Kamionem, lodí a po kolejích. Do Česka dorazil na testy šestikolák pro Velkou Británii
Lokomotiva Class 99 ve Velimi. Foto: VUZ
Do Velimi má dorazit letos i druhá lokomotiva Class 99.
Do Velimi má dorazit letos i druhá lokomotiva Class 99.
Jak je vůbec ve Velimi řešeno napájení? tam se to střídá podle potřeby nebo jak to funguje?
Ano. Mají vlastní měnírnu a do drátů vám pustí, co si jen budete přát.
OK, díky 🙂
tuším že umějícokoliv v rozsahu 600 – 1500 V ss, 3 kV ss, 15 kV 16 2/3 Hz (ale 16.7 ještě neumějí 🙂 ) a 25 kV 50 Hz.
A dlouho nebudou. Je tam rotační měnič.
No však proto píšu „16 2/3“ 🙂
Malý a velký okruh lze napájet nezávisle a byla zatrolejovaná i kolejová spojka mezi nini (s neutrálním polem), takže lze testovat i změny trakce, kdyby měl někdo tu potřebu.
Napájení se dá přepínat podle potřeby, k dispozici jsou 4 hlavní evropské soustavy a dále 750 V pro MHD.
Jak probiha testovani ve Velimi, kdyz to ma jiny rozchod?
v Británii je jiný rozchod než ve zbytku Evropy?
Aha, tak ja to pochopil blbe…
Tak daleko Brexit zatím nezašel.
Jiný rozchod mají ve Valencii, kde kromě výrobního závodu není snad nikde normální rozchod.Mě teda přijde dost “ zvláštní” vézt z jihu Španělska lokomotivu lodí do Brém – kolem celého Španělska a Portugalska dokola, severní Francie, Belgie, Nizozemí až do Brém a potom již po kolejích do Velimi. Kratší a jednodušší cestu vymyslet nešlo…naštěstí na kamionu jen těch pár kilometrů z výrobního závodu do přístavu…prostě bylo potřeba obeplout půlku Evropy (skoro doslova)
Tipoval bych použití pravidelné lodní linky.
Normální rozchod (až do Velimi) mají za humny, ale napojeni nejsou, muselo by se po VRT a to není schůdné. Španělé mají v plánu přerozchodovat kvůli nákladní dopravě celý středomořský koridor. Zatím se zdá, že letos konečně dorazí do Seatu v Martorellu, ale jinak je třetí kolejnice na konvenční trati víceméně položená až do Tarragony.
Přepravit cokoliv po železnici přes Francii je neskutečně složité. Socialistické Francouzské dráhy jsou svým (ne)přístupem naprosto unikátní a vyloženě proti evropské. Více by mohl k tématu říci Petr Šimral. V Praze naloží na vlak kontejnery do Španělska. Vlak je však doveze do Hamburku, Bremerhavenu nebo Rotterdamu. Odtud putují po moři do Španělských přístavů a teprve poté k zákazníkům. Neschopnost Francouzských železnic se naplno projevila při nečekaném propadu při výstavbě tunelu u Badenskeho Rastattu. Hlavní spojnici z Německa směrem na jih a do Švýcarska bylo potřeba urychleně kapacitně nahradit. Po druhém břehu Rýna v Alsasku vede dvojkolejná trat. Francouzi však dokázali… Číst vice »
Zase používáte klišé, která už dávno neplatí. V nákladní dopravě ve Francii žádná SNCF nepůsobí, jen soubor „soukromých“ dopravců. Správce infrastruktury je zvlášť a jmenuje se RFF. Bohužel ve Francii chybí dopravce typu Rail Adventure specializující se na zvláštní přepravy, protože pro klasické dopravce nárazové kšefty přeprav nových vozidel nejsou lukrativní. Nicméně se železniční nákladní doprava ve Francii pomaloučku zvedá ode dna a roste hlavně kombinovaná doprava. Největším úskalím je tam nyní nemožnost sehnat na tyto výkony novou elektrickou lokomotivu a musí se dělat repasy starých. Traxx MS2 se už 5 let nevyrábí, Prima II se nikdy nezačala dělat sériově… Číst vice »
Nevím, co je na Hexafretu soukromého nebo „soukromého“ 🙂
Zaměstnanci. Nejsou státní.
Nic, samozřejmě.
RailAdventure je dopravcem ve Francii.
No, já si zase myslím, že ten, kdo si tu dopravu objednal, si ji nechal určitě naplánovat od někoho, kdo tomu vůbec nerozumí.
Na tyhle přepravy jsou profíci, kteří moc dobře vědí, proč to kicnout zrovna na tuhle loď a poslat ji zrovna tudy.
Poslat mašinu pres půl Evropyje jen o trochu těžší, než naházet písek do kolečka.
Musíte minout Francii, ta vám takový náklad na dálnice nepustí.
Šestikolák? Já napočítal 12 kol. Jestli to spíš nebude šestinápravák. Chtělo by to asi vidět tu lokomotivu i z druhé strany a lépe počítat, než to národu napíšete, pane redaktore.. 🤦♂️
Gratulace. Zkuste si vygooglit slovo šestikolák a podívat se, jaké lokomotivě se tak v minulosti říkalo a kolik měla kol:)
https://www.atlaslokomotiv.net/loko-181.html
Na tom odkaze co uvádíte se píše o šestinápravových lokomotivách. Ne o šestikolových. Pak je tedy otázkou, zda rozeznáte rozdíl mezi kolem a nápravou na které jsou kola dvě. Tak si ten odkaz prostudujte a lépe čtete!!!
Na tom odkaze se píše o šestinápravové lokomotivě, které se říká šestikolák. A zkuste hádat, proč:-)
kouknete se na tu fotku jeste jednou, je tam 6 kol 🙂
6 kol, ale z jedné strany, takže 6+6= 12 kol.
