Dopravci Železnice

Dvojí ceny na železnici. Integrace zlevnila jízdenky u rychlíků až o polovinu

Rychlík Rakovník - Praha při průjezdu Stromovkou. Foto: Radim Dohnal
Rychlík Rakovník - Praha při průjezdu Stromovkou. Foto: Radim Dohnal

Stejný vlak, stejná vzdálenost. Přesto se ceny jízdenek ve vlacích Českých drah mohou nově v okolí Prahy lišit i o desítky procent.
Postupující integrace vlaků dálkové dopravy do Pražské integrované dopravy (PID) přinesla zajímavé zlevnění pro ty, co jezdí na doklady PID.

Například obyčejná jízdenka Českých drah z pražského smíchovského nádraží do Berouna stojí  69 Kč, jednotlivá jízdenka PID vyjde na 46 Kč. Pokud má cestující Lítačku s kuponem pro Prahu (pásma P, 0, B), dokoupí si do vlaku už jen jízdenku PID za 32 Kč. Podobné příklady jsou i na dalších trasách, Ropid je zveřejnil na svých stránkách.

Integrované jízdné bývá ve většině krajů většinou mírně levnější než  tarif Českých drah. V případě Prahy a Středočeského kraje dosáhly rozdíly nezvykle vysoké úrovně i přes padesát procent.

Základní důvody rozdílu jsou ve způsobu výpočtu jízdného: zatímco ČD většinou počítá jízdné podle skutečně ujetých kilometrů, krajské integrované systémy rozdělují oblasti do pásem a vypočítávají jízdné podle vzdálenosti mezi pásmy. Dobře takový rozdíl byl patrný loni na podzim, když se Liberecký kraj dohodl s Českými drahami na integraci rychlíků Liberec – Pardubice. Například cesta z Turnova do Liberce vycházela rychlíkem kvůli klikaté trati na 61 korun, integrovaným tarifem jen na 39 korun s kartou IDOL a 44 Kč pro ostatní.

Náměstek ředitele Ropidu pro příměstskou dopravu Petr Pšenička připouští, že jízdné ve vnějších pásmech PID je skutečně velmi výhodné i  v porovnání s jinými integrovanými dopravními systémy (IDS). „Cílem Prahy je dlouhodobě vytvořit takové podmínky, aby neměli lidé důvod jezdit autem až do města, ale využili hromadnou dopravu. Železnice je klíčovou páteří celého systému a chceme motivovat lidi aby do hlavního města přijížděli po kolejích,“ řekl Pšenička.

Počty cestujících v regionálních vlacích okolo Prahy dlouhodobě rostou, proto Ropid společně s Integrovanou dopravou Středočeského kraje dojednává větší zapojení rychlíků do systému. „Cílem je, aby ze vzdálenějších míst začali využívat rychlíky a vzniklo trochu víc místa v regionálních vlacích pro další cestující. Za hlavní město má tento systém obrovský smysl a je správné, že je postaven i na cenové výhodnosti,“ dodal Pšenička.

Podle ředitele IDSK Pavla Procházky není integrace jen o výhodnějším jízdném na železnici, ale o zapojení všech druhů veřejné dopravy v celém regionu. „V Praze je veřejná doprava pro drtivou většinu cestujících jasnou volbou, ale v regionu už to tak jednoznačné není – auta často vyhrávají při cestách po Středočeském kraji,“ míní Procházka. I proto podle něj musí být doprava cenově dostupná. IDSK chce integrovat celý Středočeský kraj ve vlakové a autobusové dopravě včetně přesahu do sousedních krajů. „Jedna jízdenka na cesty MHD, vlaky i autobusy v regionu je základem toho, aby Pražská integrovaná doprava fungovala a nezačala ztrácet cestující. Nechceme mít cesty ze Středočeského kraje do Prahy zahlcené auty,“ dodal Procházka.

