Jihočeský kraj chce pokračovat v kultivaci tahu do Rakous i po dostavbě obchvatu Svinů
Obchvat obce Žár na silnici II/156 se otevřel 17. 7. 2024. Pramen: Jihočeský kraj

Kraj se snaží vylepšit silnici II/156 už několik let, letos v létě se otevřel obchvat obce Žár.
Ještě by to chtělo kultivaci tahu na Bavorsko a to l/4. Třeba se taky dočkáme
Když se tady zase Kuba plácá po rameni, tak jsem zvědavý kdy budou mít obchvat v Kardašce u JH. Hlavní tah silnice přes obec, do školky a školy pro polovinu města přes ní. Zatím bilance jeden mrtvý u přechodu u školy a kritické situace na přechodu každý den.
Pane Jirko z CB, stačí se svěřit googlu a kliknout.
Je to mnohem kratší, než tady skuhrat.
https://dopravnistavby.kraj-jihocesky.cz/cs/silnice-i23-kardasova-recice-obchvat
Tato situace má pro vás naprosto jednoduché řešení. Prostě server zdopravy.cz nečtěte
Buď Rakouska nebo Rakous (název dvou spolkových zemí Horní a Dolní)
Ona je to hrozná škoda tím mařit čas , ale zase se nám dostalo vodborné ukázky o gramatickém trolení , děkujeme…
Jazyk je kulturní a historickou hodnotou, včetně gramatiky a pokud někdo česky nezná, neměl by alespoň psát o gramatickém trolení.
No nevím, ale jak Dolní či Horní Bavory co součást Bavorska, tak i Dolní Rakousy a Horní Rakousy jsou celkem běžně používaný termín , ty jsou zase oboje součástí Rakouska jako celku 🙂 ( třeba jako Štýrsko, Burgerland známý též jako Hradsko , Tyrolsko známé jako Tyroly …
Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR uvádí v Internetové jazykové příručce poznámku s odkazem na Standardizační příručku Index českých exonym z roku 2019. Název „Dolní Rakousko“ je podle ní závazný pro některé státní instituce. Podobu Dolní Rakousy, považuje za zastarávající, používanou častěji jen v historických souvislostech.[1] Český úřad zeměměřický a katastrální uvádí v příručce Index českých exonym jen název „Dolní Rakousko“.[2]
Bude někdy spojka Nové Hrady – Velenice / Gmund?
Komunikace existuje přes přes Nakolice a Vyšné. Ale v některý místech mají dodávky problém se vyhnout.
Původně to byla ona silnice II/156, o které je článek.
S výjimkou jednoho spadlého mostu přes Vyšenský potok (u Fišerek), který se už za staré doby předělal na normální šířkové poměry, je zbytek v původním stavu – na šířku jednoho autobusu.
https://mapy.cz/letecka?pid=74152579&newest=1&yaw=1.990&fov=1.257&pitch=0.061&x=14.8731424&y=48.7874598&z=15&ovl=8
Kdysi dávno bylo plánováno od tohoto mostu na Hové Hrady vedení silnice částečně v nové trase (po loukách paralelně s tratí 199), k tomu ale už nedošlo a tak byl tento úsek degradován na silnici III/156.
Hlavní spojení Gmünd – České Budějovice je vedeno přes Třeboň.
Asi před dvěma lety jsem narazil na toto https://geoportal.kraj-jihocesky.gov.cz/portal/media/Stary_portal/up_studie/us_silnice_ii156/02_graficka_cast.pdf
https://docplayer.cz/8676915-Studie-silnice-ii-156-v-useku.html
https://docplayer.cz/106366654-Silnice-ii-156-nove-hrady-vysne-statni-hranice.html
Někde jsem se pak dočetl, že to padlo, ale že alespoň SV obchvat Nových Hradů od nového kruháku k hranici na L71 na Pyhrabruck se udělá.
Bez toho vydávat nové úpravy II/156 za zkapacitnění tahu na Weitru mi přijde trochu úsměvné. Jde spíš o (nutné) řešení místních dopravních závad a vyvedení dopravy mimo obce.
Odpovím si sám.
V územním plánu Nových Hradů
– je územní rezerva pro úpravu III/15618, jen je to severně nad Vyšným bez podivné peáže přes Rakousko oproti studii z roku 2001. Jestli se jednou bude jednat o prodloužení II/516 k hranici s napojením III/51618 u Vyšného, jak to bylo v nerealizované studii z roku 2001 se asi neví.
– plocha změny v území pro obchvat od Údolí až po Vitorazskou směrem k hranici na III/15616 https://www.novehrady.cz/assets/File.ashx?id_org=10625&id_dokumenty=12642
Strážkovice pomohly, Žár ještě více, na zoufalé křižovatce pod Novými Hrady se bude stavět kruhák, ale nejdůležitější bude obchvat Trhových Svinů, protože ten průjezd je šíleny a někde se tam nevyhne ani osobák s náklaďákem.
Kruhák na zoufalé křižovatce pod Hrady je hotov 😊
Díky. za informaci. Dobrých zpráv není nikdy dost!
Jihočeský kraj a kraj Vysočina pracují v tomto nejlépe.
Možná proto, že v minulosti byly silnice 2. a 3. třídy v těchto krajích nejzanedbanější.
