Dvanáct náprav a kloub. Obrana chce vyvinout vagon, jaký svět neviděl
Vojenský vlak čili ešalon. Odsun techniky z kasáren Bechyně do Sudoměřic Autor: Armáda ČR/kapitánka Zuzana Králová
Podobný typ železničních vozů, který by splňoval definovaná kritéria, v současné době v ČR ani v zahraničí podle MO neexistuje.
Naše konstrukční kancelář zkonstruovala 16-ti nápravové vozy
pro hutě o nosnosti 500 tun i před tím kontejnérové kloubové vozy o nosnosti 135 t. Dokumentaci pak ukradly všechny vagonky ve střední Evropě.
A zkonstuovali jste vůz podle zadání AČR?
Černokněžník Zababa to zvládne přes noc
V souladu s nadpisem článku navrhuji kódový název projektu „Jitrnice“.
Nemyslím si, že to bude realizovateľné, ale možno sa mýlim. Totižto podľa zadania potrebujú na vozni odviezť 160 ton. Štandardný trojnápravový podvozok má priemer dvojkolia 920 mm. Ak si zoberieme v úvahu existujúce vozne ako je napríklad Laados, tak ten má priemer dvojkolia na vonkajšej náprave 760 mm a vnútornej náprave 650 mm. Takže okrem samotného návrhu vozňa, bude treba navrhnúť aj trojnápravové podvozky s malým priemerom kolies. Aby toho nebolo málo, potrebujeme sa z nápravového tlaku 22,5 t dostať na 18 t. Reálnejšie by som to videl na kombináciu dvoch typov vozňov. Pri preprave ťažkej pásovej techniky použiť plošinový… Číst vice »
Realizovatelné to určitě je, s tou použitelností už to bude horší
Já občas vagóny pro vojáky opravuji. Není to vůbec praktické. Opravovat dvoučlánkové vozy. Dvojkolí a brzdu ani nemluvím. Dnes jsem jeden pobobný opravoval podlahu. 7 cm fošny.
tank Leopard 2 má 63 tun. Problém jsou i nosnost mostů
Černochová se zbláznila ?
Ne. A vy?
význam logistiky v AČR bude významně růst.
Tady jsou pro lepší představu vizualizace ze zadávací dokumentace.
https://www.palba.cz/download/file.php?id=24773&mode=view
https://www.palba.cz/download/file.php?id=24774&mode=view
Tomu nerozumím. Co se tam bude nakládat, co by se mělo takhle v půlce zohýbat?
Spíš bych viděl dva VT za sebou každá na jedné polovině vozu.
To je v podstatě dvojvůz. Spíš se bude technika přepravovat před a za kloubem.
Preco by sa malo nieco v polke zohybat? Ten planovany vozen vam odvezie 4 ISO kontajnery a napodiv, nebude treba aby sa ziaden z nich zohybal. Leopard 2 ma dlzku 7.7 metra. V jeho pripade tam viacej ako 2 kusy nenarvete, aj ked to dlzkovo vyde, lebo ta jedna potvora vazi vyse 65 ton. Zakupene ShKH Ceasar ma dlzku 12.3 m, takze zase tam narvete maximalne 2 kusy. Treti vam na dlzky nevojde, aj kebyze sa ma zohybat ShKH Dana – dlzka 11,1 m. Zase vam 3 nevojdu, aj kebyze sa mozu zohybat CV-90 by vam 3 vosli, pokial by… Číst vice »
Takto – kolová vozidla jako ShKH by se potenciálně nemusela „ohýbat“, jelikož stojí každým podvozkem na jiné „straně“ od kloubu… ale samozřejmě námitka délky zůstává platná.
A důvod, proč to nedat na dva samostatné vozy?
Neviem, spytaj sa ich preco to tak chcu. Mozno dlzka, kedze momentalne by tie dva spojene vozne mali mat dlzku 34 m. Pokial by boli samostatne, tak by dlzka vychadzala na 44 m.
Preco napr. rakuska armada pouziva vozne Sdmrrs, ked to mohli hodit na samostatne. Zeby im to koli niecomu vyhovovali ?
https://gingespotting.smugmug.com/Austria/SCoded-81/Sdmrrs-31-81-4935/i-smGvjtG
Preco existuju vozne typu LAAERS na prepravu automobilov, co su vlastne dva spojene vozne. Nemali namiesto toho radsej pouzit dva samostatne vozne. Asi to koli niecomu vyhovuje ?
