Další pokus o opravu peáže. Hejtman řešil s novým maršálkem, jak ukončit rychlost 40 km/h
Trať mezi Hrádkem nad Nisou a Žitavou na polském zemí. Stav v létě 2017. Foto: Jan Sůra

Jedním z řešení, jak zapojit polskou stranu, je vybudování zastávky v Porajówě.
Nechápu, jak je možné, že není v rámci EU možné domluvit nějakou formu pronájmu tratě jedním státem jinému státu. EU řeší různé hovadiny, ale to, co by zlepšilo život lidem, to je neskutečný problém.
Tento stav je dokladem suverenity členských zemí EU, právo Polska nedělat desítky let nic.
Až si někdy říkám… nebylo by lepší trasovat trať okolo Polska?
Pamatujete si, co nasliboval ministr dopravy Mluvka právě před rokem v podcastu? Spočítejte mu to u voleb!
https://zdopravy.cz/podcast-tlak-citim-na-kazdem-rohu-rika-ministr-martin-kupka-189859/
Co myslíte konkrétně? Kupka se snaží věci posouvat dopředu, jezdí na jednání ohledně klíčových staveb, i toto samotné má přínos, protože občani v místech vidí, že vláda má zájem a nějak koná. Dělá se i na legislativě která má věci zlepšit. Můžu klidně dohledat zdroj.
Naproti tomu multiministr „Plácal“ jen kritizoval a za svého panování neudělal nic.
Dva kilometry za Hrádkem vstoupí dráha na saskou půdu, mine Veliké i Malé Poříří (Poritsch), překročí po šesté Nisu, a po velikolepém, 860 m. dlouhém viaduktu o 38 obloucích vede do (27 km.) stanice Žitavy (Zittau, 266 m.).
Král. státní dráha saská ((Praha)–Liberec–Žitava). In: Řivnáčův průvodce po království Českém
https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/view/uuid:d62cc490-9938-11de-b825-000d606f5dc6?page=uuid:17efde44-fa2f-4652-a7b3-001d5e8884b9
Úvodní obrázek mi připomněl, že podobně vypadá i trať Mikulovice-Glucholazy-(Krnov). I zde by zlepšení dnešního chatrného stavu a zvýšení rychlosti nad 45 km/h bylo dobré. Nejen pro případnou dostupnost území ze dvou směrů, aby byla šance, že při povodni bude fungovat alespoň jeden.
Úvodní obrázek mi připomněl písničku, ve které „pražce hnijou, šrouby padaj a kolej se kreje rzí“.
Jsou dvě varianty: A/ sice to pár lidí štve, ale zas to není takový problém aby někdo tvrdě zatlačil na Poláky B/ je to problém ale ne zas takový a by si Češi sedli s Němcema a pokusili se dostat do Žitavy novou tratí mimo Polsko.
Rozumně vedená trať z Žitavy do Hrádku nad Nisou mimo polské území je nerealizovatelná kvůli zástavbě. A tohle https://mapy.cz/s/buzegateva , co by snad šlo realizovat, by pohltilo žitavskou úzkou, byl by tam tunel a ještě by se musel narovnat oblouk malého poloměru, který má žitavská úzká pod železničním mostem mezi Německem a Polskem, který by se musel zbourat. Pěkná blbost, ale Vy máte zjevně patent na rozum, takže máte hned jasno.
Ne, nemám patent na rozum a ani jiné podobné ambice. Historie ale ukazuje, že pokud se našli správní „vůdci“, tak jde v dopravě ledacos, např. změna směru jízdy na silnicich apod. Protože nějaký železniční most a pár domů jsou v globálním zájmu bagatelní záležitost. Takže ono to asi nebude tak „horké“ jak se píše a zdá se, že se ještě hodně dlouho psát bude …
Milý Brame, zatím jsem snad všechny Vaše příspěvky hodnotil pozitivně, ale tentokrát nemohu. Není moudré říkat, že něco nejde. Je chytřejší říkat, že to neumím. Když to pak dokáže někdo jiný, tak člověk nevypadá jako blbec. Trať mimo polské území lze vést bez problémů, není třeba žádný tunel, nemusí se zbourat ani jeden dům a ani jeden pilíř toho krásného mostu a snese to dokonce přes 100 km/h. V tom, že to nevidíte, nejste výjimkou. Není to řešení optimální, tím je rekonstrukce současné trati, ale může to být výborný klacek na Poláky, aby se vyléčili z představy o jejich nepostradatelnosti.… Číst vice »
Víte co, tak mi tu trať, kterou navrhujete jako přeložku, alespoň zakreslete do mapy.cz. Pak se o tom můžeme bavit dál.
