Komentář k záchraně Smartwings: Ztraceno v překladu, co (ne)vyčítat Babišovi a vrtěti výsledovkou

Odstavená letadla společnosti Smartwings v Praze. Foto: Rosťa Kopecký / Flyrosta.comOdstavená letadla společnosti Smartwings v Praze. Foto: Rosťa Kopecký / Flyrosta.com

Lednová přímluva Andreje Babiše u prezidenta společnosti Boeing minulý týden vyvolala mediální přestřelku mezi CNN Prima News, společností Smartwings a.

Lednová přímluva Andreje Babiše u prezidenta společnosti Boeing minulý týden vyvolala mediální přestřelku mezi CNN Prima News, společností Smartwings a. s. a českým premiérem. Premiér byl televizí vyplísněn za lobbying ve prospěch soukromé společnosti, z dopisu byla vypíchnuta ztráta 80 mil. USD (cca 2 mld. Kč) a společnost Smartwings kontrovala zveřejněním účetního zisku 134 mil. Kč za rok 2019. Do neděle tedy dostatek materiálu pro premiéra Babiše a jeho pravidelník Čau lidi (odkaz na YouTube od času 12:59).

Pojďme si rozebrat tři základní prvky této přestřelky: prvek jazykozpytný, prvek politicko-ekonomický a prvek účetně-finanční.

Není ztráta jako ztráta. A prodlužují se kalhoty, ne úvěry

Formulace „utrpět ztrátu“ může být dvojznačná jak v českém, tak anglickém jazyce („to suffer a loss“). Záporný hospodářský výsledek za určité účetní období, to je česky ztráta a anglicky loss. Oproti tomu: „ztráty“ z konkrétní události, jakou bylo uzemnění Boeingů MAX, jsou spíš lidový termín pro vyčíslenou ztrátu, přesněji řečeno škodu („damage“), za kterou se společnost domáhá náhrady škod (the company is seeking damages). 

Částka 80 mil. USD (cca 2 mld. Kč) v dopise premiéra Babiše prezidentovi Boeingu je tedy jednoznačně škodou vzniklou z uzemnění „MAXů“, nikoli hospodářským výsledkem (tedy ztrátou) Smartwings za rok 2019. Záměna těchto dvou významů nemohla skončit jinak než dalším tiskovým prohlášením společnosti Smartwings začínajícím „Společnost Smartwings se důrazně ohrazuje,“ tentokrát proti informaci televize CNN Prima News.

Obrat „utrpět ztrátu“ byl pravděpodobně použit již v českém originále dopisu (a byl před Babišovým podpisem přeložen ve Strakovce jako „suffer a loss“), takže nelze vinit překladatele CNN Prima News za zpětný překlad do češtiny opět formulací „utrpět ztrátu“. 

Kde by vylepšení překladu jistě bylo namístě, je poslední věta téhož odstavce: „…banky kvůli riziku už nechtějí půjčky prodlužovat“. Anglický obrat „to extend a loan“ totiž neznamená prodloužit půjčku, ale poskytnout půjčku (v tomto kontextu ještě lépe úvěr). Neochota bank nadále úvěrovat společnost Smartwings již v lednu 2020 je jedním z kamínků do mozaiky při posuzování finančního zdraví společnosti před „covidem“. Z dnešního pohledu je to pravděpodobně nejdůležitější věta z celého premiérova dopisu šéfovi Boeingu. V podání CNN Prima News však zůstala tak trochu „Lost in translation“.

Kdo chce Babiše bíti, nechť jinou hůl si najde

Teď k hlavnímu sdělení dopisu – přímluvě u Boeingu – a výčitce, že se premiér Babiš přimlouvá za soukromou českou společnost. Pokud by o podobnou přímluvu požádaly aerolinky z Norska, Polska, Rumunska, Kanady nebo Austrálie, které též mají problémy s uzemněnými MAXy, nemějme nejmenších pochyb, že by se čelní představitelé těchto zemí u Boeingu za svoje letecké dopravce také přimluvili. Možné je i to, že takové přímluvy už proběhly, možná byly dokonce důraznější, jen o nich česká veřejnost není informována. 

Ke kritice premiéra Babiše a jeho vlády jistě existuje řada reálných důvodů, přímluva za českou aerolinku u amerického výrobce letadel k nim však nepatří.

Výsledovka za 2019 v plusu. A jak na tom byly další ukazatele?

Výsledkem mediální přestřelky minulého týdne tedy bylo zveřejnění účetního zisku Smartwings a. s. za rok 2019 ve výši 134 mil. Kč. To je první a chvályhodný krok. Ponechme teď stranou, že hospodářský výsledek (zisk/ztráta) mohou ovlivňovat i jiné operace než běžné hospodaření společnosti (jako např. metodika odpisů, přecenění majetku, tvorba nebo naopak rozpuštění rezerv, kurzové rozdíly, transfer pricing a mnoho dalších faktorů) a berme jako fakt, že společnost v roce 2019 vytvořila zisk. Ziskovost je však jen jedním z celé řady ukazatelů finančního zdraví každé společnosti. Mezi další patří cash flow, likvidita a především zadluženost společnosti (včetně mimorozvahových závazků) a varovnou informací pak je objem závazků po splatnosti (pokud takové před „covidem“ byly). 

K posouzení zdraví společnosti před „covidem“ může přispět i skutečnost uvedená v lednovém dopisu premiéra, že v situaci minimálních rezerv hotovosti a silné závislosti na úvěrech (heavy dependence on loans) již banky odmítají společnost nadále úvěrovat (…which the banks are not willing to extend any further) z důvodu souvisejících rizik. Přesnější informace bude možné vyčíst z účetní závěrky Smartwings Group za rok 2019, která dosud nebyla zveřejněna ve Sbírce listin ani jinde. Její zveřejnění v brzké době autor tohoto textu neočekává. Pouze vyjadřuje víru, že při posuzování finančního zdraví firem před vypuknutím koronavirové krize bude EGAP pracovat s úplnou závěrkou a zprávou auditora za rok 2019 u všech společností ze sektoru dopravy žádajících o záruky za úvěry v rámci programu Covid Plus.

Michal Požár

***

Autor byl v letech 2014-2018 členem dozorčí rady Českého aeroholdingu a. s. a současně v letech 2015-2016 členem dozorčí rady Českých aerolinií a. s. 

Tagy smartwings
63 komentářů