ČD Cargo odvezlo první vlak s obilím z Ukrajiny. Železnice má pomoci zemi uvolnit sila
Přeprava obilí. Ilustrační foto: Libor Čížek / ČD Cargo
Přeprava naráží na problémy s různými rozchody i kapacitou tratí.
Přeprava naráží na problémy s různými rozchody i kapacitou tratí.
A co třeba ukončit tu nesmyslnou válku, jež není ku prospěchu UA ani RF? A vyřešily by se všechny související problémy, nejen s obilím.
Jsem rád, že alespoň něco. Držím palce.
Nakonec ta valka bude mit vic obeti ve svete nez na bojisti. Nejhorsi je, ze je to ze strany ruskeho vedeni zamer. Uz kalkulujou s dalsi uprchlickou vlnou, ktera samozrejme nebude destabilizovat zableseny rusko ale evropu. Nechaj 50 milionu lidi umrit hlady jen proto, aby putin nemusel priznat ocividnou pravdu, ze tu svoji genialni invazi podelal uz po 5 dnech.
Nebojte, se, ono to s tím hladomorem nebude tak hrozné. Velkou část úrody Rusové z Ukrajiny kradou a přes Černé moře odvážejí režimům, před kterými se chtějí tvářit jako „zachránci“ před krizí s potravinami, kterou sami vytvořili. Samozřejmě jim to prodávají draho, aby měli na zbraně. Nic nového, znáte Rusy.
Zničené hospodářství Iráku, Libye, Sýrie tady někdo opravdu vytvořil a USA to nebyla
Každý socialismus vyžaduje držet hubu a krok a každý petrosocialismus má své limity, i ty v Iráku, Libyi, Sýrii .
Saddám – Irák – diktátor
Kaddáfí – Libye – diktátor
a mohli bychom pokračovat před Zimbabwe, Kubu, Venezuelu až do KLDR a všude se najde diktátor. Čím to asi tak bude?
Soudruh Stalin, soudruh Pol Pot a soudruh Mao Ce Tung patří každý do vlastního pytle, to byli extrabuřti.
Putin ? Válku může ukončit jedním, jediným telefonátem někdo jiný, ten, kdo sliboval její ukončení před 3 lety …
Kdo?
jasně, stačí říct „vzdáváme se“
Tady pokus o trochu širší přehled mimo pí ár ČD Carga 🙂 https://www.zeleznicni-magazin.cz/aktuality/ukrajinska-obilna-krize
Moc pěkné čtení. Vidíte, já si vůbec neuvědomil, že techniku na území Ukrajiny teď nikdo nebude chtít pojistit. Kromě rozchodu kolejí, průjezdného profilu a spřáhel je to další problém.
Přesně právě, nedostatek normálněrozchodných vozů a pojištění mi jeden z dopravců jmenoval jako hlavní aktuální problémy. Pak jsem tím chtěl taky říci, že obilí z Ukrajiny se vozí už od března, s různými přepravci a dopravci i přes ČR projely desítky vlaků a ČD Cargo u toho moc nebylo. Na druhou stranu i ČD Cargo už před tímto článkem vezlo více než jeden vlak, ale prostě jako dopravce českého úseku pro nějakou spedici a jako jeden z mnoha dopraců dotyčného vlaku na celé jeho trase, článek je takovým podivným nesystémovým PR výkřikem… Na druhou stranu zrovna ČD Cargo vozilo ukrajinskou… Číst vice »
Překladiště zboží z UA je ve slovenské Čierne nad Tisou. Doprava přes území UA je věci a rizikem UŽ …
🚂Velký palec nahoru pro ČD Cargo a další železniční i jiné dopravce, kteří Ukrajině pomáhají.👍 Kdyby to pomohlo, tak jednotlivá zrníčka doslova přenášet i v kastrůlkách. Raději nežli to nechat ruským skřetům nebo hnilobě. Ruští skřeti se ostatně rovnají hnilobě.
Tak prvních 1600 t netto bychom měli.A teď ten zbytek.
Země, které jsou závislé na ukrajinském obilí, by mohly dojít k racionálnímu rozhodnutí a poslat lodě, které by rozstřílely blokující ruskou flotilu.