Ad A. Pokud ta trať není převedena na vojvodství, tak musí někdo tlačit na PKP ve Varšavě, jinak jim to je u …. Ale pro ně bude relevantní někdo z EU nebo z Prahy (a těm je železnice na Liberecku taky u…..) Ad B. To problém je. To se hledalo už pro silnici v době, kdy Polsko kladlo pořád nějaké podmínky. A jako jednodušší nakonec bylo to nějak vyřešit s Polákama. V trojmezí co není poddolované, to je zastavěné nebo chráněné. Anebo oprášit ultra staré plány na trať Praha – Drážďany a vést trať přes Krompach nebo Lückendorf? To by… Číst vice »
Však má nakonec pravdu. „A“ je správně, i s tím vaším dodatkem. Ono je to tady sice nazýváno „celopolskou kardinální ostudou“, ale ve výsledku jde o 2 minuty (za předpokladu, že se teda v tom Porajowě nebude zastavovat).
Ad A s Polákama tak jednoduše nehnete, to říkal i děda manželky, že Polák za druhé světové, ležel a nechal do sebe kopat, než aby šel pracovat. Waršava je daleko, tam je to netrápí a místní wojvodství nemá paky jak to změnit. A naše vláda má asi jiné starosti, jedině, že by se hrádecký rodák Půta stal po volbách ministrem dopravy.
O Půtu se postarají ti, kterým zavřel penězovody, nekonečným prodlužováním trestního řízení, které brání jeho přestupu do Prahy. Pustí ho, až kvůli věku nebude nebezpečný.
A nešlo by tu trať prostě obsadit vojskem tak, jak to udělali legionáři na transsib?
Určitě šlo, jen by nesmela byt v Polsku. Max tak na Slovensku. Jo, a ještě nám chybí ti legionáři…
Takový pluk šotoušů by mohl mít šanci .
Poláky by v současnosti neporazil ani bundeswehr.
Dejte jim trochu vodky a uvidíte 😀
Malá odbočka a dotaz: byla/nebyla trať na Liberec a dále do DE nedávno nově zařazena do TEN-T sítě? To se týká trati pouze u nás po Liberec nebo včetně návaznosti dále a co to má případně za hmatatelný význam, že je trať oficiálně součástí TEN-T? Občas zde zaznívají úvahy, návrhy a přání udělat z toho přes Liberec směrem do Německa významnější tah a železniční koridor, ale je to vůbec kvůli dosavadnímu přístupu a evidentnímu nezájmu Polska o společnou spolupráci a vedení železniční trati v dané oblasti přes jejich území reálné?
Mám za to, že se jedná o trať Liberec – Frýdlant v Č. – Zawidów, kde by měla být výhledově trakce pro posílení nákladní dopravy.
Máte to správné uvedeno: byla/nebyla – jako v pohádce. Pořádně se neví jaká je skutečnost, tedy že kromě velkých vyjádření zda se to vše dostalo i do oficiálních dokumentů. Tedy nejsou zřejmé ani detaily. Ale je pravděpodobné, že se jedná primárně o nákladní směr Liberec – Frýdlant – Zgorzelec. Přestože nevím jak to kapacitně chtějí dostat do úseku Liberec – Frýdlant (- Černousy) kde je frekventovaná osobní doprava, životně důležitá pro Frýdlantský výběžek.
Podobně v Glucholazech je poblíž centra na peážní trati z Krnova do Jeseníku zrušená zastávka, jejíž nenáročné obnovení si přejí všichni vyjma polských úřadů. Již brzy 80 let.
Zdravím, myslíte Glucholazy miasto nebo ještě nějakou další? Tato zastávka totiž již byla obnovena, ale je na slepé odbočné větvi z Glucholazy (Gl.).
Nikoliv, existuje ještě jedna „Ziegenhals Stadt“ https://maps.app.goo.gl/pZQw9bzVUmWogbCB9
Ano, do 70.let bývala zastávka Glucholazy Zdrój.
Zdravím, myslím, že to je ještě jiná zastávka. Výše zmíněná Ziegenhals stadt je na hlavní trati, ale existovala i zastávka Glucholazy Zdroj i se staniční budovou:
https://mapy.cz/s/cogamuleka https://pl.wikipedia.org/wiki/G%C5%82ucho%C5%82azy_Zdr%C3%B3j
Dříve součástí trati 297:
https://www.atlaskolejowy.net/infra/?id=linia&poz=302
Jak je ale polským zvykem, možná trať oficiálně existuje ještě na papíře dodnes.
pokud se ale pletu, rád se nechám opravit.
