všude listnaté akátové listí…na kterém to fakt pěkně klouže

Libor

V úseku Brno hlavní – Bohutice mnoho problémů nebývá, vlaky tam jezdí často a kolejnice ojezdí a pískují. Úsek Bohutice – Hrušovany n.J. stojí za prd, díky rozumbradům z Kordisu tam jezdí minimum vlaků a na kolejnice teče takový ten sliz ze stromů a padá listí. První vlak projede, rozjezdí to na sra*ku a další vlaky se pak už nechytají. Písek nepomůžeme, je moc jemný a ta kaše ho obalí. Respektive písek by pomohl pokud by ho mašině mnohem víc.
Nejhorší je pokud vlak zastaví na jedné ze zastávek, pak má velké potíže se v tomhle marastu rozjet.

Palecek.M

Zlatá Haná 😀

Krysa350

Přesně, ale u Kaple to není úplná rovina.

Jan Sova

a jak to dělá Jeseník ?? Tam se stoupe pravidelně, musí to mít ošetřené, ne ?

Pavel

Arriva dělá jen problémy

jadris

Zcela jistě přínosný a obohacující komentář ke článku…

Véna

Pořád mi vrtá hlavou, jestli by bylo možné vybavit lokomotivu nějakým zařízením, které by před nápravou kolejnici trochu očistilo, něco jako kartáč nebo stíradlo. Výsuvné, jen v případě potřeby. Určitě nejsem první s podobnou teorií, nevím ale, proč už něco takového neexistuje, snad by to nebylo nemožné.

Dominik

Ano, nejste první, na (tehdy ještě) SŽDC to už někoho napadlo, a snad dokonce se to na nějaké MUVce i zkoušelo.

Adheze

Realizace takového sysému naráží na několik podstatných problémů, příklady: 1. systém přítlaku toho zařízení ke kolejnici pod takovým tlakem, aby to odstranilo nalepené listí, jehličí, kaši mouru nebo prachu, ale přitom dokázalo kopírovat přesně výškový profil koeljnice včetně jeho propadů, styků, výhybek … téměř nemožné vymyslet tak, aby se někde neurazilo, navíc musíte počítat se změnou rozchodu kolejnic například v obloucích a sinusovým pohybem dvojkolí. 2. samotné zařízení by muselo mít dostatečný přítlak na odstranění nečistot, ale zároveň by muselo samo být maximálně odolné proti otěru, protože takový smeták, kartáč…., by po kilometru zametání rychlostí třeba jen 40 Km/hod už… Číst vice »

Griseo

Není to až takový problé tu kašičku z kolejí dostat. Na mechanické kartáče však zapomeňte ty nic nevydrží. Na tomto videu v 8 minutě to řeší parou a tlakem: https://www.youtube.com/watch?v=Uhk3h43Ue8U Chvilku jim to zabralo než to vyvinuli, ale maká to spolehlivě

Adheze

Parádní video i způsob. Jenže je to jednak primárně proti oleji z kůry, rozježděné kůry stromů co převážejí, v principu boje za zvýšení adheze to jen detail, ale to podstatné je, že to není instalované na hnacím vozidle určeném pro vozbu vlaků, ale na speciálním hnacím vozidle – drezíně, způsob kterým se aplikuje podle záběrů vyžaduje pro svoji efektivitu jízdu rychlostí chůze a energeticky to bude také velmi zajímavé, množství vody, energie na ohřev, energie na tlak, přitom v té drezíně je nádrž poměrně malá. Jako nápad pěkný, globální realizace ale končí někde jako ty kartáče a košťata. PS: kolikrát… Číst vice »

Xaver

Jako že zdejší spad listí je menší, než spad listí ve Švédsku?

Adheze

Jako že tam se tím vývojem zabývali především proto, že jim z převáženého dřeva opadává kůra, která když ji přejede kolem pouští olej a silice, které jsou zřejmě jistě ještě horší než „obyčejný“ podzimní listopad. Už jenom z logiky, kolik toho vylisujete za studena z listí nebo z nepoměrně silnější kůry, musí být tamní kolejnice doslova impregnované olejem.
ještě mne zarazil ten povrch na hlavě kolejnice co na tom videu ukazují, takhle špatně tady nevypadají ani lokálky.

Xaver

A není to právě tím pískováním, že je tam tolik rýh?

Adheze

Písek na pískování drážních vozidel je podstatně jemnější, než jsou ty hluboké rýhy na tom videu. A když by byl schopen křemičitý písek takto poškodit hlavu kolejnice, tak to by těch kolejnic u nás, nejen, už museli navyměňovat. Nevylučuji ale, že tam někde nepoužívají písek hrubší, nebo spíš štěrk. Jinak zrnitost písku se pohybuje mezi 0,3 a 1,6 mm, doporučená je však 1,2 až 1,6 mm.

Jir㎄

Globální realizace třeba v Anglii docela funguje:
http://www.rail.co.uk/rail-news/2012/leaves-on-the-line/

Ty vlaky jezdí až 100 km/h, a čistí koleje v případě potřeby každý den.

