Dopravci Železnice

Kraj zavede spěšné vlaky mezi Benešovem a Prahou, zajistí je České dráhy

Vlaky Arrivy a ČD v Benešově, ilustrační foto. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Vlaky Arrivy a ČD v Benešově, ilustrační foto. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář

Ranní a odpolední přepravní špičku mezi Prahou a Benešovem vyztuží od prosince nové elektrické spěšné vlaky. Budou jezdit v závazku veřejné služby (tedy za dotace), zajišťovat je budou České dráhy. Nahradí tak Arrivu, která dnes na trati provozuje spěšné vlaky motorovými jednotkami na své vlastní komerční riziko. Arriva ale od prosince vlaky přesune na městskou linku z Roztok do Libně a Hostivaře, kterou platí město Praha. Provoz komerčních spěšných vlaků tak s největší pravděpodobností utne, ačkoliv to zatím oficiálně nepotvrdila.

„Projekt spěšných vlaků do Benešova u Prahy připravujeme k letošnímu prosinci. Na rozdíl od současného stavu by byl tento segment dopravy zajištěn v elektrické trakci,“ uvedl mluvčí středočeského dopravního organizátora IDSK Oldřich Buchetka. Podle něj ale úplnou jistotu přinese až schválení rozpočtů Středočeského kraje a hlavního města Prahy na rok 2019.

Předpokládají se čtyři spoje ráno ve směru do Prahy a čtyři spoje odpoledne ve směru z Prahy ve zhruba hodinových intervalech, doplněné o jeden ranní vlak z Prahy a jeden odpolední do Prahy. Jeden pár vlaků bude prodloužený do Tábora a jeden ranní vlak do Prahy pojede už z Olbramovic. Vlaky zastaví v Praze Vršovicích, Praze Strašnicích, v Říčanech, Mnichovicích, Senohrabech a v Čerčanech.

Plánovaná doba jízdy z Benešova do Prahy je 48 minut, z Čerčan je to 40 minut. Dnes spěšný vlak Arrivy urazí cestu mezi Benešovem a pražským hlavním nádražím za 59 minut, osobnímu vlaku ČD to trvá hodinu a tři minuty, spěšnému vlaku Jordán 53 minut a rychlíku 40 minut. Arriva jezdí nicméně častěji, vypravuje osm párů spěšných vlaků. Ty stále figurují v návrzích jízdního řádu na příští rok, a to v podobných časech jako českodrážní spěšňáky. Je ale téměř jisté, že se Arriva od prosince soustředí pouze na městskou linku a spoje Praha – Nitra.

„Vozbu zajistí klasická souprava s vozy s velkoprostorovým uspořádáním, které jsou určené pro regionální dopravu, v čele s elektrickými lokomotivami,“ uvedl k novým vlakům mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Podle něj budou na zajištění provozu třeba tři soupravy. Kapacita vlaků bude okolo 400 míst k sezení, k dispozici bude jen 2. třída, vagony budou řady Bdt.

55 komentářů

Klikni pro vložení komentáře

Diskuse pod články deníku Zdopravy.cz slouží pouze ke slušné výměně názorů. Prosíme diskutující, aby se vyvarovali vulgarismů a urážek jakéhokoliv druhu. Za obsah diskusí je zodpovědný vydavatel, který si proto vyhrazuje právo urážlivé, vulgární a jinak nevhodné příspěvky smazat bez dalšího upozornění. Děkujeme, že nemusíme mazat. Vaše redakce.

  • Podle vyjádření jednoho insidera na káčku nechtěl Arrivu v současné podobě platit Středočeský kraj, bo „vyhrála síla režijky“. Což zní dost tragicky.

    Nechápu moc logiku not na buben, je zcela zbytečné, aby takový vlak jezdil do Tábora (což platí i pro současný Jordán); všechny měly začít v Heřmaničkách a stavět pak pod Bn kromě Olbramovic i v Bystřici – obojí zajímavá a díky odlišné napájecí soustavě železnicí velmi mizerně obsloužená místa Stč. kraje.