Mám správně ten pocit, že poloha hranice PL – NDR byla zvolena rak schválně, aby to Němce s**lo na věčné časy….
O hranici mezi Polskem a Německem rozhodl Stalin. Československo sice chtělo získat Lužnicí, ale to ne nepovedlo. V době Varsavske smlouvy a RVHP asi ta oprava trati nebyl problém. Ideální by bylo, kdyby Česko ten kousek území zahrnujici trať a území jižně od ní vyměnilo za nějaké atraktivní území pro Polsko buď ve Frydlantske vybezku nebo ve Slezsku.
Asi jste myslel Lužici… Němečtí komunisti, uprchnuvší před válkou do SSSR, po ní u Stalina opatrně sondovali (neúspěšně), zda by východní hranici neudrželi aspoň na linii řeky Bober (polsky Bóbr, pramení na Trutnovsku) a ne až na západněji ležící Lužické Nise (Lausitzer Neiße)…
Po válce jsme neuspěli s územními nároky (rozsahem spíše korekturami) ani v případě Lužice, ani Kladska (dokonce ani ne ohledně tzv. Českého Koutku), o Annabergu (Chalupek) nemluvě…
Jaká by tam byla hezká cyklostezka!
Ta je vedle.
Stejně by jste jezdil po cestě. 😁
Myslím, že nejlepší by bylo, kdyby ten úsek odkoupila SprŽel a starala se o něj sama.
Ale Poláci ji prodat nechtějí 🙁
Pokusy byly. Poláci prodat nechtějí.
No opraviť nie, predať tiež nie… Potom je to dosť blbé do budúcna, čo s tým. Predstavte si, že by bola v budúcnosti potreba trať elektrizovat, inštalovať ECTS a podobne. Ani si nevieme predstaviť, aké by to bolo komplikované. Ešte ak by aj Poliaci museli dodávať pre ten kúsok elektriku zo svojej siete. Úplne zabité… Glucholazy sú aspoň napojené na ich sieť, toto j ešte horšie… Je vôbec niekde v Európe takáto kuriozita ? Napadlo ma akurát Bosna okolo mestečka Štrpci, ale neviem ako to tam so správou toho kúska trate je….
Proč by poláci měly mít zájem na zastávce Porajow když z ní nikam neodjedou do Polska. Těch pár set metrů je problém už 50 roků a dál zůstane. A to tudy jezdil za socíků rychlík z Drážďan do Košic.
Možná proto, že velká část Poláků jezdí za prací do okolních zemí. Ostatně, ze Zawidóva jezdí i přímá autobusová linka do průmyslové zóny v Liberci.
No jasně. A taky poláci dobře vědí, že hranice nejsou žádné korzo, takže je cesty do Německa a do Česka nezajímají.
Oni (PKP) mají zájem, aby tam zastávka nebyla. Pak by totiž už nešlo jen o průjezd, ale vlaky by obsluhovaly i Polsko a PKP by tudíž nemohly vybírat peážní poplatky! A o peníze jde přece vždy až v prvé řadě.
Může mi někdo rozumně vysvětlit, v čem je problém? Další peážni úsek je hned vedle na trati z Žitavy do Zhořelce, který také vede po polském území, navíc s jednou zastávkou (Krzewina Zgorzelecka) a trať se nachází v podstatně lepším stavu. Děkuji za odpověď.
Poláci tamtudy vozí náklady do Turówa, takže tam na tom mají zájem.
To je právě ten rozdíl. Na polském území je zastávka. V tomto případě není a ani není důvod ji zřizovat. Zkrátka, trať Liberec-Zittau Poláci k ničemu nepotřebují, takže nevidí důvod do ní cokoliv investovat.
Možná je hlavním důvodem, že trať není nijak přímo napojena na polskou síť, pokud nepočítáme možnost průjezdu přes Německo, stejně jako kousek Německé trati přes nás ve Šluknovském výběžku. Ale kdyby tam byla zastávka, možná by tam jezdili i Poláci přes Německo, kdo ví…
To jsou rozdílné případy: Fukov (Šluknov) – Saská železniční společnost se domluvila s Rakouskem-Uhrskem na propůjčení území a trať si tam v 19.stol. postavila. Mírové dohody tento stav podle mého nezměnily. Jinak stanice tam nikdy nebyla. Krzewina Zgorz. / Ostritz – Němci to používají jako peáž, ale pro Poláky to je jediný přístup železnicí k dílům v Turów, a tak sami mají zájem na sjízdnosti. Jinak i Poláci tam musí také přejet na několika kratších úsecích po Německé straně (řeka se tam klikatí) a tak se tam musí na sjízdnosti domluvit obě strany. Navíc sjízdnost této trati byla mírovými ujednáními… Číst vice »
úvodem bych chtěl zdůraznit, že si již přesně nevybavuji letopočty uváděné dále. Myslím, že to bylo ještě v osmdesátých letech, tak byly v Pojarowě dvoje mechanické závory obsluhované místně a dálkově. Protože neměli obsluhující zaměstnance, tak byly nějaký čas závory otevřené a vlaky houkaly. Místní si stěžovali a nakonec si lehli na koleje a na cca dva dny byl zastaven provoz. Později tam vybudovali přejezdové zařízení Erikson s kontrolami v Hrádku, udržovali ho PKP 2x ročně, poruchy se hlásily do Zawidowa. Pamatuji si, že jsem jim zajistil kabel z přejezdu až do Hrádku a oni ho zakopali na svém uzemí,… Číst vice »
Území se měnilo i u Harrachova – ze stejného důvodu.