Pavel Vaniš

Na R512 z Mostu do ČB Jsem si vždy zkontroloval plné písečníky, ale jednou jsem je vyprázdnil všechny a musel jsem dát na kontroléru 2.stupeň, VZ (živáka) do postrku, slezl z “ Brejlovce“ kráčel před ním a kladl střídavě kamínky z pešunku na koleje. Jinak bych stoupání do Rakovníka nevyjel. Nevím, co by napsali do protokolu, kdybych zakopl a přejel se vlastním rychlíkem. Ale bylo to v 70-tých letech, tak už je to promlčený …

Kalanis

Podobnou techniku učili čeští dráhaři z Kořenova Poláky, co dělali reko do Jakušic. http://zubacka.cz/index.php/zubacka/aktualne/206-rekonstrukce-trati-szklarska-poreba-harrachov-5-dil

Véna

To teda byla improvizace, máte fakt kliku, že se tehdy nic nestalo. Předpokládám, že se jezdilo bez pomocníka a stanoviště bylo osiřelé.

Iveta

Hm a vlaková četa dělala co? Seděla s číšníkem Karlem ,nebo Třešnákem v jídeláku?Ale abych nekecal, pamatuju na Bezdrevu restaurák až v 80 desátých letech ,jinak krásný příklad ,takové věci se dělali ,musel si člověk poradit.Nejvíc to klouzalo do Domoušic ,tam jsme jednou zůstali ,když už Bezdrev jezdil v motororákách 842 ,no a poslední Bezdrev z ČB do Mostu jsem doprovázel já jako vlakvedoucí ,strojvedoucí Kocourek ,souprava mim.končila v Berouně a dál to vezla regina do Mostu

mirekk

v 80 desátých letech
Poradím vám: řadová číslovka, 80. letech. No řekněte, není to lepší?

Alexandr Mikulka

On asi chtěl říci „v osmdesát desátých letech“ neboli v osmistých letech ;-). Přitom je to tak jednoduché, přečíst si nahlas, co jsem napsal.

Krušnohorec

V 70. letech jezdil Bezdrev z Chomutova s BRam. Zásoboval se v Mostě a do CV jej v osm večer přitáhl M131 jako Os Most – Chomutov.

Krušnohorec

Ještě dříve z Děčína M296.2 přes Duchcov, Bílinu, Obrnice do Postoloprt kde se spojoval s M262.0 z Chomutova. Po-Čt přes Most ,. Pá – Ne + Balm přes Žatec.

Jerry

Tady někdo objevil …co už se dávno vi

xyz

Tím hůře, když se „dávno ví“ a přesto „se“ to neřeší.
Ještě s přimhouřením očí pochopím, když „nízkonákladová garážovka, která jezdí první podzim (což je chyba, že se jí ten kontrakt dával, protože s něčím takovým nemá zkušenosti)“, něco neví.

Ale „národní dopravce“ se 160+letou tradicí by vědět tzv. měl a mohl (a podle toho postupovat).

UBolt958

Navrhuju všechny takové neschopné strojvedoucí zastřelit na zasvítání!!!

Ať žije bulvár, hip hip hurá.

Petr

To je hrůza. Osobně doporučuji všechny odpovědné postřílet. Cestující uż doufám řeší jen to,že přežili..

Bob

A co takhle potáhnout kola vozidel gumou a kolejnice udělat širší, propojit je do jedné široké plochy a pokrýt je asfaltem?

Johny

Doporučoval bych přimontovat odstrkovadla ( jako v případě první pokusů konstrukce lokomotiv), nebo plácadla typu Tatra na Rally Dakar na Sahaře. Problém je, že ze stromů a to hlavě těch přímo u kolejí, padá nejen suché listí, ale i to „šťavnaté (ještě žluté i jinak barevné) a vítr to listí nafouká na koleje. A když za mlhy a mrholení je to listí ke všemu ještě mokré a nalepí se na temeno kolejnic, vlaky je rozjezdí a vznikne nádherná matlanina, po které to klouže líp než v ledovém korytě. Lokomotiva i s vlakem jede jak na bobech ve Smržovce. A tady… Číst vice »

Ketchup1970

O jejich adhezní podmínky se brzy postará zima, doufám že máte v kufru auta deku a termonukleární s horkým čajem. Vysočina nebo jiné horské sedlo dobře prověří vaši teorii 😀😀😀

Xaver

Tak kdyby se silnice stavěly se stejným stoupáním, jako železnice, tak by nic takového nemohlo nastat 😉

Libor

Ale mohlo, viz každoroční zimní D1 kde i v rovných úsecích troubové bourají. 😉

Radek

Co z toho děláte vědu,bez ohledu na dopravce,provozovatel dráhy – Správa železnic – dobrá správ,
má zákonnou povinost udržovat dráhu bezpečnou,myslíte,že je dráha bezpečná,když chybí adheze ?

Jaroslav Wolf

Kopce bude chtít sušit koleje, plnit písek a ozubit kopce.

Savik

Neplést hrušky s jablkama. Podzimní šlichta na kolejích je každoroční problém pro všechna hnací vozidla. To úplně o výkonu vozidla není.
U nás na Rudu je to obvyklý jev za určitých podmínek, které se evidentně dostavily ve středu. Pamatuju i to i v zimě, ale tam se teda k počasí přidával i těžký vlak na hraně normativu… jako když se zkoušelo ušetřit a vyrazit v zimě se sedmi vozy a jednou Brejlí… skoro dycky to vyšlo. Skoro.
Co pamatuju, tak ještě nedávno, když nedělní rychlík na Ramzovou a zpět měl šest vozů, dával se postrk snad vždy v tomto nečase.

