lot
Infrastruktura Silnice

D11 na polské hranice pokročila, posledních 40 kilometrů za 24 miliard už projektují

Trasa D11 v Trutnově. Foto: Ředitelství silnic a dálnic
Trasa D11 v Trutnově. Foto: Ředitelství silnic a dálnic

Ředitelství silnic a dálnic zadalo projektování dokumentace pro stavební povolení na poslední dva úseky D11 a pokročilo tak výrazně v přípravě stavby. Až na polskou hranici mají řidiči jezdit od roku 2024.

Úsek Jaroměř – Trutnov vyprojektuje Sudop Praha za 83 milionů korun bez DPH. Stejná firma už zpracovala dokumentaci k územnímu řízení. Trasu z Trutnova až na česko-polskou hranici má vyprojektovat česko-německé sdružení Valbek a Bung za 79 milionů korun bez DPH.

D11 se aktuálně staví až do Jaroměře. Podle mluvčího ŘSD Jana Studeckého probíhají u obou úseků už územní řízení, ministerstvo životního prostředí už zamítlo odvolání Dětí Země. „Probíhá monitoring podzemních vod, podrobný geotechnický průzkum,“ řekl Studecký. Podobný průběh má i příprava úseku z Trutnova na státní hranici. „V případě bezproblémové přípravy předpokládáme, že dálnice D11 bude v celé své délce zprovozněna v roce 2024,“ řekl Studecký. Oba úseky se mají začít stavět v roce 2022.

Trasa z Jaroměře před Trutnov má být dlouhá 19,6 kilometrů, odhadované náklady jsou 12 miliard korun. Hned za Jaroměří dálnice překoná údolí Labe mostem dlouhým 700 metrů. Mezi Choustníkovým Hradištěm a  Kocbeří je dálnice vedena v těsném souběhu se silnicí I/37, při průchodu lesem kříží dálnice dvě příčná plochá údolí mosty o délce 113 a 118 metrů.

D11, trasa úseku Jaroměř - Trutnov. Foto: ŘSD
D11, trasa úseku Jaroměř – Trutnov. Foto: ŘSD

Kvůli křížení s nadregionálním biokoridorem „Les Království“ je navržen v místě křížení Kamenného vrchu tunel o délce zhruba tři čtvrtě kilometru.

Úsek z Trutnova na státní hranici má měřit přes 21 kilometrů, jeho součástí je i nový průtah východním okrajem Trutnova. Na trase vzniknou u Poříčí dva tunely, jeden o délce 540 metrů, druhý 576 metrů. Od Trutnova směrem ke státní hranici je trasa vedena koridorem souběžným se stávající silnicí I/16 podél plaviště popílků tepelné elektrárny Poříčí II.

Úsek D11 z Trutnova na česko-polskou hranici. Foto: ŘSD
Úsek D11 z Trutnova na česko-polskou hranici. Foto: ŘSD

Další tunel Opevnění bude dlouhý 492 metrů, prochází pod severovýchodním svahem okraje zalesněného hřbetu za Trutnovem. V dalším pokračování trasa prochází kopcovitým terénem s hlubokými příčnými údolími kolem obcí Zlatá Olešnice, Bernartice, Lampertice a Královec. Za Vlaštovčím vrchem trasa překonává údolí říčky Ličná, železniční trať a místní komunikaci mostem o délce 670 metrů, dalším velkým mostem má být 42 metrů vysoký most Lampertice. Přechod státní hranice do Polské republiky je západně od Královce (od stávajícího přechodu na silnici I/16). Odhadované náklady jsou 12 miliard korun.

27 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Ondra

Jako pohádka na dobrou noc dobrý

Alibaba

A jak je to s časovou koordinací na Polské straně?
Má vůbec smysl stavět z Trutnova (Poříčí) do Královce (hranice) v první fázi 4 pruhy? Podle mě budou mít jakýsi smysl, když budou 4 pruhy z obou stran.

