České dráhy zůstanou v budově ministerstva minimálně dalších pět let
"Není to reprezentativní prostor. Budova je tmavá, nešetrná, nebudí mozek k nejlepšímu výkonu," řekl o budově MD šéf Českých drah.
Zaměstnanci pracující v centrále Českých drah budou minimálně dalších pět let chodit do kanceláří na nábřeží Ludvíka Svobody, tedy do budovy ministerstva dopravy. České dráhy a ministerstvo aktuálně uzavřely nájemní smlouvu až do 30. června 2028 s opcí na další tři roky. Smlouva se objevila ve veřejném registru.
Dráhy si pronajímají zhruba třetinu budovy. Nájemné v příštím období bude činit přes 30 milionů korun ročně a bude se zvyšovat o inflaci. Celkem si dráhy pronajaly zhruba 5900 metrů čtverečních kanceláří a 1900 metrů čtverečních ostatních ploch.
Dlouhá léta se přitom mluví o stěhování Českých drah do nového sídla. Naposledy v roce 2019 České dráhy musely zrušit tendr na pronájem nových prostor, protože se nikdo nepřihlásil. Následně došlo k uzavření nové smlouvy s ministerstvem na tři roky (do letošního června) s tím, že tato doba dá Českým drahám dostatek času na nalezení nového sídla. K tomu ale nedošlo.
Nejnověji hovoří vedení Českých drah o výstavbě vlastní budovy s pomocí soukromého partnera. Ten by vzešel z tendru. Dráhy by do společného projektu s developerem vložily své brownfieldy na Florenci nebo v Holešovicích, přičemž za nové sídlo by v ideálním případě neplatily nic.
„Chceme-li změnit kulturu a myšlení Českých drah i zaměstnanců, považuji za nezbytné, abychom se přestěhovali do prostor poplatných dnešní době. Ve stávající budově má pomalu každý garsonku, kterou když zavře, je v anonymním prostoru. Není to reprezentativní prostor. Budova je tmavá, nešetrná, nebudí mozek k nejlepšímu výkonu,“ řekl v únoru deníku E15 generální ředitel ČD Michal Krapinec. Projektu prý přikládá nejvyšší prioritu.
Plány na stěhování ale nebudily u zaměstnanců ČD jen nadšení. Železničáři totiž považují budovu na nábřeží historicky za svou. Za první republiky na stále prodražující se stavbu tehdejšího ministerstva železnic přispívali ve velké míře i řadoví železničáři. Za socialismu si budovu přivlastnila KSČ jako sídlo svého ústředního výboru. Po sametové revoluci ji vlastnily dráhy, po jejich transformaci ji zákon přiřkl ministerstvu dopravy. V užívání ji ale měly mít obě strany.