A mají vůbec čím to rozstřílet? Já chápu že kdyby se v Černém moři objevil ozbrojený Vyšehrad a Vltava za podpory tažného tankeru Beskydy a přepadové lodě Morava (ex. Moskva), tak v ten moment se Rus raději stáhne, aby zase neměl ostudu že pohrál s výletními parníky (cs. wikipedia. org/wiki/Bitva_na_Bajkalském_jezeře), ale obávám se že země na které to dopadne nejvíc nemají ani ty parníky, natož něco pořádného čím tu flotilu rozstřílet.
Nebo že země jako Egypt a Alžír, Sýrie, Irán, Irák budou chtít útočit na Rusy, když k nim mají tak blízko. 😀
Hlad naučí.
Třeba Egypt jako největší zákazník ukrajinského obilí námořnictvo a letectvo má. Neumím posoudit, jak moc „relevantní“ a ani si nemyslím, že by se chtěli přímo konfrontovat s Ruskem, jen podotýkám. Pak je tu samozřejmě vojensky silné Turecko, které taky ukrajinské obilí kupovalo, ale to se nejspíš i nadále bude snažit bruslit mezi oběma stranami konfliktu s cílem maximalizovat svůj vlastní prospěch.
Egypt námořnictvo má, ale výrazně menší a horší než rusové, sami by to nezvládli, letectvo by zase potřebovalo základny u Černého moře….
Egypt má pomerne silné námorníctvo a celkovo armádu (diktátor el-Sisi bol armádny generál a hlavne podpora armády a koptov ho drží pri moci).
Zaujímavé je že kúpili dve veľké výsadkové lode / vrtuľníkové nosiče ktoré malo objednané Rusko ale po invázii na Krym im ich Francúzsko nakoniec nedodalo.
https://en.wikipedia.org/wiki/Mistral-class_amphibious_assault_ship
Keby chceli, tak situáciu vedia dosť zahýbať.
Turecko tak isto, ale tam je to geopoliticky dosť komplikované.
Již za první světové se osvědčily letecké útoky proti lodím. Za druhé světové se osvědčily natolik, že žádná námořní velmoc již nepostavila další loď velikosti Jamato nebo Bismark.
Totiž je jedna loď, která by to dokázala. USS Iowa. Jenže kdyby USA chtěly, tak to potípají stíhačkama ze vzduchu. Což by znamenalo vyhlášení války USA vs Rusko a to by bylo ku–a zlé. To by Putin ty atomovky použil.
Na iowu se nemůžete spoléhat, to není loď nic moc, pro námořní bitvu by i slava byla rovnocenným protivníkem, iowa je spíš taková plovoucí základna pro raketové a dělostřelecké útoky na pevninu. Ale jako prostředek námořní převahy se jí vyrovnají mnohem menší lodě, sám jste uvedl, že bitevní loď už byla překonána.
Slava má raketovou výzbroj P-500 Bazalt s dostřelem 550 km. To není rovnocenné, osamocená Iowa by neměla šanci dostat se na dostřel hlavních děl (39 km). Resp. bylo by neúnosným rizikem to zkoušet.
Proto píšu: Raketa ze stíhačky, vystřel, zapomeň na ni a vrať se na základnu pro další.
tak ona ta Iowa má také protilodní střely (16× Harpoon-120 km+32× Tomahawk-1200 km), ale jde mi o to, že právě ty rakety smazávají rozdíl ve velikosti a pancéřování….
navíc, pokud mají na Iowě opravdu jen výše uvedené, tak s ní američané už také do bitvy nepočítají, alespoň předpokládám, že dnes mají v USA i rychlejší střely……
ale samozřejmě máte s Iowou pravdu
Myslel jsem to trochu jako legraci. On i ten Egypt si asi poradí a někde nakoupí dráž, ale nakoupí. Nicméně jsou další země kde to může nadělat velké problémy a ty nemají asi ani kapesní námořnictvo.
Pro USS Iova by byla Černá louže příliš mělká (nebo spíš Bospor).
Jednou už jsme Rusákům na vodě natrhli gatě, třeba by to zase vyšlo.
