Konec ostudy. Poláci po desítkách let slibů opraví peážní trať mezi Českem a Německem
Trať mezi Hrádkem nad Nisou a Žitavou na polském zemí. Stav v létě 2017. Foto: Jan Sůra
PKP PLK chce opravu necelých tří kilometrů stihnout do poloviny října.
Bylo by lepší, kdyby tato malinká část území patřila ČR nebo Německu.
Když už se řeší tratě mezi Českem a Polskem, jak proběhla obnova trati přes Glucholazy po povodních? Provedli tam aspoň nějakou větší rekonstrukci nebo jen nejnutnější opravy?
Všechno opraveno,kloubouk dolů.Dokonce i ta část trati z Mikulovic do Zlatých Hor ,která prakticky zmizela beze stopy je opravena.A to tam po ní v loňském září zbyla prakticky jen měsíční krajina.
Bohužel Olomoucký kraj jde ČD na ruku, takže jezdí pro ně finančně výhodnější NAD do Zlatých hor. Přitom by tam mohl jezdit normálně vlak do Mikulovic, kde je nyní stejně přestup na NAD, sólo motor by mohl jezdit do depa v Krnově dle proběhů na závěsů jezdících Sp Milovice-Krnov. Je zde viditelný rozdíl přístupu k železniční dopravě ze strany Moravskoslezského a Olomouckého kraje.
V Krnově už depo dávno není, takže mot.vozy by se musely vozit na zbrojení a údržbu do Opavy. Dalo by se to uskutečnit na soupr.vlacích 3490/3490 (které jezdí denně Opava/Krnov-Mikulovice) což by samozřejmě z hlediska oběhů šlo, ale už je to poměrně složité. Navíc by to musela být 810 (1+1 záloha), která je zasmluvněná s OL krajem, muselo by se udělat poznání a PND3 strojvedoucím z Krnova, či Opavy…to už je moc starostí. Řekl bych, že NAD bude na Zlatohorce jezdit dokud neskončí výluka Mikulovice-Písečná.
Web ČD má výpadek?
Fakt by mě zajímalo o co Polákům v tomhle zapadlém konci světa jde, kdyby se prvních 1,35 km dlouhodobě pronajalo česku a druhých Německu a ty to spravovali v rámci výluk svých stran, tak trať bude v úplně jiném stavu a Polák nějakou peáž může úplně vypustit z hlavy.
Ono to bude spíš takový to „Není na to předpis“ než že by tomu někdo aktivně bránil.
Ale analogické příklady jsou a tady třeba kousek vedle ve Fukově.
Zkuste se na to podívat prakticky. Kdo na SŽ má pravomoc nakupovat tratě v zahraničí? Má to někdo v popisu práce? A obdobně na polské straně. Může česká firma provozovat železniční infrastrukturu v Polsku?
Prakticky je to o mezistátní smlouvě (vláda, parlament a možná podpis prezidenti), jako v tom Fukově. SŽ nakupovat pravomoc nemá, pokud k tomu nebude pověřena.
Česká firma určitě může provozovat, ale nevím jak SŽ, té to spíš musí povolit MD (jako zřizovatel) na základě té smlouvy.
Jenže tady je primárně problém na polské straně, kdy nebyli ochotní to řešit vůbec.
Kdo se vlastně stará o peáž ve Fukově? DB?
Ano, ale tam že po válce neměnily strany a hlavně si to tehdejší Saské dráhy si to již takto domluvili s C.K.úřady, tedy principiálně se nic nezměnilo. Podobně jako Františkovy Lázně – Bad Brambach. Tam také nástupnické organizace navázaly na předchozí domluvený stav.
Po I. světové se strany trochu měnily.
Na to už za císaře pána založili Fukovskou císařsko-královskou správu železnice.
Myslím, že Polákům jde o peníze. Poplatky za každý průjezd. Co myslíte?
Jistě, za předpokladu, že jen fakturují a trať nechají chátrat do nesjízdnosti tak ano, pokud by se o to měli pravidelně starat jak se má, dopravovat do tohoto echt zapadlého koutu drážní dělníky, vozit tam pracovní techniku typu defektoskop, podbíječka atd. oklikou přes Německo, tak si dobře rozmyslí co se jim vyplatí.
