Další krok k přímé lince Řím – Berlín. Trenitalia poslala první rychlovlak na přestavbu
Jednotka FrecciaRossa 1000 v Miláně. Foto: Jan Sůra
Italské dráhy chtějí začít s linkou Řím - Mnichov.
Italské dráhy chtějí začít s linkou Řím - Mnichov.
Kolik asi bude stát jízdenka. Na ten noční vlak (Mnichov-Řím) stojí letos od €35, většinou ale spíš €45 (minulé roky to bylo €30).
Ono se to nezdá, ale peníze jsou vždy na prvním místě. Možná si Mnichováci a Berlíňáci mohou dovolit za jízdenku i víc, ale prostě cena bude to, co o úspěchu rozhodne. Jestli takovou dálku jedete 9 nebo 14 hodin už nehraje tak velkou roli a kdo spěchá, ten použije služeb některé z aerolinek, přinejmenším pokud jde o spojení Berlín/Mnichov/… – Boloňa/Florencie/Řím.
Srovnání ceny s nočním vlakem mi příliš cenné nepřijde. Naopak zkrácení jízdní doby a případné zdvojnásobení denního proběhu může být pro vysokorychlostní ekonomiku zcela zásadní.
Nepíšu, či tie jednotky budú môcť po úprave jazdiť aj vo Švajčiarsku. Linka Berlin – Rim bude už riadne dlhá. To by mohli uvažovať aj nad Rim – Paris. Očakával by som skôr Dortmunt/Frankfurt – Rím cez Švajčiarsko. Ze by táto relácia bola krčné zaujímavejšia??? Pripadne po dokončení Koralm bahn aj do Viedne.
Paríž – Miláno už jazdia, čiže natiahnuť to do Ríma nie je problém.
Vo Švajčiarsku nie sú VRTky a kvôli terénu sú trate dosť kľukaté a nevyužije sa schopnosť súpravy.
Frankfurt – možno, Dortmund – nie, súprava nemá rozložený pohon.
Viedeň je vo výhľade.
Kvůli tomu, že to nemá rozložený pohon, to nesmí na VRT Frankfurt – Köln? (Dává to smysl.) Teoreticky, kdyby to Porůří hodně chtěli, jezdí i dneska hodně ICE vlaků podél Rýna přes Koblenz (například i ICE z Vídně), záleží jak moc by vadilo že je to pomalejší.
OK, netušil som, že VRT Frankfurt – Koln ma až takéto obmedzenie. To asi teda nebol dobrý nápad postaviť VRT s takým obmedzením kvôli terenu, že mnohé VR supravy na ňu nemôžu. Pekná ukážka nekompatibilnosti železníc medzi krajinami.
Souprava má rozložený pohon, ne? Nebo jak moc rozložený musí být, aby se dal považovat za rozložený. 4 z 8 vozů v soupravě mají podvozky hnací.
Souprava ETR 1000 má distribuovaný pohon.
Tak osu Berlín-Řím máme. Teď ještě Berlín-Tokio a bude hotovo.
Osa se nám bohužel momentálně tvoří spíš mezi Moskvou a Washingtonem. Do jakékoliv osy v Evropě momentálně házi vidle právě ten Berlín.
Ještě do toho může promluvit AfD 😉
No ale spoj Moskva-Nice (přes Česko, Rakousko a Itálii) už nějaký ten rok nejezdí.
Mě teda by daleko víc oslovila Praha-Řím a ještě líp Praha-Neapol (nebo Praha-Reggio Di Calabria). To by se teprve jezdilo na dovolenou. Nesmělo by to teda stát dvojnásobek letenky. Jenom pochybuju, že na ty naše tratě něco takového někdy vjede.
Pri tých rýchlostiach na BAM nazbieraš aj jahody popri idúcom vlaku.
Tunel do Japonska ešte nevykopali.
Zatím to bude končit v Pchjongjangu.
Panebože!
Linka není osa.
Už jste nastudoval v dějinách, co to byly ty osy?
ETCS tam neřeší?
To už má z výroby.
A to se ještě DB pochlubilo, že by rády od GVD 2026 6x denně Mnichov – Paříž.
Jenž na to obě strany vozidla už mají.
Tak ještě 6x denně kvalitně na druhou stranu a budu spokojenej.
Praha – Michov – 5:43
Mnichov – Paříž – 5:41
Jeli jsme několikrát s dětmi oba úseky a horší je ten do Čech.
Sosna!!!
Ať už to konečně jezdí i tady…
Aj to bude. „Onedlho“.
Že by se konečně začal obracet trend posledních let spočívající ve zkracování linek a přidávání přestupů? Ještě našemu MD by to chtělo vysvětlit, že opravdu není nutné aby všechny rychlíkové linky měly konečnou v Praze nebo Brně.
Proč k tomu potřebujete MD? Nebo i mezinárodní linka jezdí na dotace?
Ano
Dotovat mezinarodni linky je svinstvo, ktery by nemelo existovat. Letadla (ty CB teda ne) a nebo autobusy si na sebe vydelaji.
Letadla jsou dotovaný taky a nemálo. Ať už skrytě přes různý úlevy, přes dotování provozu ztrátových letišť, nebo některé linky i přímo. U vlaků v ČR je to tak, že ty mezinárodní linky jsou v drtivý většině logický prodloužení potřebnejch vnitrostátních a ty u nás zatím dotovaný jsou. A dotuje se ta vnitrostátní část, to prodloužení za hranice je na komerční riziko daného dopravce (nebo na tom, co si dohodne s daným státem). Není to tak, že bychom dotovali to, aby expres z prahy neotáčel v Děčíně, ale pokračoval do Německa. Dotujeme ho do toho Děčína a dál je to… Číst vice »
Tak mimo ex5 jsou dotovaný v zahraničí všechny ostatní linky.