Levnější jízdné PID může znamenat vyšší nároky na veřejné rozpočty. Zda tomu tak bude, to bude záležet i na tom, kolik nových lidí levnější jízdné do vlaků naláká. „Vycházíme z dostupných dat dopravce, ze kterých je zřejmé kolik lidí využívá rychlíky před integrací a také předpokladu, kolik cestujících přejde při cestách rychlíky na tarif Pražské integrované dopravy. Po roce se to na základě průzkumů zkalibruje podle reality a tím se i vypočte přesná částka úhrady. Ve větší míře jsme začali rychlíky do systému integrovat loni v prosinci, takže na první vyhodnocení je ještě brzy, přesná čísla a budeme znát za rok touto dobou,“ dodal Procházka. Když loni přidal do integrovaného systému rychlíky Liberecký kraj, vyšlo ho to na pět milionů korun.

České dráhy považují systémy integrované dopravy za nedílnou součást podpory veřejné dopravy a její posilování ve srovnání s dopravou individuální. Podle mluvčího Petra Štáhlavského musí být přirozenou součástí zapojení do IDS musí být ekonomická udržitelnost pro dopravce a úhrada závazků, které vlivem zapojení do IDS vznikají. „Mezi ně se řadí zejména nastavení takového modelu spolupráce, aby vlivem uznávání (zpravidla cenově nižší) tarifu IDS nedocházelo k poklesu tržeb dopravce,“ tvrdí Šťáhlavský.

Zaměstnanci Českých drah nemají za povinnost nabídnout cestujícímu automaticky levnější jízdenku IDS. Pokud si ale zákazník řekne o levnější v rámci integrovaného systému, prodají mu ji. E-shop či aplikace Můj vlak takovou možnost nenabízí.

32 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Integrace rychlíků do IDS má ovšem i nejméně dvě podstatné nevýhody:
    – pro „dálkové“ cestující zbytečně plné vlaky v okolí center IDS, takže ve špičkových obdobích bývá při nástupu těsně před odjezdem problém najít místo k sezení (řeší to sice nákup místenky, ale to už je komplikace a nutnost vázat cestu na konkrétní vlak),
    – pro dopravce nutnost nasazovat delší soupravy rychlíků, které pak jedou větší část cesty zbytečně nevyužité, což v důsledku zvyšuje náklady, které kraj musí do VHD investovat.

    • Tak s jednotkami to zase takový problém být nemusí, zvláště pokud začnete používat autospřáhla případně máte kam nechat jet zbytek vlaku, je to sice jistá komplikace pro cestující si hlídat jestli nebude odstaven, ale je to jaksi řešitelné. Spíš je otázka proč jsou rychlíky v okolí center IDS přeplněné a jestli to nelze řešit zrušením velmi blízkých zastávek ke je rozdíl Os vs R třeba <<10minut.

    • V ranních špičkách je těch 10 minut rozestup docela dost, pokud se vlak začne zaplňovat až v předposlední, poslední zastávce, kde se moc nevystupuje, tak bych to neviděl jako nějaký velký problém.

    • No, ale tak by lidi jeli pomalým energeticky náročným OS. Ztráceli by čas, stálo by to elektřinu. Byly by potřeba další soupravy navíc. Někdo by je musel provozně zaplatit a objednat. Což by se pravděpodobně často nestalo. A tedy by měl zákazník méně možností spojení. A já myslím, že na tratí Praha Ostrava jezdí cestující a přistupují cestující mimo Prahu. A to hodně. Takový Zábřeh, Třebová. Naštěstí vše není jen o Praze a v Praze.

