Doprava ve městě Infrastruktura Stavebnictví Tramvaje

DPP vypsal tendr na první stavbu nové vozovny Hloubětín, už má potřebná povolení

Vozovna Hloubětín, nová hala, vizualizace. Pramen: DPP
Vozovna Hloubětín, nová hala, vizualizace. Pramen: DPP

Příprava stavby nové tramvajové vozovny v Hloubětíně pokročila. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) vypsal výběrové řízení na zhotovitele první etapy, kterou představuje především zbudování nového energocentra a měnírny včetně dodávky všech technologií.

To má podle předpokladů podniku vyjít na 101,3 milionu korun, lhůta pro doručení nabídek už byla jednou posunuta a nyní je uzávěrka 25. března.

Následovat bude stavba nové haly a dílen, která by měla být hotova do konce roku 2022. Jak deníku Zdopravy.cz řekl technický ředitel DPP pro povrchovou dopravu Jan Šurovský, podnik aktuálně získal pravomocné stavební povolení na novou remízu. Celkové náklady na proměnu areálu vozovny se odhadují na 1,8 miliardy korun.

Vozovna Hloubětín, hala. Autor: DPP
Vozovna Hloubětín, původní hala. Autor: DPP

„Autor architektonického řešení se pokoušel o odkaz na starou vozovnu, my nicméně v první řadě potřebujeme, aby vše bylo praktické a funkční. Nejde o stavbu přístupnou veřejnosti a viditelnou zvenku,“ uvedl loni v létě projektový manažer DPP Filip Jiřík.

Stará remízovací hala byla loni v létě odstřelena, a to kvůli neopravitelným deformacím střechy, která hrozila zborcením. Paradoxem je, že k zemi šla nejmladší pražská vozovna; byla zbudována na přelomu 40. a 50. let. Její střechu tvořily železobetonové skořepiny navržené závodem Armabeton.

Při realizaci myšlenkově pokrokové (a vizuálně zajímavé) konstrukce se ale nepodařilo dodržet předepsanou tloušťku a tvar skořepiny ani provedení výztuže. To mělo za následek vznik dílčích deformací zřejmě již při zhotovení stavby. U ostatních vozoven drží střechy ocelové konstrukce. Taková měla původně být i v Hloubětíně, ale projekt byl během výstavby změněn z důvodu nedostatku oceli v tehdejším Československu.

Na deformaci střechy upozornili zaměstnanci vozovny v roce 2013. Následovala provozní omezení a řada posudků; vše nakonec vyústilo v demolici.

23 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Vendina

A jestli pak se někdo zeptal těch pracujících dělníků jak to zařídít, aby se jim usnadnila práce aaby to fungovalo. Většinu projektů dělají lidé kteří tam v životě nedělali a kteří jsou jen u stolu. Pak to nefunguje jak by mělo. Něco jiného je nakreslit a postavit a něco jiného tam pak pracovat.

Martin V.

U takto velké zcela nové haly bych si dokázal představit, že by všechny části střechy otočené k jihu byly poskládány z fotovoltaických panelů. Tedy ne panely na střechu, ale FV panely MÍSTO střešní krytiny. Původní hala měla rozměry zhruba 100 x 100 m, tedy 10 000 m2. Dnes se prodávají panely o rozměru 1,0 * 1,7 m o výkonu 320 Wp. To znamená 180 W/m2. Takže 1 MW špičkového výkonu by se ze střechy vozovny získat mohl, a to bez jakéhokoli záboru půdy. Navíc v tramvajové vozovně by si snad s elektřinou dokázali poradit i bez výkupu distributorem PRE. Na… Číst vice »

Martin

Nebo spise zelenou strechu, tak aby jeji plocha neslouzila jen jako akumulacni tepelny panel…

Jiří Kocurek

Mno tak to si připravte 3x tolik peněz. Je obrovský rozdíl, jestli má střecha nést zatížení 65 kg/m2 nebo 300 až 500 kg/m2.

Martin V.

Samotné solární články váží nějakých 11 kg/m2, což samozřejmě není hmotnost střešní konstrukce, ale jen „krytiny“. Nosná část a sníh v zimě jsou navíc.

Jiří Kocurek

Reaguju na zelenou střechu, že váží 300 až 500 kg na metr čtverečný.

Fotovoltaický panel je prd. A 65 kg/m2 je minimální výpočtové zatížení. To aby se nějak zohlednilo, že po střeše může občas někdo chodit. Nebo že nasněžíi i v Praze, a ne jenom čtyři. Jinde v republice je zatížení sněhem vyšší.

Anonym

A co třeba tam nechat okna, aby se co nejvíce využilo denní světlo…

Martin V.

