České dráhy zvýšily pololetní zisk o dvě třetiny. Každou čtvrtou jízdenku prodaly online
Pendolino Českých drah u Chocně. Foto: České dráhy
České dráhy za první pololetí letošního roku výrazně zvýšily svoji ziskovost. Celá skupina podle mezinárodních účetních standardů vydělala 441 milionů
Skvělé, mám radost. Tak teď ještě aby se dobré výsledky firmy promítly v investicích a nezapadly na odměnách vedení.
Aha, tak on to ten Kupec zase asi tak špatně nevedl, viďte pane Kremlíku…
No mě by hlavně zajímalo, jak přesně se počítá obsazenost vlaků? Jde mi především o to, jestli se zohledňuje, že většina cestujících jede jen v nějakém úseku. Pokud ano, tak mě totiž přijde obsazenost 30% jako podezřele hodně vysoká.
To by mě také zajímalo. Nutno zohlednit i fakt, že jedno sedadlo může být v průběhu cesty obsazeno vícekrát. Např. vlak Praha-Bohumín, na jednom sedadle cestující Praha-Pardubice, pak jiný Olomouc-Ostrava. Obsazenost vzhledem k tomu sedadlu je cca 55 % (poměr km), 100 % nebo dokonce 200 % ?
Podle mě se to počítá tak jak má, tj. samozřejmě se zohledněním úsekových jízd, jinak by němělo smysl takové číslo vůbec počítat.
Data pro to jsou. Viz výstupy zveřejňované na stránkách Libereckého kraje, kde byly počty cestujícíh nejen podle tratí, ale i podle mezistaničních úseků.
Průměr 30% odpovídá tomu, že některé špičkové vlaky mají obsazenost i přes 100%.
No ano je to možné, právě proto se ptám. Ono by totiž alespoň mě osobně příliš nepřekvapilo, kdyby třeba vzali počet přepravených cestujících a vydělili to počtem nabízených míst za dané období. Ale třeba to skutečně dělají správně tak, jak píšete. Jen si nejsem jistý, že údaje o úsekové obsazenosti existují u všech spojů, respektive trochu pochybuji o tom, že by byly moc přesné. Jinak, i když jsem samozřejmě uvažoval s tím, že se stává, že v některých spojí lidé musí i stát, tudíž je obsazenost vyšší jak 100%, mám stále pocit, že 30% je nějak moc. Především při zvážení… Číst vice »
Otázka „Mohu se zeptat odkud/kam jedete?“ u IDS dokladů párkrát za rok zazní, u jízdenek dopravce je to jasný. S tím že někdo koupí jízdenku z předchozí stanice / do vzdálenější stanice se asi nepočítá, jedná se o marginálii. Stejně jako když u IDS dokladu někdo zalže.
30 % je (pokud se to počítá matematicky správně) opravdu vysoká obsazenost, tipuju tak na úrovni Švýcarska nebo Německa. No každopádně to znamená že příměsto netáhne obsazenost nijak výrazně nahoru.
Tak já už jezdím pěknou řádku let na trati 171 a musím říct, že za celou tu dobu se mě nikdo z personálu nikdy na destinaci neptal. Člověka najatého na zapisování typu jízdního dokladu a tak, toho už jsem několikrát potkal, ale nikdy se mě neptali přímo na cílovou stanici a to v případě PID, když používám Opencard/Lítačku s kupóny na tarifní pásma, znamená, že nelze zjistit, kam přesně jsem jel.
Jinak to, že to musí táhnout dálkovka je jasné, protože v příměstu máte obrovskou kapacitu, která je ovšem plně využita pouze ve špičkovém směru a pouze v nejvytíženějším úseku.
Ty údaje za úsekovou obsazenost jsou podle mého přesné dost a určitě existují ji data za konkrétní vlaky(ale budou interní). Protože vlakové čety dělají myslím že co čtvrt roku sčítání kde se píšou údaje za každý úsek/stanici
Kolik lidí jelo v tom úseku, kolik lidí v té konkrétní stanici nastoupilo a vystoupilo. Jikdyž někdy je to taky o odhadu (nastoupilo 150 vystoupilo 60 to se třeba v jednom nebo dvou lidech těžko počítá)
Řekl bych osobně, že zmiňovaná obsazenost není dělaná z dat o jízdnách apod. To by pak nemohly být korektně započítány IDS doklady, IN100, nějaké dlouhodobé jízdenky (měsíční, čtvrtletní,..).
Co vím tak pravidelně (třeba co každý měsíc) probíhá celý týden sčítání. Tedy průvodčí zápisují počty cestujících po jednotlivých stanicích (aspoň u rychlíků). Těžko říct ale na kolik je tohle proveditelný třeba u osobáků.
