Českým drahám přibylo odřeknutých vlaků kvůli závadám vozidel, přesnost se drží na 86 %
Motorový vůz řady 840 RegioSpider na trati u Frýdlantu. Foto: České dráhy
O více než patnáct procent loni přibylo případů, kdy České dráhy musely odřeknout vlak kvůli technické závadě svých vozidel. Přesnost
koho zajímá nějaká vylhaná výroční zpráva státního podniku…
Na čí vrub se ve statistkách objeví vlak , co má před konečnou zpoždění z důvodu výluky na trati. To bude na SŽ, pravda? Tentýž vlak ovšem nestihne obrat a zpět je hlášen zpožděný jako obrat soupravy od zpožděného vlaku. Ten je ve statistice kde?
Zajímavé je se podívat jak cestující nastupují a vystupují.Je mě dáván odjezd na čas a tu začne cestující vystupovat a znova nastupovat a hned je zpoždění i 2 minuty a potom se to už navaluje.Např.Pha Holešovice směr Pha hl.n. A už mám problém se vejít do trasy.
Cestující vystoupí pípajícími dveřmi a ještě stihne nastoupit, aniž by ho to slříplo. Kdybych tomu věřil, byl bych pro pokutu tomu cestujícímu.
Vlakový doprovod EC vlaků je speciálně v případě Prahy-Holešovic při sledování výstupu a nástupu frekvence v naprosté většině případů velice opatrný – asi ví, proč. A už jsem v minulosti zažil, že při hlášení vlakovým rozhlasem před příjezdem do Prahy-Holešovic od Ústí nad Labem upozorňoval cestující, že ještě nejde o hlavní nádraží, které bude teprve až následnou zastávkou vlaku – podle průvodčího je to pro vlakový doprovod (logicky) lepší, než nechávat vyděšené (především) asiaty, kteří Holešovice a hlavní nádraží v hlášení rozlišují obtížně a reagují spíše jen na „Praha“, nastupovat zpět do vlaku.
Hlášení „bacha tohle není hlavák“ by mohlo být v systému nahrané, to je fakt.
Jenom když říkal, že se nevejde do trasy, tak jsem si představil rychlík na Holešovicích začínající (Benešov-Budejovice), který z hlavaku má odjet těsně před Benešovským Os, a ne EC které na hlavaku stojí kdovijak dlouho, případně jede jako Sv na ONJ.
Za ně jsou CD největšími lháři světa, dojizdim denne na hlavní trati z Pce do Ústí nad Orlicí, ranní první ranní vlak ok, zpoždění 5 min v Ústí nad Orlicí město je konstantně vždy a ok, na zpět je to šílené, vystupují v Moravanech, na ceduli každý den 5min zpoždění, v reálu vždy 10-20min, když nedejboze potřebují je po 15ho. Z Ústí a zkombinuji rychlík s osobakem, tak rychlík má v 90% zpoždění a v Chocni mi to ujede, takže tyto statistiky jsou prostě nadrazecke lži, nic vic
Denně jezdím Ústí n.L Teplice a zpoždění prakticky žádné….Takže statistika je ošidná věc. Kvůli tomu nemusíš nikoho napadat. A to zpoždění na tabuli nedává dopravce, ale Správa železnic. Toho sis ještě nevšiml?
vzdyť se to dělá od stolu v marketingu …. je jim to úplně u koudele …
A ještě něco k té zvýšené frekvenci jako příčině zpoždění: Zrovna tohle se v reálu celkem dost zneužívá a celé to jde na vrub neúčinnému a málo efektivnímu řízení zejména na síti TEN-T, tj. koridorech. Uvedu konkrétní příklad, který se děje dnes a denně: V úseku Česká Třebová – Praha hl. n. jede v rámci linky Ex z České Třebové Raijet na čas a má V = 160 km/h a dojíždí od Třebové zpožděný Regiojet s řadou 162 (V = 140 km/h) – teoreticky by měl hned v Pardubicích být ten Regiojet tím raijetem předjetý, ale to se neděje..CDP Praha… Číst vice »
Máte pravdu, tohle se stává dost často.