    Jinak je opravdu terno, že „Národní dopravce“, nositel pochodně spravedlnosti a pokroku nasadí vozy Bdt. Lepší než bymáky, ale na příměsto je to k prdu. Dveře nejdou dálkově zavřít, ani za jízdy zajistit…

    • Jedna paní na káčku povídala. 😀 😀 Praze hoří Roztoky, kde jezdí nedostatečné Regíny, Rudná, kde je potřeba motory ve špičce posilovat a Benešov, kde je taky potřeba posilovat, jen něčím smysluplnějším a integrovaným, takže asi proto. Na Sp ty Bdt nejsou žádná tragedie, dveře na nich půjdou dálkově zavřít i zajistit..

  • Nadpis má zřejmě evokovat fakt, že nové spoje by si zasloužil někdo jiný než ČD. Popravdě nevím, kdo by ten jiný měl být. ČD v Praze a okolí nabízí ze všech dopravců to nejlepší – KŽC, Arriva totální vraky a jiný dopravce na to nemá, aby odjezdil tolik spojů. Možná mohl vzít ty zrychlené spoje LE, ale pochybuju, že i těch jeho 5 jednotek by na to stačilo.

    • Vzhledem k tomu, že kapacita Flirtu je tusim nižší než 300 míst, tak je mimo. Jinak bych spíše očekával prodloužení stavajicich souprav, nikoliv navyseni počtu.

      • Navýšení souprav čím, jakých? Tři spojené Elefanty? 😀 Vy už se taky proberte, nebo si opláchněte obličej, než z vás něco vypadne.. Tady jde hlavně o to, že ty soupravy budou jezdit jen 3 hodiny denně, zbytek prostojí, takže být to dva spojené Flirty, které jsou tomu kapacitou příbuzné, staly kilometricky nejdražším spojem na české železnici, protože tím co by za den najezdily, by se nemohli zaplatit a to ani fírové..

  • Ta trať je přetížená už teď. Nebylo by lepší uvažovat jak prodloužit soupravy než stále přidávat vlaky? Nemluvě o nastávající tříleté přestavbě nádraží Vršovice, která způsobí velké množství zpoždění.

    • Nevím, kde je trať přetížená. Jsou zde podstatně vytíženější tratě a i tam se pořád ještě vecpou nové spoje – např. 011. Na 221 zase takový provoz není, trať je po rekonstrukci, takže by snesla i větší zátěž.

      • Trať rozhodně není po rekonstrukci v celé délce a v nejbližších třech letech dokonce dojde v velkým omezením vzhledem k přestavbě vršovického nádraží.

      • „Nevím, kde je trať přetížená. “
        Minimálně v úseku Praha – Strančice (v obou směrech) …

        • přetížená trať dle mého názoru vypadá jinak – za přetíženou trať beru trať, kde vlaky jezdí častěji než 5 min. Trať je od toho, aby se využívala, ne aby po ní vlaky jezdily jednou za hodinu

      • S kapacitou čeho?
        Viděl jste vůbec někdy ty „plívové“ rychlíky na úseku mezi Prahou a Benešovem u Prahy zevnitř? Co myslíte, proč nezastavují ani v Čerčanech, které mají mnohem větší atrakční obvod než Říčany?

        • S kapacitou vytížených Elefantů, které se na rozdíl od rychlíků v klasice nedají dost dobře posilovat, kdy ty rychlíky dnes nejezdí zrovna nějak moc dlouhé, Sp Jordán z Benešova neveze téměř nikoho, zaplňuje až přípoj od Kácova, následující Rx Jan Hus taktéž z Benešova prázdný, ten ale takto jede až do Prahy..

          • Možná máte pravdu, ale tohle já neumím posoudit, protože se tam v tu denní dobu nepohybuji. Jsou-li ale přípoje z „lokálek“ i z autobusových linek PID navázány na zastávkové osobní vlaky vedené daleko od časových poloh rychlíků, tak frekvence z nich těch rychlíků využije jen těžko, i kdyby v přestupních stanicích ty rychlíky i Sp vlaky zastavovaly – a je otázkou, zda v mezilehlých stanicích (Strančice, Říčany) by časové polohy pobytů těch „rychlejších“ vlaků nějaké tamní místní frekvenci vyhovovaly. Ale je-li skutečně pravda to, co píšete o (ne)zaplnění těch dvou vlaků, je to nápad zajímavý a někdo kompetentní by se jím určitě měl zabývat.