V zadaní jsou zodpovězené problémy.
Delka je kvůli uspoře vlaku 34 je min než 44. V soupravě o 700m to 20 vozu místo 16. To same LAAERS.
Sdmrrs jsou jen 3 kusy a neutralita rakouska zakazuje je použivat do valečné zony.
Na te vizualizaci je trochu smesne to, ze v miste kloubu se to neda natocit :-)… ale chapu, je je to jen nacrt (i to 3D)…
No….to se jako dělo nebo tank na tom kloubu bude lámat???
A jestli ne – jaký by to mělo smysl oproti klasice???
Kratší souprava, rychlejší nákladaní atd….
34 metrů je moc dlouhé.
Je to stejná delká jako u https://tatravagonka.sk/wagons/sdggmrss-3/
Vzhledem k délce asi žádná technika nebude přesahovat nijak výrazně přes kloub. Smysl je přepravit například tank a nějakou lehčí doprovodnou techniku k němu.
schnabel…
https://i.pinimg.com/originals/69/1c/39/691c39794821daa8fae07d5f9edc50ca.jpg
Pěkný, ale bude to něco jiného 🙂
ja vim…
TO ch chteji je klasicky kloubak jen s 12 napravami, kvuli zatizeni, nerealne to nebude, spise drahe…
Tak toto teda po našich kolejích opravdu nikde neprojede. 🙂
Takže asi snížený Pxx dvoudílný…
V principu ano. Nicméně úkol není realizovatelný podle zadání, tedy pokud na tom opravdu chtějí vozit tanky… A na nic jiného to takto zadané nepotřebují. Průměr kola 920 – 950 mm prostě na 600 mm podlaze neudělají, navíc ještě s požadavkem na ISO kontejnery. A pokud tam nastrkají pidi kolečka podobné RoLe, a klesnou s horní úrovní podlahy na 600 mm, tak neprojedou na šířku, protože šíře profilu je do výšky 1120 mm omezena na 3400 mm šířky (to je kvůli nástupištím). Takže tak těch max. cca 3200 mm s pidirezervou na oblouky. Stejně by mě zajímalo, koho napadlo dělat… Číst vice »
… vojáky a jejich dodavatele:-) Byl to problém už za 2.SV.
Nejprve jistou spolecnost Henschel. A jmenovalo se to Pz.Kpfw VI Ausf. H1 Tiger. Musely se menit pasy a odmontovat vnejsi kola, nevesel se do prujezdneho profilu
… přesně:-)
Nevím,jaká je světlá výška tanku nad vozovkou a vnitřní vzdálenost mezi pásy, možná by to vyšlo tak, že by kola mohla procházet podlahou vozu.
Mělo by to výjit.
Kola čnící cca 400 mm nad výši podlahy? A kontejnery tam budete ložit jak? Nebo vozidla s nižší světlou výškou?
A i kdyby toto armádě nevadilo, tak znovu opakuji.
Do výšky 1120 mm nad temenem kolejnice má železniční profil šířku jen 3400 mm, tedy více jak cca 3200 mm šířky na to prostě nenaložíte.
Zkuste si přečist zadaní, pak se nemusite tak ptát….
Asi jsem byl první, podle diskuze, který ho četl. A přesně z toho plynou mé otázky.
1, VT se šířkou 2500mm a vyškou 4100 (případně 4200 ale vrh má šíři jen 1650), proto vyška podlahy 600mm nad TK
2, VT se sířkou 4000mm, vyškou 3000, ale 1250mm na TK
3, ISO kontejnery.
Ukolem firmy má být navrhnout vůz, který dokaže splnit tyto parametry, jako například dvojta vyška podlahy.
Tak pokud jste to psal Vy, tak já to tak rozhodně nepochopil 🙂
A konstrukčně si to už vůbec nedovedu představit.
Dvojitá výška podlahy je možná pomocí hydraulického zvedání a kontejnery ISO nejspíše na odnímatelných sloupcích.Nebude jednoduché takový vůz postavil,ale jsem přesvědčen,že tuhle zajímavou výzvu výrobci zvládnou.
No, já si tedy sloupky na „dvacky“ na 37 tun, které by nepřekračovaly potřebnou šířku vozu představit nedovedu.
