Jihomoravští zastupitelé uvolnili cestu pro D43, přišly tisíce připomínek
Zastupitelé Jihomoravského kraje dnes na posledním jednání před volbami schválili aktualizaci zásad územního rozvoje, na níž koalice pracovala celé volební
Zastupitelé Jihomoravského kraje dnes na posledním jednání před volbami schválili aktualizaci zásad územního rozvoje, na níž koalice pracovala celé volební období. Zásady jsou tak kompletní. Na aktualizaci závisí příprava silnice 43 vedoucí od dálnice D1 přes Brno a dále na sever. Až po vydání aktualizovaného územního plánu bude zakotvená trasa této komunikace. Silnice má vést i Brnem. Na zastupitelstvu proti tomu protestovalo několik lidí, chtěli by silnici vést obchvatem.
Aktualizace ZÚR JMK byla právě schválena! pic.twitter.com/zoPpVpnSvU
— Petr Kunc (@kunc_zidenice) September 17, 2020
Pro hlasovalo 45 z 54 přítomných zastupitelů. Hlasování se nezúčastnil hejtman Bohumil Šimek (ANO), ani brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Proti byla jako jediná zastupitelka Jana Drápalová (Zelení a Piráti), která také navrhovala odložit schvalování. Podle ní je jedním z problémů to, že kraj nevlastní zdrojová data, na jejich základě najatá firma vypracovala studii stavby. „Nemůžeme si nijak ověřit, že trasa přes Bystrc je nejlepší variantou na základě posouzení expertů a nikoli výsledkem toho, co řadu let prosazují politici,“ uvedla.
Veřejnost také poukazovala na možné procesní pochybení, kvůli němuž by mohl aktualizaci zrušit soud. Bývalý náměstek brněnského primátora Matěj Hollan (Žít Brno) jako občan uvedl, že veřejnost nebyla připuštěna k vypořádávání připomínek. Připomněl, že soud už dříve kvůli pochybením zrušil aktualizaci brněnského územního plánu.
Odpůrci se shodli na tom, že aktualizace obnáší mnoho pochybení a nedůvěřují protihlukovým opatřením, že je ochrání od hlučné dopravy. „Proces pořizování aktualizace nenavázal na platné zásady z roku 2016, kde byly vymezeny dva koridory územních rezerv. Územní studie předjímala, že výsledkem musí být bystrcká trasa. Kraj navíc tvrdí, že návrh obsahuje tunely. To ale není pravda. Žádné tunely na výkresech nenajdete,“ vyjmenoval některé z bodů kritiky Petr Firbas.
Náměstek hejtmana Martin Maleček (Starostové pro Jižní Moravu), který aktualizaci předkládal, ujistil, že studie počítá s vedením určitých části v Brně pod zemí. Dodal, že hlukovou studii kladně posoudilo také ministerstvo životního prostředí a krajští hygienici. „Kritici tvrdí, že realizace trasy bystrckou stopou je o 25 miliard dražší než optimalizovaná trasa boskovickou brázdou. Nechal jsem si to zjistit, je dražší o 4,2 miliardy,“ řekl Maleček.
Firbas dodal, že dnešní schválení zastupitelů neznamená konec. „Budu za lidi bojovat. Ke krajskému soudu podám žádost o přezkum,“ řekl ČTK Firbas. Také Hollan ČTK řekl, že rozhodnutí dá k soudu.
Silnice 43 se má odpojit od D1 blízko městské části Bosonohy a směřovat severně přes Bystrc, podél hráze Brněnské přehrady a přes městskou část Kníničky. Dále povede ke Kuřimi a na sever k Černé Hoře a Boskovickou brázdou k Moravské Třebové, kde se má napojit na plánovanou dálnici D35. Kraj zvažoval vedení silnice obchvatem, nebo městem, zvítězila varianta vedená přes Brno.
Alternativy budoucí dálnice D43. Pramen: ŘSD
Informace o D43 (Pramen: ŘSD)
Dálnice D43 tvoří kapacitní propojení brněnské aglomerace s východními Čechami a Jeseníky. Trasa je součástí mezinárodní silnice E461 Brno–Svitavy. Dálnice D43 začíná v křižovatce s dálnicí D1 a končí napojením na dálnici D35. Tvoří tak kapacitní severojižní spojení těchto dálnic. Dnešní silnice I/43 je značně zatížena dopravou. Kapacita stávajícího dvoupruhového uspořádání silnice I/43 je v současné době vyčerpána. Kritickými místy na dnešní trase I/43 jsou průchody obcí a úrovňové křižovatky, které mnohde ani nemají odbočovací pruhy. Kvůli tomu se obzvlášť ve špičce tvoří kolony. Ve špičkách klesá rychlost dopravy a dochází tam ke konfliktním situacím vzájemným omezením mezi účastníky silničního provozu. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto o výstavbě dálnice D43 Brno–Moravská Třebová, která nahradí dnešní silnici I/43. Výstavba dálnice je rozdělena do pěti samostatných staveb, které lze stavět podle potřeby. První plány na dálniční spojení Brna s Vratislaví jsou z roku 1938. Od roku 1939, až do zastavení prací v roce 1942, probíhaly stavební práce na části tzv. „Německé dálnice“ Vratislav–Brno–Vídeň od Městečka Trnávky přes Brno až po Ledce před Pohořelicemi v celkové délce 84 kilometrů. Téměř všechny pozemky v trase byly vykoupeny. Byly rozpracovány a postaveny četné dálniční mosty a propustky, rovněž proběhly a někde byly i dokončeny zemní práce. Výstavba některých úseků byla zastavena ve vysoké rozpracovanosti před pokládkou vozovek. Trasa dálnice D43 by měla využívat právě rozestavěné těleso tzv. „Německé dálnice.“
ČTK