    • Rychlik ve strancicich? Co by tam delal?rychlik ma byt rychly a zastavovat jen ve velkych mestech typu praha tabor budejovice. Uz jen to,ze stavi ve vesnici olbramovice,absolutne nechapu. 🙁 natoz,aby stavel ve strancicich,kde uz vubec nic neni.

      • Zastavování z pohledu té trati „dálkových rychlejších“ vlaků (tedy v tomto případě „plívových“ rychlíků) v Olbramovicích logické a (pro odborníky i informované laiky) i pochopitelné je kvůli vazbám na „Selčanku“, která (spolu i s nepříliš vzdálenou obcí Olbramovice) generuje frekvenci právě tak adekvátní pro zastavování rychlíků tohoto typu – a není vinou těchto vlaků, že jsou řazeny do kategorie „rychlík“ jen proto, že z frekvenčních a ekonomických důvodů nemohou zastavovat také třeba v Říčanech a Čerčanech, aby je bylo možno zařadit mezi vlaky kategorie „Sp“.
        A ani to, že některý „rychlík“ bude zastavovat ve specifických případech někde navíc proti „systému“ třeba na doplnění nevyužité kapacity nebo (třeba jen v některé dny v týdnu) pro nějakou specifickou frekvenci, nemusí být na závadu, ale je to třeba posuzovat případ od případu: rozhodně to nelze a priori odsuzovat a zavrhovat jen proto, že to tak nějací dopravně vědečtí teoretici na vysoké škole vydávají za jedině správné řešení a učí o tom studenty – je například většinou ekonomičtější, když první ranní a poslední večerní „rychlíky“ zastavují ve více lokalitách než během dne, aby tam kvůli malé tamní frekvenci nemusel jezdit další (osobní) vlak nebo autobus a tím jediným vlakem bylo přesto zajištěno více možných spojení (ale i to je samozřejmě třeba posuzovat případ od případu).

    • Strašnická zastávka má rozhodně daleko větší „potenciál“, než současné hostivařské nádraží – jediné, co mu přidá, je ovšem „tangenta“ provozovaná tam v budoucnu i ve všední dny: kvůli přestupu na / z ní by možná zastavování v Hostivaři smysl mělo.

      • Právě tangenta mě napadla, ostatně mám za to, že Hostivař se dělala s výhledem na potenciál dopravního uzlu, je tam na to prostor a kromě vlaku 2 denní linky tram a 5 bus, z nich některé do směrů, kam se ze Strašnic přímo dojet nedá. Ostatně Sp vlaky aktuálně staví právě v Hostivaři, ne ve Strašnicích. Strašnické „spádové“ území už se už naopak částečně překrývá s blízkými Vršovicemi. A jak jsem se díval na počty cestujících, jsou na tom Str i Hos srovnatelně.

        • Hádat se nechci, protože zájmy tamní ranní frekvence u jednotlivých vlaků neznám, ale přestup mezi vlakem a tramvajemi i autobusy MHD v Hostivaři považuji za ještě výrazně „análnější“ než třeba v Podbabě (a tam to je „sakra co říci“) – nehledě k dost velkému rozdílu cestovní doby mezi vlakem a MHD v úseku mezi Hostivaří a Strašnicemi. Ale kvalifikované podklady ani vlastní pozorování a zkušenosti k dispozici nemám – a naštěstí ovšem také nemusím rozhodovat …

  • Smysluplnější by bylo zastavování v Uhříněvsi, kde je přestupní bod na příměstké linky, místo ve Strašnicích, kde významný přestupní uzel není a kromě toho je dobrá dostupnost tramvají či autobusem od metra.
    Zasadní rozdíl proti Arrivě předpokládám bude začlenění Sp do tarifu PID.