    • jan:
      Ona to není ani tak otázka dojezdu do center IDS, protože tam už cestující z větších vzdáleností sedí a pokud se tam někdo chce vmáčknout na kratší vzdálenost, je to především „jeho problém“, že bude třeba muset stát, ale komplikace je to při cestách z center IDS pro cestující na delší vzdálenosti, kterým ti cestující na kratší vzdálenosti obsazují místa: typickým příkladem je třeba relace Praha – Kolín, když v Kolíně vystoupí (obrazně řečeno) „půlka vlaku“, ale cestující třeba do Ostravy, kteří přijdou na vlak krátce před jeho odjezdem, musejí do Kolína stát. Typickým příkladem pro druhý případ = tahání zbytečně dlouhých souprav přes půl republiky) jsou pak třeba rychlíky relace Praha – Brno přes Havlíčkův Brod, kde silnější zájem o přepravu je (až na řídké výjimky) maximálně v úseku Praha – Čáslav. A z „PIDu“ lze dodat i další příklad toho, kde právě ze zmíněných důvodů rychlíky nezastavují, i když by jejich zastavování tam mnoha cestujícím velice vyhovovalo: jde o Čerčany.
      Jsem přesvědčen, že podobně to platí i jinde (= nejen v okolí Prahy), kde to GVD umožňuje …

  • „Zaměstnanci Českých drah nemají za povinnost nabídnout cestujícímu automaticky levnější jízdenku IDS. Pokud si ale zákazník řekne o levnější v rámci integrovaného systému, prodají mu ji.“

    Tak s touto frází zkuste přijít do pokladny ČD – budou na vás koukat jak puk. V Praze v pokladně ČD vám sice budou tvrdit, že je to jízdenka na PID a ještě i včetně pražské lítačky, akorát s detailem, že místo 46 kč, kolik by to mělo stát, vám budou tvrdit, že to stojí na PID 85 a že 46 je blbost)))

    • Tam je asi jeden nenápadný háček: když se podíváte na www stránky ČD, konkrétně sem:
      https://www.cd.cz/typy-jizdenek/regionalni-jizdenky-ids/-26613/
      do sekce „Jízdenky“, tak je tam na konci nenápadná věta, že „Jízdenka musí svou pásmovou platností začínat vždy v pásmu, do kterého je zařazena železniční stanice, kde je jízdenka vydána.“ – to zjevně znamená, že třeba v centru města nedostanete v pokladně ČD jinou „PIDovou“ jízdenku, než začínající v pásmu „P“, takže musíte zaplatit i cenu 4 pásem ležících na území Prahy (pásmo „P“ se počítá za 4 pásma), i když jinak máte pražskou „Lítačku“.
      Řešení možné samozřejmě je: buď si koupíte jízdenku pro příslušný počet „mimopražských“ pásem v automatu a označíte si ji v označovači před nástupem do vlaku (počátek časové platnosti se pak automaticky posouvá do doby průjezdu hranicí města), nebo využijete pouze „Lítačku“ a u průvodčího si (ještě na území města) zakoupíte jízdenku z posledního místa zastavení vlaku na území Prahy do své cílové stanice bez přirážky za tarif ČD.
      Opačným směrem (= do Prahy) je to snazší, protože v tom případě stačí si k „Lítačce“ platné na území města koupit v pokladně ČD v nástupní stanici, je-li tam už tento prodej zkušebně zaveden (viz: https://pid.cz/zkusebni-prodej-jizdenek-ve-vybranych-pokladnach-cd/ , resp. nově už v železničních stanicích Benešov u Prahy, Beroun, Hořovice, Jince, Kladno, Kladno město, Kolín, Kolín zastávka, Křivoklát, Kutná Hora hl. n., Kutná Hora město, Louny, Mělník, Mladá Boleslav hl. n., Mladá Boleslav město, Nymburk, Olbramovice, Pečky, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Roudnice nad Labem, Sedlčany, Slaný, Stochov, Velim, Velký Osek a Zdice) jízdenku pro příslušný počet „mimopražských“ pásem bez pásma „P“.
      Logika je, bohužel, zjevně v tom, že se ČD (pochopitelně) snaží bránit prodeji (pro cestující výhodnějších) jízdenek PID a nechtějí omezovat tržby za prodej svých (pro ČD výhodnějších) jízdenek za tarif ČD …