No koukám, že podle logiky mnohých diskutujících je tedy například klasický osobní automobil dvoukolák. A to mě v autoškole učili jen o dvoustopých vozidlech na čtyřech kolech.
Já teda v železničářské mluvě a terminologii nejsem kovanej tudíž možná plácnu nepřesnost ale neříká se náhodou že lokomotiva má dvoukolí(náprava) s čehož by vyplíval název šestikolák ?
Nevím na jakou fotku koukáte vy, ale já vidím šest náprav s celem dvanácti koly. V naší zemi je ale legální lhát, tak si to klidně nalhávejte.
Bolí to hodně, pane čtenář? 😀 😉
Ten se dozvědět o tom, že elektrický proud proudí opačným směrem než je dohodnuto, tak mu praskne hlava. A že myslivci používají latinu a přitom latinsky neumí, to už je na emigraci do jiné galaxie…
Co teprve, když zaplatí v hospodě litrem nebo kilem, když ty bankovky mají úplně jiný objem i hmotnost.
Jako dobrý, fakt 👍🏻.
Obdivuji Váš smysl pro humor. Tohle mám rád. Máme jednoho podobného na směně, všichni se mu smějeme, jak je blbej a on je při tom mistr vtipu. Jeden by kolikrát řekl, že to nejde takhle zahrát.
Máte recht, já mám těchto podvodů už taky dost!!! Tuhle mi k obědu nabízeli kuřecí kapsu, no a co to asi může být, když kuře přece žádnou kapsu nemá???
Já tuhle měl rybí prsty 🙂
Kde jsou teď ortodoxní ultras kamioňáci, kteří si nenechali vymluvit, že jinak než kamionem to nemůže jet, protože kamiony jsou nejlevnější, nejrychlejší, nejpohodlnější, nejefektivnější, nejspolehlivější, nejúžasnější a nejkrásnější. Fyzika pořád platí, nejlevnější přeprava kolejových vozidel je vždy po kolejích. (příp. po moři).
Frnacouzi takovy nadrozmer na sve dálnice nepustí, to je duvod proč to jelo lodí do Brém.
Vážně tady chcete rozpoutat další stopříspěvkovou komedii na téma proč to (ne)jede po kolejích či kamionem? Le trapno.
To jenom jednomu hrabe furt dokola.
Komu se tady pořád snažíš vnucovat, Halásku?
Mašina se projela kamionem, lodí i po kolejích. Tak by nás mohlo hřát u srdce, že jsme nakonec všichni měli pravdu, ne?
Ti všichni, kteří tvrdili, že kamionem je to nejrychlejší, nejlevnější a není potřeba x povolení, takže je tady za 3 dny? 😀
Škoda že v 19. stol. nefungovala autorita, která by ty rozchody po Evropě sjednotila…
Zase navzdory všem škarohlídům, že to pojede až do Velimi kamionem, to naložili na loď a cestovalo to po moři.
Ocividne by to za kamionem slo a uz by tu ta masina asi i tyden mohla byt …
I tam kde jsou sjednocené se najde hafo rozdílů takže taktak projede vůz, ale HV neexistuje aby šlo úplně všude…
Různé rozchody byly velmi často dány vojenskými důvody. Aby nepřítel nemohl použít své lokomotivy a vagóny na tratích potenciálně napadeného státu. Mělo to tak ztížit válečnou logistiku nepřítele.
Dnes to kazí logistiku mírovou.
A někdy je to pozůstatek původního vývoje kdy si konstruktéři určovali své rozchody ze kterých postupem času vykrystalizovaly ty nejúspěšnější.
Ze stejného důvodu prý Francouzi odmítli mezi válkami elektrizovat systémem 15 kV 16.7 Hz. Že jim to bylo ale platné…
Taktéž soudruzi v Československu potřebovali mizerný 3kV stejnosměr, když mpohli mít německý systém… Kdo chce kam…
No tak ten by zrovna nebyl žádná výhra.
Tak určitě větší než 3kV…
Systém 15 kV 16 a 2/3Hz je starší než 3 kV ss. Používal se proto, že bylo možné střídavým proudem o snížené frekvenci přímo napájet stejnosměrné sériové trakční motory bez usměrnění. Na 50Hz by to také fungovalo, ale byly velké ztráty v železe. Proto se komutátorové motory na 50Hz pouřívají tak maximálně ve vrtačkách.
Nevýhodou nižší frekvence je potřeba použít větší a těžší transformátor.
Teprve pak byly vynalezeny výkonové rtuťové usměrňovače a začal se prosazovat systém 3 kV ss.
Kromě ztrát v železe by to na 50 Hz hlavně hodně, ale opravdu hodně blbě komutovalo. To je primární příčina použití sníženého kmitočtu – je nižší transformační napětí v komutující cívce. Za druhé, aby cívka měla co nejmenší celkovou plochu (míň závitů, ideálně jen 1), tak se takovéto motory navrhují na nižší napětí (cca 300 – 500 V), takže pro stejný výkon potřebujete velké proudy. O ne zcela ideální charakteristice střídavého sériového motoru ani nemluvě, vč. jeho nevhodnosti zatěžování za stání (proto mívaly tyto motory pružné spojky, aby se co nejrychleji pohnuly). Prostě – každý napájecí systém má své výhody,… Číst vice »
4 diody do každého vysavače. Ale pozor na rozpadnutí komutátoru.
Zvlášť při upadnutí turbínky.
Do jisté míry fungovala. Třeba v Británii byly různé rozchody a postupně je sjednotili. Také Bádensko mělo na začátku nějaký široký rozchod.
V Britanii byl na některých tratích rozchod 2134 mm. Kde by dráhy byly, kdyby se prosadil.