Leinad

O parametrech vozidla to taky je. Poměr adhezní a celkové hmotnosti, samotná adhezní hmotnost, pískování, chování protiskluzovky (i elektroniky).

Savik

Toto ano. Ale právě proto jsem to napsal… že zjednodušené označení problémů motoráků Arrivy pod výkon vozidla, natož směšování s výjimečně nepříznivým počasím dvakrát třikrát v roce, je zavádějící.

MiKi

Koukám, že autor článku má přístup do hlášení strojvedoucího. To už je ale na hraně zákona, že ?

MiKi

A prozradíte nám, odkud jste čerpal informace ? Asi ne, že ?

asdfg

Něco bylo na mimořádnostech na http://www.cd.cz

Bob

Z vašeho tajného nočního deníčku přece.

Jarek

To je ten zákon, jehož první paragraf zní „Nikdy se to tak nedělalo“?

MiKi

Trestní zákoník, část druhá, hlava 5, § 230 neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací

Xaver

Vy jste úplnej Sherlock!

Y.K.

Jako že se někdo z redakce někam vloupal nebo hackersky prolomil do cizího počítače? 😀

Jiří Kocurek

Podle zákona nesmí zveřejnit osobní data. Výše zpoždění určitě nepatří mezi osobní data, stejně jako příčina zpoždění.
Podle zákona rovněž nesmí zveřejnit utajované skutečnosti. Těžko ovšem za utajovanou sutečnost prohlašovat hlášení pelchové huby, navíc hlášení určené pro veřejnost.

Na hraně zákona by bylo, kdyby zveřejnil jméno strojvedoucího. S datem narození (např. Josef Novák, 29. 2. 1973) by to už bylo za hranou zákona. Ale nic z toho se nestalo.

Adam

miki, příště si se zákonama machruj jinde

MiKi

Podle zákona nesmíte přistupovat a získávat informace ze systému, ke kterému nemáte povolen přístup a je trestné i přebírat takto získané informace. Zjednodušeně řečeno. A v článku je například informace, která nikde zveřejněna nebyla. Ono mé pochybnosti se dají snadno vyvrátit. Stačí, aby pan Sůra řekl, odkud tyto informace čerpal.

MiKi

A zde je to reakce jako z učebnice vysoké školy (1.semestr psychologie). Jedinec, který něco tají a nabývající dojmu, že ho okolí začíná ohrožovat, začíná útočit. Protože, kdyby pan Sůra tyto informace měl z veřejných zdrojů, anebo byl očitým svědkem zpoždění, pak by mi jednoduše vzal vítr z plachet tím, že by řekl: „čerpal jsem z ***“ . Ale protože se snaží „veřejný“ zdroj vehementně bránit (jsem dle pana Sůry drzý, když se na to ptám), tak už tento zdroj není veřejný.

Ondra

Právo na ochranu novinářských zdrojů je navíc snad myslim taky nějak chráněno zákonem, nepletu-li se..

Adam

A můžete nám laskavě sdělit o jakou informaci se jedná!

Jiří Kocurek

Přehlížíte jednu možnost: Informace byla získaná zcela legálně někým, kdo přístup má a ten informaci předal. Z něčeho takového uvaříte maximálně porušení pracovních povinností. A to ještě budete muset prokazovat, že tak někomu vznikla škoda, aby výpověď byla oprávněná.

Milos

29.2.1973 nikdy nebylo

Od lesa

Dyť on píše, že se to nestalo, aby v třiasedmdesátým bylo 29.2…))))

Jiří Kocurek

Správně, to byl záměr. Murphy je potvora a náhoda je svině. Byl bych nerad, kdybych se trefil do existujícího člověka.

Greta

Tak utikejte žalovat, jinak také porusujete zákon.

MiKi

Takže analogicky. Uvidím, jak k vám domů poleze oknem zloděj. Ale budu dělat že nic nevidím, neboť nejsem žalobníček. Je to váš pohled na svět ?

švestka

Co prosím? Vždyť u nedávného článku o uvíznutí R Arrivy jsme četli hromadu komentářů, že něco takového není u zavedeného dopravce ČD možné. A nejednou toto? Tomu se snad ani věřit nechce!

xyz

Navíc ve většině případů šlo o vlak s lokomotivou, tzn. souprava schopná vyvinout značnou sílu.
Ne jak v případě Arrivy a jejích jednotek, některými lidmi kritizovaných za nízký výkon spočívající v nízkém poměru hnacích náprav vůči celkovému počtu náprav.

Jiří Kocurek

Jenže v té lokomotivě byl počítač – americký vynález. A navíc americký motor. Znáte to, sovětská lokomotiva by ten sněžný pluh nepotřebovala: https://www.railpictures.net/showimage.php?id=393351&key=2947310

Bertik

Muzu prosim vedet ktery americky motor? Dekuji za odpoved.

Mýval

CAT – Myslím si, nic o tom nevím.

Vid

Arriva ukázala svůj amatérismus, že zapomněla zajistit zásobování svých vozidel pískem, což se u ČD nestává. Někdy to ale ani s tím pískem nejde a trať je nesjízná a Dobré správě je to úplně jedno.