Nelze, mezinárodní dohoda z Montreux to neumožňuje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Konvence_z_Montreux
Ta platí pro dobu míru. Jestli je doba míru, o tom rozhoduje nejspíš Turecko.
A jak se tam dostanou … přes turecký Bospor to není tak jednoduché ….
Jezdí ještě ty evakuační vlaky?
Normálně rozchodné vlaky
ze stanice Ključarki u Mukačeva už nějakou dobu do Brake přes ČR jezdí, jen s jinými dopravci.
Ano. Přesně tak. Vozím relaci Čop-Rotterdam, u soukromníka, ale to se nikde PR nehlásí
Využít se teď dá především kapacita překladiště v Maťovcích a následná normálně rozchodná infrastruktura, která je prakticky nevyužívaná.
Je tam nějaká výsypná rampa, nebo jen drapákové nakladače?
Pokud by se mělo odvézt všechno obilí po železnici bylo by potřeba 12500 vlaků.
No, za chvíli budeme milovat Vladimira Vladimiroviče, že nám dá „chléb náš vezdejší“, anebo alespoň odrobinky.
Vážený, podívejte se na bilanci obilovin CR. Pak tu sirte nesmysly.
Však říkám-za chvíli, ynženýre. Tzn v horizontu pár let.
Jakože semka příjde Rusko a s ním pokrokové zemědělství, které neuživí ani tolik obyvatel, kolik uživilo zemědělství za První republiky?
A to bylo založené na koňském potahu, traktory začínaly, ČR měla jen o 2 % méně obyvatel než dneska.
Teorie sic hezká, avšak až do evropy přijde 400m imigrantů, bude malér a budeme prosit Vladimíra o kus chleba.
Běžte si už stoupnout do fronty. díky.
Myslíte toho, jehož armáda pálí kdesi na východě sila i s obilím, nebo nějakého básníka?
Kde se co pálí? Tam kde jsou Rusové se spíš ani nezaselo.
Jde o loňskou úrodu pochopitelně.
Držím palce, ať se dílo zdárně podaří a další státy také hledají způsoby, jak pomoci Ukrajině s vývozem obilnin. Ukrajina kvůli válce čelí problémům, jak vyvézt téměř 25 milionů tun obilí, přičemž jeho nedostatek může ohrozit miliony hladovějících lidí v chudých zemích.(irozhlas.cz)
Ve světě se ročně spotřebuje přes miliardu tun obilovin, vážně si myslíte, že někoho ohrozíte hladem, když z toho ubude 1-2% ?
Ano, rozhodně si myslím, že tento nedostatek může ohrozit miliony hladovějících lidí v chudých zemích. Ono je to pochopitelné, protože Ukrajina patří k největším pěstitelům pšenice. Jsem moc rád, že se hledají způsoby, jak pomoci.
Už kvůli proměnlivé produkci, která je závislá na klimatických podmínkách a politické situaci musí mít produkce větší rezervu, než těch 1-2%. Všechno to jsou jen imaginární bubáci, aby se mohli napakovat překupníci a spekulanti. Něco, jako bezdůvodné zdražení cukru, které u nás vyšponovali právě překupníci. Silně k tomu přispívá samotné Rusko, které na té panice ještě vydělává a samo ji přiživuje. Manipulace s cenou jim prošla u plynu, tak to zkouší i u obilovin.
Ukrajina je 5. největší producent obilovin a 3. největší exportér obilovin na světě. Také je úplně největší producent slunečnicového oleje. V Arábii bude hlad.
Jste mimo realitu.
Hladovějícím arabům je úplně ukradené, kolik toho v USA spálí na falešnou whisku.
Honem rychle se na tom musíme napakovat než to udělají ostatní státy a bude absolutní nedostatek obilí. Máme přece ještě v paměti, jak do dopadlo, když se měly redistribuovat roušky různě po světě.
Možná sis toho nevšiml, ale za pár měsíců jsou tu žně. Žádná země na světě nemá skladovací kapacity na nějaká extra množství obilí, je to obrátkové zboží, které má nějaké ustálené toky produkce – transport – spotřeba, se skladovacími kapacitami na vyrovnání cyklické výroby, ale ne na uložení více cyklů zároveň.
