Dobíjení přímo z uliční lampy. V Brně spustili český unikát
Dobíjecí stanice ve sloupu veřejného osvětlení. Foto: Teplárny Brno
Zařízení je instalováno uvnitř speciálně upraveného tubusu sloupu.
Zařízení je instalováno uvnitř speciálně upraveného tubusu sloupu.
Libi se mi jak zdejsi experti polemizuji nad tim, ze neni technicky mozne v Brne nabijet par elektromobilu a pritom ve svete jsou dvacetimilionova mesta kde jezdi prakticky jenom elektromobily. 🤦♂️
A jak to okolí té lampy bude vypadat? Není tam žádná zpevněná plocha, mimo těch 20cm od sinice, tedy okolo té lampy to bude brzy špína a bláto, a od toho bláta budou upatlané i ty nabíjecí kabely, to budou určitě řidiči nadšeni. Ty lidi z toho auta musí přece taky někam vystoupit, vyndat nákup a nabíjecí kabel z kufru, a někudy odejít. A ráno zpět.
Jak se tam bude v zimě odklízet sníh a kam, to je mi taky záhadou, když tam budou ráno zapadaná auta, přivazaná kabelem ke sloupu.
Ta sodíková výbojka žere 200-350W. Nabíječka i stažená CP signálem na minimum je 3x6A tj. 4kW (z 22kW). Na dvou kilometrech ulice natazene v roce 1970 AYKYnou 4×35 v TN-C to bude radost…
tak tady je to po rekonstrukci ulice, kdy se ty sítě měnily.
(taky tam jsou ledky, ne sodík)
To je v porovnání s údaji výše zanedbatelné. I kdybyste lampy zhasl a ušetřil celých 100%, tak to bude málo.
Jediná 22 kW nabíječka má špičkovou spotřebu jako 20 až 110 pouličních lamp, podle typu. A přívodní kabel byl dimenzován na původní zátěž, v tom lepším případě.
Nepojede trvale na plný výkon, tak jich může být několik jednotek v jedné ulici. Ale představa, že večer po práci bude celá ulice, nebo snad sídliště, dobíjet do plna, je mimořádně naivní. To by vyžadovalo obrovské investice.
Většinu EV není potřeba nabíjet každou noc a do plna. Kolik lidí v ulici denně najede stovky km?
Kabely se průběžně mění, elektrikáři pochopitelně nejsou pitomci, na kabel pověsí jen to na co je dimenzovaný. Pokud se pokládá nový, není problém tam dát větší průřezy.
No jednou ty investice přijít musí, nevím jak dlouho si lidi slibují dobrou dostupnost ropy v tomhle století, když jim více 25 let na transformaci přijde „moc rychlé a ukvapené“.
Zaprvé to byla reakce na komentář, že náhradou výbojek ledkami lze získat nějakou významnou kapacitu v připojení. Jen minimální. Zadruhé, běžný elektromobil má spotřebu 15-20 kWh/100 km. Když rozvinu předchozí připad, tak 20-110 lamp má příkon 22 kW. I kbyste měl ideální situaci (třeba přes dostatečně vysoký počet nabíječek a velmi sofistikované řízení) a dokázal byste nabíjet třeba 14 hodin na plný výkon, tak získáte nějakých 1400 až 2100 km dojezdu. Celkem. Za idealních (čti nesplnitelných) podmínek. A teď se běžte podívat, kolik aut parkuje v rezidenční ulici o 20 velkých nebo 110 malých veřejných lampách. Rozhodně se nebavíme o… Číst vice »
Mě hlavně překvapuje, že někoho překvapuje, že se ta infrastruktura musí vybudovat. Benzínky také nevyrostly za pár let, byl to proces a bývala jedna tu a tam. Na rozdíl od lamp lze za nabíjení platit, takže spíše chybí vize jak na straně měst tak na straně distributorů. Ropa nemusí dojít, stačí že jí nebude dost pro všechny. Jistota je, že to bude v tomto století, zřejmě před polovinou (pokud nezačne rapidně klesat spotřeba). A v Evropě se zrovna moc ropy netěží, takže pro nás to moc dobré není. Pokud se to nepotvrdí a propad se opozdí, jedině dobře, ale pokud… Číst vice »
Rozdíl je v tom, že benzínky vznikají většinou komerčně. Nedávno tu byl článek, že za nájem pozemků u dálnice platí miliony. Dokonce i za socialismu se počítala ekonomická výhodnost. Dobíjecí infrastruktura a posílení sítě se v drtivé většině buduje z dotací, veřejných rozpočtů anebo prostřednictvím státních a městských firem, které to promítnou do vyšších cen elektřiny, tepla, atd. V tomto případě jsou to Teplárna Brno a TSB, takže to, zaplatí brňané formou vyšších nákladů na vytápění.
