Dva roky bez aut i pěších. Začíná uzavírka hráze Slapské přehrady, změní i jízdní řády
Autobus PID na hrázi Slapské přehrady. Foto: PID
Objízdná trasa pro auta vede přes Štěchovice.
Objízdná trasa pro auta vede přes Štěchovice.
Škoda, že tato oblast nemá možnost poptávkové dopravy halo pid
Tak snad se toho vyuzije i k oprave silnice od prehrady nahoru do Slap ktera uz nesplnuje ani pozadavky pro tankodrom.
Jen takový detail, stoletou vodu by Slapy opravdu nezachytily.
Za dva roky stavby měli bolševici hotovou hráz, která dokázala zachytit stoletou vodu. A za další rok byla hotová.
Dnes se dva roky bude opravovat jenom most na koruně hráze.
Příprava od roku 1933, slavnostní otevření 1954, zahájení provozu 1956.
A práce na provozovaném díle jsou vždy pomalejší, obzvlášť když se musí napřed bourat, aby se mohlo začít stavět.
Nesmysl – na to stačí i wikipedie.
Plán dnešní Slapské přehrady vznikl v roce 1949 (před tím byly jiné v jiném místě a menší). Do země se koplo v roce 1952. V roce 1954 zachytila 100 letou vodu.
V roce 1955 byla dokončena elektrárna. Vše hotovo bylo v roce 1956.
Takže hráz se stavěla 2-3 roky.
Dnes? Dva roky na opravu / výměnu mostu na koruně hráze.
Plány jiné a v jiném místě dozajista znamenaly kopnutí do země … při geologickém průzkumu.
Nevím, zda jste někdy něco rekonstruoval, ale při bourání dost často odhalíte nečekané věci. Zvlášť tam, kde soudruzi štrumovali.
Tady se 2 roky bude „kopat“. Raději si nepřejte vědět, kolik roků papírování a příprav tomu přecházelo a které by jste tomu měl připočítat aby to bylo srovnatelné. V dnešní době to mohou být dekády. Nemluvě o tom, že zcela ignorujete existenci pokroku a za těch cca 70 let pokrok přinesl lepší stroje a materiály co práci výrazně usnadňují. Práce dnes bude vzhledem k celkové hrázi v procentech (v objemu betonu). Hlavní příčinou dnešního stavu je nejspíše to, že mezi tím kdo práci objednává a lidmi na stavbě je několik pater subdodavatelů, každý si tam dá buffer aby měl rezervu.… Číst vice »
Nejvíc zásadní systémovou chybu bych spatřoval v tom, že lidi jako ty dostávaj normálněobčanky a směj volit.
V čem vám stroje pomůžou vtom, že to teď není jedno velké staveniště, ale provozované vodní dílo, které se nesmí nijak ohrozit, to platí i o pracovnících a technice, která už nejde postavit kamkoliv. A místo zhotovení mostu v rámci jednoho velkého staveniště se musí nimrat nejdříve s bouráním na provozované přehradě a rozhodně jim tam nemohou padat kusy betonu ani do vody ani na přepady, velký stavební jeřáb už si tam taky nepostaví.
Ne nadarmo se voda při stavbě odklonila jinam. Všechno komplikuje.
Házíte perly svini, obávám se.
Kdo chce hledá způsob, kdo nechce hledá důvod.
Přehrada nebyla ještě dokončená, ale už se začalo s jejím napouštěním. Mělo to trvat roky, ale přišla jim do toho 100 letá voda a přehrada byla plná hned.
Takže dokončení (koruna hráze a ten most) se dělal už ta téměř plného napuštění.
Z hlediska stavby to podstatný rozdíl nebyl.
Z hlediska razítek možná, ale to nemá na fyzikální zákony vliv.
Tehdy tam měly lanovku na beton, dnes tam mají (budou mít) dva (?) výložníkové jeřáby (to tehdy nebylo). To zásadní rozdíl není.
To co píšete je poněkud zavádějící – v roce 1949 nevznikl „plán“, ale začalo se fyzicky stavět (štola obtokového tunelu). V roce 1954 při tom divokém napouštění ještě nebyly na hrázi ani hradicí segmenty. Dva roky netrvala celá stavba, ale jen betonáž hráze. Fyzicky stavba probíhala v letech 1949 – 1955.
Sdílím Vaši frustraci z délky prací podobného typu v současnosti – nicméně se stavbou to bylo trochu jinak.
Tyhle komentáře jsou tak naivní… Škoda, že vás nenapadlo, že stavět něco na zelené louce, je podstatně jednodušší, než něco rekonstruovat za provozu (ano, ta hráz je stále v provozu, není možné při rekonstrukci narušit její statiku). Také doporučuju porovnat si ceny těch staveb.