My jsme jim nabízeli, že jim techniku přes Žitavu navezeme (měli jsme německou i českou licenci a peážní smlouvu s PLK) a to bezplatně. Ani toto nebylo nic platné. A nebyl týden, aby se z našich motorových vozů nevyndavala prasklá listová pružnice. Ještě, že na sekundáru už byly měchy.
Defektoskop je ruční, rozchodka taky. Podbijecí dvoucestňák jsem neviděl, svařovací ale ano, brousicí taky, bagry znáte všichni.
Viděl jsem jednopěchový podbíječ jako nástavba na hydraulickou ruku. https://bagry.cz/forum/pridavna_zarizeni_a_prislusenstvi/podbijecka
Jak dobře to podbíjí netuším, ale tipnul bych si, že by to bylo furt lepší jako současný stav.
Na druhou stranu bych tu pro rychlost 80-100 km/h tu podbíječku požadoval, protože una si posadí s geometrií koleje. U toho nástavce bych si tipnul, že to bude sloužit primárně k podbití jednotlivých pražců po výměně, kdy se tam zase ta podbíječka nevyplatí tahat.
Miluju, když lajci opravují tratě hubou v diskuzích, rozumí o tom jako koza petrželi, ale dokáží o tom napsat takový odstavec😀
Tak to prosím upřesněte.
Jak to tak tady níže čtu, tak samotné práce na trati budou nakonec ten nejmenší problém 😀
Nechci byt hnidopich, ale pouzit „Žitava“ a „Görlitz a Cotbuss“ v jedne vete je divne. Bud Žitava, Zhořelec a Chotěbuz, nebo Zwickau, Görlitz a Cottbus 🤷
Taky mi to přijde ujeté. Na tohle upozorňuju velmi často. Ale prý nemám jazykový cit. 😋😄
Mně zase vadí „přeprava lidí z Porajówa“ – ať to skloňují kompletně, z Pojarowa , u Krakova taky se nenechává čárka nad o.
A ten Pojarow je prosím kde?
Pojarów je polsky a správné české skloňování je skutečně Pojarówa, byť to mluvčím jazyka původu bude připadat divné. Pojarowa by to bylo v polském skloňování. Nevím, co s tím má Krakov, to je české exonymum.
já vám fakt nechci kazit vaši plodnou debatu, ale je to Porajów.
A jo, nevšiml jsem si, že to předřečník napsal špatně a nepochopil tím pádem váš následný příspěvek, takže jsem se jal upravovat nesprávnou podobu. Holt nejsem místní, takže mě to netrklo.
Ta vesnice se původně jmenovala německy Großporitsch, česky Veliké Poříčí a polsky by to bylo „Wielkie Porzecze“ nebo „Porzecze Wielkie“. Vesnice by
Poláci však po roce 1945 vesnici pojmenovali Porajów, což je čechizovaně Porajov.
Tak buď Porajów (čte se [porajuf]), nebo Porajov (počeštěně).
Fajn, takže až spustí České dráhy spojení do Villachu přes Vídeň a Klagenfurt, budeme psát o Vídni, Celovci a Běláku.
Dal bych přednost psaní místních názvů v originále (alespoň v latinkou píšících oblastech), tj. „… z Brna přes Wien a Klagenfurt do Villach(u)“.
Existuje český jazykový korpus a tam je uvedena i četnost použití v poslední době. Pokud se některé výrazy prakticky přestaly používat (Bělák, Suché Kruty…), nemají v obecném textu co dělat. Naopak pokud se používají velmi často (Londýn, Vídeň…) je záhodno je použít vždy.
Pokud je něco na rozhraní, tak to laskavě nechte na autorovi, pro co se rozhodne. Nepíšete to vy a není to školní slohová práce.
Mě vždycky zajímalo, kdo vybírá texty do Českého národního korpusu. Resp. kdo, jak a proč rozhoduje o tom, který text bude v korpusu a který nebude.
Český národní korpus
https://www.korpus.cz
Je to trochu složitější. Ale pokud jsou exonyma běžně známá, tak mi přijde stylisticky čistší používat buď jen exonyma, nebo jen originální názvy.
Ano, za to bych se přimlouval.
Nepřítel se musí zmást. Ale nejlépe se zmate sám.
) Pán chtěl jet z Prahy do Českého Šternberka, na pokladně řekl „Šternberk“ a dostal jízdenku Šternberka v okrese Olomouc. Tak jel do Posázaví za dvojnásobnou cenu.