Blbci rozhodně nejsme, ale pokládá se jen to na co jsou peníze. Navíc chodník už je přeplněn ruzným vedením a to nejen v kabelech, ale i trubkách. Ono se to nezdá ale někdy tam není kam plivnout a pokud to dáte do vozovky, tak musíte zase hloub. Prostě „Za peníze v Praze dům“.
Ledky vs. sodík vs. zářivky už nejsou “zásadní” rozdíl. Jasně, že dnes nikdo nebude dávat balast a startéry, ale běžné 120cm LED svítidlo ve 4000K má totožné lumeny na watt (a stejně naprd spektrum) jako zářivková trubice. Tady je potřeba kvůli spánkové pohodě osazovat 2200-2700K nebo tam nechat ten sodík… Ad nabíječka. Jedna stanice je cca 100 lamp, tj. bez úpravy infrastruktury můžeme dát jednu na 2.5km ulice… A i když tam zakopeme AYKY 3×240+120 což je víceméně standard pro nové instalace, tak máme proudovou únosnost kabelu 360A (250kW), takže stanic tam dáme 12ks. Nebo 100ks a necháme běžet současně… Číst vice »
Přesně takhle to má vypadat a ne tu šílenost co vytvořila Praha.
Co je špatného na nabíječkách na rozvodnách?
Ne trafostanice ale sloupy veřejného osvětlení s tou šílenou skříní
Tohle funguje velice omezeně…jen x aut na ulici.
Pro začátek nevadí, ne?
Pokud vím, podobný postup použili např. v Londýně, kde takto dostali nabíječky do ulic i ve čtvrtích, které nejsou ideální pro masivnější posilování infrastruktury. Tak mi to alespoň ukazovali v Notting Hill. Ale nejsem expert, budu rád, když mě někdo opraví nebo doplní.
Kombinace lampy a kabelu mě připoměly Mr. Beana, který svého času s pomocí elektřiny ze sloupu veřejného osvětlení křísil člověka co omdlel. Takže přibudou kromě nabíječek i defibrilátory? 🙂
super nápad – k dokonalosti by to chtělo ještě přeznačit u sloupu obyčejnou C-čkovou modrou zónu a dát pod pokutou zákaz stání autům co aktuálně nenabíjí – jinak to celé bude degradováno tím, že boj o parkovací místo u nabíječky vyhraje spalovák…
Obávám se, že se dostanete do stádia, že běžný uživatel jakéhokoliv vozidla bude proklínat parkovaci rezervační systém.
A bohužel to bude vlastnost a ne chyba.
Co je na tom špatně na jedné straně investovat velké prostředky do veřejné nabíjecí infrastruktury a zároveň nechtít, aby na těchto několika místech nesměla být odstavena auta, která nabíjení nepotřebují a mohou parkovat kdekoli jinde ?
Mělo by to být spravedlivé, ke všem občanům, nebo je druhá možnost, že preferujete ekologii a další možnost, že za tu rezervaci budete platit a tak asi dopadne nakonec. Jenže to bude poměrně komplikované. Každopádně část lidí nebude ráda, že se jim komplikuje život např. ubývající místy pro ně.
Dobré je občas se zkusit vcítit do pocitů ostatních lidí a nejlépe nejen těch z vlastní sociální bubliny.
Děkuji za Vaše nevyžádané rady. Jen podotknu, že jsem majitel auta s klasickým benzínovým motorem. Zrovna na Lesné pozoruji, jak například dvě vyhrazená místa u nabíječky před Billou jsou pravidelně plná lidmi co elektrická auta nemají, ale protože jsou blíž než jiná volná místa, tak tam prostě zaparkují a je jim jedno, že třeba někdo jiný potřebuje dobít auto. Teď to ještě není tak žhavé, ale počítám za 5-10 let, kdy snad bude cena baterie jinde bude právě bezohledné chování lidí (pokud se nezmění) tím hlavním důvodem proč zůstat u spalováku…
Nevyžádané rady? Hm, možná, mě spíš šlo o to hájit celé spektrum lidí. Jsem proti bezohlednosti, když je spousta volných míst, je to zhovadilost. Pak je zase druhý extrém, který „bije“ slušné lidi. Dáte legislativní zákaz. Jste někdo kdo dělá na směny (nevím třeba zdravotní sestra) přijedete v 11 večer domů, jenže všechny místa plná a koukáte smutně na dvě volná místa u nabíječky a nemůžete a tak odjíždíte na městské odstavné parkoviště. Mezitím tam někdo už od tří odpoledne na jiných místech má nabito. Přeháním. Život je tvrdý, nějak se to udělat bude muset. Jak říkám vznikne asi nějaký… Číst vice »
Problémy tohoto typu se dají velmi snadno a rychle řešit, ale PŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠT 🙂
Špatného je na tom to že snaha přeměnit každý nový kandelábr na nabíječku způsobí to že třeba třetina všech parkovacích míst (kandelábrů je fakt hodně) bude v rozporu s doposud budovaným systémem najednou k dispozici komukoliv (ne nutně místnímu, ne nutně platícímu jako ostatní), kdykoliv, zdarma a stačí aby měl na vozidle zásuvku…
22kW jednoffázově i když to bude třífázové, tak to zrovna „tkanička“ nebude. Navíc bude potřeba u každé lampy mít ochrany proti přepětí a jištění. Další věcí je rozestup VO, kde mezi sloupy máte klidně i několik parkovacích míst.