Leinad

Někdy lze projetí (klacku nebo zastávky) zabránit použitím kolejnicové brzdy, ale dopravce nasazuje vozidla bez ní. Někdy stačí klouzání zabránit pískem.
Mimochodem dobrá správa pískování zakazuje – i když se elektrický vlak v Moravanech rozjížděl, tak byl izolovaný.

Vašek

Lžete, dobrá správa pískovat nezakazuje, jen se kontroluje množství písku, které z písečníků padá. Nesmí se pískovat na výhybkách, ale to platí od nepaměti.

Leinad

Ano, omezuje se množství písku, protože hrozí že se elektrický vlak odizoluje (což mu nezabrání v rozjezdu).

Dominik

Na něco to AŽD muselo v těch Moravanech svést, přeci nemohli přiznat, že selhala ESA. Jinak to je docela blbost aby se mašina podsypala tak, aby se odizolovala.

Vašek

Podsypání není jen náš problém. V Německu je nařízeno při nouzovém zastavení(záchranka, zásah vlak. zabezpečovače) pískovat až do úplného zastavení. Následně to musím oznámit výpravčímu(že jsem pískoval). On pak musí učinit jistá opatření kvůli zab. zař.

asdfg

U ČD se zas zapomíná zbrojit naftou, asi měsíc zpátky zůstal stát Sp z Kolína do Trutnova v Kunčicích.

Adheze

Až na to, že adheze vůbec není o instalovaném výkonu, ale o schopnosti jej „přenést“ stejně tak jako o schopnosti brzdy.
Takže Vaše tvrzení o vývinu značné síly je irelevantní.
Proto také třeba na lokomotivách řady 151, či 371 máte sice výkon v případě 151 4000 KW, ale v takové adhezní situaci přenesete naprosté minimum 🙂

Y.K.

K čemu je vám „značná tažná síla“, když není adheze?

Martin V.

Pokud je ta značná síla „tažná“, tzn. na háku, tak už jsme se s adhezí vypořádali. Když se ale jenom „točí kola“, tak vyhráno není.

Od lesa

Cože?

Adheze

Když nebude adheze, budete mít stroj ve skluzu, tak na háku bude tak leda maličká tažná síla, kolikrát ta tažná síla nestačí ani na urychlení vlastního hnacího vozidla – motorového vozu, jednotky, natož aby bylo na rozdávání přes hák na tažená vozidla.

Pokud platí, že tažná síla Ft musí být menší, nebo maximálně rovna síle adhezní Fa, pak když síla Fa je díky podmínkám malá, tak tažná síla na háku rozhodně nebude větší 🙂

Halamus

Může se jít klouzat 😉

Y.K.

Tak. 🙂

Vašek

Švestko, huš do palírny! Než zavřou.

Ketchup1970

Tuhle slivovici bych nepozřel , byla by taková trpká jedovatá a kousavá , roztrhala by mi útrob. Zvlášť když mám na sobě třeba džíny , jsou totiž modré…

Oran Gutan

Ve svý podstatě nepřezuli na obruče s podzimním vzorkem a správným složením směsi železa a uhlíku.

Jan Hojsák

Tenhle technický humor slyším rád. Pobavilo 😀

Josef

Písek je drahej a nejsou lidi co by to nasypali do zásobníku. No a taky nevědí jak vypadá lopata.

Jiří Kocurek

Josefe, na dědině to ví každý, co je lopata. Obzvlášť v Jeseníkách. Každou zimu tam hážou sníh. Kupodivu lopatou. Na svém. Na cizím zadarmo dělat nebudou ani tam.

Leinad

A SŽ neřekne partě nezaměstnaných z obce u trati, ale pošle muvku přes celý kraj. (Stejně jako kácet stromy podél trati nesmí nikdo místní)

Jarek

Josefe, takhle jako za vašeho mládí se ale zásobníky už neplní.
Písek se do zásobníku dopravuje tlakovým vzduchem pistolí – jako když do žigulíka tankujete super.

Vašek

No, alternativní dopravci sušičku, tlakový vzduch ani pistoli nemají. Ti přivezou k vlaku papírový pytel s pískem autem a přesýpají ho do písečníků.

Heizer

No umějí kulový…..jsme jezdili se sazometama a bez písku……dojelo se vždy. Hlavně, že mají lehkoživky na tiskovém oddělení a jiné darmožrouty, kteří to umějí (rádoby) okecat. Hergot z které planety spadli? Že by Majka z Gurunu. Panenko Maríá, ono na podzim padá listí, v zimě sníh a ledovka a občas v létě ukrutná vedra, to není pro digitalizovanou železnici a hnací vozidla to pravé ořechové, ergo doporučuji vedení ČD, Jančurovi, tomu seladonovi s šálou kolem krku z Arrivy a jiným super managerům navštívit první kostel, nebo kapličku a třikrát Zdrávas a třikráte Otčenáš za počasí bez listí, plískanic, větru ,… Číst vice »

Apollo17

Nedělej machra.Na podzim to klouzalo i „kdysi“ a kolikrát se dojelo až po pomoci jiné lokomotivy(která dnes není).

BND 30

On je panáček z české Dřívbylolípy 😀

Heizer

No vžyď říkám, že se dojelo vždy, ale rorzhodně se to takto nerozmazávalo. No bylo to hlavně v „rukama“.