    • babilon:
      Hmm, asi jsem trochu „ujel“: je nejspíše pravda, že bez přirážky jízdenku u průvodčího ve vlaku BEZ PŘIRÁŽKY často možné není, a to především ne v rychlících a od té doby, odkdy platí, že navazovat jízdenky PID a ČD je povoleno jen ve stanicích, kde vlak na území Prahy pravidelně zastavuje, protože tyto tarifní body mají většinou otevřenou a funkční výdejnu jízdenek – ale v těchto lokalitách zase lze zakoupit jízdenku ČD přímo v pokladně, a protože takovou jízdenku lze zakoupit i v ostatních pražských osobních pokladnách ČD, lze si klidně třeba v Praze-Čakovicích koupit jízdenku ČD do Berouna z Prahy-Smíchova (chce-li někdo použít do Berouna rychlíku) a až na Smíchov jet na „Lítačku“. V případě použití osobního vlaku ale většinou jízdenku ČD ve vlaku od průvodčího většinou bez přirážky získat lze, protože valná většina osobních vlaku naposled na území Prahy zastavuje v zastávkách buď vůbec neobsazených, nebo s výdejnou jízdenek otevřenou jen po dost omezenou dobu.

  • Tak podle mě je to ve Švýcarsku normální. Že je regionální jízdně a státní. A cestující si vybere, co mu vyhovuje. Protože jim jde o to, aby ta veřejná doprava byla funkční a přilákala více lidí. Jen uvádět plnou cenu je zavádějící, protože každý pravidelný cestující měl alespoň IN25. Ale v Praze to dělají dobře. Na rozdíl od jiných.

    • Z Prahy do Berouna s IN 50 pak vyjde 35Kč Ids 46. Pokud počítám dobře.

    • Z Prahy do Berouna tarif PID (4.pásmo): s Lítačkou 32Kč, bez lítačky 62Kč.

    • Re: Milan Takže oni mají opět v překladu jiné ceny pro domácí a od jinud? Ach ty krajské systémy.

    • Ceny jsou pro všechny osoby příslušné kategorie stejné (= pro „místní“ i pro „přespolní“) – rozdíl je jen v tom, že má-li někdo na část cesty předplatní časovou jízdenku, jejíž využití i ve vlaku mu IDS umožňuje (a kterou si může koupit kdokoli), tak platí jen za tu část cesty, pro kterou předplatné nemá.

    • Tak doufám, že máš pravdu, že aspoň v PID toto funguje. Pražáci naštěstí asi nejsou tak hloupí jak Ostraváci.
      V ODIS to totiž nefunguje vůbec, a pokud nepřijdeš doslova s prosícíma rukama, tak Ti to podle ODIS nedají. Příklad na vlastní oči. V Ostravě Svinově prodali bez mihnutí oka jízdenku do Opavy za 49 Kč, přitom dle ODIS to stojí 40 Kč a na ODISku dokonce 37 Kč. Hlavně, že tvrdí, že nabízejí vždy nejlevnější jízdné…..Aspoň ať to teda netvrdí…
      Ale na druhé straně musím pochválit výpravčího v Žulové, že už asi před 10 léty mne dal jízdenku do Vidnavy (tehdy tam ještě jezdil vlak) podle tarifu IDSOK, což bylo na tom krátkém úseku o více než 10 Kč levnější než tarif ČD a to jsem tehdy ani neměl tušení, že někde ve vlaku platí IDSOK. To mne tehdy velice mile překvapilo, ale bohužel v tom našem byrokratickém Moravskoslezském kraji něco takového „nehrozí“ ani náhodou. Tady jak nemáš ostrou hubu, tak Tě ČD sedřou do kůže…..

  • petr.r: Co je za problém ve služebních autech pro soukromé účely, že by na ně měla vlítnout policie s finančákem???? Nerozumím – můžete mi to objasnit???? Děkuji…

    • pro užití služebního auta ke služebním účelům musí být smlouva a 1% pořizovací ceny auta měsíčně ke mzdě jako nepenežní plnění a patřičně zdaněno.