No jo, jenže tam se nejedná o hranici na Odře a Nise, která je nedotknutelná. S Československem se hranice rovnala a posouvala na dost místech, nejen na Mýtinách.
…a dodnes jim dlužíme, takže jejich ochota něco takového rozjíždět kvůli těm kolejím asi logicky nebude velká.
A ten územní dluh je taky trochu jiným důsledkem, mimo jiné: Prostě když hranici tvoří klikatící se potok nebo řeka, tak když ho máte v mapě nějak, pak ho zaměříte v 60-tych letech, poté v 80-tych letech a nakonec kolem roku 2000, tak to pokaždé bude jinak. A tak hranice je dlouhá, tak vznikne rozdíl.
Úplně nedotknutelná není – jinak by byl hranicí rozdělen i Štětín, což ale není.
Jenže totalto bylo dohodnuto mocnostmi, že Štětín i Schweinemünde případne Polsku.
Swinemünde (česky Svinoústí)
Nějak se mi nechce věřit těm báchorkám o zlatým vejceti. Mluvíte o tom (nejen vy), jak kdyby to byl nejmíň Suez, a pak napíšete o pár stovkách tisíc. A potom – proč by PKP nemohlo vybírat poplatky za použití DC po zřízení zastávky?
Žádné zlaté vejce to samozřejmě není. Stačí to dát do kalkulačky PKP PLK, poplatek za osobní vlak o hmotnosti 60-120 tun je 7,50 zł (čili asi 45 Kč).
…krát 42 vlaků za den, krát 365 to dělá necelých 700 tisíc korun za rok. Takže se není moc co divit, že se jim nechce s takovým pozlaceným podkladkem zlobit.
Ta vesnice se jmenuje Porajów (čti [porajuv], nikoliv „Pojarow“.
Polsky se to skloňuje takto: Porajów [porajuv], do Porajowa [porajova], w Porajowie [porajově], …
Německý název vesnice byl Großporitsch [grósporič], český název byl Veliké Poříčí. Po roce 1945, kdy se stalo Veliké Poříčí součástí Polska a dostalo (nevím, kdy přesně) polský název Porajów, se tento název přejal do češtiny jako Porajov.
Ve webarchivu je velice zajímavá stránka s názvy polských železničních stanic ve Slezsku.
Jsou zde německé názvy do r. 1933 resp. do r. 1945, změny některých názvů v po r. 1933 (hitlerismus a germanizace německých slovansky znějících názvů), polské názvy od r. 1945 a také některé dočasné polské názvy z let 1945–1948.
https://web.archive.org/web/20050411045402/www.kolej.pl/~halski/indeks_stacji.html
At žije volný pohyb a spojená Evropa! Ne vážně, je to smutné a nepochopitelné. Evidentně tam není vůle a zájem Polska a otázka je: proč a kvůli čemu? Jejich sousedé a partneři v EU o to zájem, je to relativně krátký úsek, DE, resp. DB Netz to snad chtělo zaplatit jak někdo píšete a přesto to Poláci z nějakého důvodu nechtějí řešit a vyjít druhým vstříc. Taky by mě zajímalo, zda to třeba nebylo z naší strany vzneseno při tom jednání a mezistátní dohodě ČR-PL kolem procesu povolení rozšíření dolu pro elektrárnu Turów, když jsme jim naopak vyšli hodně vstříc… Číst vice »
Tu dohodu s Polskem delal jeden profesor politologie z Brna se „specializaci na srovnávací politologii, politické strany a zájmové skupiny, politickou dimenzi náboženství a evropskou politiku“ a pred tim to nejak moc s dotcenymi mistnimi nediskutoval. V jedne obci si pry dokonce vyslouzil prezdivku Chamberlain. Tak v te dohode bych opravdu zminku o tomto necekal.