Pepik

Dojelo se kdysi vždy, neboť v každé třetí stanici se vlak osobní potkal s nějakým nákladním vlakem , takže nebyl problém použít jeho lokomotivu jako postrk do sousední stanice. Pravomoc o tom rozhodnout měl každý výpravčí. Ne jako teď když každá lokomotiva patří někomu jinému a než se to domluví, tak už je po zimě jaro.

Leinad

Nařídit odtlačení vzdechliny do první stanice může výpravčí pořád, a dopravce který chce projet, to těžko na jednokolejce odmítne.

ondra

jsou li v inkriminovaném úseku vlaky jednoho dopravce,tak si jistě vypomůžou,jinak si myslím,že výpravčí už do toho moc zasahovat nemůžou,notabene ne všude je taky ve stanicích najdete,o pomoci pak rozhodují dispečeři jednotlivých dopravců,když vznikne tahle potřeba a to může být někdy opravdu řehole,než se domluví,jak píše Pepík.

Dominik

Tak vám to nařídí traťový dispečer, ale Leinad má pravdu, pokud vlak uvázne na trati, tak výpravčí (dispečer) může nařídit, strojvedoucímu nejbližšího vlaku (bez ohledu na dopravce), aby neschopný vlak stáhnul do nejbližší stanice, až o případné další pomocí rozhodují dispečeři dopravců.

Apollo17

Ale ten vlak,který nevyjede do kopce,se může vrátit.To není neschopnost.

ondra

Může být,ale i tak bych přes příkaz výpravčího nebo dispečera CDP měl povinnost informovat „svého“ dispečera dopravce. Výpravčí spíš plní roli toho,kdo nadiktuje Pv rozkaz nebo rozkaz PMD.

Jiří Kocurek

Aha, takže tehdy byly lepší „ruce“, a tak se dolejo s postrkem/přípřeží. Dneska mladí nic neumějí, a proto bez postrku/přípřeže uvíznou.
Akorát v tom teda nechápu logiku. Jen snahu kopnout si do mladých, že jsou gramlaví, že neprojedou to bez přípřeže to, co starý pardál projel s přípřeží.

M262

Úroveň některých mladých strojvůdců (ne všech) je dnes opravdu tristní. To musíte uznat. A z většiny z nich (a není to vždy vina jejich, nýbrž také dopravce) se stávají opravdu pouhý řidiči.

Kubrt

Před 50 lety nebyly špatní a dobří strojvedoucí?

alf

tak zkuste zapátrat v nedaleké minulosti, kdy na „žebříku“ strojvedoucí neúmyslně zavedl do jízdního řádu v zimě rychlík a zastavil až pod kopcem. A to dvakrát po sobě! A proč? Protože neměl dost zkušeností a pro manažera to přeci je v jízdním řádu jen trať D3. A proč to neubrzdil? No nenechal si nabržděno, aby se mu čistily kola od sněhu a tření už vykonalo svoje. Mimochodem, zubačka nebyla kvúli tomu, aby vlak vyjel, ale aby to ubrzdil. No a když na mašině zuby nejsou, tak to je pak zbytečné je mít i na trati … Každý strojvedoucí nějak začínal,… Číst vice »

Leinad

843 z Harrachova měla na můj vkus blbě konstruované brzdy (povinnost brzdit, aby se brzdy zahřály – tam nemohlo být vyhřívání).
A vypnutí EDB taky neprospělo.

Od lesa

Ona je to hlavně trať D40, což je podstatnější. A když brzdí pouze EDB, přestože je to tam zakázané, tak pak to má následky.
Nabržděno mohl mít jak chtěl, ale když tomá kotouče, tak se mu ho..uby a ne čistí kola.
Zbytečně na trati pro běžný provoz jsou, ale také je třeba si uvědomit, že zde jezdí jaksi i vozidla, která ty zuby mají, navíc je to kulturní památka.

Lukáš

No jo, ale kdysi nebyli senzace chtivé média. Obdobné je to s covidem. Pak se tu řeší nesmysly. 29.10.20 jsem vezl 7825 z Rokycan do Berouna. Souprava sysel +362 wtb řízení ze sysla. Nemohl jsem se rozjet více než na 80km/h už při 20% Pt šla do skluzu. Písek a čistící přítlak k ničemu. Při zastavování se mi už při 0,3 bar ve válcích souprava svezla. Zastavit byla loterie. Na kraji preronu 50 a zastavení jen tak na konci. A co? Dojel jsem s + 10 min. Na koridoru. Co potom někde v lesích mají dělat? 30.10. zapršelo a už… Číst vice »

Leinad

Sysel byl vepředu, a stejně to souprava mašině neočistila? 😀
Takže cestou zpátky mašina ve předu a se jelo ještě míň?

Lukáš

Zpět jsem jel až ráno po přerušení na 6h. To už se jelo krásně, protože v noci slušně pršelo. Ale i tak by se z mašiny jelo lépe než ze sysla. I za sucha je řízení z mašiny lepší.