Dušan: pak je zde otazka na kolika úsecích lze využít maximální rychlost 160 km/hod a na kolika procentech trati je vmax do 140 km/hod. A zda-li by railjet nejezdili jiný vlak s vmax 120 km/hod.
Technická poznámka Česká Třebová ani Pardubice nejsou řízeny z CDP. A na trati dost dobře nejde předjet rychlík rychlíkem. Technická rozdíl mezi jízdní dobou vlaku 140 a 160 mezi Třebovou a Prahou je cca 5 minut.
Všechno jde 😀 Pokud naproti chtějí jet jenom vlaky kategorie menší než Ex, tak se zastaví, aby se dalo předjíždět protisměrem. 😀
Údajně to vzniklo i tím, že si jednou RegioJet stěžoval na GŘ SŽDC, že jejich vlak nechal dispečer předjet jiným a tak následně se raději volalo fírům aby zvolnili, že před nimi je RJ, že jej nebudou předjíždět aby nebyly stížnosti.
Ale už to naštěstí mizí, a už jsem normálně zažil, že nás s Railjetem (ale i s Ex od Ostravy) pustili před RegioJet.
To je dokazatelné snadno, třeba kamera dění na peronu. (Pokud se do jednoho vlaku nastupuje a druhý už má zavřené dveře, je fér postavit tomu připravenému)
V žst.Přerov se sjedou zpožděný Slovacký Expres a včas jedoucí EC Bohumín – Břeclav.A kdo pojede první? A) EC s 380,Taursem(max.160km/h) bez zastavení v Hulíně. B)zpožděný Slovacký Expres s Bastardem(max.160km/h) se zastavením v Hulíně. Správná odpověď je za B!!! A výsledek je: jízda EC přískokem vpřed a v Hulíně ještě objíždění Os.No a ve Starém Městě u U.H. + 10minut zpoždění!!! A když se oba v Přerově potkají zpoždění? Výsledek stejný s tím,že Metropolitan směr Blava v žst.Břeclav čeká.A pokud odjede + 10min a více,tak v Bratislavě hl.st. vám rychlík na Podhajskou,B.B,Zvolen odjede(vlak čeká do svého pravidelného odjezdu)Další za 2h.… Číst vice »
Kolik asi soukromník platí za to, že není předjížděn rychlejším státním? Pochopitelně že dojetí je u dálkových spojů s častou rezervací výhradně rozdílu rychlosti. Nesrovnávat, prosím, s dvěma spoji MHD (bus) za sebou, kdy první nabere všechny cestující a druhý pak projíždí a předjíždí. Třídy vlaků neneučí dispečery zvládat své řemeslo, ať již těm z masa a kostí, nebo těm softwarovým.
Dva rychlíky např. , žádný rozdíl? Připomíná mi to zoufalce jedoucí po dálnici 120 s tachometrovou 130, ale suverénně v levém. Přitom nejde primárně o to, kdo dojede dříve, ale o plynulost provozu v jakémkoli druhu dopravy.
DB Fernverkehr (dálková doprava) přesnost 76%.
DB Regio. (Regionální doprava) průměr přesnosti 94%.
Přesnost v regionální dopravě se může, i výrazně, lišit od spolkových zemí. Rozpětí za předloňský rok bylo 97,7% Hamburg a 86,0% Bremen. Bavorsko například 93,7 Hessensko 90,9 atd.
https://www.zeit.de/mobilitaet/2019-04/deutsche-bahn-ice-regionalzuege-puenktlichkeit
Bylo by zajímavé, jaké zpoždění je pro cestující.
1) Leinad chce jet s přestupem, kde si vlaky ujíždí. Díky zpoždění „druhé linky“ stihne přestup a je v cíli dřív. (Započítat jako 0)
2) Leinad se spoléhá na přestup který podle jř má vyjít, „první vlak“ má zpoždění v toleranci (pod 5 minut) ale přestup ujede a Leinad a) je v cíli daleko později b) Leinad stornuje zbytek jízdenky a volá taxíka, takže cestující ani nedojel i když vlak jo.