On ten profesor politologie pravdědpodobně věděl, že se blíží docela pěkný průser z východu, a že bude třeba s poláky tahat za stejný provaz na jiných, hodně důležitých věcech. Chápu, že to pro region má dost negativní následky a o to víc mě mrzí, že Poláci nejsou ochotní/schopní nám a němcům v této věci vyjít ani trochu vstříc.
Je zjevné,že Polsko nemá zájem o provoz vlaků přes jejich území a to řadu let.Celkem by mě zajímalo,jak by se stavělo ke vzniku mimořádné události se zraněním v oblasti kde tento vlak na jejich uzemí jezdí.Opravdu ostuda!!!
Za škody způsobené cestujícím v průvozní dopravě, jakož i zaměstnancům konajícím službu ve vlacích průvozní dopravy, odpovídají poškozeným osobám Československé státní dráhy podle předpisů svého státu. Ustanovení odstavce 1 se vztahují i na přepravované zásilky. Za všechny ostatní škody odpovídá poškozeným osobám železniční správa té smluvní strany, na jejímž úseku železniční trati se vyskytla událost způsobující škodu.
Československé státní dráhy už za nic neodpovídají
Předpokládám, že ten Porajów jako možná motivace pro Poláky už někoho za ty roky zoufalství jistě napadl. Netuší zde někdo, proč to ani tak dřív nedopadlo…? Mám kdesi v hloubi paměti útržkovitou vzpomínku na to, že oni ji naopak nechtěli, protože pak by padla pro ně výhodná peážní smlouva (nebo tak nějak), ale fakt už nevím, je-li tomu tak nebo to byla fáma nebo to bylo něco podobného, ale úplně nějak jinak. 🙂
Nevím, jestli je fáma, že zastávka Porajów nebyla chtěna. Faktem ale je, že na této trati není podle mezinárodní dohody zastávka v Polsku možná.
Většina mezinárodních dohod se dá změnit.
Místní by ji chtěli, ale PKP ji nechce, protože by přišli o poplatky za průjezd vlaků. Poplatek za použití dopravní cesty je zanedbatelný.
O žádný poplatek by nepřišli. Chcete říct, že v Polsku nejsou žádné zastávky? Protože podle vaší logiky by se na tratích se zastávkami neplatilo za použití dopravní cesty.
Po zřízení zastávky Pojarow by již trať nebyla peážní a poplatek za použití dopravní cesty je několika násobně nižší.
To je nesmysl. I dnes je ta trať v normálním ceníku PKP PLK jako každá jiná trať v Polsku, včetně Glucholaz, kde vlaky ČD taky zastavují.
Proč to neženou přes vládu? Jedna cesta by taky mohla být tu trať prostě prodat.
Bohužel je na silnici dostatek řidičů kteří jsou schopni závory poškodit. Proto tam těžko mohou být polské výstražníky pokud to bude udržovat někdo z Čech.
Pokud je pravda, jak je uvedeno v jednom příspěvku níže, že Poláci odmítli nabídku DB, že by rekonstrukci platila ze svého, je to těžké… Nicméně primární zájem je náš a Němců, proto bychom asi mohli Polákům nabídnout, že celou trať na jejich území (cca 3 km podle wikipedie) koupíme a opravíme i uděláme tu jejich zastávku… s dělením nákladů 50/50 mezi DB a ŠZ.
Stejně jako je primárně náš zájem natáhnout dráty z Chebu do Německa… tam bychom asi měli Německu nabídnout, že to celé zafinancujeme (bezúročně) a oni nám budou splácet… třeba by se to pak konečně pohnulo…
Bodejť. U nás už je železnice v tak perfektním stavu a nevíme co s penězma, že musíme investovat do tý německý…
Je to otázka priorit… potřebujeme další “zadrátovaný” přechod do Německa.
Přesně. My přeci máme spoustu el. tratí na území našeho nejvýznamnějšího obchodního partnera…
Ano, my už jsme tak nějak rekonstruovali koridor z Prahy do Chebu, resp. jeho převážnou část. Němci mezitím neudělali vůbec nic, ještě se jim na celý minulý rok podařilo vyrobit přestup navíc v Marktredwitz.
Samozřejmě jde o to, že pro nás jsou tratě přes Cheb a Furth dost významné, zatímco pro Němce z jejich pohledu moc ne. Podobně to bylo s dálnicí D5, která byla pro nás klíčová, zatímco Němci svůj úsek postavili až trochu později a celkem úsporně.
Jasně, SŽ, jim navrhne prostou elektrifikaci a Němci z toho budou skákat do radostí.