Adheze

Ono to řízení ze sysla má svoji latenci, která dost slušně brání nějaké citlivé regulaci. Super je to vidět při sjíždění z výkonu, kdy sysel už se tváří, že regulace je na 0, ale za další až 2 až 3 vteřiny teprve dojde k podélnému rázu v soupravě = lokomotiva konečně přestala tlačit. Je to daň za to, že sysel a lokomotiva mají rozdílný řídící systém, takže je zjednodušeně řečeno potřeba zařízení, které pokyny ze sysla lokomotivě přeloží a zase zpětně přeloží vazbu z lokomotivy na sysla. Hodně taky v takové situaci chybí, že strojvedoucí nevnímá chování lokomotivy přímo, sedí… Číst vice »

Lukáš

No a proto mám radši když sysel není a mám klasickou soupravu i za cenu práce s vyvěšením a objížděním. Mám radši když „cítím“ pod zadkem co se děje.

Adheze

Naprostý souhlas 🙂

Adheze

Uvědomte si, že Vaše myšlenka s očištěním by byla reálná jen za situace, kdy by kolo ke kolejnici přiléhalo v celé šířce hlavy kolejnice, tedy by došlo k vytlačení marastu přes hranu hlavy kolejnice pryč. Jenže kolo po kolejnici jede, dotýká se jí v principu pouze v jednom bodě, nikoliv v celé šířce a to ještě každé dvojkolí bude mít svoji styčnou kružnici jinak posunutou, takže marast na kolejnici zůstane dál, hůř, průjezdem dvojkolí se spíš po hlavě kolejnice bude pouze přesouvat do jiného místa, za to ve větší vrstvě. 🙂

Apollo17

Přesně tak.

Jiří Kocurek

Za všechno můžou počítače. M152 by nikdy neuvízla, ikdyby byla třímetrové závěje.

Jiří Kocurek
Lukáš

To právě uvízla na udušení motoru 😀😀

Karel Rada

Já bych to vyřešil takhle:
v Nýrsku „pod kopcem“ odstavit brejlovce jakožto zálohu.
Pokud by bylo sychravo, udělat nezavěšený postrk na Hamry-HS,
popř. až na Špičák.Přijede rychlík; přidáme postrk a plnou parou vpřed. Návrat postrku by se vyřešil vyzvednutím 3-4 vagonů
s kůrovcovým dřívím na Hamrech.
Návoz prázdných nákl.vozů by se uskutečnil v nějaké večerní/noční „díře“ mezi vlaky.

Kubrt

Aby tam ten brejlovec byl co platný, musel by tam být i fíra. Jen nevím, komu se to bude chtít platit.

Jmfjv

Alkohol v kombinaci s informačním smogem dělá s člověkem strašné věci, jak vidno. Ale co taky za dlouhých podzimních večerů dělat, že.

Halamus

https://u.smedata.sk/blog/article/6/48/489996/489996_article_photo_czdlewo_600x.jpeg
Anebo něco pod peřinou, sám, s pomůckou, ve dvou…

Stanley

No to je obrovské překvapení…v Českých zemích přišel podzim,padá listí a déšť…a ono to klouže.. :-))

švestka

Tak asi by ty tratě měl jezdit jiný dopravce – to je řešení převzaté z diskuze o uvízlém R u Nového Boru.

Koro

Proc nadavky do nodrych gum? Kazda ta midra guma vam potvrdi, ze rozjet se na tehle sra.kach do kopce byt jen s regionovou stoji za ho… Je jedno jestli jde o Arrivu nebo o CD

Avlaky

Až teď předtím modré gumy říkali že jen 845 to nedají

Dominik

Jedno je nevyjet, kvůli adhezi, a druhé kvůli tomu, že v mašině není písek, ČD tento problém evidentně neměli, prostě jsou situace, kdy ani písek nepomůže.

švestka

Nebo to jenom ČD nepřiznali.

Dominik

Možné to je, to neříkám, že ne, ale když přiznají i to, když došla nafta, tak proč by toto tajili?

Leinad

Výsledek je stejný, mašina kvůli adhezi uvázne. (A není to jednotka s hnanými všemi nápravami, takže nelze říct, že dopravce dělal všechno co mohl)
A jak víš, že ČD písek měli?.

Dominik

Výsledek stejný, ale prvopočátek nevyjetí je jinde, je trochu rozdíl nevyjet, protože ani písek nepomáhá, nebo nevyjet, protože jsem ani písek neměl, jistě nemusel by vyjet ani z pískem, ale je ken, co by kdyby.
Kdyby neměli, tak se už o tom jistě ví.

Koro

Jo jiste. Jeden pantata to tady mozna napsal pze mu Arriva vyfoukla vykony. 99.9% CD firu se rozhodne nikomu smat nebude.

Martin H.

Modrá guma říká, že fyzikální zákony platí tak nějak univerzálně pro všechny a do dopravců jiných jsem se v tomto případě nenavážel, páč vím, co to za těma pákama obnáší…

švestka

Počkáme až se k tomu vyjádří pánové z vedlejší diskuze u Nového Boru. Kdepak asi jsou? Snad ne zalezlí ve svých zaprděných slojích.

fíra

No umějí prd….jsme jezdili s párou a bez elektroniky i po listí a jezdilo se. Tohle žádný(á) tiskový mluvčí neokecá

Martin H.

