České dráhy vybudují v depech fotovoltaické elektrárny
Střešní fotovoltaika, ilustrační foto. Pramen: ČD
Dráhy chtějí tento týden vypsat tendr na vybudování střešních elektráren v depech Havlíčkův Brod, Česká Třebová a Děčín.
No zejména v depu v Děčíně, kde se opravují vozy venku na dešti, by mohly panely udělat zaměstnancům alespoň střechu.
pokud se jich dá více, můžou udělat i boční zástěnu proti větru.
Hlavně aby to ale někdo nechtěl dát na střechu haly z 19. století, to by taky mohla být poslední zátěž té „moderní“ parní haly, kde se opravuje panter oběma čely mimo halu.
Vidím to jako skvělý strategický tah vedení ČD!!!
ČD se chlubí tím, že konečně začaly stavět nové správkárenské haly, např. Plzeň, Cheb, Havlíčkův Brod, Olomouc atd. Ale žádná z nich nemá od začátku na střeše fotovoltaické panely. Přitom se tyto haly k tomu úplně nabízí.
Nádraží Zittau (SRN) – soláry obsypané střechy od roku 2012. Tak asi tak.
Mohli by ještě udělat videoampérické elektrárny.
Na počtech mínusářů je vidět, kolik je tady sucharů nepochopící vtip a nadsázku.
Anebo to pochopili ale nevidí na tom nic vtipného.
Ano. Ale kdyby tady vytáhl nějakou bombu třeba Péťa Rychlý nebo Robert Záruba, tak by se tady protrhli smíchy.
To je fajn. Někde by tou střechou mohlo i přestat pršet když tam bude solár 🤣
Dobrý nápad, který se snad bude rozšiřovat i na další drážní budovy.
Snad se probudí i SŽ a dojde jí, že vlastní spoustu budov a zastřešení nástupišť, kam lze umístnit fotovoltaiku. Nechápu, že se už dávno rekonstrukce nedělají rovnou s tím.
Neblázněte, taková certifikovaná fotovoltaika by si na sebe nevydělala ani za sto let…
Tak snad to nemusí být drážní fotovoltaika, stačí civilní.
Na železnici, blázníte???
/s
Problém je, že dnes platí, že elektřinu z fotovoltaiky musíte jako firma spotřebovat a přetoky do sítě jsou zpravidla zpoplatněny fixní částkou. Jsou prostory, kde by se to vyplatilo. Na druhou stranu je spoustu nádraží, kde to nepovolí památkáři nebo je členitá střecha, že lze instalovat omezený výkon. A pokud dojde k hospodářskému útlumu, jako že se v oblasti automotive předpokládá, tak klesnou ceny silové elektřiny a SŽ bude moci nakoupit elektřinu levněji.
Zrovna sž má spotřebu jako hrom, u stejnosměru by to mohli posílat do drátů skoro rovnou z panelů, jen přes měnič (stepup) napětí. Panely jsou typicky 400V, tak ze 400V na 3000V. U větších krytách nástupišť by to mělo smysl.
I kdyby to neposílali do trakce tak taková nádražní budova má taky nemalou spotřebu, to by panely na střeše pokrývali stejně jen z části. Když k tomu přihodí menší baterii, tak se to dá využít na osvětlení nástupišť přes noc a hodí se to i na menší zastávky.
Přetoky rozhodně nemusí být nutně spoplatněny. To záleží na kapacitě přenosové soustavy. Jsou k tomu i mapy kde kapacita je a kde lze provozovat pouze ostrovní fotovoltaiku (se spotřebou v místě výroby). SŽ má svoje prostory tam, kde vedou dráty, do kterých se běžně pouští rekuperovaná energie. U nelektrifikovaných tratí to lze pouštět do běžné sítě a pokud ne, tak baterie pokryje spotřebu v noci. Ale co by to bylo za diskusi, pokud by nebyly argumenty o tom, jak něco nejde, že?
Ano, stovky nádraží. ale členité střechy a všeobecný hospodářský útlum 😀
Jestli si SŽ neumí vyjednat podmínky připojení k rozvodné soustavě na míru, tak by snad neměla provozovat ani modelové kolejiště. Je v ČR větší odběratle elektřiny, než právě SŽ?
Tak zrovna nástupiště bych tak nedělal. Všude je dost prachu.
170kWp nestojí za řeč,
Pro podnik, co spotřebuje elektřinu se to vyplatí.
Vyplatí, ale přinese to jen drobné. Škoda Auto instalovala 3MWp, například.
Jedno depo je drobné, ale pokud se ty panely dají všude, tak už to bude šetřit víc než jen drobné.
Je to přesně o 170 víc než nula. 3x jsem to počítal.
A že ne zrovna v Brně nebo Břeclavě, kde by to vyrobilo nejvíce energie..
V Břeclavě? Kde to je?
Na Moravě.
V Moravé.
Před válkou se Břeclav jmenovala Břeclava, a sklonování Břeclavě je dodnes spisovné.
Ale v 2. pádu. Ne v 6.
No, asi fakt jo. Je pravda, že v nářečíá se to používá i se e šestým
Břeclav se před válkou jmenovala Lundenburg.
Jenom v Němčině. V češtině to byla břeclava vždycky, obyvatelstvo bylo spíš české než neměcké, ale mapy se tiskly spíš v němčině, tak je v mapách často uveden Lundenburg.
Břeclava, od knížete Břetislava
Na tolik fotovoltaik zatím nejsou prachy.
To už mělo být dávno.
Moc pokrokové