Poláci se o tom vůbec nechtějí bavit. Nabídky byly
To je poměrně mrzuté… leda zkusit zatlačit přes EU?
Dne 2.11.2019 bylo k výročí 160 let tratě podepsáno trojstranné memorandum pro zlepšení polského úseku tratě. To nám to ale utíká …. nastal čas pro další rozhodný čin v podobě memoranda či nějakého prohlášení..
Asi bych do tak rozhodných činů, jako memorandum nebo prohlášení, nešel, pro začátek bychom mohli zkusit zaslat PKP ostrou prosbu.
Těch ještě bude, ale trať nám neopraví.
Navrhuji, abychom šli tvrdě a bez prodlení zaútočili skutečně masovou letákovou kampaní (Červený trpaslík)
A když to nepomůže, tak nasadíme trička.
Berete to zkratkou, nejdřív alegorické vozy, pouliční divadlo a možná i dobročinné koncerty, až pak trička 🙂
A jak se budeme jmenovat? Narhuji Spolek Oživující Usek Ležící Okolo Žitavy. Jedinnou nevýhodou je, že zkratka je SOULOŽ.
A co je na souloži nevýhodného?
Oceňuji kraj a hejtmana za snahu. Teď jen na koho zase narazí na polské straně.
Jinak zastávka v Porajówě by měla být samozřejmost, nějak jsem nepochopil, že by ji nikdo v minulosti nenabízel.
Jestli se bude do Poláků vandrovat kvůli Turowu (jako to dělal Babiš) asi moc vstřícní nebudou.
Můžou být české závory na polském území? Budeš muset mít staženou kontrolu přejezdu do stanice, indikace nouzový stav, poruchový stav atd. V Hrádku nad Nisou asi nemají krabici polských žárovek do přejezdu?
A co když budou diody?
Pokud budou správci SŽ, viděl bych „české“ závory (střeva ZZ a kontroly u výpravčích/dispečerů i v Německu) s vnějšími polskými prvky.
Analogicky DB.
S takovým nadáním na vymejšlení výmluv byste z fleku mohl dělat na dráze.
Zaměstnavatele i výmluvy jste trefil.
Současný přejezd má polské zabezpečovací zařízení, kontroly jsou u výpravčího v Hrádku. Celé zařízení včetně kontrolní skříňky a kabelového vedení udržují PLK. Poruchy ohlašuje výpravčí Hrádek dispečerovi IŻ Wroclaw.
Kabel od kontrolní skříňky je v majetku SŽ i na území Polska
A nemohly by ten úsek spravovat DB Netz nebo SŽ? U nás máme taky trať, která vede přes naše území a spravují ji DB, tak proč by to nešlo i tady?
Nebo půl napůl
Prosím, o kterou trať se jedná (ta ve správě DB na našem území)? Slyším o tom prvně, napadá mě snad jen ta peáž nad Šluknovem u Fukova?
Nejsem si jisty, ale nemůže autor myslet Trat Znojmo-Rakousko? Ale to by asi byla OBB když už.
Stačí číst článek.
Ve článku řeč o žádné trati na území ČR ve správě DB není, stačí číst komentář, na který odpovídám 😂 Fukov mimochodem rozhodně je ve správě DB. Ještě úsek Vojtanov – Plesná bude ve správě SŽ na území Německa
Ne ne. V úseku Vojtanov – Plesná má SŽ jen to co je na našem území, na německém pak DB infra. A ano, v ašském výběžku ten kousíček si dělá DB samo, viz příspěvek níže
50.8812447N, 14.8349511E
Souřadnice ukazují na polskou vesničku Porajów, která je v článku výslovně zmíněna. A tu bych v Ašském výběžku vážně nehledal. Toliko odpověď na otázku „zdrasa“, o které trati článek pojednává.
Dotaz byl směrován nikoliv na trať v článku, tu si umím dohledat, ale na mého předřečníka, který zmiňoval trať na našem území ve spravě DB Netzt. Proto to upřesnění v závorce.
Jeden úsek je vámi zmiňovaný Fukov a druhý je v Ašském výběžku: https://mapy.cz/zakladni?x=12.2883966&y=50.2194846&z=16
Díky moc, zas jsem o něco chytřejší.
To vážně ta trať na takovém krátkém úseku přechází státní hranici 7x?
A bylo i vícekrát (ještě 2x navíc), podle mapy III. vojenského mapování tam byl ještě jeden takový výběžek, který bypvelmi pravděpodobně po II.sv. válce vyměněn při nějakých úpravách hranic s Němcema..
Tak to je mazec, se tam pěkně motá kolem hranice …
Ano, ta.