Řešíte kraviny. Něco jako pohyblivá podlaha u nosnosti d – d 80 tun prostě nueděláte, to není lehký osobáček. To, co poptává armáda je nezrealizovatlné. Buď to bude pro tanky a bude to toto: https://tatravagonka.sk/file/2022/08/Sagmms_nahlad.pdf
a nebo to nebude pro tanky a pak to nepotřebuje třínápravové podvozky. Železniční profil prostě a jednoduše nikdo nepředělá, ani armáda.
A nebo prostě demonovatelné podstavky. Napíště výrobcům nízkoložných traileru, že vyrabějí něco není vyrobitelné.
Výrobci nízkoložných trailerů nejsou omezeni jízdním profilem do šířky…
Zapomente na hydraulicke zvedani…
Do konstruktérů tanků bych se nenavážel, dělají co je potřeba aby ty tanky fungovaly, to je ještě o něco důležitější než jejich přepravitelnost po železnici (i když i to je důležité)…
Hlavne aby na tom bylo co vozit.Mame 3 pandury a 5 modernizovanych tanku.Zbytek v nedohlednu.
Hm, ne.
Nase armada je zanedbana, ale vy jste sprosty lhat
Huh, vy asi moc nesledujete výzbroj AČR? Leo2A4 je již DODANÝCH 15ks na území ČR, dalších 14+1 je víceméně jistých a jedná se ještě o dalších 14ks…
No a napsat 3ks Pandurů je zhruba tak přesná informace jako když já napíšu že vaše IQ je někde „nad 50″…
Vaše znalost AČR (nebo schopnost to dohledat) je očividně taky někde v nedohlednu…
Nejsem odborník na železnici, ale jako technik nechápu jednu věc. V příloze, kterou jsem si rozkliknul, se uvádí, že výška ložné plochy nad temenem kolejnice má být 600mm. Současně se tam uvádí, že průměr dvojkolí má být 900-950mm. Připočítám-li k tomu výšku nákolku, vychází mi, že těch středních 6 dvojkolí bude vyčnívat nad ložnou plochou zhruba 400mm. Připadá mi to jako hodně velká překážka. Jak tam bude ta VT najíždět, nebo jak se tam budou převážet kontejnery?
Také jsem si toho všimnul, to nebude mít řešení. Připomíná to spíše u vnitřních podvozků Ro-La vůz, i když výška podlahy nad TK je o něco větší než u Ro-La vozů, tak by tam mohla být dvojkolí většího průměru – ale ten průměr dvojkolí bude omezovat nápravovou hmotnost. Možná se měli poradit než něco vypíšou:-)
Možná se poučí, až se jim na řešení neřešitelného problému nikdo nepřihlásí.
To mě taky překvapilo. Ale i na nákrese v zdaní je vidět že těch 600 stačí po stránách pod pásy a v mezeře mezi pásy se dvojkolí vejde (šířka i výška) a krajni podesty jsou vyšše. A kontejner pak bude ležet na trnéch co mají základnu na vyšku 300-400mm.
Asi chtějí najíždět z nástupiště…
…a na jaka nastupiste? Mohou mit vyssi nastupiste pro najezd… To tak ve stanicich byva jiz dlouho, kde nakladni vozy maji svou vysku pro snadne nalozeni a vylozeni…
Ŕeší bude obdobné jako u vozů Laadks.
Ano… je to tam i naznacene…
Možná bych se napřed podíval, zda podobné vozy nepoptává třeba Polská armáda a objednal totéž. než vvíjet něco nového pro pár desítek (?) vozů. Máme cca stejnou bojovou techniku, tak i obdobné vozy.
S Polskem moc stejné techniky nemáme a do budoucna ji budeme mít ještě méně.
Nicméně vozy pro přepravu těžké vojenské techniky se dělají v Německu a v nabídce je má myslím i slovenská Tatravagonka. Ovšem nikdo nenabízí v podstatě dva vozy spojené kloubem.
Chcu asi nieco taketo, len po 3 napravi pod kazdym koncom a mozu mat nosnot okolo 100 ton.
https://www.greenbrier-europe.com/2022/10/07/laads-l09a-2×2-axle-flatbed-wagon-with-lowered-floor-series-laads-for-high-profile-vehicles-transport/
Správná otázka podle mě spíš je: „jak jen to ostatní armády dělají, že takový vagon nepotřebují“
A co když potřebují, jen to nevíte?