    • To ne. Ve Strašnicích je silná výstupní frekvence a Uhříněves je na okraji Prahy, tedy všechno daleko. Mluvím o směru do Prahy. Ani v Hostivaři skoro nikdo nevystupuje a to jsou kousek vedle tramvaje s krátkými intervaly. Strašnice tudíž ideální, v budoucnu je nahradí Zahradní město

        • Takových přehledů jsem viděl ve své praxi bambilion, co se dopravy týče. Minuta sem , minuta tam, deset cestujících tam, deset cestujících sem, remcání a nespokojenost se řeší a zejména ta přetíženost se řeší snad od nepaměti – a nikdy nevyřeší, protože pokrok přinese další a další, a zase jiné problémy.

        • Ale to nelze srovnávat, protože směr frekvence je opačný. Ve Strašnicích se ráno hlavně vystupuje, v Uhřínevsi hlavně nastupuje.

          Zde mluvíme o spěšném vlaku, který má ráno lidi dopravit do Prahy ze vzdálenějších větších obcí. Proto mají smysl Strašnice, pro výstup. Uhříněves, kde lidi nastupují, nás nezajímá, protože pro tyto lidi by se nejednalo o podstatné zrychlení a navíc by nám vlak vytížili jen na krátké relaci (tj. neefektivita).

            • U Sp vlaků asi až tak docela ne, protože i Říčany jsou přirozeným (a dost velkým) spádovým centrem i pro obyvatele z části Posázaví a Benešovska (třeba i kvůli školám) – tam bych naopak předpokládal, že se část frekvence spíše vymění, než aby pouze přibyla ta „dopražská“.

              • v Říčanech je jeden státní a jeden soukromej gympl a soukromá „Střední odborná škola stravování“ …. no neřekl bych že to bude generovat nějakou významnou frekvenci

                • Skočte se tam podívat. Dětí dojíždějících vlakem z Mnichovic do Říčan je tak půlka nástupiště.

                  • No a teď si platí Arrivu nebo to zvládájí osobákem který to jede 10 minut? O kolik bude rychlejší Sp, o dvě minuty? Nesměj bejt zpovykaný 🙂

                    • Uvažujte trochu mozkem: nejde přece o úsporu 2 minut cestovní doby, ale o vyrovnání zaplněnosti nabízené kapacity vlaků jedoucích v relativně krátkém odstupu za sebou.

    • Ano, nejvýznamnější změnou je uznávání jízdenek PID, což bude znamenat výrazný nárůst cestujících oproti současným soukromým Sp vlakům. Podmínkou nových spěšných vlaků bylo vedení v elektrické trakci a dostatečná kapacita. kapacita by se dala řešit spojováním jednotek, ale bohužel v motorové trakci…

    • To jako někdo kdo pojede z Benešova bude v Uhříněvsi přestupovat na příměstskou linku? Kam by s ní měl pokračovat?
      Krom toho přímestské linky jezdí po hlavní zatímco nádraží je poněkud bokem.

      • Třeba na metro C. Hlavák je od Hájů docela daleko 🙂
        Mě osobně by zastavení Sp v Uhři úžasně vyhovovalo. Bydlím v Mnichovicích, pracuji v Uhři. Ale po zavedení Babišovek to zmáknu i v osobáku, konečně se dá v Blešáku sednout 🙂

  • No, to se ČD vyznamenaly. Aby vlezly do zelí Arrivě o které v době návrhu se nevědělo, že dostane ML, nacpaly své Sp do téměř shodné časové polohy jako Arriva. Arriva teď (asi) jezdit tyto Sp nebude, takže předpokládám, že ČD od nich ustoupí taky.
    No ono tahat to esem, které musí na koncích objíždět… To byl jen naschvál Arrivě. Ale já spíš čekal, že tyto Sp budou jezdit Ešusem a ty třii potřebné soupravy se vezmou ze zdvojených souprav ve špičkách. Ale vozy Bdt a eso je zvěrstvo.