Aha, pro sazomety fyzika neplatila… Ach jo, ti pohádkáři…

exttmis

No, ono to je dost i na fírovi, ne, že ne. Já to vidím u nás. I pískovat se musí umět, vystihnout, kdy včas začít, ne, až když se zahrabu. Jsou – bohužel – i borci, co si dobu ani nevšimnou, že jsou ve skluzu 🙁

Petr Šťástka

Jj, a pak jste z páry přešli na diesel a nedojeli na vypadlej jistič nebo upadlej palec na relátku🙄. Tvl, tyhle řeči nemůže napsat normální člověk, který ví jak to dnes s těma PC sračkama jezdí( a předtím jezdil na páře) ..
Co asi tak chceš sám dělat na vlaku, když tam nikoho nemáš na helfnutí s pískem či kamínky na glajzy?
Ochrany asi taky těžko nějak vykrátíš, prostě jsi v prdeli..

Jasmínek

Modré gumy, co nám k tomu řeknete teď??? Buďte objektivní. 😉

Jasmínek

PS. Že by modré šroty se správným logem nevyjely nějaké stoupání? To se přeci nemůže stát u modré armády. 😀

Tonda Sehnal

Součinitel adheze. Osmá třída ZŠ. Další dotazy?

Jasmínek

Žádné dotazy nemám, čekám jak se k tomu vyjádří modré gumy. Včera tady borci poukazovali na Arrivu, tak čekám jak tohle budou obhajovat, chápeme?

exttmis

Zapomínáš (nebo spíš nevíš, nebo nechceš vědět), že pískování je jen PODPŮRNÝ prostředek k zvládnutí stoupání za nepříznivých adhezních podmínek. S pískem vyjet můžeš (ale také nemusíš). Bez písku – a to byl případ Arrivy – ale šanci prostě nemáš.

Od lesa

Ono je to taky rukama, když se nepřemejšlí, nepomůže ani písek.
Včera jsem jel z Lípy na Jedlovou 1186 a jelikož je to slyšet, poslouchal jsem, jak a kde bude fíra pískovat, protože drobně pršelo a všude haldy listí.
Nesypal ani jednou a jízdní dobu dodržel.

Adheze

Součinitel adheze? Co to je?
Znám tak součinitel tření, tušim „f“.
Adheze je něco úplně jiného a pochybuji, že se vyučuje na ZŠ.

Adheze

Jinak do dovysvětlení: Součinitel tření je hodnota, běžně tabulková hodnota, určená pro konkrétní materiály při vzájemném působení. Součinitel tření = f Součinitel adheze, chcete-li to tak nazývat = a, je ale hodnota, kterou v tabulkách nikde nenajdete, její výpočet v konkrétní okamžik je defakto nemožné, protože podmínky, které ho ovlivňují se mění v čase, při jízdě, takže než dosadíte potřebné do poměrně složitého vzorce pro výpočet, který byl získán empericky a neexistuje jenom jeden, ale je jich víc, skutečný součinitel bude už jiný. I proto jsem stále toho názoru, že výpočet součinitele adheze, adheze se na ZŠ bude vyučovat jen… Číst vice »

Xaver

V 8. třídě se určitě žádný součinitel adheze nevyučuje.

Krušnohorec

Škoda problémů Arrivy u Svoru. To by se žlutým gumám dnes radostně diskutovalo.

Jasmínek

Hele, mně štve pouze to, když se něco stane soukromému dopravci, tak to létá ve stovkách komentu a obhajování ČD, jak by se jim to přeci nemohlo stát… A druhý den je o nich článek.. a tam samej problém.. a najednou ticho.. a obhajování, že se to může stát a taky borec na mě začne se základní školou, tak kde jsme.

Prostě tohle se může stát jakémukoliv dopravci, ale bohužel někteří to zřejmě stále nechápou…

Jasmínek

*a tam ten stejný problém.

Zdeny

Kde čteš stejný problém, problém u Arrivy byl chybějící písek, u ČD se nepíše, že by písek chyběl.

Jakub P

Nicméně podle spousty komentujících by to Arriva nevyjela ani s pískem, protože prý nemaj mašiny vhodný na ty tratě, co vyhráli…

Kubrt

Jiné dny tam Arriva jezdí, tak to snad nebude s tou nevhodnosti tak horké.

švestka

Že se to nepíše, neznamená, že tam byl.
Plzák učí: zatloukat, zatloukat, zatloukat!

Gwann

Chybějící písek byl ten důvod pobouření. A CDhejteri na to akorát uměli…a modrým gumam zase někdy došla nafta…

Adheze

Adheze si nevybírá a kromě ujetých komentářů v předešlém tématu, tam bylo několik spíš technických poznatků obecně k této problematice a vozidlům.
Zákony fyziky platí pro všechny, na tom se dohodnem.
Měli by jsme mít i jednotu v tom že nevyjet je jedna věc, pak se ale řeší důvody a otevřeně přiznat, že nebyl dobrán písek, je věc dopravce a informátora zdopravy.
Jen informátor poskytl nepřesné informace, vlak nedojel ani do toho Svoru, klasika mezi skálama, tak nemohl uváznout mezi Svorem a Jedlovou 🙂

Mirek

Že by neschopnost lokomotiv 750.7 poprat se díky modernímu řídícímu systému s věcí co provází železnici odnepaměti?