Ovsem ne z rozpoctu CR, dotujou je ty „sousedni“ staty kvuli svym vbitrostatnim relacim, ne?
Mezinárodní linka je i vlakový spoj z Rumburku do Děčína přes Německo. To je taky svinstvo? Nebo některé místní autobusové spoje kolem Jiříkova třeba. Také? A vydělají na sebe?
Zkuste navrhnout takové Prahou/Brnem průběžné linky. Já jich zase tolik nevidím (směr Praha – Plzeň prozatím vyřazuju – nespolehlivost, přenášení zpoždění).
V podstatě všechny, akorát bolest je právě ten přenos zpoždění, který jde ale na vrub hlavně infrastruktuře.
To nejde na vrub infrastruktuře ale realitě. Představte si, že máte třeba síť dálnic. Ta má 1000 km. Nikdy nemůžete zavřít dálnici v obou směrech. Takže musíte počítat, že máte 2000 km směrů dálnice. Pokud budete uvažovat, že každých 10 let musíte opravit povrch, tak vám to vyjde tak, že každý rok musí být na 200 km dálnic uzavřen jeden směr. Takže to pak vypadá, že se pořád něco opravuje, ale ono se to musí opravit. Podobně to pak je s železnicemi. Když máte síť dvoukolejných tratí budete mít permanentně dost jednokolejných úseků nebo úplných výluk na jednokolejkách atd. Do… Číst vice »
To jde na vrub infrastrukture, ktera nema dostatecne rezervy, spojky mezi tratemi a tim padem pouzitelne objizdne trasy pri provadeni potrebnych praci… Jasne, ne uplne vzdycky je to mozny, nejaky vyluky klicovejch useku budou narocny vzdycky. Ale da se to realne daleko lip.
Svého času se potkávaly rychlíky České Velenice – Praha Holešovice a Děčín – Praha Hlavní (teď to nesleduju, jak to nejezdí z Holešovic, na tom hlaváku to neni tak vidět). Vždy jsem si říkával, proč tyhle dva vlaky nespojí, vzniknul by jeden spoj napříč republikou (České Velenice – Děčín tedy od hranic na jihu ke hranicím na severu). Samozřejmě čím delší trasa, tím větší zpoždění může vlak nachytat, takže to zkracování spojů celkem chápu. Jo a ještě pamatuju spoj Košice – České Budějovice a zpět (jel přes Havl Brod a v Praze měl plánované dvě hodiny přestávku), ani nevím kdy… Číst vice »
Třeba R9 by se mohla spojit s R8 a rychlíková Pesa by se tak mohla podívat až do Bohumína.
Tohle prosím až po zdvojkolejnění Brno – Přerov. 😀 Protože cca 10 let zpět soupravy z R8 přecházely na R9 a opačně, a dělalo to docela brajgl. Některé vlaky pokračovaly po hodině a půl (takže ok), a některé už po dvaceti minutách frčely dál. Zejména ve směru R8 -> R9 to bylo docela problematické, protože R8 si z jednokolejky mnohdy tahala zpoždění, která pak přenesla na návazný vlak R9.
To řekněte Vesperovi, mně je to jasný.
Pardon, já myslel, že jeho nápad ještě obohacujete svým nápadem. 😀
A co tam uvidí? Prázdný perón?
Uvidí tam motýle!
vsimnite si ale ze vsetky „sprintery“ idu na relaciach kde je postavene VRT a vlaky su schopne mesta po trase obist tym ze z VRT nezijdu (ostatne to iste sa planuje v Cesku). Ak vlaky idu po konvencnej trati a cez mesto musia aj tak prejst, tak aj na zastaveni sa strati menej casu (a navyse rychlosti pri prejazde stanicami po ceste su spravidla aj tak nizsie tak preco uz nezastavit uplne)
Svého času byly hned dvě dvojice linek jedoucích přes Brno oběhově provázány.
Bohužel to skončilo nejprve nasazením Interpanterů na R19 od roku 2015 (bývalé propojení s R12).
Totéž pak se změnou dopravce na R8 od 12/2019 (bývalé propojení s R9).
A co se týče trasování skrz Prahu, tak:
– případný nesoulad časových poloh linek
– otázka směru špičky a posilových vozů
– případně i otázka přenášení zpoždění (byť O. K., optimálním stavem by bylo, aby vlaky zpožděné nebyly)
Rychlíkové linky Ex4, R11A, R14A, R14B, R22, R23, R25, R27 myslím nemají ani jednu z konečných v Praze nebo v Brně. Ale jinak, pro stabilitu provozu na našich rychlíkových linkách je lepší, když jsou ukončeny dříve a nepřenášejí zpoždění na další rameno. A při jejich „rychlosti“ není ten přestup zase tak časově zásadní. Nemluvě o tom, kolik lidí denně by chtělo pokračovat třeba z ramene Cheb – Plzeň – Praha na rameno Praha – Hradec Králové – Trutnov. Z Chebu do Trutnova dojedete autem za nějaké 3,5 hodiny, vlakem za necelých 7. Nejsem si jist, jestli by zkrácení na 6,5… Číst vice »
ale třeba z děčína by to smysl mělo