A zpožděný špičkový Elefant s 600 lidmi taky není zpožděný šukafon.
Mělo by se započítávat taky vlaky, který vůbec nejely
Tak to je co dohánět. V Británii se do zpoždění do 5 minut vejde 91 % vlaků (04/2019 – 03/2020): https://www.networkrail.co.uk/who-we-are/how-we-work/performance/railway-performance
Vidím takovou statistiku poprvé, takže jsem velmi překvapen z přesností dálkových vlaků 66%. To znamená, že na nějaký systémový takt se můžeme vykašlat, dokud nedoženeme přesnost.
Zpoždění kolem 10 minut při hodinovém taktu není takový problém.
Zpoždění kolem 10 minut na koridoru kde vlaky jezdí po 4 minutách je dost velký problém, navíc když pak musí počkat přípoj a přenese se to dále, ale zdá se, že to nikoho moc netrápí. Není to problém na tratích s minimálním provozem a tam kde nejsou návaznosti.
On je problém krapet v tom, že na koridorech, byť jsou v mnoha úsecích přetížené a současně se odehrává na nich velké % výluk není nasazen – oproti stavu mimo ČR – žádný účinný traffic management system (TMS) a všechno se tak odehrává takříkajíc „na ruku“ a zcela pod vlivem lidského činitele. Sice je vyvíjen již mnoho let systém tzv. automatického stavění vlakových cest (ASVC) -viz níže https://www.ztscb.cz/wp-content/uploads/2019/10/31xPolach_AZD.pdf , který do celého procesu zavádí jistou účinnou automatizaci, nicméně, co se týče koridorů, tak je nasazen z tratí TEN-T pouze na 3.koridoru v úseku Beroun – Plzeň, jinak se jedná vesměs… Číst vice »
Njn, ta improvizace to ještě zhoršuje. Ve světě jsou k tomu různé přístupy, nejvíce motivující mi přijde ten, kde platí „kdo jede ve svém čase (po své čáře na GVD), tak má přednost. Ať je to náklad, Os Elefant, nebo RegioJet. U nás to poněkud drhne na tom, že zpoždění často způsobí SŽDC a pak těžko trestat dopravce čekáním „na slot“. Každopádně hustota provozu by potřebovala radikálnější a hlavně systematický a předvídatelný přístup.
A existuje nějaká statistika o tom, že to vážně pomůže? Rozbor, kdy si nějaký dopravce stěžoval „proč má náš vlak stůj“ a skutečně vyšlo, že danou situaci šlo vyřešit s menší sumou zpoždění?
Ne, 10 minut je v háji. Osobák vyčká maximálně 5 minut, je to i v jízdním řádu. Rychlík přijíždí 4 minuty před odjezdem osobáku. Další osobák jede za 2 hodiny.
A taky to ukazuje na přetíženost koridoru. Stačí jet 2x za osobákem, dvě, tři pomalé jízdy a z jízdního řádu je neřád.
5 minut je garantovaných, ale není zakázáno čekat více, (leda by dotyčný vlak měl u sebe poznámku, ale to se i Os moc nevidí), stačí požádat vlakvedoucího aby požádal o zachování přestupu (dnes pomocí SMS), i když často je odpověď, že vlak posečká pokud se zpoždění nezvýší. Ale není nic neobvyklého, že Os čekají i 10 (15) minut.
No, statistika …vždy záleží na tom jak se použije.Z logiky zaměstnance v provozu vím, že dohledat skutečné příčiny ze statistik je nemožné.
Např. 1 zpoždění vlak(třeba z důvodů na straně dopravce )jedoucí do uzlové stanice po jednokolejce zpozdí 3 další vlaky externím důvodem(křižování) a v cílové stanici 4 další opět externím důvodem (čekání na přípoj).Závěr=informace s nulovou vypovídací hodnotou
Asi tak. Docela mi ve stanicích vadí hlášení „vlak má zpoždění, protože před chvilkou měl zpoždění“ (obrat soupravy, příjezd ze zahraničí,…).