) Paní z polských Branic u Úvalna (mezi Krnovem a Opavou) chtěla jet z Prahy do Úvalna, ale na pokladně řekla „Branice“ a dostal jízdenku na jih (Branice v okrese Písek, nebo Moravské Bránice v okrese Brno-venkov).
Žitava je zittau nikoliv Zwickau
Tak Zwickau a Zittau jsou dvě různé města.
Ano, ale to mohl způsobit autocorrect a není to pointa. Hloupost je to předevsím z toho důvodu, že překlady názvů některých měst jsou víc zažité než překlady názvů jiných měst. Proto můžeme v jednom článku psát o Vídni a o Klagenfurtu a ničemu to nevadí.
když už, tak Zittau. Zwickau je úplně jinde.
😀😀😀 aneb jak ze sebe udelat blba
Mraky lidi,co tu žijí ale říkají nejčastěji Žitava a ne Zittau, na druhou stranu používají právě Görlitz a Cottbus a ne Chotěbuz a Zhořelec…
Cože! 😡 Snad všichni víme, že jsme měli Jana Zhořeleckého a žádného Hanse von Görlitz…
On je problém, jak jazykově v češtině odlišit německý Görlitz a polský Zgorzelec. Oboje je v češtině Zhořelec. Ono to bylo také do roku 1945 jedno město, jen rozděleno Nisou na dvě části. Resp. dnešní polský Zgorzelec byl Moys bei Görlitz.
Nesouhlasím, někde je více zažitý český název (jak jste právě ukázal u té Žitavy), někde ten zahraniční, mělo by se to používat s citem a necpat to do jedné věty tak nebo tak. Mám si koupit jízdenku z Münchenu do Göttingenu nebo z Mnichova do Getynek?
Tahle diskuse je tu vždycky, když se na tahleta… eee.. exonyma narazí. Problém je holt v tom, že tu hranici citu má každý někde jinde.
A ještě lepší to je samozřejmě v případech, kdy ty „nepřeložené“ názvy jsou samy transkripcí jiného jazyka, jako třeba zrovna v Lužici. 🙂
Když dovolíte, budeme to používat podle citu. Jako Liberečák neznám nikoho, kdo by říkal, že jede do Zittau. Zhořelec je komplikovanější – obvykle se říká Zhořelec po polskou část, tady v textu je míněn Görlitz. Cottbus uznávám, že je sporný kvůli lužickému původu originálního názvu.
tohle mohu podepsat. Jako Görlitz je vnímána německá část, jako Zhořelec polská. U Pojarów je trochu komplikace, že říkáme Pojarov. Ale v polštině se znak ó čte jako u. Takže [pojaruf]. viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Pol%C5%A1tina
Neni POJARÓW, tak PORAJÓW
Určitě si to pište, jak uznáte za vhodné, notabene na vlastím serveru :).
I poznámka o Lužici byla spíš tak jako „hele, zajímavost“, než jakékoliv podsouvání „správnosti“. Kdo bude dneska Berlínu říkat Brlo, žejo.
Jako Liberečák zcela souhlasím. A, upřímně, neznám nikoho, kdo by v běžné mluvě říkal Chotěbuz.
Proč ne? Chotěbuz se v češtině normálně používá, např. je to obec na Karvinsku.
A ČD Baltic Expresy mají psáno Gdyně, přes Wrocław
Když tak ne Zwickau, ale Zittau.
Žitava je Zittau, nikoliv Zwickau. A vždy se zde nsrazi na to, zda Zhořelec označuje dnešní Görlitz nebo Zgorzelec. A Chotěbuz není v úředním slovníku exonym, tedy používat by se tak nemělo a málokdy to zná. Žitava je také zvláštní případ, ale naopak – dřív byla přímou součástí Českého království, takže tam de použití českého názvu se přímo nabízí.
Jaký účel má v českém jazyce obrat „Nechci být x, ale x?“ Jakože buď jste hnidopich, a řešíte tu naprostou zbytečnost, protože jako bývalý liberečák můžu říct, že se jezdí do Žitavy a do Görlitzu stejně jako se jezdí do Vídně a do Gratzu.. nebo to prostě neřeště ne?
Do Gratzu určitě ne. Když už, tak do Grazu. Ale do Štýrského Hradce zní stejně nejlíp.
S výrazem „určitě ne“ bych byl opatrný. U Štýrského Hradce došlo v roce 1945 ke změně ortografie – z Gratzu se stal Graz.