Cina loni na podzim zrusila dovozova omezeni na psenici a uz v prosinci lonskeho roku drzela polovinu svetovych zasob.
Pocatkem unora pak Cina uvolnila omezeni i na dovoz jecmene.
Nepredpokladam, ze by to nemeli kde uskladnit.
Otazkou je, jestli to maji pro vlastni spotrebu, nebo to budou preprodavat, jako to delaji s LNG.
A to je právě to, co se jim tady snažím říct. Když tu redistribuci nezařídíme my, evropské státy, tak to zůstane rusovi nebo to shnije.
A všichni ostatní se ti snažej říct, že pozemní redistribuce má své kapacitní limity.
Jedná se o převoz 20 Mt obilovin z Ukrajiny do evropských přístavů, když se může jen v ČR ročně distribuovat 8 Mt obilovin, tak by to neměl být až tak velký problém.
Takže v následujících měsících zhruba 100 vlaků denně z UA hranice někam do evropských přístavů. No nevím.
To je 5-10 vlaků denně na každou trať, která vede z Ukrajiny do Evropy.
Toho se nebojím, je to pořád levnější, než ruský plyn a má to slušnou výhřevnost.
To je hezké, a jak zařídíte přepravu z Ukrajiny do Číny? Tam je po cestě Mordor, který vybírá 100% daň…
Na Balkáně má Čína přístav.
Obilí stejně jako ostatní plodiny se dá skladovat v jakékoli suché místnosti,v nouzi se může nasypat na hromady a přikrýt plachtou.Nemusí být ausgerechned v sile.
Máte jiné řešení, jak uvolnit sila?
Domnívám se, že síla se velmi rychle vyprázdní, protože kvůli válce na UA je, zejména v jižních státech a Africe, nedostatek obilí. Dále je na jihu spousta úrody zničená suchem. Takže např. : arabské státy mají nakoupeno hodně předem, aby uspokojili svou spotřebu. Tzn., že naše, německá a polská úroda jsou rozprodány předem. Sklidíme sice víc než je naše spotřeba, a proto vyvážíme a nemusíme se bát absolutního nedostatku, nicméně, kvůli situaci zmíněné výše, ke které se ještě přidá nedostatek hnojiv a zdražení pohonných hmot v důsledku války, jsme vystaveni značnému riziku zdražení potravin. K tomu si ještě do rovnice… Číst vice »
„Sila se“ je pasivní forma. Silo je stavba, samo nic nevyřeší, sama se nevyprázdní. Takže jak to rozvezete do Afriky nebo Arábie, když se v přístavech u černého moře válčí nebo jsou okupované? Samo se to neodveze, je to docela velká logistická akce, jedna věc je vozit to vlaky stovky km a fedrovat na lodě a jiná věc je vozit to tisíce km, kdy jaksi potřeba počtu vhodných vozů narůstá řádově, k tomu složitosti s překládkou, různé rozchody…
Přestaňte si hrát na češtinářského retarda z místního béčkového gymnázia a mluvte k věci.
Takže jak konkrétně to obilí dopravíte ze sil na Ukrajině do hladovějících zemí?
K věci je celý zbytek textu, pokud byste mu věnoval krapítek pozornosti, stejně jako článku. Jak přesně to vlaky odvozí, kam a kde je vezmou? Konkrétně.
Vy jste si asi nevšiml, že se tu mluví o dopravních kapacitách. Ty jste do té své supersofistikované rovnice zapomněl doplnit.
A když už jsme u toho, tak jak si Vy představujete ideální řešení?
Jediný dostatečně kapacitní způsob je po moři Což Putler blokuje.
A co takhle vlaky s tranzitem přes přátelské země do určených přístavů? Alespoň částečně by se tak vyřešil distribuční problém.
Ehm, není celý tenhle článek o tom, že vlakem to jde, ale kapacita železnice není schopna plně nahradit zablokovanou námořní cestu?
Takže to jako necháte Orkům? 😀 O nic se nepokusíte? To jste teda srdcař, Kubrte.