Pokud vidím, tak okna ve střeše mají z východní a za západní strany. To nijak nekoliduje z případnými solárními články, ty by pokryly něco přes polovinu půdorysné plochy, tedy šikminy otočené na jih. Ostatně světlíky v původních betonových klenbách byly otočené na sever, aby měli uvnitř rozptýlené světlo a ne přímé slunce z jižní strany.

Oran Gutan

Ve svý podstatě promarněná šance tam postavit něco víc než vozovnu. Třeba Interspar.

Anonym03

To by byl světový unikát!

Martin V.

Ne úplně. Kaufland v Podbabě má parkoviště v hale autobusových garáží Dejvice. Je to s přehledem nejkrásnější parkoviště u obchodu, jaké jsem kdy viděl. I s velkoformátovými fotkami někdejšího autobusového provozu.

Suchdolák

A největší nesmysl, který kdy DPP udělal, když se připravil o krytou odstavnou plochu v lokalitě, kam a odkud teď musejí denně jezdit ne-li stovky, tak minimálně mnohé desítky autobusů do několik kilometrů vzdálených garáží Řepy po jinou dopravou přetížených městských komunikacích: až bude někdo příště zase kritizovat, že pražská MHD je neúměrně nákladná, tak mu nezapomeňte připomenout i tuto zhovadilost!

Martin V.

Tak stovky to sice nejsou, protože garáže Řepy mají 300 autobusů celkem, ale je fakt, že 107 občas ze Suchdola zatahuje přes Horoměřice, aby se vyhnula zacpané Jugo party.

Suchdolák

Celá stovka to už teď (po prodloužení trasy „A“ metra) asi opravdu nebude, ale třeba jen „stosedmiček“ je v pracovní dny asi 15, a kdyby se spočítalo dohromady to, co jezdí po Dejvicích a Bubenči východně od Bořislavky, tak to možná padesátku vozů udělá – a hlavně jde o „šejdry“, které jezdí z a do Řep denně zbytečně dvakrát, ačkoli by mohly tu pauzu prostát mnohem blíž. A navíc je těch garáží škoda především kvůli tomu, že tam už nemůže vzniknout potenciální zkušební provoz (parciálních) trolejbusů, které by nejen pro obsluhu Suchdola, ale i dalších lokalit v okolí (včetně třeba… Číst vice »

Honza D.

Op ice: zajímavej nápad. Ulička s chlastem, ve vedlejší uličce koleje s jámou, potom zase pečivo, v další lajně lávka pro přístup na na střechu tramvaje a vedle výkupu lahví soustruh na kola. Prostě industriální architektura, která by spojovala prvky vobčanský vybavenosti s prvkama průmyslovýho vobjektu. Jo, a vedle informací ještě šaltr náborovýho střediska DPP. 😃

Poudy

„Autor architektonického řešení se pokoušel o odkaz na starou vozovnu, my nicméně v první řadě potřebujeme, aby vše bylo praktické a funkční. Nejde o stavbu přístupnou veřejnosti a viditelnou zvenku,“ uvedl loni v létě projektový manažer DPP Filip Jiřík.

Jaký smysl má tohle sdělení? Buď to znamená výkřik do tmy, nebo snad to, že vozovna bude vypadat jinak než na prezentovaných snímcích? Na těch totiž vozovna moc prakticky nevypadá a starou vozovnu nepřipomíná ani při pěti promile v krvi.

XXXD

Vy jste tedy nějaký hodně erudovaný odborník, když z jedné jediné vizualizace, která ještě navíc zachycuje vozovnu z venku poměrně z dálky, naprosto přesně poznáte, jestli vozovna vypadá funkčně či nikoliv.

robert

On ne, ale já jo, protože se na projektu podílím. Je tam spousta nedostatků a Jiřík je absolutní šotouš, který neví, co chce.

LiborV

Je šance, že dojde díky dialogu projektanta a zadavatele k vyřešení vámi zmiňovaných chyb?

robert

Omlouvám se za dvojí uveřejnění, poprvé mi to kamsi zmizelo. Ta šance je, ale zadavatel musí pochopit, že ne všechno je realizovatelné a některé požadavky jsou dokonce protichůdné. Nemůžu mít třeba sloup někde, kde tomu brání průjezdný průřez, i když pro něj je to výhodná poloha pro kamery. Pokud do toho vstoupí třeba hasiči a požadují manipulační prostor, taky tam nemůžu mít žádné zařízení. Půdorys prostě musí být prázdný.

pozorovatel

Ale jak to souvisí s Jiříkem?

robert

On ne, ale já jo, protože se na projektu podílím.

Radek

Taky mimo jiné se kolem roku 2007? rekonstruovalo kolejiště, které teď nejde jen tak odepsat, takže jsou vázáni původní koncepcí vozovny + zůstává stát hala denního ošetření. Věřím, že by se jinak vykouzlilo něco jiného.