Mně to zase vadí do hlášení zadávat, protože dominový efekt je inteligencí 75% lidí nepochopitelný ,podle směrnic ale musím.
A zakazuje vám něco hlásit, co domino spustilo? (Nehoda, porucha,v výpadek personálu)
Jenže se to novinářsky dobře prodává.
Z pohledu dat o zpoždění je spíše zajímavé, jak jsou nastavené jiýdní řady. U některých osobních vlaků není problém při hodinové jízdě dohnat zpoždění 15 minut, očas i u někteých rychlíků lze něco dohnat. Naopak na některých ástí koridoru se spíše čas ztratí vlivem velkého množství vlaků, zejména když má některý zpoždění.
Záleží i na požadavku objednavatele. Ten si může přidat požadavek, aby rychlíky stáli v jedné stanici nikoliv 1 ale i 4 minuty kvůli přestupům.
Pokud se nestihne výstup/nástup za předepsanou dobu, myslím že je to chyba spíše dopravce než objednavatele.
Dopravce nasadil vozidlo s málo dveřmi, které není nízkopodlažní. Místo zavírání dveří tlačítkem se nasadí šroty, které musí vlakoš obíhat a zabouchávat. U dlouhých nástupišť zastavuje krátkým pátrákem a jinde než se čeká na nástup.
A pro mínusáky – je někde smlouva psaná tak, že má dopravce zakázáno nasadit jiné („lepší“) vozidlo?
Dopravce plní smlouvu, pokud mu objednavatel zaplatí za lepší vozidla budou lepší vozidla, ale proč by měl nasazovat něco, co objednavatel nezaplatil?
Objednavatel nedal do smlouvy pokuty za zpoždění.
Dopravce nasadil taková vozidla, která objednavatel zaplatil, takže to je spíš na objednavateli.
Co je pro Vás jinde, než se čeká nástup? Strojvedoucí nemůže vědět, co kaštan čeká.
Ale může a v naprosté většině případů, kde jsem čekal sám na šukafon na zastávce na znamení, se fíra i trefil 😀
Objednavatel stanovil minimální požadavky na vozidla(se smluvní pokuto) a jízdní řád(bez smluvní pokuty). V komerci se občas vyskytuje vratka jízdného/dobití kreditu za zpoždění (i nezaviněné dopravcem), v ZDO vesměs ne.
Ano a dopravce ty minimální požadavky plní, jestliže objednavatel zaplatí lepší vozidla dostane lepší vozidla. Viděli jsme to v minulém roce, v Ústeckém kraji dal RegioJet na výběr z více možností a kraj šáhl po rekonstruovaných vozidlech, ČD tam pokud vím nabízely nová vozidla hned od začátku, ale to si holt nese výši cenu. Jihočeský chtěl modrý z nebe a když viděl, že by to stálo jaksi víc, tak taky že svých požadavků couvl. Proto je blbost pokutovat dopravce za zpoždění způsobené vyšší frekvencí cestujících, když plní minimální požadavky na vozidla.
Blbost to není, prostě dopravce nějak zajistí vaty. (A pokud nemůže hýbat s jízdní dobou ani s dobou pobytu, tak vozidla která něco z toho umožní rychleji než je v GVD) To si nechá zaplatit.
Dobře, a jak se asi bude tvářit kraj, když za čtvrt roku za nim dopravce přijde, je zvýšená frekvence cestujících, tak budeme posílat o vagon delší spoje nebo místo vozu xy nasadíme nové jednotky yx, ale chceme o 5 kč/km víc? Pokutovat za zpoždění lze v případech, že pozdě bude přistaven vlak k peronu, že nedodrží jízdní dobu vlivem náhradní soupravy s nižší maximální rychlostí, apod…, ale rozhodně ne tím, že plní smlouvu, dopravce nabídne 810 s cenou yx Kč/km a 844 s cenou xy Kč/km, kraj si vzhledem k nižší ceně vybere 810, tak dostane co chtěl, proč by… Číst vice »
Pokutovat za zpoždění lze v případech vyjmenovaných ve smlouvě. V komerci se taky vratky jízdného rozlišují na zpoždění zaviněné a nezaviněné, nemám nic proti tomu, aby za nezaviněné zpoždění v zdo byla menší pokuta.