Netuším. Ideální řešení za současné situace neexistuje.
Jedině prorazit ruskou blokádu silou. Jenže zase – museli by s tím souhlasit Turci a znamenalo by to eskalaci konfliktu o další stát/státy.
A co zkusit lest? Třeba tu loď naložit něčím jako amonný ledek (nebo co to zřídilo Bejrút) a počkat na vhodný okamžik. Admirál Spongebob buď dostane další loď, nebo Rusové dojdou o přístav.
no nevím, zda to rusy obelstí, když si pytlema toho ledku obložili zákopy a pak vyletěli do povětří….
Já už slyšel o kde čem co tam provedli, ale že si udělali obložení z pytlů ledku mi nějak uniklo. Jak hodně musíte v chemii nedávat pozor abyste si obložil zákop pytli dusíkatých sloučenin? Jeden by řekl že i průměrného orangutana napadne že dusičnany bouchaj.
Já bych řekl že ta loď by stála za pokus.
Ideální ne, ale legální ano. Rezoluce OSN požadující v zájmu předejití nedostatku obilí na světových trzích uvolnění ukrajinských přístavů v Černém moři a svobodnou (bezpečnou) plavbu nákladních lodí tamtéž. Pokud se nepletu, tak rozhodovací mechanismus RB OSN neumožňuje uplatnit právo veta zemi, která je členem RB a zároveň se angažuje ve vojenském konfliktu, který je (resp. v důsledku je) předmětem takové rezoluce. Tj. Rusko by se mohlo jenom koukat. V takovém případě by ani Turci neměli bránit proplutí ekvalentní námořní síly států, které by se zavázaly ve prospěch takové rezoluce působit. Asi by ani v takovém případě nedošlo na letadlové… Číst vice »
A není tam zádrhel že to musí být válka deklarovaná?
Nicméně co to ještě zkusit přes valné shromáždění? To by mohlo také jít a jsem si jistý že takovou odblokovávací rezoluci by schválilo snadno.
Já mám také jednu alternativu. Obilí by zůstalo na Slovensku, v Česku, Polsku,…….. prostě ve státech, které posílají zbraně, přijímají uprchlíky a jinak pomáhají.
Ona je otázka, kolik ho tu dokážeme uskladnit a nebo i rovnou zpracovat. Ale myslím si, že v systému posledních let, kdy se všechno vozí tak, jak je potřeba to žádná velká sláva nebude.
To není žádné řešení.
a) není jak obilí z Urajiny dostat pryč – kamkoliv.
b) v SK, PL, CZ nikdo ukrajinské obilí nepotřebuje, nemá ho kde uskladnit – všechno jsou to naopak země obilniny vyvážející.
Ano, CZ je skutecne zeme obilniny vyvazejici. Zli jazykove tvrdi, ze letos jsme zeme vyvazejici temer absolutne (tj. doma nam nezustane temer nic, letosni jeste nesklizena uroda je z minimalne trech ctvrtin jiz smluvne prodana za hranice). Narust cen plynu za posledniho pulroku trosku zmenil ocekavani, ono je trochu rozdil, jestli clovek vysusuje plodiny za cenu ctyrnasobne vyssi (a ze tam toho plynu zasyci), jestli kupuje hnojiva za trojnasobek (ti, co meli kliku, se jeste stihli predzasobit a problem trosku odsunou… a ze na vyrobu hnojiv toho plynu taky zasyci), jestli kupuje osivo za dvojnasobek… Do toho narust cen PHM… Číst vice »
Jasně, doma nezůstane téměř žádné obilí, ale přesto je mouky plný regál v obchodě. A vyváží se i vodka z obilí vyrobená. Jak je to možné, když tady nic nezůstane?
Možná si na tyhle svoje věty ještě vzpomenete. Válka na Ukrajině je jen malá partie na obrovské šachovnici. Přemýšlejte směrem k dolaru a ne v horizontu mėsíců a půlroků a třeba uvidíte.
Onen „dostatek mouky v regalech“ pochazi stale z lonska, z doby, kdy byly naklady jeste normalni a za hranice toho zdaleka tolik neslo, zatimco ja jsem psal o nasmlouvanem prodeji toho, co se teprve sklizet bude.