Jihočeský hejtman Kuba je dlouhodobě zaměřen na oblasti dopravy a zdravotnictví, v kraji Vysočina byl špatný stav silnic dán tím, že několik desetiletí spadal tento region z velké části (mimo okr. PE a HB) pod Brno a to na vzdálený region kašlalo a krajské město vzniklo z jednoho okresního.
Jihočeské silnice 2. a 3. třídy nikdy nebyly nejzanedbanější. Na tzv. vnitřní pohraničí, tedy převážně okraje Středočeského kraje, nikdy neměly.
Přijde na to, o jaké době a jakém regionu JČ se budeme bavit.
Například silnice z J.Hradce do Dačic měla za staré doby velmi nadstandardní péči, tam to ale bylo dáno personálně.
Souhlasím ale s vámi, že na Vysočině to bylo, z výše uvedených důvodů, mnohem horší.
To jo, hlavně Jihočeský je v oblastí oprav a výstavby silnic a obchvatů opravdu na úrovni. Už před mnoha lety byla kvalita okresek opravdu velmi slušná a nyní budují nebo plánují nové silnice nedaleko hranic ( např. Obchvat Nové Bystřice)
Soud zamítl referendum o obchvatu Nové Bystřice
https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/obchvat-nova-bystrice-referendum-soud-zamitl-zimola-stezovatelka.A240722_181518_budejovice-zpravy_khr
Jihočeský kraj má opravdu skvělé silnice. Já si nevybavím snad žádnou, která by byla v nějakém úplně šíleném stavu. Oproti Středočeskému kraji je to jak nebe a dudy.
Jednak se v posledním desetiletí jedná o soustavnou péči kraje, jednak jde o efekt vyplývající z poloviční hustoty osídlení (64 obyvatel/km²), než ve Středních Čechách, kde jsou silnice i z tohoto titulu mnohem intenzivněji pojížděné. Okresy CK a PT mají pouze 37 obyvatel/km².
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hustota_zalidn%C4%9Bn%C3%AD#/media/Soubor:%D0%9F%D0%BB%D0%BE%D1%82%D0%BD%D0%BE%D1%81%D1%82%D1%8C_%D0%BD%D0%B0%D1%81%D0%B5%D0%BB%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D1%8F_%D0%A7%D0%B5%D1%85%D0%B8%D0%B8.png
Nevim jestli jde zrovna v tomhle případě argumentovat hustotu osídlení, respektive jde, ale spíš naopak. Obecně je pro náklady na údržbu infra lepší vyšší hustota, protože je to efektivnější, infrastrukturu sdílí víc poplatniku. Třeba MSK a ÚK mají super silnice, ale v přepočtu na obyvatele jich nemají zas tak moc.
A u podobných okresek, jako jsou v JčK je rozdíl třeba 1000 vs. 2000 aut denně, nebo i méně. To bych jako správce silnice měl radši 2x tolik za 2x tolik aut, zjednodušeně. Takže to celé ukazuje, že to v jižních Čechách se silnicema umí i přes nízkou hustotu osídlení.
Měl jsem na mysli závislost: menší hustota osídlení = menší opotřebení komunikací.
To samozřejmě neplatí v sezónních turistických oblastech (např. Lipno, Krumlov) a u různých neoficiálních zkratek mezi silnicemi 1. třídy.
Vliv mohou mít i momentálně platná kritéria pro rozpočtové určení daní (RUD) která vznikla před čtvrt stoletím, vůbec nejsou ideální – nereflektují rozmanitost potřeb jednotlivých krajů.
To by ale platilo spíše v případě jednotlivých silnic a ne naprosto obecně. I v JČ máte silnice velmi zatížené či dokonce přetížené a navíc ve špatných přírodních podmínkách (kolem Lipna třeba)
Tak to já vám jich pár rád vyjmenuju 🙂 I dvojky se najdou, o trojkách nemluvě.
klidně vyjmenujte, já fakt žádné neznám. Nepochybuji, že nějaké existujou, ale opravdu neznám.
Vysočina? Děláte si srandu? To je kraj s absolutně šíleným stavem silnic. Bohužel jsem tudy musel absolvovat cestu z jižních Čech do Moravy. Na vysočině mi to přišlo jako bych dojel někam tak do Bulharska/Rumunska s těma silnicemi.
Tak to buďte rád, že jste tam nezavítal čerstvě po ustanovení krajů v roce 2000. Byl by to pro vás velmi nevšední zážitek; vjedz do Brtnice od Třebíče – v kategorii „nezapomenutelný“.
Stav silnice z okresní Třebíče do krajské Jihlavy na začátku Brtnice, ještě v roce 2015:
https://mapy.cz/letecka?q=brtnice&source=muni&id=5543&pid=39653451&newest=0&yaw=6.279&fov=1.571&pitch=0.062&x=15.6797667&y=49.2995751&ds=2&z=18&ovl=8
Kraj se usilovně snaží o uvedení komunikací z okresních měst do Jihlavy do civilizované podoby a docela se mu to daří – rozdíl je markantní. Vzhledem ke stupni rozkladu tragického dědictví po KNV Brno se v mnoha případech musí jednat o docela velkorysé přeložky a obchvaty.