ML90

V Polsku chybí poslední dva stavební úseky S3 z Bolkowa k hraničnímu přechodu Lubawka/Královec. Smlouvy na oba dva byly podepsány loni, ale protože mají trochu jiný systém, tak se ještě nestaví. Stavební firma tam totiž u většiny staveb samostatně stavbu projektuje, potom musí získat stavební povolení a až pak se teprve rozjede samotná stavba (někdy se projektuje všechno od začátku a někdy si firma projekt optimalizuje, což je i tento případ). Samotná stavba by se každopádně měla rozjet během letošního roku, přičemž podle smlouvy má být příhraniční úsek hotový v roce 2021 a úsek Bolków-Kamienna Góra v roce 2023 (tam… Číst vice »

Poutník99

Nějak nechápu, proč MUK Střítěž není zahrnuta do předcházejícího úseku a musí se nutně budovat provizorní propojení s I/37. Dále MUK Choustníkovo Hradiště bude mít vždy majoritní směr (Dvůr Králové – Hradec Králové) levé odbočení? Který ignorant to dělal? Od HK šlo udělat sjezd přímo ke křižovatce I/37 s II/307 tak aby odbočení bylo vpravo… To samé nájezd na D11 od Choustníkova Hradiště.

Honey

MÚK Střítež, jak už její název dokazuje, měla původně stát o 2,5 km jižněji a do Trutnova se mělo sjíždět přes Nový Rokytník. A také se nikdy nepočítalo s tím, že příhraniční úsek bude zprovozněn dříve, než ten z Jaroměře.
MÚK Choustníkovo Hradiště mělo být taktéž jinak, ale obce to chtěly dál od zástavby. Ideální by byl sjezd až přímo na silnici 299 do Dvora, za Hradištěm, ale tam to je složité umístit.

PetrN

no na ŘSD teď visí u obou staveb termíny realizace shodně 2022-2024, tak třeba nebude provizorní napojení potřeba… jinak původně se plánovalo realizovat přeshraniční úsek jako první

Tomáš V.

Na to kolik tam je mostu, tunelu, zarezu atd. je to docela slusna cena/km. Levnejsi pozemky? Palec nahoru 🙂

skyisblue

Taky se mi zdá, ale bojím se, aby to nebylo u úseku Trutnov-hranice z velké části způsobené nesmyslnou normou R 21,5/100, kterou by nikdo při zdravém rozumu neměl na D11 (resp. jakoukoliv D) navrhovat…

PetrN

ano, celý úsek od MÚK Střítež (km134) až na hranici je plánovaný v kategorii R21,5/100..
https://mapapp.rsd.cz/Upload/Stavby/34/infoletak_d11-trutnov-hranice.pdf
Ve finále možná lepší když jsou po určitých vzdálenostech planované nouzové zálivy pro odstavení vozidla jak tomu je v kategorii R21,5, než falešný pocit bezpečí ve velmi úzkém odstavném pruhu na dálnicích, které byly postaveny v kategorii R/S 22,5, nebo na to máte jiný názor?

skyisblue

Mně vadí tyhle polovičaté kategorie obecně – jednou máme síť D, tak by se paskvily jako R 21,5 nebo R 22,5 neměly pro dálnice vůbec projektovat. Základ by měl být alespoň R 25,5 a většina sítě by měla umožňovat vedení 2+2 při uzavírkách na jedné polovině. Takhle se postaví polovičatá kategorie, potom se zjistí, že intenzity jsou větší než byly ty plánované, ale rozšíření se nedočkáme, protože bude nutné zase vše znovu projektovat.

PetrN

Já zas nejsem zásadně proti takové kategorii, jelikož vyjde evidentně o dost levněji. V přeshraničním úseku nikdy nebudou tak vysoké intenzity, takže proč ne?
Prostě hierarchie: dvoupruhová silnice S11,5; střídavý třípruh; úsporný čtyřpruh (21,5); a „plnotučné dálnice“ 25,5, nebo 27,5 (kde se dá při reko vést doprava 2+2).
V zahraničí je také spousta takový případů, kde se staví jen s úzkou krajnicí…
V kategorii R21,5 jsou dle webu ŘSD plánované i všechny 3 zbývající úseky I/44 Mohelnice-Šumperk a tam mi to přijde naprosto v pořádku, stejně jak D11 v přeshraničním úseku…

skyisblue

Tím jinými slovy potvrzujete to, co říkám, a to, že na D kategorie 21,5 a 22,5 nepatří (vaše rozdělení „úsporný čtyřpruh“ a „plnotučná dálnice“, když hovoříme o D11). D má být navrhována tak, aby umožňovala plnohodnotný provoz při 130 km/h a má jako D vypadat (to byla mimochodem i argumentace pro nové pojetí dálniční sítě, aby to nemátlo cizince). Proti R 21,5 nic nemám, ale jen u SPMV nebo silnic I. třídy s vyšší intenzitou. Přeshraniční úsek nemusí, ale také může mít nakonec nějaké intenzity, nehledě na místo, kde tato konkrétní stavba bude stát a v zimě to tam stejně… Číst vice »