Tedy – uvidime v srpnu, zari.
Uprimne, budu jedine rad, pokud se v tom vyse napsanem nejak zasadne mylim a budeme mit dostatek potravin (vcetne masa) za rozumnou cenu ( = ne jako s elektrinou a plynem, kde jsme svetove na spici, pokud vztahneme cenu energii ke kupni sile). Marne vsak hledam cokoliv, co by tomu naznacovalo.
Ano říkal to i ředitel Madety, jde o obilí, které ještě roste na poli. Třeba to bude jako s plynem a elektřinou. Teď vyvezeme a za pár měsíců přivezem za trojnásobek, ale že to nechápe pan Kocurek je překvapující. Ostatně mám teorii, že po válce, nastolení nových obchodních vztahů a opadnutí nadšení z Ukrajiny budeme za největší pitomce v Evropě. U energií už tam jsme
Ředitel Madety je rudá veš, která se bez pětiletého plánu ani nehne a v konkurenčním prostředí pořád brečí máslo.
A ty jsi vůl a všem je to jedno
Poděkujte tem co blokují lepší propojení vedení zatímco došlo k propojení trhů. Ona jaksi i v době nejvyšších cen nemalá část parních elektráren stála protože nebylo jak do toho Německa dodávat.
1) je ho hodně, řádově víc než spotřebujeme, co bychom s tím dělali
2) když nepůjde obilí do Afriky, přijde Afrika do Evropy
Chci, aby šlo obilí do Afriky s českou přirážkou za záchranu, uskladnění a transport. Dále na tom vydělají německé a holandské a italské přístavy. Všichni budeme spokojení, vyděláme, dodržíme humanismus a podpoříme rejdařské společnosti našich spojenců.
Tak ji pošleme do Severní Nigérie za Ural.
Nedostatek obilí v česku „jenom“ zamává s cenou ale jsou zamě kde kvůli tomu hrozí hladomor…
Tam hrozí hladomor, co jsem na světě a přesto se množí, jako kobylky.
A nemyslíš, že je i užitečné mít více dětí v zemi, kde se o tebe stát ve stáří nijak nepostará a navíc je tam vysoká dětská úmrtnost?
Neboli r versus K strategie
Jak se o mne postarají ty děti, které samy nemají co jíst a jen čekají na pomoc odjinud? A dokážete si představit, že ta dětská úmrtnost bude nízká, dospěje většina a zase bude mít spoustu dětí, které zase nebudou mít co jíst? Fajn, že jsme si potykali.
Není to v rovině, že by v arabských zemích, kam to ukrajinské obilí mířilo zejména, někdo umíral hlady. Ale je tam hodně lidí, co žijí z ruky do úst a zdražení pečiva zvýší jejich životní náklady a to se projeví napětím ve společnosti.
Podle mne je lepší si za aktivního života naspořit na stáří, než mít mrazák plný dětí, na horší časy.
Jestli ono to není tím hladomorem. Víte když vám polovička nedožije roku, další desíti a další dvaceti, tak si jich uděláte podstatně víc. Druhá věc je že jim svět tam vozí jenom půlku pomoci co by bylo třeba, tu humanitární, jenže aby se tam něco změnilo, tak jako všude, tak potřebujete ještě potravu duchovní, nebo duševní, prostě vzdělání, společenské instituce a trochu něco té infrastruktury. Jak je to dávno co jsem tu psal potřebě zprůchodnění Asuánských přehrad a modernizaci tratí z jednoho z přístavů na jižním konci Násirova jezera? V momentě kdy tam dosáhnou relativně obstojné životní úrovně, tak se… Číst vice »
Děkuji za přednášku. A teď si představte, že bude pomoc dostatečná, přežijí téměř všichni, budou mít spoustu dětí a zase nebudou mít co jíst a tím pádem bude zase ta pomoc jen poloviční, než by potřebovali a tak pořád dokola.