Nepíšou jednofázové. 3x32A, v reálu spíš 3x16A, jelikož nabíječky 22kW se v autech vyskytují minimálně.
Ale lampy jsou rozfázované, případně tahané jednofázově. Prostě to chce položit další kabely. A upozorňuji, že to je jen jeden sloup. Takže prakticky stejná infra pro VO, jako pro rodinné domky.
Jednofázově po 3f kabelu, takže by to i těch 11kW dát mohlo.
Je to 3x32A jistič, stykač a chránič “B” (někdy). Proud si řídí auto, nabíječka jen obdélníkovým signálem oznamuje aktuální maximum. Je to 555 a rezistor v kabelu označuje tloušťku vodičů.
Modul tzv. “EVSE” kontroleru na DIN lištu číňan umí za 180Kč i s dopravou…
Na dobijeni auta pres noc bohate staci i 11kW a nebo i treba tech 6.6kW …
To ano, ale pokud nenataháte nové kabely anebo nezajistíte jiné zapínání VO, tak budete opravdu nabijet jen od soumraku do svítání.
tak tady jsou nový kabely…
A o tom to je. Pak už je jen otázkou zda tam nedat víc obyčejných sloupků a některé opatřit lampou VO.
Na dobíjení jednoho auta. Ale teď si projděte běžnou rezidenční ulici (třeba v Brně) a spočítejte, kolik je tam aut. Jak už psal někdo výše, je to jako přidat ještě jednu síť srovnatelnou s tou pro rodinné domky.
Dokonce někdy i Brno může být napřed.
Dobrý nápad, Teplárny Brno v tomto dost jedou (mají po Brně řadu nabíjecích míst).
Jen si jaksi pořád nedokážu představit dostatečnou nabíjecí infrastrukturu na sídlištích – kolik takových dobíjecích míst by tam muselo být a jak k nim natahat dostatečné el.vedení?
Jaký je rozdíl mezi sídlištěm, blokovou zástavbou a jinou ulicí s parkováním po stranách? Nabíječky se rozšiřují postupně, nejdřív na pár míst, pak třeba z každé lampy, pak to může být celá ulice. Na pomalé nabíjení nepotřebujete tlusté dráty jako na rychlonabíječku k náklaďáku. Hlavně je potřeba mít celou síť chytrou a mít možnost indikace kdy je volná kapacita k odběru (a levný tarif nabíjení) a kdy naopak by se hodilo „vypůjčit si“ nějakou kapacitu z vozidel, která přes den stojí a mohla by dodávat do sítě. Majitel auta by si vybral kolik a kdy může poskytnout a dostat za… Číst vice »
Tak si spočítejte sploupy v ulici (jsou obvykle na stejném vedení) a k nim připojená auta. Součet vám dá tu rychlonabíječku k náklaďáku.
Máte v té vaší úvaze o virtuální baterii v autě započíné i oproti běžnému užití její násobné cyklické namáhání způsobující její rychleší snížení kapacity a dřívější výměnu, jakožto nejdražší (několik stovek tisíc) části elektroauta?
„Na pomalé nabíjení nepotřebujete tlusté dráty“ no na JEDNU nabíječku až tak tlusté dráty nepotřebujete, ale pokud odběr jednoho „soucialistického“ kandelábru (s výbojkou) byl řádově 350W, moderního ledkové je max. 100W, a jedné nabíječky je 11-22kW tak pokud by nabíjecí měl být každý druhý kandelábr, potřeboval byste zatížitelnost navýšít orientačně 50x to není „až tak moc“ 🙁