Na západním pobřeží Indie ve městě Kalikut (Kozhikode) dnes došlo k letecké nehodě. Piloti Boeing 737-800 společnosti Air India Express nezvládli přistání, letoun vyjel z ranveje a rozlomil se na dvě části. Aktuálně se mluví o nejméně 16 obětích a 123 zraněných. Nejméně 15 zraněných je v kritickém stavu.
Nehodu potvrdila samotná letecká společnost. Dopravce ale uvádí jinou registraci letadla než Flightradar24.com. Šlo o let z Dubaje, letadlo mělo registraci VT-AXH a bylo vyrobeno před třinácti lety.
Forwards..scary. Some people have also received spinal cord injuries, their life will be very tough ahead. Even a fracture pains when winter arrives (personal experience). pic.twitter.com/lWJWCs5DeO
— Tarun Shukla (@shukla_tarun) August 8, 2020
Podle některých médií bylo na palubě 191 cestujících, maximální kapacita Boeingu 737-800 je ale 189 míst. Letadlo přistávalo za hustého deště, nezačalo ale po rozlomení hořet.
#WATCH Latest visuals from Kozhikode International Airport in Karipur, Kerala where an #AirIndiaExpress flight crash-landed yesterday.
18 people, including two pilots, have lost their lives in the incident. pic.twitter.com/r1YRiIkbrM
— ANI (@ANI) August 8, 2020
Ranvej v Kalikutu je na umělém kopci, letadlo proto spadlo po svahu.
Calicut runway is unique, it is in the raised platform, so flight ran to the end and fell down, broke into two pic.twitter.com/uIMFp1Rwtz
— vijayakumar (@iamvijayakumar) August 7, 2020
Mezi mrtvými je podle prvních informací mimo jiné pilot letadla. Letoun po havárii nezačal hořet a cestující bylo možné evakuovat. Záchranná akce už byla oficiálně ukončena.
Podle Air India bylo na palubě 174 dospělých cestujících, deset dětí, dva piloti a pět palubních průvodčích.
Pro dopravce nejde o první takovou nehodu, letadlo stejné společnosti vyjelo z dráhy po přistání loni na začátku července v Mangalore.
(průběžně aktualizujeme)
Měl jsem tu čest s AIR INDIA několikrát letět na vnitrostátních letech (DEL – BOM, BOM – AUX, DEL-AUX) a vždy jsem měl dojem že přistávácí rychlost je ohodně větší než je obvyklé. Vždycky s tím érem práskli o dráhu, že měl dojem že to ten podvozek nevyrží. Jednou to ubrzdil v AUX až na samotném konci dráhy. Iluze si nedělám i s touto havárií
Stejná zkušenost s Air India: Nové Dilí – Khátmandu asi nejhorší přistání, které jsem zažil
Spíše mi řekněte kdo by postavil runway se srázem kolem a na konci dráhy. Kdyby tam ten sráz nebyl tak by se tahle věc stát nemusela. Kdyby to byla normální runway bez srázu tak by při přestřelení dráhy jel pořád na zemi a takhle špatně by nedopadl.
Takových runwayí je. Když někde není 4km placka, je to těžké. Viděl jste třeba Funchal?
To by ani na silnicích nemohly být mosty a náspy, aby se náhodou někdo bez kontroly nezřítil.
Ano funchal jsem viděl. Ale tady ten sráz je strmý a ještě za prudkého deště pristavat to je pak o hubu. A když jsem si tady pročítal komentáře se zkušenostmi s Air India tak to je pak taky těžké. Jenže kdyby v té Indii měli za drahou třeba 200-300m ještě trávu a pak sráz tak by to letadlo možná ubrzdilo nebo by to jen sjelo.
Nerozlomil se spíš během přistání?
https://cs.wikipedia.org/wiki/F%C3%A1ze_letu_dopravn%C3%ADho_letadla#P%C5%99ist%C3%A1n%C3%AD_(Landing_%E2%80%93_LDG)
Indie zjevně nezvládá vytvořit vlastní rozumné předpisy pro své světově specifické podmínky.
Prostě pro velmi silné deště musí mít buď delší přistávací dráhy nebo při určité intenzitě deště na leťišti odmítat některým letadlům přistání.
Odkud si spadnul???
Z planety Země, kde je severní Indie světově největší a nejobydlenější oblastí s extrémními dešti.
Spíš odkud si spadnul ty, Boeing má své postupy od doby kdy ty si říkal ještě hovnu papů.
O postupech Boeingu vím své, a i ti co nejsou totálně blbí tak alespoň od aféry MAX.
Tady to ale víc záleží na letišti, které jediné ví kolik vody má aktuálně na ploše, ale samozřejmě i předpisech v Indii, která by si měla uvědomovat, že v tom je světově docela specifická.
Předpisy, která by si měla uvědomovat. Už je nám to asi jasné. Zkopypastujte to prosím dr.Chocholouškovi, něco s tím udělá.
To by mě zajímalo, čím by se měly posádky řídit, když ne tabulkami výrobce typu, který při certifikaci ověřoval limity. Každý typ je má, od jednoduchých pro větroně po komplexní u dopravních letadel, která létají v drsnější škále okolních podmínek.
Co tady furt všichni máte s tou posádkou? Rozhodující zjevně byla situace na samotném letišti.
Posádka rozhoduje o tom jestli jsou reportované podmínky v limitech (typu na kterém jsou, osobní kvalifikace) a přistání provede.
…či čeká či divertuje.
Jo pán si letový manuál pro B 737-800 nastudoval až po havárii MAXe? Pán bude asi odborník.
Jakože „braking action“ a performance fungují v Indii jinak, jo?
Aquaplaning dostaneš jak s osobákem, tak s tirákem či letadlem. Brzdy pápá. A jakej jsi?
No, tak v tom případě jsou braking action poor/non existent a buď mi perf na přistání vyjde i s tím nebo ne, popř. jsem mimo meze OPS a nepřistávám. Takže proč by měla být voda problém?
Ono možná nepřistávat rychle s větrem v zádech, že?
To se počítá, jak píše Pzag a pokud to nevychází, musí jinam nebo v jiném směru, pokud to vychází, tak to zastaví.
Takže buď byli dlouhý (a tím pádem s neplatnými výpočty), nebo to foukalo do zad více než zadali do kalkulace, to ukáže až vyšetřování. Rozhodně to byl druhý pokus, poprvé dali GA.
Pro budoucí případy by asi taky pomohlo tu dráhou ještě trochu natáhnout – místo tam je.
https://mapy.cz/turisticka?mereni-vzdalenosti&x=75.9580272&y=11.1325726&z=14&base=ophoto&rm=w82f49.RhNcR0hlUkt13sH
Problém je, že (skoro) jakákoliv dráha může být krátká, když nesedí kalkulace brzdění. AV Herald už vytáhl nějaká svědectví dlouhého přistání (až 1 km od prahu) a pokud frćeli po větru za lijáku s poor či non braking action, tak jim mohlo na konci pár metrů chybět, jen díky plavání v dosedové zóně.
Meli stesti v nestesti. Ti,kteri prezili.
Dopadlo to celkem dobře
Na to, že letadlo bylo plné. Že nezačalo hořet.