DPP začíná měnit problematické pryžové části u kol na tramvajích 15T
Vykolejení tramvaje 15T u stanice Vinohradské hřbitovy. Foto: Michal Chrást
Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) začne od zítřka s výměnou pryžového segmentu na kolech tramvají 15T. Vadné díly byly
Hlučnost vedení kola s okolkem v oblouku je věc jedna, hlučnost pojezdu v přímce na spojkách a výhybkách věc druhá. Ta druhá je řešena skládanými koly s pryžovým segmentem a osvědčuje se. Tu první nedostatečně účinně řeší mazací směs a konstrukční profil kola s tím, že jde o kompromis mezi hlučností a prevencí před vykolejením.
Jinak rozhodně oceňuji průběžné testování, které nyní poslouží jako solidní podklad pro výběr nejkvalitnějšího pryžového segmentu. Jen se snad nemuselo čekat tak dlouho…
Ale muselo, DPP chtěl vykolejení a několik jich bylo. Medializovat se to mělo až by někdo zařval, do té doby se to mělo flikovat a tutlat.
Hlučnost rozhodně nesnižují stačí srovnat 15T a T3 prujez křížením zase bludy … Od doby zavedení 15 T jsou stížnosti na hluk na dením pořádku bydlím na smyčce Kobylisy Klapkova a ten hluk je neunosny a nikdo s tím nic nedělá maximálně to tam pořád dokola brousí teď už ani na stížnosti nereagují 🙁 no třeba hygiena bude mít větší páky nebo ať vyřadí 15 T
Tento hluk ty gumové vložky snížit nemohou – ten vzniká při průjezdech oblouky a odpružené nákolků jej zmírnit neumí.
Skřípání v oblouku okolků o kolejnici to neumí vůbec tlumit. To ovlivní jen geometrice podvozku a jeho vedení v oblouku (U T15 není zvoleno moc šťastné řešení). Trochu pomáhají pro „dunivých“ nízkofrekvenčních zvucích od kmitání podvozku při vyšších rychlostech.
Tak to byste se fakt divil, kdyby se ty vložky nepoužily.
Musime odlisit nekolik typu hluku, – od elektrickych casti, tam je 15T ticha, ale ani T3 s puvodni vyzbroji nebyla hlucna, bohuzel po modernizacich ten hluk je znat… Take se zde uvadi staticky hluk, kdy tramvaj stoji a vydava hluk od klimatizace, chlazeni apod., tento hluk podle novych norem nesplnuji i 15T v noci, takze je u novych trati problem zavadet nocni linku… – od kol, tedy skripani kol a boticky, s botickami se toho moc neudela, jen to, ze po obuti pujde na presoustruzeni, skripani pomuze jen mazani okolku, to celkem funguje i kdyz obcas ke skripani dojde i… Číst vice »
To nepopírám.
Pseudoproiblém. Závada bohužel vznikla špatnou obsluhou (zejmnéna při brzdění).
Klasika, úspěšní byli 2 výrobci, nicméně schválil se ten Německej. Jak typické.
Ano, klasika – Dalibora nenaučili v měšťance chápat psaný text. „Jejichž“ je vztažné zájmeno v množném čísle…
Zas tak starý, abych zažil měšťanku nesem. Takže v mým případě ZetDéeŠka.. nicméně moudrý z toho moc nejsem (Cituji článek): „Nejlepší parametry v testech vykazoval dva výrobky: od české společnosti AGA – Speciální technická pryž. Vlachovice a německého výrobce GMT Gummi-Metall-Technik GmbH Bühl, jejichž použití a nasazení do tramvají 15T schválil Drážní úřad.“ (konec citace článku) Tyhle dvě mírně zmatečný věty jsem pochopil tak, že uspěly materiály 2 výrobců. 1) AGA – Ta tečka asi patří až za ty Vlachovice, páč tam AGA sídlí. 2) Gummi-Metall-Technik GmbH Bühl , což je výrobce, který na tyto různé gumové produkty (proto monžné… Číst vice »
Já bych řekl že i s těmi dvěma překlepy se to dá s trochou snahy pochopit…
Ad 1) – tečka tam nemá být vůbec, je to nesmazané „s.r.o.“
Jakože oba výrobci mají papíry od DI?
Já jsem to pochopil právě takto.
Do 15T se ale skutecne pouzivaji nemecke pryzove vlozky… to je ale zalezitost vyrobce, jakeho dodavatele zvoli…
Možná blbej dotaz, ale pokud je problém protočení, tak proč je ta vložka kruhová? 🙂
A jaká by měla být, když je to vlastně mezikruží?
No vy nepotřebujete nezbytně „mezikruží“, vy potřebujete mít mezi nápravou a kolem kus gumy.
Když je to kulaté, tak se asi pohodlněji vyrábí kolo i náprava, ale kus gumy může být klidně hranatý a sedět na hranatém konci nápravy a v hranaté díře v kole, případně to „mezikruží“ může vypadat jako malé sluníčko vepsané do velkého.
Je to asi náročnější než vyrábět kruhové tvary, ale mělo by to být více odolné proti prosmyku.
Celé to padá na ceně. Vysoustružit kruh dovede kde kdo, klidně na 100 let starém soustruhu. Přesně orpavocat trojúhelník, čtverec, pětihran atrd. se zaoblenými roky je poněkud náročnější na strojní vybavení a čas = drahé. A i v tom sluníčkovém mezikruží hrozí, že nedostatečně pevná guma se vyžvýká a kolo začne chodit šejdrem. Tím pádem je nejjednodušší pohlídat si kvalitu gumových vložek.