Mohli, ale poláci v minulosti nechtěli…
Bídáci 😁
W Porajowie bydleli zdravotní sestry které jezdily za prací do Žitavy a Liberce. Stěžovaly si, že se nevyplatí mít 2 auta a musí na manžela čekat. Pokud bude zabezpečený přejezd tak se jízdní doba zkrátí. Ebersbach /Rumburk je další nekonečná kapitola.
Ebersbach/Rumburk je už konečná kapitola.
Tak proč se to celé opravovalo když už rumburk-ebersbach,opravili trať,pak přestali objednávat vlaky,tomuhld se říká plitvani penezi stačilo by tam protáhnout rychlíky a pár osobáku do Děčína turisti by se nasli
„Takové omezení rychlosti ale stále komplikuje zavedení taktové dopravy mezi Libercem a Žitavou.“
No a když se na tom kousku zrychlí – dejme tomu – na 70, ale na druhou stranu tam vznikne zastávka, tak to tomu taktu asi stejně nepomůže, ne?
Ale tím, že „z toho Poláci budou něco mít“ bude třeba správce infra vstřícnější s tím něco udělat. Pokud jim to tam dnes jen projíždí, hážou na to…
Já nevím. Vždyť DB jim nabízely, že to celé opraví za svoje, vše zorganizují a zařídí, a nebudou po nich chtít ani groš. Ale ne.
Co z toho budou mít? Přijdou o poplatky za peáž. A Varšava je daleko.
Pokud se vybuduje zastávka na polském území, bude se muset o ten úsek správce infrastruktury starat a ne jako do teď, když tam zastávka není. Poláci se na tu trať ze svého území přímo nedostanou a provoz není spjat s polskou železniční sítí a musejí jet přes další stát a proto na to kašlou. Jezdí se zde pouze mezi SRN a Českem a dopravní obslužnost je díky neexistující polské zastávce Poláky nezajímá.
Když tam bude zastávka, budou se o to muset starat stejně jako teď. Na jiné peáži mají dokonce stanici a vliv na stav trati to nemá žádný..
Myslím, že důvod je ten, že ta oblast je pro celé Polsko úplně odstrčená, žijí tam asi neschopní obyvatelé, kterým je vše jedno a od toho se vše odvíjí. Kdyby to byla nějaká turistická oblast u moře nebo v horách, asi by se tam Poláci chovali jinak. Tím je samozřejmě neomlouvám.
Kdyby na té zastávce byly dvě koleje, tak by to pomohlo
Když bude na znamení, tak by tam aspoň ten vlak nemusel stavět vždy, ale jen v případě „zájmu“.
Stavět nemusí nikdy, ale jízdní řád s tím počítat musí. A stejně tak fíra, kterej musí patřičně přibrzdit.
A proč jen 70, když je to tam místama ze smeru od ČR i na 100?
Klidně 200. Když tam má bejt zastávka (na který se bude muset zastavovat pokud tím chceme poláky voblbnout), tak se ten vlak stejně o moc víc než na 70 nerozjede.
Tak jezdí tam i rychlíky (TLX, nebo spěšňáky?), ty by tam taky všechny stavět nemusely.
A při vzdálenosti cca 3,5 km z Hrádku bych se tý stovky vůbes nebál, že tam bude.
Tak těch 70 je jak u nás od Hrádku k hranici (1,5 km) , tak i v Žitavě a na mostě přes Nisu 50, takže 70 by byla taková optimální hodnota pro plynulou jízdu. Skoro polovina úseku v Polsku je v zástavbě a místní by asi nestáli o to, aby jim to kolem baráků jezdilo moc rychle. Taky ještě přejezdy. Od Hrádku k viaduktu v Žitavě s poklesem rychlosti jsou to jen 4 km.
Jedno starší video ukazuje tu romantickou divočinu 😀 https://www.youtube.com/watch?v=8A_CX82Cyzw
A to nemůže být z Hrádku ke hranicím víc (jsou tu nvrhy i na 120)?
A zástavba je pak stále za 1,3 km,, pak bych teprve snižoval rychlost, pokud by to bylo nutné kvůli hluku..
Z Hrádku před Porajów máte jen 2,8 km (z Hrádku na hranici 1,5 km), pak 1,5 km v zástavbě a viadukt s rychlostí 50 km/h a za ním v Žitavě 70 km/h. Takže otázka, zda se dá zvýšit rychlost i na tom viaduktu, jaká rychlost bude v obci přijatelná pro obyvatele, jak budou zabezpečené přejezdy…. Pokud to Poláci zvednou třeba na 60 km/h (což by vzhledem k jejich přístupu mohl být docela úspěch), tak na tom kousku sotva 1,5 km u nás těch 70 stačí. Celý úsek z Hrádku až do Žitavy má 6,5 km. Pokud by nebyly problémy s… Číst vice »
Těch 120 není ode mě, ode mě je 100, hlavně z důvodu nenutnosti ETCS L2.