  • To je celkem běžná situace všude, kde jsou zavedeny integrované dopravní systémy. Velkou roli hraje také trasování, tam, kde si vlak zajíždí a autobus jede přímo, vyrovnává se cena směrem k autobusům. Příklad z IDS JMK: Brno Vyškov, ČD tarif 72,- (žádné speciální nabídky), nejlevnější IDS 45,50. Přitom je v ceně IDS přístrk v rámci pásma autobusem i MHD v Brně, takže jízdenka IDS může být ekvivalentem jednorázových jízdenek v hodnotě až okolo 110,- Kč (tzn. přes 220%).
    Ale je to prostě nutné, protože i při využití vlaků jezdí páteřní autobusová linka ve špičkách po 10 minutách.

    • Blbé je to akorát teď, když zručili prodej jízdenek třeba v Ivanovicích. Automat tam není, takže pěkně za plný knedlík u průvodčí + lupen na MHD v Brně :-/ 49 Kč nebo kolik teď stojí IDS vs 84 Kč + MHD

    • Jarek: a co použít třeba univerzální jízdenku, nebo aplikaci Posseidon?

  • Integrace (a s tím související zlevnění) mělo proběhnout už dávno. Teď, kdy už většina dojíždějících auto vlastní, je těžší je dostat zpět do veřejné dopravy – a bohužel není vidět méně aut v ulicích. Naopak, po zkomfortnění cestování autem přes Prahu (tunel Blanka) pozoruji spíš ještě větší nárůst individuální dopravy po městě.

    • až na ty auta co mají pracovníci k soukromému užívání hupsne finančák a policie, tak jich ubyde.

  • petr.r “ Princip fungování státu je „doplácení jednoho na druhého“. Aktivně pracující „doplácí“ na důchodce, zdraví zase na nemocné. Úkolem a účelem státu je toto regulovat-oboustranně-aby o doplácení bylo přiměřené. A také je nutné brát v potaz místní situaci-nedoplácet na veřejnou dopravu zvláště ve městech a jejich okolí znamená minimálně dopravní kolaps zahlcených silnic.

    • Jo to by se z toho přerozdělování ale nesměl stát způsob jak si kupovat hlasy. Navíc tento princip letadla je dlouhodobě neudržitelný při nízké porodnosti. Účelem státu má být primárně vnější a vnitřní obrana, ne přerozdělovat bohatství, respektive jej první lidem sebrat a pak milostivě vrátit a dost možná v dost devalvované podobě, to by se muselo spočítat. Úlohou státu rozhodně nemá být tady dělat chůvu a zaopatřovací ústav, tomu ať se věnují charity a církve.

      Současné průběžné systémy mnohem více nahrávají nezodpovědným lidem, mnohem lepší by bylo udělat to tak aby si lidi mohli naspořit a připravit se na důchod podle toho jak sami chtějí.

  • Jen bych lehce poopravil, že z Liberec – Turnov stojí přes IDOL 42. Levnější to je jen když má cestující vopruz kartu a to pak je za 37 (ve článku 38), jen drobnost.

    • koruna sem, koruna tam, nám se o tych cenách může zdát až to zavání šikonováním a řada lidí se musí samo zeptat, jestli nedoplácí na pražáky.

    • Petr.r: Koukám, že vysoká rozvinutost IDS JMK se prezentuje jen, když je potřeba. Můžu vás ubezpečit, že bez Pražáků by přeprava na železnici rozhodně za poslední léta nerostla a díra v rozpočtu ČD by byla jak do.. velká.

    • Liberec-Turnov dokonce 38 bez karty a 35 s kartou, jelikož si lidé pro jistotu kupují jízdenku až do Malé Skály, kam je to takto levnější.

Newsletter

Partneři