Dálnice a tratě versus příroda a průchodnost krajiny. Ptejte se Václava Hlaváče z AOPK
Auta v Česku zabijí na 500 vyder ročně, losí migraci z Polska zastavila dálnice D1.
Hostem prvního červencového podcastu Cesty Zdopravy.cz bude ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny z Vysočiny Václav Hlaváč, jehož velkým tématem je vliv liniových staveb na životní prostředí a migraci zvířat. Jeho pracoviště také sleduje využití nových ekoduktů na dálnici D1. Podle dat Hlávačova týmu jsou hojně využívané srnčí zvěří, divokými prasaty nebo daňky, ale zaznamenali tu už i vlka.
Některé škody jsou ale podle Hlaváče nevratné. Například definitivně skončila migrace losů z Polska na jih Čech, a to nejen kvůli původně neprostupné dálnici D1, ale i kvůli novým dálnicím v Polsku. Migrující losi se zřejmě už nevrátí.
„Fragmentace krajiny výstavbou dopravní infrastruktury je neviditelný problém, ovšem má dalekosáhlé dopady. Bariéry ohrožují populace zvěře. Uzavřené populace ještě řadu let přežívají, ale nakonec vymírají,“ řekl na konferenci Dopravní infrastruktura v Litomyšli letos v květnu a přidal data, jak se automobilový provoz podepisuje na některých druzích zvířat. Na silnicích ročně zahyne 300 až 500 vyder, což je zhruba desetina populace, dále 52 tisíc kusů srnčí zvěře, 566 tisíc zajíců a 346 tisíc ježků.
Ze statistik Agentury se také ukazuje, že zvěř má raději širší přechody. Dva čtyřicet metrů široké ekodukty na D1 jsou využívanější než dva dvacetimetrové.
Jaké jsou dnes trendy v ochranně zvířat při stavbě liniových staveb? Jaké škody může napáchat v přírodě špatně připravený projekt železniční tratě nebo rychlostní silnice? Proč se na ekodukty nemyslelo dřív, když se dálnice v Česku začínaly stavět? A jak vlastně ovlivnil rozvoj liniové infrastruktury to, že některé živočišné druhy z Česka nenávratně mizí?
Václava Hlaváče se můžete ptát i vy níže v diskusi. Otázky mu pište do pondělního podvečera.