A předpokládám normální opravu do normového stavu, v zástavbě buď protihlukovky nebo teda snížení rychlosti na těch cca 70. V jakém stavu je přeshraniční most netuším, ale i na těch 70 by se ho mohlo podařit Němcům opravit.
Tak mezi Hrádkem a Žitavou není problém zrychlit na 120 bez přeložek. Pro zastávkový vlak samozřejmě „k ničemu“, ale pro nákladní vlak určitě velké plus oproti současnému stavu, kdy tam neprojede vůbec. Stejně tak RE2, pokud bude zastávku projíždět, využije teoretickou 120.
Dožijeme se konečně zprovoznění tratě Rumburk – Ebersbach a protažení vlaku co končí v Rumburku až do Ebersbachu aby šlo přestupovat?
Ale ta trať je normálně provozní. Loni jsem tam jel nesčetněkrát.
Rumburk – Ebersbach, tam je nějaký provoz? V prosinci 2011 jsem se účastnil rozlučkové jízdy s touto tratí…
Loni tam několik akcí bylo, sám jsem se jedné zúčastnil.
Není tam akorát pravidelná osobní doprava, protože jí nikdo neobjednal. Trať je normálně provozní, jezdí tam občas náklady, arriví desira na údržbu do Drážďan a každou chvíli nějaký něměcký sonderzug (i s párovkou).
Aby to mělo smysl, tak by se musela postavit nová zastávka v Jiříkově.
Rumburk – Ebersbach je propojen autobusovou linkou 401 https://jr.kr-ustecky.cz/Down.aspx?f=401/20241215/401Lv-241215.pdf&m=0 , která je se zastávkami uprostřed obcemi mnohem užitečnejšní jako vlak
Jediná možnost je obsadit dané území. Optimálně Německem.
Nesmysl. Je to celopolská ostuda, protože ta peáž je součástí mezinárodní smlouvy o poválečných hranicích mezi Polskem a Německem (stejně jako peáž přes Glucholazy) – a toto je jediný důvod, proč ty koleje ještě nebyly zrušeny. Proto se to neopravuje – Polákům to vadí a chtěli by, abychom to sami odpískali.
Jediná cesta je pořád jim připomínat, že je to jejich kardinální ostuda a že pokud chtějí takto smlouvy o jejich vlastní nezávislosti a územní celistvosti dodržovat, tak jim asi na jejich území vlastně až tak nezáleží, že?
Těch pár metrů kolejí je taková kardinální ostuda že o ní naprostá většina obyvatel těch tří zemí ani neví.
Se silnicí tam byl také problém, spojnici naší I/35 a německé B178 muselo zafinancovat Německo a my. A když se podíváte na „Aleja Trzech Państw“, která spojuje Hrádek a Žitavu, tak to je u nich taky velmi „kvalitně udržovaná“ silnice.
Myslím, že poláci by to tam nejraděj vystěhovali a vydrancovali/vytěžili dolem Turów až na samotnou hraniční čáru.
Ok, a jak to souvisí s tím že o kardinální ostudě skoro nikdo neví?
Napostý souhlas. Byl jsem u té ostudy při „slavnostním“ otevřevření silnice a celnic Hrádek – Zittau. PL to nestálo nic, jen si sedli k nám a k Němcům na celnici. Tady je to stejné, není zájem.
To, že o tom neví většina, neznamená, že to není ostuda
Ano, protože se to patřičně nemedializuje.
V jaké mezinárodní smlouvě to je?
Možná tady…
https://www.e-sbirka.cz/sb/1958/56?zalozka=text
Nebo se trochu snažit a zaplatit opravu z českého rozpočtu. V soukromé sféře běžná věc, ve státním desítky let prázdných žvástů.
Nepůjčí žebřík, vechtr, jasně to řek’!
A když ani tohle Poláci nechtějí?
SŽ i kdyby chtěla, nemůže investovat do cizího majetku. Pokud by trať od Poláků odkoupila, tak to můžeme opravit.
Všechno jde, když se chce, samozřejmě to SZ nemůže udělat o své vůli, ale pokud tak rozhodne vláda nebo Ministerstvo dopravy ale po dohodě s Polskem.
Kdyby se chtělo, mohlo to už normálně fungovat desítky let. Co by to bylo v rozpočtu SŽ? Nic. Téměř nic. Mizivé procento financí.