Zhořelce jsou ale dva, protože ten původní byl rozdělen mezi dva státy. A Český ekvivalent mají oba stejný.
Zwickau je Cvikov a je úplně jinde.
Jen místo Žitava byste musel použít Zittau, nikoliv Zwickau
Zittau
Aniz bych chtel rypat, tak Zittau (Zitava) neni to same jako Zwickau (Cvikov). Je tam rozdil cca 250 km 🙂
Zwickau je někde jinde, toto je Zittau. Taky nesnáším „počešťování“ německých měst. Kdo ví, kde je Saská Kamenice (Chemnitz)? Nebo Štýrský Hradec (rakouský Graz)? A další paskvily, které nejsou tak napsány na žádné mapě….
A jsou. Google maps v tomto směru důvěřují Wikipedii, takže se v nich zjevují Drážďany, Olešnice nad Halštrovem a Lobava.
Hele, ty jeden paskvile, mnoho českých názvů německých a rakouských měst jsou staré několik staletí, jsou zažita a není důvod je nepoužívat – Lipsko, Drážďany, Štýrský Hradec, Vídeňské Nové Město, Linec, Pasov, Zhořelec, Saská Kamenice atd.. To, že jsi nevzdělanec a tyto názvy neznáš, není můj problém. A to zmiňuji jen ty běžně užívané názvy, pak jsou české názvy německých a rakouských měst, které se postupně přestaly používat, jmenuji například Celovec, což je rakouský Klagenfurt a Svinibrod, což je zase německý Schweinfurt. Tyto názvy se postupně přestaly používat, to se občas stává a časem se to stane nejspíš i v… Číst vice »
Jen drobnost Zwickau je Cvikov ne Žitava.
Máte pravdu, ale nijak bych to nehrotil, není to podstatné. Každý aspoň průměrně vzdělaný člověk ví, o jaká města jde. Horší to je s ukazateli. U nás to je v pořádku,, cizí města se uvádějí v originálním znění. Ale např. v Německu jsou silniční ukazatele s nápisem Reichenberg , pod kterým je malými písmeny uvedeno Liberec. Nebo polský Porajów, který leží na uvedené trati, Němci uvádí jako Poritsch. Jinak Zwickau není Žitava, ale do češtiny se někdy překládá jako Cvikov. Žitava je německy Zittau. Zajímalo by mě, jak by se Němci tvářili, kdyby u nás viděli ukazatele s nápisem Drážďany… Číst vice »
Hlavně Cvikov je i město v severních Čechách, takže podobný případ jako naše Chotěbuz.
Nechci být šťoura, ale Žitava je Zittau, nikoli Zwickau (Cvikov).
no hurá,tak teď tam bude stejně dlouhodobá výluka tak to kluci polský ztihnou..dyť to tam je jak ze skalska na podkováň
Co tím básník myslel že tenhle kousek je jak ze Skalská na podkováň?
Jsou tam ještě vůbec koleje?
No jezdí tam vlaky tak tam koleje musí být .
To jste ale nemyslel usel skalsko podkovan, ze?
Já myslím že pan kolga s přijatelnou mírou nadsázky myslel některá dřívější stádia „vývoje“ zmíněného úseku trati …. mohl tím myslet pohlcující zeleň, zarostlé znečištěné a tedy nefunkční štěrkové lože …
Ještě by měli opravit peážní trať mezi Krnovem a Jeseníkem přes Glukolazy. To je ksatastrofa. Jezdí se tam 40, vyvrácené telefonní sloupy které visí na drátech, Zarostlá trať, kdy místy nejsou vidět koleje a mechanická návěstidla z 2. světové války.
Nebojte, už se také blýská na lepší časy. V úseku od Jindřichova by mělo dojít ka navýšení traťové rychlosti, směrem k Mikulovicícm se bude řešit, zde je vícero oblouků a moc prostoru k navýšení rychlosti není. Také dle vyjádření náměstka pro dopravu MSK by měla být vybudována spojka, aby nemusela být vykonána úvrať v Glucholazech.
V Polsku se mluví i spojce směrem na Prudnik.