A proč si myslíte, že sluníčkové (představte si to jako vlasy Lisy Simpson) mezikruží by se vyžvýkalo spíš než to současné čistě kruhové?
(Já tedy problém pochopil tak, že se jedná o prokluz mezikruží, jestli je to obecně nekvalita materiálu, tak tomu drážky/čtvereček/sluníčko samozřejmě nepomohou).
K prokluzu dochází až po degradaci vložky. Je v místě vlisovaná a nemá prostor k pohybu. Pokud dojde k degradaci, je jedno jaký má tvar, časem se vysype (degradace může být chemická /třeba solení, maziva/, teplotní (vyhřátí brzdami).
Takže v dobrém úmyslu někdo do tramvaje zabudoval něco jako O-kroužky z Challengeru…
Nechci soudit, ale z uvedeného řešení mi ani dobrý úmysl nevylézá…
Vtipný. 🙂
Problém pryže je, že to není ocel. Ocel se dá defektoskopicky zkoumat (i když jsou závady v krystalické mřížce co uniknou) do pryže nikdo nevidí. Jediná možnost je nechat si vzorek pro případné zkoumání.
Dnes lze delat diagnostiku kol i za jizdy, napr. pri zajizdeni do vozoven, odchylky od normalu pak pomahaji vcasnemu odhaleni zavad,… bezne vetsinou na zeleznici, ale v tramvajovem provozu moc ne…
Na železnici se nicméně skládaná kola vůbec nepoužívají. Diagnostika „za chodu“ tak obvykle spočívá v detekci ploch a horkoběžnosti ložisek.
Na pryžové vložky zatím funguje jediné a to vizuální kontrola protočení (naznačuje selhávání).
Dnes uz lze merit i geometrii, ale mate pravdu…
Pokud vizualne protocite obruc, tak to kolo jako celek uz je za hranici pouzitelnosti, pokud dojde k prokluzu tak musi byt vymeneno…
To rozhodně.
Hezky jste popsal naprostou nefunkčnost pryžováho mezikruží při jeho byť i mírném smrštění či vytvrzení povrchu. Radiální osazení a prosazení je i na ocelových výrobcích, které se mají otáčet společně (zde kolo a mezikruží) běžná konstrukční a technologická operace, jde pouze o milimetrové rozdíly poloměru. Platí to i pro spoustu plastových unašečů plastových kol.
Nevím jestli tušíte co je to nalisovat ve strojařině. Lidově, pryž se vkládá do lisovaného spoje mezi obruč a disk. Tedy je to tam narvané pod obrovským tlakem, navíc je to technologie, která se u tramvajových kol používá úplně běžně. Lehké smrštění nehrozí. Zato při degradaci se materiál začne rozpadat vysypávat a tím se uvolní. Pryž se holt defektoskopicky ověřit nedá.
Druhá možnost je vložka se šroubovým spojem, ani ta není 100% spolehlivá (ČKD tram, původní ruské vozy metra).
Muzete diagnostikovat chovani kola, jeho vychyleni od normalu, coz muze znamenat, ze je vlozka vadna…
To jistě, ale osadit každé kolo senzory a vyloučit chyby asi bude poměrně komplexní úkol.
Tak to ano, vsak tramvaj je plna senzoru a diagnostiky, dnes u kazdeho kolejoveho vozidla, … vetsina mest nema tak rozsahlou sit tramvajoveho provozu jako ma Praha, takze pro Prahu by se to mozna uz vyplatilo, jednoduche to neni na tratich plnych krizeni, oblouku a stavu trati v mestskem provozu…
Protoceni obruce by bylo celkem snadno detekovatelne, jen dalsi stupen od prokluzu kolo-kolejnice…
Neví, kde jste přišel na to, že tvrdím, že by se sluníčkové vyžvýkalo spíše než kruhové.
Tvrdím pouze to, že s nekvalitním materiálem to hrozí také.
Kdyby ale ten tvar byl hranatý, tak by ta vložka asi neplnila dostatečně a kontinuálně to, co je od ní požadováno, totiž odpružení.
A na to „malé sluníčko vepsané do velkého“ nemám zjevně dostatečnou představivost = nepochopil jsem, co tím myslíte.
neco jao drazkovany hridel s obrovskou vuli a v te mezere gumovy prvek.
Aha – tak to by sice možná šlo, ale asi by to bylo hodně složité na výrobu.
Šlo, tisícihrany jsou na spojích kov-kov běžné (třeba volant). Pro spoj kov-pryž ale naprosto nevhodné i při větším přesahu při zalisování.
Neni nutne kruhova, jsou to delene segmenty rozmistene po obvodu, ale muze byt i jina konstrukce:
https://media.springernature.com/original/springer-static/image/art%3A10.1186%2Fs10033-019-0383-1/MediaObjects/10033_2019_383_Fig1_HTML.png
https://www.mbm-tech.at/wp-content/uploads/2013/05/gummigefederte-raeder-580×482.jpg
https://www.ghh-bonatrans.com/pcs/pcs_produkty/application-pcs-wheel-5.jpg
Tak jednak když to bude třeba čtvercové, tak v rozích bude lokálně zvýšené napětí v tom materiálu – budou se tam pravděpodobně tvořit trhliny a bude to degradovat rychleji. Zadruhé to kolo nebude mít stejnou charakteristiku po celém obvodu takže bude jakoby šišaté, způsobující vibrace. Samozřejmě to by se dalo řešit tím, že ten tvar bude dostatečně jemný.
A konečně, problém není protočení, tím ta tramvaj nevykolejí. problém je, že se ta vložka zničí a to kolo jakoby svlékne z nápravy a nedokáže vést podvozek.