PetrN

Souhlasím, že u Pražského okruhu se to opravdu dost podcenilo, hlavně v úseku od Slivence po Zličín je to opravdu velký problém a nejen to. Přijde mi, že slabinou jsou občas i právě mimoúrovňové křižovatky, hlavně pouze jednopruhové odbočení ve vytížených směrech, konkrétně z D0 od jihu na D5… V případě D11 mi ale R21,5 přijde pořád v pohodě… Rozdíl mezi 21,5 a 22,5 mi přijde zásadní hlavně v té krajnici, zatímco u 22,5 je krajnice fakt úzká, že se tam auto nevejde, tak u 21,5 budou v určité vzdálenosti dostatečně široké nouzové zálivy pro odstavení vozidla. Jo argument zimní… Číst vice »

skyisblue

Díky za reakci, v podstatě mi vychází, že se neshodneme jen na jedné věci – vhodnost použití kategorií 21,5 a 22,5 pro dálnice. Jaké máte argumenty kromě nákladnosti výstavby v poměru k předpokládaným intenzitám? Proč si myslíte, že to je bezpečná a vhodná kategorie pro stavby D? Mé argumenty proti nim: 1) Nákladnost je u dálničních kategorií v konkrétní moment vyšší, ale bez nutnosti následného projektování rozšíření, protože to je nový proces EIA, ÚR, SP atd. – de facto nová stavba, takže nákladnost v čase vidím nakonec vyšší u „úsporné varianty“, aneb proč něco neudělat dráž a pořádně, když to… Číst vice »

PetrN

Já ve všem souhlasím, ale R21,5 mi přijde na tento úsek dostatečná a jestli to bude mít označení Dálnice nebo SPMV jako ve stejné kategorii plánovaná I/44 od Šumperka (s podstatně vyššími intenzitami) je v podstatě fuk. V přeshraničních úsecích dálnic jsou v porovnání se zbytkem sítě intenzity výrazně nižší než na zbytku dálniční sítě, takže bych se opravdu nebál v budoucnu problémů s kapacitou.. namátkově D1 hranice CZ/PL 11000 vs. Studénka 24000, D2 hranice CZ/SK 16000, už od Břeclavi ž 23000, D5 hranice CZ/D 16000, od Plzně na Prahu 40000 a nebo I/33 hranice CZ/PL 5500, Jaroměř-Česká Skalice 11000…… Číst vice »

VRT

Jaká tam bude rychlost? 100? 110?

Martin V.

No a je někde zveřejněno jaké výhledové intenzity dopravy se tady předpokládají? Když se totiž podíváte do výsledků sčítání dopravy z roku 2016 http://scitani2016.rsd.cz/pages/map/default.aspx , tak do Trutnova jede 10 tis. aut za den. Tam nemám nejmenší pochyby o potřebě „plnotučné dálnice“ – jak to tu nazýváte. 🙂 Ovšem za Trutnovem do Polska jsou to dnes necelé 2000 vozidel / 24 hodin! To není na dálnici ani omylem, to je na slušnou silnici první třídy. Dá se předpokládat, že značná část provozu z přechodu Náchod – Kudowa-Zdrój (5 tis. vozidel) se přesune na novou dálnici. Možná se něco přesune i… Číst vice »

Michal J.

Smyslem téhle dálnice není jen napojení druhého největšího města v kraji a nejpopulárnějších hor, ale zejména odklonění tranzitní dopravy ze silnice I/33. V dálkové dopravě tak do značné míry nahradí D1. Smutné je, že to v odkazovaném oficiálním videu nezazní.
Uvědomte si, že dálnice (teda rychlostní silnice falešně označovaná jako dálnice) se součástí hlavního tahu Praha–Varšava(–Moskva). Při stavbě D5 přece také nebudete argumentovat, že stávající provoz na silnici I/5 ze Stříbra do Přimdy je zanedbatelný.