Žádná spojka na Prudnik, natož mimo Glucholazy nebude, to jsou jen hodně mokré sny. Maximálně chystá PLK v případě dostatku finančních prostředků ještě letos opravu úseku od Glucholaz směrem na Jindřichov kde má být zvýšená rychlost, a pak taky opravu úseku směrem na Mikulovice, kde ovšem zvýšení rychlosti díky směrovým poměrům moc nepůjde.
Šedesátka z Glucholaz k našim hranicím by měla bez problémů vyjít, neměly by tu být poloměry pod 200 metrů, což si lze změřit ve fotomapách. Kdyby se hodně chtělo (rozuměj někdo zaplatil automatické hradlo a PZS na přejezdech tam, kde jsou dnes jen kříže), tak se dá rychlost zvýšit na většině úseku až na 80 km/h.
Směrem na Jindřichov PLK plánuje rekonstrukci svršku, některých mostů a zabezpečení přejezdů s výslednou rychlostí až 100 km/h už v rámci těch připravovaných akcí.
Myslíte že z Bohumína do Krakowa je to jinak?
Tam Poláci postaví VRT, možná bude postavená i rychleji než česká strana
Polsko a Česko budou společně žádat o unijní peníze na obnovu železniční trasy v Hlucholazech
https://nto.pl/polska-i-czechy-razem-siegna-po-unijne-pieniadze-na-remont-trasy-kolejowej-w-glucholazach-to-szansa-rozwojowa/ar/c1p2-27439641
Konečně dobrá zpráva! 👍🏻🥁🪗🍻🎉
Ono není vše jen o dráze.. souvisi i s dvojím překročením hranic. Do doby vstupu do EU a Schengenu byla (mohla) být přítomnost celníků a pohraničníků. Jenže zároveň platilo, že není možný pobyt ozbrojených složek na území třetího státu, což zde nebylo možné. Zároveň platilo, že ne-zastavovani se vztahuje v budoucnu i na případné nástupnické organizace DR, ČSD a PKP. Proto od samého počátku byla v podstatě jedinou cestou vytvoření nějakého čtvrtého subjektu, z počátku to kdysi bylo SBE. Nyní trillex .
na zdejších peážích žádní „celníci a pohraničníci“ vlaky nezdržovali a cestující neobtěžovali.
Kdyby se mělo dát vystupovat v Porajówě, tak by si tam museli Poláci taky zajistit celní a pasovou prohlídku pro ČSSR a PLR někde na nástupišti tak jako to bylo v Žitavě. Což se Polákům asi vůbec nechtělo.
Ale nám stačí, když opraví ty koleje…
Za 17,5 roku od vstupu Česka a Polska do Schengenu by se snad to „ne-zastavování“ dalo i přes nutnost dodržovat na dráze §1 nějak vyřešit…;)
Ještě jsi zapoměl tam poslat celou tankovou divizi, aby náhodou ani jeden cestující nevystoupil o zastávku dříve.
Už když jel v roce 1953 nebo 1955 (nechce se mi to hledat) první Vlak přátelství z Liberce do Žitavy (Zittau) projížděl po peážní trati na polském území bez zastavení. A to jsme měli v tomto úseku na CZ/PL resp. CZ/NDR hranici signální stěny (zrušeny 1965, nicméně poláci měli okolo Hrádku orný pás mezi dvěma ploty snad ještě v devadesátkách).
Hraniční kontrola cestující z vlaku probíhala vždy až na nádraží v Žitavě (CZ/NDR).
To je velmi dobrá zpráva, děkujeme!
No sláva! Teď jen, aby to bylo dotáhnuto až do zdárného konce.
Nějak podobně to vypadá na peáži Jindřichov ve Slezsku-Glucholazy-Mikulovice a také prosakují nějaké zprávy o částečné rekonstrukci. Viz: http://kolejpodsudecka.pl/portal-aktualnosci-597-remont_linii_kolejowej_pokrzywna___glucholazy_plany_i_zakres_prac_na_lata_2025_2026.html
Ale stanička je to teda krásná, mechanické vjezdy, německého vzoru, fakt to vypadá nádherně, trať je v horším stavu no
Jojo, je to perla historie. Opravit, nablýskat a budou tam jezdit davy.
Akorát na to denní dojíždění to moc nebude.
Hurá!!!
Za mě tohle je teda větší ostuda, než celá chybějící D11 u nás. Hlavně kvůli tomu strkání hlavy do písku po desítky let.
Jaký ta trať měla dosud pro občany Polska. V podstatě nulový a byli tam náklady na údržbu – prořezání větví v profilu tratě, pochůzkář.