Vzhledem k tomu, že některé státy jsou tak 20 let před námi, tak kdyby ho potřebovali, tak bysme to věděli podle toho, že už by ho dnes měli.
To je jednoduché.
Rakousko je neutralní a s přepravou nepočita, případně má k dispozici nějaké vozy.
Poláci počitaji s přesunem k Běloruským hranicím (takže asi vagonování by je bylo naročnější časem než přesun po silnici).
Slováci asi nemaji chuť a rozpočet.
Britové, Portugalci preferuji loď, Francouzi(asi i Němci) letadlo.
Britové, Francouzi i Němci logicky také používati k přepravě těžké techniky železniční vozy. Ovšem oni už je mají zavedené od doby co přešli na tanky o hmotnostní 60+ tun. Což už je nějaká doba. My se na jejich zkušenostech můžeme poučit a zadat konstrukci nového a možná vhodnějšího vozu.
To nerozporuji. Zas Britové asi s těmi vozy nejezdí po zbytku Evropy.
Challenger ci Leopard 2A8 ci Leclerc. Letadlem. Hmmm, tak to jsem zvedav. Sice Galaxy by to porovnanim s nosnosti uneslo, jen mam pocit, ze by ale nevyhovovalo plosne zatizeni. Americani tahaji Abramsy na podvalech po Evrope
Galaxym se to normalně posila. Viz třeba Kanadské Leoprady ukrajincům.
Zas posilát Challenger železnici jako jednotku rychlé reakce do pobaltí…. nevím.
Myslím, že Britové mají pro to vyčleněný jiné jednotky.
Galaxy odvezie dokonca 2 Abramsy.
Su videa na youtube, kde ich nakladaju do Galaxy.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/File:M1_Abrams_loaded_on_a_C-5_Galaxy.jpg
Obrana vyvine leda tak prd! Jsou to pouze zelení úředníci, kteří o železniční dopravě vědí jen to, že potřebuje koleje.
Taky je vypsaná veřejná zakázka na návrh takového vozu. Vývoj bude dělat firma která ji vyhraje a krerá se výrobou vozů zabývá.
Proto právě poptávají na ten vývoj firmu, která o železniční dopravě něco ví, ne?
A oni už vědí, že na trhu nic vyhovujícího neexistuje? Nebo proč nepoptávají rovnou vůz, ale jeho vývoj?
Tak nám povězte, který vůz splňuje požadavky? Opravdu si myslíte, že nikdo nedělal průzkum trhu?
Začal bych tím, že bych zjišťoval, jak přepravu stejné techniky řeší jiní uživatelé. Je možné, že AČR potřebuje něco jiného, např. provézt stejně těžké tanky po trati s nižší únosností. Jestli si myslím, že nikdo nedělal průzkum trhu? Nevím, ve státní správě je možné úplně všechno.
Takže nic nevíte, jen máte potřebu zde sdělit, jak byste to dělal vy. Nebo snad myslíte, že vám na vaše dotazy někdo fundovaně odpoví? I když v podstatě jste si odpověděl sám. 😉
„Začal bych …“
A jste si jist, že v armádě takto nezačali?
https://www.vavyskov.cz/content/nakladani-techniky-na-zeleznici-aneb-vagonovani-v-boleticich
Jenom k tomu Oldu nepozvali.
A z toho dokumentu v zakázce to vypadá, že přesně vědí, co jim chybí.
V současné době je AČR schopna komerčně dostupným nízkopodlažním železničním vozem Laadks (TWA 800A) a Laads (TWA 800B) s výškou ložné plochy 800 mm nad temenem kolejnice přepravit vojenskou techniku o výšce 3 450 mm při šířce 2 500 mm v obdélníkovém čelním průřezu a maximální ložné hmotnosti 23 500 kg na jednom článku vozu.
Třeba to má umožnit i koncové a sedlové nakládání. Mám pocit, že běžně se takhle technika AČR nakládat nesmí. Nevíte někdo víc?
Koncovým nakládáním myslíte že technika najíždí na vozy z koncové rampy? Pokud ano, tak to se běžně dělá.
Ne, že je jedna část na jednom voze a druhá na druhém. Takhle naložené vozidlo tvoří jakoby most přes dva vagóny.