MPE

Není bohužel vůbec jisté, že po eventuálním dokončení D11 až na hranice se na ni přesune „značná“ část provozu z I/33. Stačí se podívat na mapu – tranzitující dopravci nebudou ochotní si „zajíždět“ přes Trutnov/Královec/Jawor po (placené) dálnici. Naprostá většina kamionů bude dále sjíždět z dálnice v Jaroměři a pokračovat směr Náchod/Klodzko/Wroclaw. Daleko důležitější než D11 z Trutnova na hranice je vybudování obchvatů Jaroměře a Náchoda. Bohužel mezistátní dohoda s Polskem byla uzavřena v trase přes Královec/Lubawku, takže se dálnice (v Polsku dříve, u nás později, jestli vůbec kdy…) postaví tam.Poláci trasování tlačili tudy proto, že S3 dále pokračuje z… Číst vice »

železničář v důchodu

Při pohledu na mapu mě také napadlo, že tím řešíme především nějaké polské problémy na našem území – ale v zimě možná ježdění přes ty kopce mezi Kudowou a Klodzkem je stejně problémové jako mezi Tanvaldem a Jakuszycemi, takže to možná bude mít význam i pro spojení ČR a Vratislavi (a trs) a ne pouze pro cesty směr Štětín.

MPE

Úsek polské I/8 z Kudowy do Klodzka není v zimě tak hrozný – sice sedlo je v nějakých 600m n.m., ale stoupání z obou stran je celkem táhlé a bez ostrých zatáček (směrem z ČR navíc se stoupacím pruhem). Poláci ten úsek navíc kupodivu umějí dobře ošetřit a udržet průjezdný. Zdaleka to nebývá takový horor jako Harrachov.
To větší problém bývá paradoxně mnohem menší stoupání ze Skalice přes Vysokov do Náchoda. Trochu se obávám, že až se jednou dostaví obchvat Náchoda, tak v aktuálně navržené úsporné „méně tunelové“ variantě se tam takové „Vysokováky“ vytvoří další dva…

PetrN

Při pohledu na mapu bych tipoval že nákladní auta do Polska (Wroclav) budou využívat novou dálnici D11/S3, ale pak na polském území si zkrátí cestu o 30km po polské I/5 v úseku Bolków(S3)-Kostomloty(A4) místo zajížďky k Legnici (40km vs. 70km). Trasa do Wroclavi tak bude stejně dlouhá jak přes Náchod a Klodzko

MPE

Pokud k tomu dojde, tak potěš pánbůh – ta silnice je už teď celkem přetížená, vede přes obce a celkově není nic moc…
Cestě přes Kudowu a Klodzko brzy začne nahrávat ještě jedna věc: na konci r. 2018 Poláci podepsali smlouvu na výstavbu S8 v úseku Klodzko-Wroclaw vč. obchvatu Klodzka. Hotovo by mělo být – a v Polsku se dá věřit, že i bude – v I. kvartále 2020. Sice zhruba z půlky pouze v profilu „střídavý trojpruh“, ale i tak super.

Martin V.

Diskutuje se tu šířkové uspořádání české dálnice D11, ale na ni v Polsku nenavazuje dálnice Ax, nýbrž S3, což je nejspíš analogie našich „R“. Víte někdo, v jakém uspořádání mají už hotové úseky S3 vybudované?

Honza J

Vstoupit do diskuze…

Honza J

Polská S3 je celá stavěná jako plnohodnotná dálniční komunikace o šířce 26,5m ze Štětína až na naší hranici a dálničními křižovatkami a odstavnými pruhy 2,5m i v tunelech a s centrální rezervou 5m, na případné další rozšíření, neboť dobře Poláci vědí, že to je v plánu jako trans-evropská dálnice sítě TEN-T Evropské unie a ne jako ten paskvil 21,5m u nás (jen přejmenovaná, kdysi a nyní stejně takto projektovaná rychlostka). Takže se jednou bude za drahé peníze rozšiřovat, až tam bude pár srážek za absence odstavných pruhů, když někdo nedojede do těch občasných odstavných zálivů. Prostě kravina a neschopnost projektantů… Číst vice »

Martin V.

Díky za reakci. Pak mě udivuje, proč to značí „S“ a ne „A“, když to stavebně je totéž. A toho středního dělicího pásu s rezervou jsem si všiml na dálnici mezi Katowicemi a Krakowem. Šikovné řešení, když se podíváme na naši D1 s bojem o každý půlmetr rozšíření s faktickou nemožností udělat z toho rychle 3+3. Ale možná ta velkorysost v rovinatém Polsku stojí míň než by to stálo na Vysočině se všemi náspy, zářezy a odřezy. Jediné, co mi v tom vašem textu nesedí, je očekávání natolik vysoké intenzity dopravy, aby k rozšíření vůbec kdy muselo dojít. Já spíš… Číst vice »