Konec dieselů. Dánské dráhy získaly obří úvěr na pořízení nových elektrických vlaků
Nová lokomotiva Vectron pro dánské dráhy DSB. Pramen: Siemens Mobility
Do roku 2030 by neměly mít dánské státní dráhy ve flotile jediný dieselový vlak.
Tyto přiblblé ekologické žvásty a předsevzetí nejrůznějších subjektů, počínaje blboučkou Gretou a konče vládami zemí EU, parlamentem EU a velkými firmami konče, mě už unavují.
Nevadí jim, že jako lidstvo umíme el. energii vyrobit z obnovitelných zdrojů tak z 5 max. 8%?!? Takže uhlíkově neutrální nejsou žádná elektrická vozítka, od osobního auta až po lokomotivu.
Pokud se bavíme zrovna o Dánsku, tak jejich podíly výroby elektřiny jsou pro rok 2020 zatím takové (zdroj https://oenergetice.cz/energostat ):
větrná energie on-shore 36 %
větrná energie off-shore 22 %
černé uhlí 13 %
zemní plyn 11 %
biomasa 9 %
solární energie 5 %
spalování odpadu 4 %
Když to shrnu, tak z fosilních paliv mají 24 % elektřiny a z obnovitelných zdrojů zbytek. Nespolehlivost ve výrobě dohání přeshraničním obchodem, například do Norska (s jeho přečerpávacími a špičkovými elektrárnami) mají podmořské kabely.
Vygooglete si “gravitační úložiště” a pokuste se zamyslet.
Až bude blackout elektřiny,nebo námraza,ledovka potom mohou zavolat burlaky z Volhy.
Kdyz bude obecně blackout, tak ta nejezdici železnice je ten nejmensi problém…
Námraza a ledovka je jednou za 20 let. U nás. A v přímořském Dánsku asi ještě míň.
Ano, může se stát, že dva dny za dvacet let kvůli tomuto rozhodnutí nepojedou vlaky. Ale kvůli tomu snad nechcete držet , provozne iks krát dražší diesely…
Takže se na trhu objeví ojetá Desira, zejména IC3 by na našich kolejích vypadala zajímavě, pokid se toho doopravdy zbaví a někdo od nás by po tom skočil
Za 10 let už to bude velmi stare. Rok vyroby 1989.
Lupo, vidíš to?
A co nezávislá trakce pro výluky či jiné zdechnutí infrastruktury? Nebo dělají pod napětím? Nebo mají nickolejný provoz a vše tahají po silnicích?
Jejich zaměstnanci se jen tak snadno neprobijí! Takže mohou dělat pod napětím.
25kV? Fakt?
To není ani trochu vtipné…na 3kv se dá dělat pod napětím s izolované plošiny .na 25 kV se pod napětím nesmí pracovat.
Je, když si člověk uvědomí, že ta otázka je na úrovni toho, jak by ČD při 100% elektrifikaci vozidel řešily opravy infrastruktury při výpadku napájení… Reálná odpověď je zavolaj Spržel. Stejně jako DSB to coby dopravce při poruše troleje nejspíš nebude řešit vlastními silami – od toho je správce infrastruktury (v Dánsku Banedanmark)… Na posun při výpadku můžou mít akumulátorový mašiny (nebo posunovací diesely, kdo by chtěl pár takových mašin počítat a ohánět se, že článek je nesmysl, protože budou mít elektrický jenom všechno to, co bude normálně vozit cestující a ne úplně všechno včetně pomocnejch strojů.) tak slovíčkaří do… Číst vice »
V každé zemi jsou na údržbu tv pouz. Dieselové vozy .
To z těch Dánů děláte úplné blbce, ale ti to mají vždy všechno dobře promyšlené. Cokoliv bychom od nich mohlo pževzít. My jsme měli mít zadrátováno daleko více. zdá se, že jste z toho frustrovný.
Pogůglete, jak to dělají ve stoprocentně elektrizovaném Švýcarsku. Japonské šinkanseny také v dieselové variantě jaksi neexistují.
Ve svý podstatě by se měla ubrat jedna kolejnice a udělat tam cyklopruh. Na silnicích se to osvědčilo.
měla ubrat jedna kolejnice
Takže monorail? 🙂
www .youtube. com/watch?v=ZDOI0cq6GZM
V Dánsku mají všude dráty?
V Dánsku moc drátů nemají, ten článek, resp. primarni tisková zpráva, neříká vše. Buď se zároveň chystá masivní elektrifikace doposud motorových tratí, nebo provoz na nich nebudou tou dobou zajišťovat DSB, nebo bude leckde ukončena osobní doprava.
Ani zdaleka ne, elektrifikovany nejsou ani vsechny paterni trate. Nicmene drtivou vetsinu neelektrifikovanych lokalnich trati provozuji bud soukromnici (Arriva,Lokaltog) nebo „polosoukromnici“-spolecnosti zrizovane a vlastnene samospravnymi celky (Midtjyske, Nordjyske). Treba v pripade trati v severni casti Jutska doslo k predani velke casti vykonu z DSB prave na NJ, a to vcetne temer novych Lintu. Z dalkovych vykonu, ktere zustaly DSB, a ktere nejsou „pod draty“, zbyva prakticky jen severni konec severojizni paterni trati do Aalborgu, a tam se s elektrifikaci pocita a do r. 2030 urcite bude. Je pravda, ze tim padem prijdou vnivec skoro nove jednotky rady MG(IC4) od AnsaldoBredy,… Číst vice »
Jeste jsem dohledal na wikine nejaka cisla: celkove je v Dansku cca 2500 km trati, elektrifikovana aktualne jen cca ctvrtina (a v tom je zapocten i stejnosmerny s-bahn v okoli Kodane). Nicmene pokud se podivate, ktere trate jsou elektrifikovany stridavinou -modre, viz https://en.m.wikipedia.org/wiki/File:DK_2018_Electrification.png
a ktere provozuji DSB – cervene, viz
https://en.m.wikipedia.org/wiki/File:DK_2018_DSB.png
pak vidite celkem zretelny prunik…
Dobrý postřeh. Teď mě napadlo, že kromě Jutska je dalším kandidátem trať do Německa přes https://en.wikipedia.org/wiki/Fehmarn_Belt_Fixed_Link , ale čtu tam samé „pushed back“ a „delayed“, tak snad podmořský tunel nakonec vybudují.
