Jeřáb osadil nový most přes kanál v Lužci nad Vltavou, je o tři metry výše
Osazování nového mostu přes Vraňansko-hořínský kanál v Lužci. Pramen: ŘVC
Přes Vraňansko-hořínský plavební kanál se od čtvrtka klene nový most. Vysokotonážní jeřáb jej osadil na silnici III. třídy v Lužci
Malá terminologická: jeřáb podle všeho neposadil most na pilíře, ale na opěry.
Náhrada tohoto mostu mi připadá odpovídající (nový delší, širší a vyšší most s větší nosností, který nahradí starý vyžilý – navíc si všimněte, že tvar je pro nostalgiky zachován). O železničním mostu se tu diskuse už vedla, to nebudu dál komentovat. K čemu ale potřebují o 300 metrů dál jeět+ zvedací silniční most? To je nad moje chápáni. Přes Vltavu si v Lužci staví lávku pro pěší a pro cyklisty, ta bude užitečná, ale k čemu jsou dva mosty přes kanál těsně vedle sebe???
„jeět+“ přelepte „ještě“
Asi zákoný nárok na přístup k nemovitostem obvyklým způsobem. Nic jiného mě nenapadá. Vlastně jsou na mapě z 19. století vidět obě cesty. No a když si rejdař chce jezdit kanálem, tak ať postaví dva mosty na dvou silnicích. Asi tak tomu tehdy přistupovali.
Pěkně se to tam začíná rýsovat.
Doufám, že bude i reportáž z dalších mostů, hlavně toho železničního zdvihacího, včetně video ukázky.
Investice do „velké“ lodní dopravy by měly být stopnuty dokud nebude rozhodnut a rozestavěn ten problém u Děčína. Budou-li úpravy u Děčína stopnuty, jsou toto zcela vyhozené peníze – nemělo by se to vůbec dělat. (Protože budou-li úpravy u Děčína pokračovat, pak jsou to jen částečně vyhozené peníze.) Nebo možná je to obvyklá metoda nátlaku – celá dopravní cesta je hotová, tak tenhle kousek, proti kterému je odpor, už musíme dodělat. Viz D8 ve Středohoří, D1 v Dluhonicích a D3 přes Sázavu. A to je samozřejmě taky špatný postup. Samosebou, 100 let starý most se může vyměnit za nový, trochu… Číst vice »
Sám si odpovídáte, spousta věcí se tady dělá salámovou metodou, takže proč ji nepoužít i na vodní cestu?
Protože je to špatně a já v takovej blbej stát nechci !
Pak se obávám, že by se opravdu nic nepostavilo.
Třeba já nechci aby se stavěla D3 přes Posázaví, ale zečtyřpruhovala se současná I/3 a od sjezdu z D1 po D0 se udělalo 8 pruhů.
Každej chce něco…
Děčín, respektive ten problém je na dvou místech, NAD Děčínem a u Malého Března, jsme s panem Kocurkem diskutovali pod článkem o lodní dopravě na Labi. Ve zkratce, existuje alternativní řešení dvěma krátkými průplavy. Malé Březno viz zde: www. casopis. ochranaprirody. cz/res/archive/040/004978.png?seek=1421163037 Takové řešení projde i přes ekology a nebude s tím problém.
Měli tu trať do Lužce zrušit, co tam jezdí? 810… To by pobral autobus… Nebo tam snad jezdí nějaké Cargo?
Cokoli, co pobere autobus, je nutné zrušit? Tak to by nám toho tu potom mnoho nezbylo (autobus pobere např. v zimě cestující mezi Rybníkem a Lipnem, ruší tam snad někdo mimo sezónu vlaky?). Navíc, autobus se nerovná vlak.
A kdy je sezóna v Lužci?
Tam sezóna není, Lipno v zimě jsem uvedl jen jako příklad nesmyslu úvahy typu „když to pobere autobus, tak se má vlak zrušit“.
Trať do Lužce není zbytečná, když napojuje poměrně velkou obec na hlavní trať. A zrovna tady nevidím v nasazení 810 sebemenší problém, těch pár minut jízdy se snad dá zvládnout čímkoli, ne?
Ano jistě. Zrovna železnici mezi Brnem a Hulínem (a dál vlaekm do Ostravy) kolikrát taky pobral autobus. Mohl jste se chytit tady tohoto.
Je ta trať zbytečná či není? To je otázka. Středočeský kraj tam ty vlaky chce a objednává si je v měřítku větším než kdy v historii, takže SŽdc, potažmo ŘVC, tu trať zachovat a provozovat musí. Druhá otázka je, zda je to ze strany StČ, potažmo SŽ a ŘVC, účelné využívání veřejných prostředků. Neboli – nedali by se ty prachy jak na provoz, ale zejména na tu současnou „investici“ (přesněji spláchnutí do kanálu), využít účelněji, na stavbu, kterou by ocenilo řádově více lidí, než těch pár desítek denně, co do toho Lužce jedou. Pro vlastní obsluhu Lužce ta trať není… Číst vice »
Po silnici se dá dostat všude, ale není příliš chytré se snažit nacpat všechno na silnice, když existuje alternativa.
Peníze na stavbu zdvihacích mostů jdou od ŘVC a ne od SŽ, takže peníze by se asi těžko daly využít někde jinde (nebo je snad nějaký jiný projekt od ŘVC, který není realizován kvůli nedostatku financí a peníze uspořené za tento most by jeho realizaci umožnily?)
Všechny ty peníze jdou tak nějak od nás všech, ale co, všude kolem sebe vidíme na různých investičních akcích včetně této, že ČR je neskutečně bohatý stát, takže vlastně no problem, je to jen moje osobní zapšklost a nevědomost až omezenost, že nechápu řadu věcí, kam v dopravě jsou peníze.