XXXD: K počtu cestujících mám ještě jednu připomínku. ČD vytiskavá listky i pro děti do šesti let, ostatní dopravci v regionální dopravě nikoliv (vlak, bus). Podle podmínek tyto děti cestují zdarma, ale netuším jestli je MD nyní proplací dopravcům.
Noerf: Nevím jak to je s proplácením nicméně výdej těchto lístků si vyžádal sám akcionář, respektive jeho oddělení jménem MF ve spolupráci s MD.
Dítě do 6 let spadá do kategorie zvláštního jízdného a MFČR jí proplácí.
Upřímně nevím jak se to počítá, ale chápu Vás správně, že Vám přijde 30 % mnoho, kdybyste se v průměru podívat mezi každou stanicí na počet cestujících? Mně tedy ne. Ano, někdy se stává, že cestuje méně cestujících, ale zase jsou úseky, kde bývá vlak většinou hodně vytížený. Podle mě těch 30 % by mohlo dopovídat realitě…
85 miliónů korun není ani jedno procento zisku z částky 12,8 miliardy korun a je to stěží částka na nákup jedné nové lokomotivy. Přepodkládám, že zisk je způsoben čistě novými státními slevami, které překročily plánované meze. Nelze tak očekávat pozitivní vliv těchto čísel na obnovu vozového parku nebo rušení vlaků v závazku veřejné služby na tratích, kde to není potřeba. Pokud se nepovede Českým drahám prolobovat pokračování státních slev v nezměněné výši, je v dalším období zřejmě po zisku.
A soukromníci ze státních slev nic nedostávají?
Dostávají. Já jsem psal názor k článku, kde se píše o Českých drahách. Až bude článek o jiných dopravcích, napíšu svůj názor, pokud to budu považovat za vhodné. Nepřipadá mi logické, aby se v článku o Českých drahách automaticky vedla diskuse o někom, koho se článek netýká.
Soukromníci jsou naopak na státních slevach mnohem více závislí než ČD, takže pokud očekáváte lobbing na pokračování slev, tak ho očekávejte především od soukromníků.
Jsem zmaten; o dvě diskuze níže se objevuje kritika ošklivých soukromníků, kteří myslí jen na zisk, zatímco ČD na dobro zákazníků. No a tady se ČD chlubí rostoucím ziskem, to jsou věci.
Vstupují do toho dva faktory: 1) ČD jsou prakticky nás všech (kousek ČD vlastně patří i těm soukromníkům). 2) Cokoli ČD udělají, je dle jisté množiny lidí špatně (zisk je špatně; investice do vozového parku je špatně, protože zisk měly dát do státního rozpočtu nebo nebrat z rozpočtu peníze na na to; když nebudou modernizovat vozový park, bude to špatně; pokud vykážou ztrátu je to zase špatně). V podstatě podle některých lidí mají ČD vyrábět peníze ze vzduchu, zatímco u soukromníka nevadí, že hospodaří se ziskem nebo ztrátou, že stát doplácí i soukromníkovi ať už za slevy nebo za provoz… Číst vice »
Mají zisk, protože neinvestují……………pořád jezdí lokomotivy, co už měly být sešrotovány a vagony taky !
Nebylo to pár dnů zpátky, co koupily další dvě lokomotivy? Ani ne měsíc zpět, co dali poptávku po 180 vagónech?
Jirka: Ty ovlivní účetnictví ve druhé půlce roku.
Z pohledu cestujícího jsou zrovna lokomotivy naprosto irelevantní, důležité je dodržení jízdního řádku. Pravda je, že moderních vagónů s klimatizací je stále málo. Kam se vůbec poděly asi před rokem nakoupené ojeté vagony?
Bohumín.
Zjednodušeně – lámací dveře Bohumín, posuvné Praha. Plno vozů z Bohumína jezdí polskorakouské IC, proto nejsou moc vidět kolem Prahy.:-)
No a to dodržení jizdniho řadu je zavisle i na technických parametrech a spolehlivosti lokomotiv, takže i tyto jsou pro cestující velmi relevantní.
Cestujícího zajímá jestli bude v cíli včas, tj. dle jízdního řádu a jestli pojede komfortně (klimatizovaný vagón), technické zajištění je už čistě věcí dopravce. Pokud dochvilnost bude schopen zajistit Bobinou z roku 1956 nebo Vectronem pro cestujícího není podstatné, nezajímá ho to.