Tak to se nepoužívá. Není pro to důvod.
Konstrukčně něco na tento způsob, ale méně náprav?
https://www.youtube.com/watch?v=tMPQVnTUiCA
Ten vůz na videu (a obdobné) funguje tak, že se náklady, typicky transformátor, v podstatě zamontuje do vozu, stane se jeho součástí, vytvoří most mezi dvěma „podvozky“. To si u vojenské techniky neumím představit, bude se tedy – dle mého mínění – jednat o hlubinný vůz s pevným mostem. Ale netuším, co se míní tím kloubem – tři podvozky se dvěma mosty? V čem je to lepší, než dva běžné hlubinové vozy?
A co si rozkliknout ten dolní odkaz a v Příloze 1 se podívat, jak si to AČR vlastně představuje?
Díky. Je to tam dost schovaný 🙂
Přímý link: https://nen.nipez.cz/file?id=2157701963
Trochu mi uniká, co vlastně MO chce. Vagón jako takový větší být nemůže, maximálně může mít více náprav, aby lépe rozložil váhu. Níž může být jen tehdy, bude-li mít menší kola a nebo pokud bude rám vynesen na podovzky na krajích (asi tohle někdo myslí). Nebylo by ale jednodušší využít stávající vagony a v zadní části soupravy mít jeden speciální nájezdový, který by umožňoval najízdět technice přímo z kolejí? Pak už stačí sebou vozit jen nějaké profily, které se dají vyrovnat do kolejiště a umožnit tak najet technice bez poškození kolejí. Navíc by šlo ve válečné době o snadno servisovatelnou… Číst vice »
Já tomu tedy rozumím tak, že chtějí hlubinový vůz pro přepravu techniky, která se nedá vozit na běžných vozech typu Res nebo Smmp. Ovšem uniká mi, proč by to měl být vůz kloubový.
Aby se hůř nakolejoval…
Je třeba pořídit vozy pro přepravu těžké techniky. Například v ČR není vůž schopný přepravovat nové tanky Leopard 2A8.
To chápu – ale kde je ten kloub nechápu 🙂
Aha, rusším dotaz. Díky Petrovi Šimralovi jsem se proklikal k tomu, že to bude taková těžkotonážní RoLa.
Vidím, že jste si z diskuse na Armádních Novinách něco odnesl :-).
Možná kvůli délce? Kloub uprostřed mají navržený snížený, tím pádem by nebyli omezeni délkou hlubiny běžného hlubinového vozu.
Sjezd/nájezd z vozů na širé trati, resp. ve stanici bez rampy již desítky let zajišťuje Univerzální Nakládací Ocelová Rampa zvaná „ÚNOR“. Je to docela masivní konstrukce, jejíž montáž zabere i s přípravou klidně několik hodin.
https://prazsky.denik.cz/galerie/stara-boleslav-armada-logistika-vojaci-rampa-unor-20221026.html
ta ženská, co to tam tahá, ta má páru 🙂
Některé vozy se daly předělat na rampu tak, že se jim vytáhl jeden podvozek. Na to stačil autojeřáb a trocha ručního nářadí. Myslím, že to jsou vozy Smmp, nebo Scm…
Na Saadkms se mi nelíbí ta rychlost do odbočky 20. To je na hovno.
Tak jsou to staré vozy Pxx, mají i hřebenový zvedák.
Stávající vagony nemají potřebnou nosnost.
Takze, koli comu chce ACR nove vozne. Asi najtazsie, co doteraz ACR mala, su T-72M4. Vazia nejakych 42 ton a ich vyska je 2.7m.
Momentalne uz ma Leopardy 2, ktore vazia 55 ton a ich vyska je 3m. T-72 najpravdepodobnejsie nahradia Leopard 2 A8, tu sa uz bavime o vahe 65 -67 ton a vyske tanku okolo 3m. Takze bude potrebne prepravovat tanky o polovicu tazsie ako doteraz pri predpokladm rozumnom tlaku na napravu. Ci to nejake vozne vo vlastnictve CD Cargo zvladnu uz dnes, netusim.
Pozeram, ze tu spominany Res, Smmp maju loznu hmotnost 56t, takze tie budu nepouzitelne.