Pokud opravdu udělají trať na rychlost 120 km/hod, tak naopak se nabízí otázka, proč v Polsku jde regionální trasa na tuto rychlost a v ČR máme rychlíkové linky, kde je maximem 100 km/hod.
Že by vedla víc rovně?
Ano, byly náklady na údržbu, ale na druhé straně byly poplatky za peáž.
Na náklady na údržbu leta přispívalo Česko (Československo) i Německo na základě peážní smlouvy.
Trať Zittau – Liberec byla postavena velmi velkoryse jako hlavní trať, s ambicí stát se spojnicí Berlína s Vídní. Což se nikdy nenaplnilo, mimo jiné i kvůli dodnes v zásadě nepoužitelné trati z Liberce do českého vnitrozemí. Obecně v Rakousku se stavělo méně velkoryseji než v Sasku nebo Prusku, což samozřejmě do jisté míry souvisí i s terénem (ale zároveň – pruské a saské železniční společnosti ten nepříznivý terén, když už na něj narazily, překonávaly opět velkoryseji). Tudíž my dnes provozujeme rychlíkové linky na tratích stavěných třeba ÖNWB, které jsou poměrně obloukovité, nebo dokonce na tratích stavěných podle lokálkových úlev… Číst vice »
Ono se u nás stavělo mnohem víc low-cost všechno. I v takovém periferním městě jako Zhořelec, stejně jako mnoha jiných, mají na nádraží centrální zastřešení. Tam to byl už tenkát standart. Nebo ostrovní nástupiště i s podchodem v takové díře jako Glucholazy.
To byly německé standardy. Plná peronizace hlavních tratí.
Rakouské a R-U jsou úplně jinde. Tam byla peronizace sprosté slovo s výjimkou uzlových nádraží v největších městech.
Polské standardy před druhou světovou byly jaké?
V dobách stavby železnic žádné Polsko neexistovalo. V pruském záboru se stavělo německy velkoryse (ostrovní nástupiště s halou, viadukty přes město, nákladní objezdy) a v ruském záboru už trochu méně velkoryse co do kapacity, z vojenských důvodů bylo hlavní nádraží často trochu dál od centra města.
Ostrovní nástupiště byly standardem v celém Německu a to i na mnoha místních tratích. Ostatně ostrovní nástupiště s podchodem bylo kdysi i v podkrkonošských Kowarech a dalších stanicích v okolí. Při rekonstrukcich se ale podchody ruší a to nejen v Německu, ale i v Polsku, kde kdysi bylo Německo.
Byla to normální hlavní trať, projektovaná v tom úseku tak na 80 km/h, nevíte to někdo přesně? A únosnost taky byla projektovaná vyšší. Takže údržba nebyla aspoň 40 let dělána řádně. Jen vyžírali poplatky za peáž a za dopravní cestu.
Jen doplním, že Žitava – Hrádek byla stavěná jako hlavní trať, sice ještě za samostatného Saska, ale v té době jejich železniční normy byly srovnatelné s těmi pruskymi. Tedy hlavní trať znamenala dvojkolejná a taky tak byla dlouho provozovaná. Z Hrádku do Liberce již to nebylo v normě hlavní trati, dvojkolejnost byla jen v přípravě staveb, položená nebyla. Ale i tak to je trať trasováním někde jinde než ostatní trati kolem Liberece. A o rychlících na lokálních tratích, to si vždy vybavím ještě rychlík klasického vzezření jak se motá na bývalé dřevařské vlečce mezi Zákupy – Mimoň. Vysvětlím ve zkratce,… Číst vice »
Údržba je řádná jen tehdy, když ta stavba, nebo věc je udržována aspoň v projektovaných parametrech. Tam projektovaná rychlost 40 nebyla a ta unosnost taky ne. Takže říkat, že ze strany PKP PLK je to ostuda a vyžírkovství je oprávněný veřejný soud.
120 je na plánu proto, aby na to zas mohli x desítek let srát a jen snižovat rychlost 🤪
Protože mají jinou legislativu. V ČR bez vlakového zabezpečovače je maximální 100 km/h, v Polsku to může být asi více, viz i Slovensko má 120 km/h.
Takže snad tu zastávku vybudují
Asi to nebude tak jednoduché, prý podle nějaké staré mezinárodní smlouvy na polském území zastávka být nesmí a vlaky ho musí pouze projíždět.