Já se spíš zamýšlím, jestli by v případě takových „vyvolaných investic“ nemohl investor nabídnout odstupné (kraji, SŽ(DC), soukromé firmě) než stavět za těžké prachy něco, co nakonec dopadne jako vlečka co teplárny Juliska. To nepřineslo nikomu nic pozitivního.
Spíš by měla existovat nějaká centrální koordinace od ministerstva, které by řeklo, že za ty prachy je to donebevolající nesmysl a stavět se to prostě nebude, bez ohledu na nějakého objednatele, který tu srandu neplatí. Třeba u prackovického sesuvu původní verzi obnovy MD zamítlo, přestože objednatel objednávat chtěl.
Možná ještě lepší alternativou by bylo převedení regionálních tratí pod kraje, stejně jako jsou dnes silnice II. a III. třídy. Potom by si taky kraje rozmysleli, jestli má smysl řešit obsluhu Mšena nebo Chotiměře zrovna vlakem. (Byť v případě Lužce by to teda nepomohlo.)
Jste si jistý? Kouty, Vrbno, Kraslice, Vrbno – některé z tratí o které se nestará SŽ a na ukončení dopravy to nevypadá.
Na údržbu lokálek SŽ čerpájí spoustu peněz, které pak ve velké mířepoužívají na úržbu hlavních tratí. Kdyby tyto peníze čerpal přímo kraj, tak by ty peníze nejspíše i do té lokálky šli.
To sice máte pravdu, ale státní peníze, které jsou přiděleny ŘVC, rozhodně nepatří současně i SŽ. Takže je nesmysl, aby v případě, že by se zdvihací železniční most nepostavil, zbylo víc peněz pro SŽ na jiné investice. Navíc, investice do jednoho mostu jsou jen malý zlomek toho, co stojí nějaká větší akce jako např. stavba nové tratě Votice – Sudoměřice.
Místo, abyste se ptal po účelnosti zvedání i těch silničních mostů, jako vždy kopete do železnice, to je laciné, že? Proč jim nenavrhnete, že by neměli do Lužce stavět silniční most, vždyť se to dá objet jinudy, že?! Navíc železnice do Lužce je cíleně podrážena i tarifem PID Lužec je v pásmo 5, zatímco bus naproti u přívozu v Lužci je v pásmu 4 . Navíc byl do Lužce v letošním GVD zrušen polední vlak, který byl využívaný školáky. V Lužci je i objekt bývalého cukrovaru s vlečkou, který by šel využít logisticky, místo toho je tam parkoviště kamionů.
Kdepak, já jsem fanoušek železnice, jen vidím její parketu a potřebnost investic jinde než v převážení pár osob do Lužce, to je práce pro mikrobus, ne pro vlak. Jinak střílíte mimo, k „nutnosti“ mít dva silniční mosty v Lužci a další v Chramostku a Zelčíně jsem se tu už vyjadřoval, nemám potřebu to opakovat. Celou akci „kanál“ považuju za dost diskutabilní, mírně řečeno.
Ještě poznámečka: V tom Lužci je fabrička na výrobu chladících zařízení bří Horáků a materiál tam i expedice hotových mnohatunových celků se odtamtud provádí po kolejích, a to nejen pro tuzemsko, ale rovnou pro celou Evropu! Zatímco se přes zdejší laterální kanál buduje jak ten železniční i vedlejší silniční most, tak na druhé straně Lužce právě Hochtief dostavuje přes Vltavu místo osobního lanového říčního přívozu lávku, která poslouží poměrně značné cyklistické dopravě na zde procházející euro velo trase, ale také v případě nutnosti umožní průjezd vozidel integrovaného záchranného systému. Na druhé straně je malá obec Bukol, poněkud dále jsou větší… Číst vice »
Ono by možná stačilo uvědomit si, že na takovéhle trati by stoupání 40 promile vadit nemuselo. Most zvednout o chybějící 3 metry výšky a stoupání nahnat 100m rampou z každé strany. Tramvaj zvládá 90 promile a případný nákladní vlak… na takhle krátkou rampu se vejde max. 8 (slovy: osm) vagonů. A pro osobní dopravu? I ta 810 má 50% adhezní hmotnost, tak by snad mohla, rozjetá, překonat takovýhle krátký stoupák bez zaváhání.
Investičně by to asi vyšlo levněji, provozně zcela jistě. Odpadne obsluha a údržba zvedacího mostu. Ovšem §1 praví: Nikdy se o tak nedělalo.
PS: Bernina Bahn není trať tramvajová, je to železnice. 70 promile se tam jezdí adhezně. Ovšem ve Švýcarsku mají jiné zákony (ač ne ty fyzikální).
Pokud jde jenom o „hrb výšky tři metry“, tak můžete zvolit ještě jinou úvahu – vzít to s rozjezdem. 2*h*g = v^2 což znamená, že třem metrům převýšení odpovídá kinetická energie při rychlosti 20 km/h. Jestli se ten vlak (osobní, nákladní…) je schopen z Lužce rozjet před mostem na 40 km/h, tak ten hrb ani moc nepozná. Ať si to každý zkusí sám na kole, pokud tomu nevěří.
To je regionální otázka – být to v místě. Tam kde se platí „lecos“, tak to dopadne jako v Hustopečích – dráty a doprava velkými soupravami po hodině Ústí, po hodině Lužec a v Lužci přestup na bus. Tam, kde se moc neplatí, tak koukáme na díru jako na 097.¨Co si zaslouží Lužec sám nevím…