České řeky míří na světový lodní „flightradar“, kapitáni díky systému uvidí za zákrutu
Lodě na Vltavě a Labi budou muset být od dubna příštího roku vybavené systémy, které umožní jejich identifikaci a zlepší
Lodě na Vltavě a Labi budou muset být od dubna příštího roku vybavené systémy, které umožní jejich identifikaci a zlepší navigaci. Konkrétně jde o zařízení Inland AIS, které automaticky zasílá polohu a jiné informace o lodi ostatním plavidlům, a mapovou aplikaci Inland ECDIS.
„Zařízení přispívá k lepší informovanosti vůdců plavidel, kdy jsou schopni vidět na plotru ostatní účastníky plavebního provozu. Zařízení AIS umožňuje identifikovat ostatní plavidla a to konkrétně jméno plavidla, typ, jakou rychlostí a jakým kurzem pluje,“ vysvětluje šéf Pražské paroplavební společnosti a spřízněné Prague Boats Jan Hamza.
Šéf nákladního říčního rejdařství EVD-Sped. Lukáš Hradský doplňuje, že stejné vybavení mají všechny námořní lodě, jednou z výhod pak je, že se plavidla dají sledovat na webu MarineTraffic, který ukazuje lodní provoz v globálním měřítku, včetně řek. Česká republika je ale pro něj zatím v podstatě mrtvá zóna, hned za hranicemi v Německu je přitom vidět i přívoz. Oproti leteckému Flightradaru je ale MarineTraffic výrazněji komerční věc, která podrobnější informace v online režimu většinou poskytuje jen za úplatu. Využívají jej proto hlavně majitelé lodí. Hustý globální provoz ale ukazuje dosti názorně.
„Systém AIS je určitě výborný pro kapitány lodí jako doplněk radaru, když kapitán jede, tak kromě bodu na radaru díky AIS také ví, jakou loď bude potkávat, jak je veliká a podobně. Na druhou stranu i když v AIS kapitán zadává, kam jede, a další údaje, tak ani přístav určení a hlavně ani komory na cestě nemají o nás zatím informace (to ještě nefunguje) a to by měl být hlavní přínos,“ doplňuje Hradský.
Nadrozměrný náklad na vodě.
Autor: EVD – Sped.
Velká část lodí EVD-Sped. jezdí už řadu let na Rýně, kde je v celé rýnské oblasti systém povinný od prosince 2014. Na německém Labi pak povinnost začala platit o dva roky později. EVD proto využila mimo jiné německé dotační programy, stejně ani v České republice si provozovatelé nemusejí zařízení kupovat. Půjčuje je (celé nebo jen potřebné součásti) stát, podle Jana Bukovského z Ředitelství vodních cest se aktuálně montují poslední. Celkem soukromníci vybavili (či dovybavují) 133 lodí.
„Kromě těchto 133 lodí nezaznamenáváme požadavek žádného dalšího soukromého dopravce, že by potřeboval plavidlo vybavit. Připomínáme, že nové osobní lodě už tato zařízení mají ze stavby. Ministerstvo dopravy a ŘVC bude ještě zajišťovat vybavení několika plavidel správců vodních cest. Počet ještě není upřesněn,“ dodal Bukovský. Stát na projektu spolupracuje s firmou Vars Brno.
Povinnost má začít platit v dubnu příštího roku díky novele zákona o vnitrozemské plavbě, která zatím prošla vládou. Bude se týkat jen úseku Vltavy od Slapské hráze k Mělníku a Labe od Přelouče po státní hranici. „Nechceme nikoho kontrolovat, ale na těchto dvou úsecích s velmi hustým plavebním provozem je zavedení této povinnosti u větších lodí na místě. Tento krok zabrání potenciálním kolizím a jednoznačně přispěje k bezpečnosti na Vltavě a na Labi,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok. Povinnost se ale nebude týkat rekreačních plavidel, tedy těch do 20 metrů délky a kapacity 12 míst.