Tak se smlouva upraví.
Nebo zruší a bude to normální mezistátní trať uvnitř EU uvnitř šengenu.
To bude asi již nějaká právně vyhaslá smlouva, asi něco jako Benešovy dekrety.
Naopak, polští úředníci si v buzeraci na základě desítek let starých smluv přímo libují.
To je mi jasné, takže je třeba, aby polští politikové dali pěknou sodu polským úředníkům.
Co kdyby starý zákon a starou smlouvu právě ti politici zrušili? No jo, vono jde jen o nějaké podelané příhraničí, polské Sudety, pár Poláků ve vsi, stejně jsou zvyklí jezdit všude autem, ta co bysme to řešili.
Pro nás je ta smlouva výhodnější, než obecná smlouva z roku 1958. Je nesmysl ji rušit.
Že by z důvodů jako že u nás byl jiný socialismus než u nich? 😀
To asi byla nějaká smlouva ještě za komousu, protože z Polska by se mohlo cestovat jen do Německa nebo Česka, přičemž do postavení berlínske zdi se jen tak nemohlo do tehdejší NDR cestovat, konečně vlaky tam ani nezastavovaly, a Poláci nemohli po vyhlášení výjimečného stavu v roce 1980 zase cestovat do tehdejší ho Československa. Ke všemu by Poláci museli tu zastávku budovat tehdy jako pohraniční s pasovou a celní kontrolou.
S nejvetsi pravdepodobnosti z obdobi po konci valky, po zabrani uzemi Polskem.
Tady by možná prospěla změna formulace? Polská vlastní aktivita sama o sobě to určitě nebyla.
Smlouva je nová a je myslím uzavřená mezi ministerstvy dopravy.
žádná nová smlouva není.
Nemáte pravdu. S Němevkam byla uzacřena nova smlouva 19.6.1997ǰ, info vyšlo ve sbirce 63/2001,častka 26/2001
Opět, zdroj této informace je jaký?
Myslíte smlouvu o peaži mezi PKP a ČSD, následně ČD? Tak ta je tam už jaksi k ničemu. Trillex to peážně neprovozuje. Což si však plno cestujících neuvědomuje a tak při cestě vlakem Trillexu z Liberce do Vansdorfu musí mít každý cestující platný osobní doklad a to včetně dětí!
K té „peáži nepeáži“ u Trilexu: Můj otec to takto z Varnsdorfu do Liberce jel v době, kdy byly v Německu ve veřejné dopravě povinné roušky (dokonce i v mezinárodní letecké dopravě i na linkách neněmeckých dopravců). Říkám mu „Vem si s sebou roušku, jede to přes Německo a staví to tam, musíš ji mít“. Samozřejmě roušky lidi nasazené neměli a nikdo to neřešil 🙂
Což nemá žádný vliv na to, zda se jí bude PLK řídit. Bohužel staré dohody sice počítají s možností řešení obecnou dohodou o průvozu (čímž by nebyl problém je i jednostranně vypovědět), ale nová obecná dohoda počítá s existencí starých dohod, takže je jednoduše vypovědět nejde.
Obecná mezistátní dohoda o železničním styku: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1958-56
Konkrétní mezistátní dohoda o průvozu: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1964-201
Obě smlouvy jsou platné a řídí se jimi i obě železniční správy.
Já měl na mysli https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2007-6, netušil jsem, že ta prehistorická obecná průvozní taky není vypovězená.
Nejde o smlouvu mezi PKP a ČSD, ale o mezistátní smlouvu mezi ČSSR a PLR.
(pardon, ČSR, v té době ještě ČSSR neexistovala)
Pokud by se v Porajówě vybudovala zastávka, tak se nebude stíhat návaznost na další směry v Zittau (Žitavě). Zrychlením spojů na polském úseku to bude tipťop. Lépe to ošetří bus mezi Žitavou a Hrádkem nad Nisou.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1964-201
Víte, že když jste tu zaregistrovaný, tak můžete mazat příspěvky (vhodné když se spletete a potřebujete to editovat)? Napsal jste tu, že v době uzavření smlouvy ČSSR ještě neexistovala a v cca shodnou dobu sem dáte link na tu smlouvu, ve které je jasně napsáno, že byla uzavřená v roce 1962 mezi ČSSR a PLR. ČSSR se používá od roku 1960.