Kubrt

V Klatovech žádné 750.7 nejsou a stejně to nepomohlo…

Hřebíček

Článek je o tratích v Jeseníkách i Beskydech, kde 750.7 jezdí.

Jan1203

Ano, článek je o tratích v Jeseníkách či Beskydech, nikoliv o konkrétních spojích. Jak víte, že zrovna vlaky vedené touto lokomotivou měly potíže?

Leinad

Ilustrační foto je tady pro lidi, kteří neví, jak vypadá vlak. Nemusí vůbec souviset s článkem. (Zveřejnit článek bez fotky spousta redaktorů neumí)

Kubrt

Přečti si to ještě jednou a pozorněji. Pak možná pochopíš i mojí narážku na Mirkuv příspěvek. Možná.

švestka

Zelená Lhota je v Jeseníkách nebo Beskydech?

BND 30

Ten rychlík na Rudu byl už zkrácený?

Mirek

To vím, a taky je to někdy o šikovnosti strojvedoucího ;-). Ale tím nechci říct, že se to nemůže stát nikdy, to bych lhal, jen jaksi 750.7 jsou díky elektronice předurčeny k tomu, aby se to stávalo mnohem častěji. Stačí se zeptat v příslušných depech…

František Plášek

Jenže právě v Jeseníkách měly potíže i starší lokomotivy. Řekl bych, že řídící systém s tím nebude úplně souviset.

Kubrt

To mi připomnělo známou nehodu co se stala před 15 lety na trati Olomouc Krnov. Tam na listí uvízla 843 s vlakem, jela jí zachránit (velmi pěkná) 749.242, ale taky ji to klouzalo a do zachranovaneho vlaku narazila a už to nerozjezdila. Jak vidno, problémy s adhezi se nevyhybaji ani zkušeným celositovym dopravcum se staršími, ale osvedcenymi vozidly 😉

Vid

Tam ale do té 843 by to napralo z kopce jakékoliv vozidlo. Po té nehodě se také zakázalo posílat pro vlak, který uvízl kvůli špatným adhezním podmínkám, z kopce záchranné vozidlo. Musí přijet na postrk od spodní stanice.

Leinad

Jakékoliv vozidlo, včetně těch s magnety? Taky je otázkou, zda by do toho jiný fíra šel (a neřekl by předem, že to ubrzdit nejde).
Pokud se smí záchranné vozidlo posílat jen do kopce, jak by se zachraňoval vlak uvazlý někde v „U“ mezi stoupáním a klesáním?
Taky bych považoval za správné postrk směrem kterým se chce jet, těsně před „nárazem“ vzdechlinu odbrzdit a zadat plný tah, jestli postrk narazí v trošku větší rychlosti než chce, není to průser na odklízení, ale jen bum pro cestující.

Od lesa

On tam taky tehdy fíra barči nedodržel rychlost a pak je jiná věc, že barča brzdí pouze 22t, takže na 2 věci.

Vid

Ono dost dlouho před střetem to jelo smykem, tak je celkem jedno, jak by to brzdilo. A jakou rychlost nedodržel? Že by rychlost 40 při jízdě PMD? Bohužel závěrečná zpráva z té nehody na stránkách DIČR není. Našel jsem jen toto ve svém archivu:

Podle předběžných závěrů Drážní inspekce vyjela pomocná lokomotiva na trať z Milotic nad Opavou rychlostí přibližně 40 km/h a strojvedoucí ihned za stanicí začal brzdit. Lokomotiva nicméně na mokrém listí dostala smyk a strojvedoucímu se ji před uvázlým vlakem nepodařilo zastavit ani po 800 metrech intenzívního brždění za použití pískovačů.

Od lesa

Že by jízdu podle rozhledu? A smyk se má co nejdříve odstranit, aby se neobula. A jestli jel 800m smykem nebo jestli jel tak, že to na 800 m neubrzdil, tak to je pak marný. Předpokládám, že tam měl seznání a když vím, že jsou ha kolejích sr…y a je tam někde uvázlý vlak nepojedu ani 40!

Osobní názor

Barča, lokomotiva řady 749, 751, že by brzdila, měla brzdící váhu 22t? To tak možná na obě utažené ruční brzdy 🙂

Osobní názor

A i to je ještě moc, realně to bude na ručky 14t.
749 má brzdící váhu 43t, 751 taky, což dělá při hmotnosti lokomotivy řekněme 75t brzdící procento rovno 57%, což z pohledu strojů této generace je pěkné

Jiří Kocurek

Tak je jisté, že beztlumičová Bardotka by to vyjela, jenže zrovna žádná nebyla, aby to vyjela. Holt nová doba. Kdysi by se to svedlo na čarodějnici, že pomazala koleje. Dneska za to může počítač.
Kdysi jsem se doslechl moudro vpravdě expertní: Se silnějším autem by ses nezahrabal.

Mirek

Tak děkuji za posměch, ale je to tak. Nezažil jsem za ani jednu jízdu 749 nějaké uvíznutí, zatímco se 754 téměř ano a 750.7 jsem se toho vlaku taky málem nedočkal. Musela mu pomoct druhá 750.7 co byla v Jeseníku a mělo to hodinu zpoždění. Takže asi tak nějak. Zeptejte se fírů, možná vám to potvrdí, i když ti co mohli porovnat 749, 754 nebo 750.7 už moc nebude.