Je zrejme, že s bobinou dnes na trati třeba Praha -Pardubice nenabídne dopravce tak atraktivní spojení (pri pouziti moderních vozu) jako s větroněm. Tudíž i lokomotiva rozhoduje o kvalitě spojení a spokojenosti zákazníka. Já ti rozumím jak to myslíš,cestující neresi výkon lokomotivy, ale ten ovlivňuje kvalit nabídky a tudíž je pro cestujícího relevantní, i když ten o tom neví.
A jak vysvětlíš, že na Ukrajině štreku Čop – Kyjev (cca 1000 km) ujedou s tím muzeem přesně na minutu, zatímco ČD s modernějším vozovým parkem nedají včas ani štreku Olomouc – Praha – cca 1/4 té ukrajinské trasy.
Na Ukrajině je v jízdním řádu obrovská vata.
Konstrukce jízdního řádu, přeplněná kapacita našich hlavních tratí atd.
Tak nakupovat jízdenky online je výhodnější, např. proč u pokladny platit 201 Kč za relaci České Budějovice – Plzeň, když online ji koupím i v den odjezdu za 159 Kč (vázaná) nebo Flexi za 185 Kč…
Flexi se prodává i u pokladny.
Cíl je jasný (i když z toho bude mít řada lidi ujimani ) – minimalizovat pokladni, limitne k nule.
Není to tak dlouho, co ŽSSK oznámili, že již prodávají přes net třetinu jízdenek, tedy více než ČD, přitom by to člověk čekal spíš obráceně.
To je tím , že valna část cestujících ZSSK si žádnou jízdenku nekupuje.
ZSSK provozují mnohem méně lokálních tratí než ČD. A když máte vyšší podíl dálkovky, máte i více online prodaných jízdenek.
Však já jim to přeji, k dokonalosti chybí jen zbavit se té pachutí z loni nařízených slev.
Obsazenost 30 %. Co to znamená? Že s výjimkou dálkové a příměstské dopravy, kde je obsazenost často přes 100 %, jezdí vlaky skoro prázdné?
Třeba ve špičce máte protisměr poloprázdný (v regiu) téměř vždy a kdekoli na světě. Pak máte první/poslední spoje, kde obsazenost větší než 20-30 % obvykle není, ale jejich provoz je nezbytný. A tak dál.
„Třeba ve špičce máte protisměr poloprázdný (v regiu) téměř vždy a kdekoli na světě.“
A to ve velké míře právě v příměstské dopravě (srov. s tvrzením p. „VRT“).
Obsazenost 30 % je průměrné číslo v celé ČR. Z toho čísla nelze usuzovat takřka nic.
8561 úplně prázdná (v podstatě Sv), 8562 z 60% plná. Takze pro ilustraci asi tak 🙂
Další faktor je obsazenost po trase. Zaplňuje-li se příměstský vlak ráno od konečně k centru rovnoměrně od 0% ke 100%, je jeho průměrná obsazenost jen 50% a přitom je to rozumné maximum.
Tato obsazenost ukazuje, že ČD vozí množství vlaků, které jsou velmi mizerne vyuzite. Dalo by se pochopit 50% (dojíždění do měst, okrajove vlaky), ale 30 je bida, když uvazime velmi dobre vyuziti většiny dálkových a příměstských vlaků. je to zejména vzkaz pro kraje, aby se podivaly, jak jsou „jejich“ vlaky vyuzite a následne na to nějak zareagovaly.
No mě by právě zajímala obsazenost třeba po linkách/tratích. Těch 30 % opravdu znamená, že na 4 sedím sám. No a vzhledem k přeplněným příměstským a dálkovým vlakům mi vychází, že významná množina vlaků musí celkem logicky jezdit zcela prázdná.
„No a vzhledem k přeplněným příměstským a dálkovým vlakům“
Podruhé opakovaný nesmysl se nestane smyslem.
Příměstská doprava se z principu vyznačuje značnou jednosměrností poptávky, kdy vlaky „proti směru špičky“ mají nízké %ní obsazení sedadel = %ní obsazenost příměstských vlaků není nijak vysoká.
Kolem Prahy neplatí. V případě 011, 221, 171, 231… Jezdí poměrně slušně obsazené i proti proudu. V řadě případů to těch 30 % bude.
To záleží. O víkendech, kdy jezdí na 231 jen jedna souprava je narváno prakticky celý den obousměrně. Lidé jezdí různé relace – Praha – Lysá, Lysá – Praha, Čelákovice – Milovice… Lysá – Nymburk.
V týdnu jezdí méně lidí, ovšem ta třetina v protisměru dojíždění je i ráno a dopoledne velmi reálná. Horší je to ve večerních hodinách směrem do Prahy, kde opravdu jezdí skoro prázdné vlaky.
Znám to velmi dobře. Na otočku z Prahy do Lysé po práci, kde směrem ven je narvaný vlak a směrem zpět (okolo 18:30) mám pro sebe takřka celý oddíl.