Bundeswehr tanky vlakem nevozí? 😉
Tady jsem našel Leo 2A4 na šestinápravových vozech https://essanews.com/switzerland-ships-first-batch-of-leopard-2a4-tanks-to-germany-restricts-use-in-ukraine,6990670091265665a
Jazdia s nimi len po cestach 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=PO-Bx1wAy_M&t=6691s
Gro tankov mali A6, ktore vazia okolo 62 ton. Nove ceske A8 budu zase o par ton tazsie. Takze mozno vozne ktore stacili na A6, uz nemusia stacit na A8, ktoru nemaju zatial ani Nemci.
Nasiel som, ze Nemci ich viezli na tomto
https://www.railwaygazette.com/traction-and-rolling-stock/wagon-for-military-vehicles-and-other-heavy-loads/62613.article
Maximalna nosnost je 101 ton.
Ceska armada by chcela mat asi nieco taketo
Len s podstatne vyzsou nosnostou.
https://www.greenbrier-europe.com/2022/10/07/laads-l09a-2×2-axle-flatbed-wagon-with-lowered-floor-series-laads-for-high-profile-vehicles-transport/
Pěkné. Asi by tam musely být dvojnápravy. Pak by se nosnost mohla přiblížit 100 tun, nebo po úpravách i víc.
Dolní odkaz v článku, příloha 1.
Asi jde o celkovou výšku nákladu a jeho délku.
Chcu mat moznost na tom istom vagone prepravovat naklad vysoky az 4.1m a sucasne mat moznost prepravit naklad o hmotnosti 80 ton.
Tak to aby si armáda vyvinula i vlastního dopravce:-)
Pokud jde tedy o rychlost a akceschopnost…
No a při stavu a vývoji infrastruktury bych určitě nechtěl vidět, jak se:
– po současných tratích,
– při současných předpisech,
– s ETCS závislém komplet na síti GSM-R,
– s řízením ze 2 budov v republice za současného opuštění naprosté většiny stanic,
snaží armáda něco důležitého přesunout vlakem…
A nebo v provozu už desítky let nacvičujeme válečný stav v míru a nikdo nám to neřekl:-))
Bundeswehr například vozy pro své přepravy vlastní.
– Kde je na současných tratích problém* s 18 tun na nápravu?
– Myslíte, že armáda na to předpisy nemá?
– Ad hoc nákladní vlak bude muset mít to samé ETCS na mašině
– Když pojedou na cvičení, tak ty 2 budovy odstřelí?
*) Dobře, most na Výtoni, ten ale AČR nespravuje
Ten bude nahrazen.
Až to bude potřeba převážet ve velkým, tak to bude mít absolutní přednost.
Asi by se musel přijmout zákon, který by v případech nouze prioritizoval vojenské přepravy. Od toho je parlament. Ale musí na to být technické vybavení, to je předpoklad nutný.
Překvapivě, ale ten zákon už je…
No tak fajn, tak proč to někdo otvírá jako bod???
Současné tratě jsou lepší než před rokem 1989 a to se vojenská technika přesouvala po kolejích daleko více, bych si tipl. Jednoduše té techniky bylo více a probíhala i cvičení. Současné předpisy, ETCS, řízení ze dvou budov… Budou se nejspíše používat i regulovčíci a přeprava vojenské techniky bude mít absolutní prioritu. Výrazně se utlumí nebo dočasně přeruší provoz osobních i nákladních vlaků a pak to řízení nemusí být úplně složité. Prostě se pojede podle krizového plánu.
Mimochodem toto vše není žádná raketová věda, to už v mnoha státech existuje od druhé poloviny 19. století.
Přesně tak. Už od Prusko-Rakouské války.
Bohužel to není jen o vozovém parku, ale i o infrastruktuře.
Prosím o opravu popisku fotografie. Nejedná se o odsun (to je termín pro něco úplně jiného), nýbrž o přepravu (a v tomto případě do Litoměřic). Děkuji.
A ještě poslední věta předposledního odstavce nedává úplně smysl 😉
Armáda „nesplňuje časové lhůty…“???
Oba moje komenty prosím poté smazat. Děkuji.
Tak je to trochu kostrbaté, ale smysl to celkem dává, v rámci sil rychlé reakce NATO musíme být schopni v určitém čase nasadit určité síly v místě určení, např. někde v Pobaltí či východním Polsku. A rychlost transportu je samozřejmě poměrně klíčová.
Pravda, takhle jsem tu větu „nečetl“. Díky.