Nebyl letos slavnostní výkop (zahájení stavby tunelu)?
Nevím jestli článek je dobře, viz https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/mezi-nemeckem-a-danskem-zacala-stavba-nejdelsiho-ponoreneho-tunelu-sveta-40340519
No jo, tak už se rozhoupali. Tady je video s animací postupu stavby. https://www.youtube.com/watch?v=3w-4HdA1YmM
A na elektrifikace hlavní tratě z Fredericie na sever do Aarhusu a Aalborgu (což je mimochodem 2. a 4. největší dánské město) se už začalo pracovat? Když jsem tam byl naposled, tak v Aarhusu budovali tramvaj a jinak vše v dieselu.
Arriva není soukromý dopravce.
A je to tu zase 🙂 . Takze jeste jednou pro vsechny Arriva-hatery: ano, matka je statni nemecka spolecnost resp. akciovka ve 100℅ vlastnictvi statu). Ale z hlediska danskeho (a potazmo i ceskeho) prava je jeji danska (a obdobne i ceska) dcerina firma soukroma spolecnost jako kazda jina…
Ne. http://www-personal.umich.edu/~yopopov/rrt/railroadmaps/norway_sweden_denmark.html
Srovnejme Dánsko, člena EU, s námi. Jak mohou DSB vědět, že budou po roce 2030 potřebovat tolik elektrických jednotek a lokomotiv (uvažujme životnost 30 let, ale spíše více)? Podle platných pravidel se doba přímých zadání (i státním) dopravcům chýlí ke konci, takže by teoreticky dánským státním drahám mohlo hrozit, že ve 30. letech o výkony, na nichž budou tato v té době nová vozidla provozovat, teoreticky přijdou. A co pak s těmito novými vozidly? Tímto rozhodně neodsuzuji postup, jakým se v Dánsku vydali, aby obnovili vozový park, ale jen chci vyvolat zamyšlení, jestli by vůbec něco takového bylo možné u… Číst vice »
Tak oni sú Dáni v trochu inej situácii, oni tie vozidlá nefinancujú primárne z eurofondov, takže tie kritériá tam môžu byť voľnejšie a očakávam, že to tam majú spočítané.
Tak spíš by to mohlo dopadnout jak výběry u busů. Dostatečně dopředu , smlouva na životnost , zde cca 15-20 let , a nové nebo průměrné stáří atd . A hodně zdaru , ať se taky někde ČD chytne .
Tamní správce infrastruktury má v běhu velkej drátovací program, takže do roku 2026 by měli mít zadrátovanou většinu sítě (minimálně všechny hlavní tahy a řadu vedlejších). Vzhledem k tomu, že to není ČR mi přijde pravděpodobný, že už teď vyhlásili, že pod dráty diesely nepustí nebo jenom výjimečně, aby dopravci měli čas se připravit. Takže dráty budou, čímž hlavní starost odpadá. Ta druhá, tedy že by mohli v soutěžích o část provozu přijít, pro ně asi není tak odrazující – je celkem nepravděpodobný, že by přišli o všechen provoz, spíš to kdyžtak bude jen část linek; taky můžou předpokládat, že… Číst vice »
Nejsem si jist, jestli v Dánsku nefunguje podobný model jako v Norsku a částečně ve Švédsku. Zde jsou státní železnice majitelem vlaků, zajišťujou jejich servis. Pronajímají je buď nějaké své osobní divizi, nebo dceřince, nebo jiným dopravcům. Provozovatel tak vlastně zajišťuje jen tržby z jizdenek a jízdní personál.
Záleží na nastavení podmínek objednatelé dopravy. Vzhledem k předpokládané výbavě ETCS a napětí 25 kV 50 Hz budou jednotky použitelné i v ČR, Slovensku, Maďarsku, Slovinsku, atd. Takže využití se pro ně určitě najde.
To si Dánové budou muset máknout, když nyní mají (pominu-li specifikou městských/bezprostředně příměstských tratí okolo Kodaně se samostatnými kolejemi + atypickou voltáží) elektrizován jen tranzitní tah od Flensburgu přes Fredericii a Kodaň směr Malmö.
Zato ostatní dánské tratě jsou dosud neelektrizované, a i po tom elektrizovaném tahu jezdí dieselové jednotky, protože v další části své trasy pak pokračují po tratích neelektrizovaných.
O elektrifikaci infrastruktury se tady nic nepíše – tak to třeba dopadne jako s Kalavrytou 🙂
Co se s ní stalo?
Už jsem si to našel 🙂 „The line was to be electrified and electric multiple units were ordered from Billard in France. Before the cars arrived, the electrification plans were cancelled and the electric multiple units were thus not usable when they arrived. As a makeshift solution, a power car carrying a diesel generator was placed between the two cars, a solution that has worked very well for decades.“
Elektrizované je taky do Esbjerg’u a Helsingør.