Pochopitelně, jinak by se nám jaksi hromadily vozy.
Tak třeba na moji trati Praha -Kralupy to zdaleka „jednosmerne“ není. Do Řeže dojíždí několik stovek lidi z Prahy, tedy proti směru špičky, dále z Řeže až Dolan jezdí dost lidi do prace a škol do Kralup. Svoji spadovost má i Beroun podel trati 171 atd.Primestske vlaky tou dírou v systému nejsou.
Vidíte, 091 jsem zapomněl. Prostě vše elektrifikované příměsto kolem Prahy.
Není pravda, že příměstské vlaky jsou přeplněné, naopak i ve špíčkách se jezdí většinou do 75% kapacity sedících. Položenou kabelku na sedadle nepovažuji za obsazené místo. No a spěšné vlaky např. Sp 1650 Praha-Libeň – Louny si našlo celkově asi tak deset lidí (na odjezdu z Podbaby). A regionální Os vlaky si mohou o 30% obsazenosti nechat zdát.
Vážený pane, k té kabelce kterou jste zmínil. Jedná se o neoprávněně obsazené místo!!!
V letadle bez mezipřistání ano. V autobuse bez mezizastávek ano. Ve vlaku bez mezistávek také. U letadel je to bežné. I některé dálkové autobusy tak jezdí. Ale u vlaků mě napadá jen SC Manažer / SC Sprinter a i ty myslim stavěly v Ostravě i Bohumíně. Ona totiž obsazenost se aspoň v mym světě počítá jako osobokilometry / sedačkokilometry.
Sedačkokilometry?!
“ je to zejména vzkaz pro kraje, aby se podivaly, jak jsou „jejich“ vlaky vyuzite a následne na to nějak zareagovaly.“ = dle tohoto tvrzení jsou kraje neschopné průběžně zjišťovat obsazenost (nejen) vlakových spojů; až poté, co tento údaj (v RELATIVNÍM vyjádření, tj. ve vztahu ke kapacitě vozidla, nikoliv v ABSOLUTNÍM vyjádření, tzn. v počtu cestujících) zveřejní dopravce ČD, a. s., se mají kraje „podívat“. 🙂 Mmch. ke snížení %ního obsazení vozidel na regionálních tratích došlo mj. po náhradě sólo 810 Regionovami či náhradě Regionov novými RegioSharky, přičemž ono %ní obsazení by se v takové situaci snížilo i po např.… Číst vice »
xyz: Jenže například v Jižních Čechách míst lokomotivy se třemi klasickými vagony na tratích ČB – České Velenice/Strakonice jezdí nyní Regiopantery a na tratích ČB – Tábor/Horní Dvořiště jsou vidět regionovy.
To budou dělat ty ranní či večerní spoje + teda ještě některé mimo špičku, které jsou kvůli obratu soupravy, dílny, atd…, kdy ty spoje (hlavně kvůli návozu soupravy) jsou důležité, nemohu nechat stát soupravu v bodu A do 7 (protože předtím jezdí poloprázdná), když z bodu B jede slušně obsazená už v 6.
Pokud je to „pár okrajových spojů + v podstatě soupravové vlaky“, jak je možné, že je obsazenost 30 %? To jako že ve špičkách to jezdí plné z 10000 %?
No, když jede směr tam obsazený na 100 % a zpátky prázdný, jste hned na průměru 50 %. Pak většina dálkovky nebývá obsazena ze 100 %, ale třeba ze 70 % (špička 130 %, okrajový 10 – 30 %). K tomu přidejte lokálky, kde je obsazenost i přes zlepšení v sezóně někde kolem 30-50 % v průměru. No, mně těch 30-40 % vycucáním z prstu s pomocí váženého průměru vychází taky. Není to nereálné číslo.
A teď započítejte že ten příměstský vlak se zaplňuje postupně (pro ilustraci rovnoměrně) a z 10 % ve výchozí stanici a 100 % v cílové stanici s 9* mezistávkami máme najednou pouze 50% obsazenost. A k tomu prázdný protisměr, a hned jsme na 25 %. Samozřejmě vlak v protisměru nejede úplně prázdný, a ve špičkovém jsou lidi co nejedou na konečnou a jsou tam i lidi co stojí, no ale zároveň k zaplnění nedochází uprostřed, ale blíž cíle / zdroje špičky. Příměsto u Prahy bude rádo tak za 35–40% obsazenost (a to jsou optimistický čísla). Problém matematického průměru je že… Číst vice »
Stačí přidat/ubrat vagón a hned je obsazenost úplně jiná. Takže ani srovnání s jiným obdobím o ničem nevypovídá.