    • A ještě bych měl dotaz: které že Sp budou nově až do/z Tábora? Koukám do NJŘ a vidím tam Sp 1482, který jezdí už mnoho let jako Sp 1830 a zpět Sp 1483, který je dnes v pracovní dny večer jako Sp 1835, v sobotu pak hned ráno jako Sp 1833.
      Takže tady se žádná změna k lepšímu nekoná, jen jiná čísla a názvy (Dnes je to Jordán, který si název ponechá jen v sobotu)

    • Jak se můžou „ty tři potřebné soupravy vzít ze zdvojených souprav ve špičkách“,když ty spěšňáky budou jezdit jen ve špičkách :–)).To by ty Ešusy chyběly na pravidelných vlacích ve špičkách.
      A nasazovat na posily(čtyři vlaky ráno do Prahy a čtyři odpoledne z Prahy) nějaké zánovní jednotky je blbost,protože v dopoledním sedle budou odstaveny v Praze a od večera do rána v Benešově/Táboře.Ty budou mít velmi malý proběh kilometrů,tři hodiny denně pojedou a 21 hodin odstojí.

      • A jak chce ten „dopravní expert“ jezdit „ešusem“ za Benešov u Prahy? To jej tam bude zapřahat nějakým „esem“?

    • Jer vidět, že jste zcela „mimo mísu“ – o tom, že ARRIVA obsadí „ML S41“ se neoficiálně mluví už od února t.r., kdy si její strojvedoucí na kralupské trati obnovovali „seznání trati“ (a jeden z možných původně uvažovaných termínů byl dokonce už červen t.r. …).

  • Budou jezdit v závazku veřejné služby (tedy za dotace)
    budou dostávat peníze za objednanou službu….

    • PS: Arriva ale od prosince vlaky přesune na městskou linku z Roztok do Libně a Hostivaře, kterou platí město Praha.
      je zajímavé že u ČD pan redaktor napíše do závorek že jezdí za dotace a u Arrivy že to platí město Praha
      Upozorňuji že ani ČD nejezdí za dotace a prosím p. Šindeláře aby to opravil.
      I Arriva bude jezdit v závazku na té městké lince nebo nebude?

    • Dobrý den, to je zbytečné slovíčkaření. Ano, technokraticky vzato je to platba za objednanou službu, fakticky vzato jde o službu dotovanou. Prašť jako uhoď. Každý to snad chápe, není třeba nic opravovat. A jestli vám chybí u Arrivy slovo dotace, pak tedy i Arriva bude jezdit v Praze za dotace 🙂

      • Slovíčkaření či neslovíčkaření. Novinář by měl užívat přesné termíny. Dotace spíše vyznívá jako příspěvek na charitu a ne prostě platba za vykonanou veřejnou zakázku. To by jsme pak mohli psát, že stavební firmy při modernizaci dálnice dostávají dotace.

      • Tak v tom se rozcházíme, novinář nemusí používat termíny, které používá úředník na ministerstvu nebo cifršpion ve firmě. Naopak, může používat rozum a češtinu. I když z toho můžou někteří úředníci vyletět z kůže.

        • Jenže nepřesné výrazy občas zobrazují něco zcela jiného,než je skutečnost. Takový novinářský výraz nechráněný přejezd, který vlastně ani neexistuje, pokud neukradne někdo výstražné kříže, pak v lidech vzbuzuje pocit, že je přejezd zcela nebezpečný. Ale váš pohled na věc, kterou vám neberu.

          • Když už chcete být přesný, tak prejezd bez křížů rozhodně není nechráněný, ale nezabezpečený… Protože ty kříže ho zabezpečují (nikoliv chrání).

        • Kdyby aspoň zdejší novinář používal běžnou mluvu ne nějaké výmysly typu parovka co se prakticky téměř nepoužívají.

      • Tak vy když si objednáte taxík a jedete s ním tak od vás pak dostane dotaci nebo platbu za službu? Ale muselo se poukázat jen na ČD a napsat ty dotace.

        • Mícháte hrušky s jablky. Pokud by taxík bral od cestujících a navíc by byl ještě placen krajem či státem, pak by to byla dotace.

          • Tak se zeptám jinak: Nějaká firma si objedná autobus na dovoz pracovníků a pracovníci si část platí a firma té společnosti doplácí zbytek… Dostává ten dopravce dotace nebo je placen za objednanou službu?

      • A není to náhodou v naprostém rozporu s úplně opačnými výroky jednoho dalšího autora publikujícího své názory na tomto serveru?

Newsletter

Partneři


Výběr editora