Nicméně důvod „vlakem jedou cestující“ obecně jaksi neberu jako cosi nečekaného – co dopravce čekal, že poveze vzduch?
Kraj odsouhlasil vozidlo s parametry jako 810 a pokuty za nedodržení (nasazení horšího vozidla), ale taky jízdní řád (žel bez pokut) a dopravce to odsouhlasil (s vědomím že nedodrží se nebál pokut a nabídl kraji nereálně nízkou cenu).
Jasně že čekal že poveze lidi, ale když si kraj zaplatil 810, tak proč by měl dopravce na své náklady nasazovat 844?
Co klasické soupravy místo Interpanetrů na R19? Ty si objednavatel taky platí? Resp. na ně dostává slevu? Že tam jezdí už hezkých pár měsíců, v poslední době ve značném počtu… 🤔
Linka R19 je po dohodě s MD, jelikož Pantery musí postupně na vyvažovačku. A MD trvalo na zachování nasazení Panterů na lince Brno – Olomouc (asi kvůli úvrati v Břeclavi) i za cenu stažení dalších Panterů z linky Praha – Brno.
A co špičkové spoje pražské S7 Smíchov – Radotín, které ČD občas odřeknou bez náhrady? ROPID taky řekl „pošlete si Pantera na úvrať v Břeclavi“
Jistě, zde to je trochu problém (byla by výhoda mít zde na všechno jednoho objednavatele, jelikož když by požadoval jedno, tak by zákonitě souhlasil s druhým), ale vzhledem k četnosti spojů v Praze to je asi nejreálnější, jelikož klasická souprava by obrat nestíhala. Takže odřeknutí spoje a tím i logicky snížení kompenzace, je nejlepší. A bylo by naivní si myslet, že dopravce bude držet soupravu ve stanici kvůli pár spojům denně, to raději vytvoří dobrý oběh pro jinou.
Tak jedna minuta na přestup rychlík – rychlík by byla adekvátní jedině v případě, že oba zastaví u téhož ostrovního peronu. Všechny dveře budou bez schodů, přestupují zhruba 3 lidi na jedny dveře a dveře obou souprav jsou centrálně ovládané.
Jiná věc je zastavení rychlíku ve stanici, kam přípojný osobák přijede 5-15 minut předem. Tam ta minuta stačí, pokud se nemusí obíhat dveře.
Neuvádění času příjezdu cestujícím má tu výhodu, že zpoždění se do statistik počítá až od času odjezdu 😀
To je sice možné, ovšem to by bylo zahrnuto do jízdního řádu, tedy na zpoždění by to nemělo vliv, neboť to je definováno odchylkou právě od jízdního řádu.
Máte pravdu, dost často je to v nastavení JŘ. Na půlce trati zastávky na znamení, ale JŘ počítá s tím, že se nezastaví. Jinak každá zastávka cca +1min. zpoždění. Papír to snese, ale realita je taková….
Někdy se taky přidá strojvedoucí kochalista, který jede jinak než maximální tah/maximální rychlost.
Tak hlavně, že víte, že jede sníženou rychlostí/výkonem bezdůvodně, protože to se děje max jen proto, že je v JŘ vata, ale ne, že by si sám je tak řekl pojedu pomaleji a naberu zpoždění.
Mluvím o zpožděném vlaku. Vlak přesně/s náskokem je něco jiného.
Ale i to zpoždění může být zdůvodněné, ne z pleziru strojvedoucího, nařízena jízda sníženým výkonem, apod…
Mluvím o zpožděném vlaku. Vlak přesně/s náskokem je něco jiného.
(I když mimo téma dispečerská otázka, může Ex s náskokem odjet z Libně na hlavák, i když za ním pojede os který potřebuje být na hlavaku ve svůj čas?)