Pokud máte jako součást i ostatní pomoc, tak po jedné či dvou generacích nastává pokaždé sešup porodnosti a ani ta Afrika už není to co bývala, někdy se ty křivky najděte. V Íránu třeba stačila jedna generace k brutálnímu propadu porodnosti. V Egyptě se to za jednu generaci (1980-2000) dostalo na polovinu a klesá. Porodnost je z velké části funkcí prosperity a rozvinutosti země. Pokud se z nerozvinuté společnosti stane průmyslová země na slušné úrovni, porodnost klesne na nějaké 2 děti na ženu a pak pomalu klesá dále, pokud se pak dostaví dlouhá ekonomicko-společenská krize, porodnost se dále propadne. USA… Číst vice »
V Africe, Arábii i té Jižní a Střední Americe západ často nesnáší, štít se Ruska jako že má lepru bylo zvykem vždy tak v Česku, Polsko, Pobaltí, i ty největší země EU jako Německo, Itálie, Francie, byli nebo pořád jsou pro ruské víc, než Česko, ať si degenerovaný liberál se sebenenávistí o zaostalém východu s pobožnou oddaností západu a potřebou ještě nedávno všechny které neměl rád nálepkovat komunisty, než začal volit komunisty mezi Piráty, myslí co chce.
Zkuste ten text trochu přeformátovat, nějak nevím co jste chtěl sdělit.
V Západní Evropě nepoznali, jaká jsou Rusáci pakáž, Východní Evropa má své zkušenosti vykoupené miliony mrtvých v koncentrácích na Sibiři.
Spíš se divím, co se musí stát, když CEE potkáte člověka takto zaraženého do ruské řiti až po kecky. Stockholmský syndrom asi. V takovém Rakousku má tohle až pandemické rozměry (ale ty aspoň mírně omlouvá to, že se soudruzi osvoboditelé museli zavčasu stáhnout a všeobecný svrab se tím stal léčitelným).
Co má v Rakousku pandemických rozměrů?
Podivuhodný vztah k rusům.
Ale oni je mít nebudou.
Jenže to neplatí u negroidní (černošské)populace! V JAR je vysoká životní úroveň a porodnost ne a neklesá!
Než začnete psát takové rasistické voloviny, tak si ty porodnostní křivky z Afriky vyjeďte, umí to i google po zadaní fertility rate _country_name_ Klesá to. Jestli pomalu nebo rychle nevím, ale klesá a setrvale. Pravděpodobně s tím jak se postupně zlepšuje situace v daných zemích.
Sahara ani Východní Afrika moc neklesá, šance na nějakou vysokou rozvinutost nevidím, průměrné IQ tamních populací rozvinuté země označují jako mentální retardaci.
Můžete uvést konkrétní státy? Ten přechodový děj sice není tak prudký jako v jiných zemích, ale to může být dáno jinou charakteristikou přechodu. Co se IQ týče, tak tam jednak potřebujete mít (myslím tomu tak říkají) normalizovaný IQ test jinak jste v kaši protože naměříte nesmysly. Na začátku 20. století dávali v USA imigrantům IQ test. Často z toho vycházelo že imigranti jsou velmi podprůměrně inteligentní. No on ten test byl jaksi v angličtině kterou ti lidi jaksi moc neovládali a IQ vlastně vůbec neměřil. Dobrý IQ test to umí rozdělit na jednotlivé oblasti. Další problém je že školství umí… Číst vice »
Nemusíme chodit daleko. Naši nepřizpůsobiví spoluobčané, žijící ve vyloučených lokalitách, mají dostupné vzdělání, mohli by pracovat, jsou pozitivně diskriminováni( protěžováni) už celá desetiletí a stále ne a ne. A proč? Protože nechtějí. Parazitují na většině a ta si to nechá líbit.
Už samotné testování „zvyšuje“ IQ jen tím, že si testovaní na otázky zvyknou, spoustu pak dělají automaticky a na zbytek mají víc času. Počet otázek je omezený a většina jsou jen různé variace stejné otázky. Padesátý test pak má většinou víc bodů, než ten první, kde u některých otázek testovaný ještě tápe.
Za to může slabá podpora exportu Durexu.
Tady žádný nedostatek pšenice není, pěstuje se jí skoro 2x tolik, co za Husáka a tak se vyváží.
Slovensko, Česko a Polsko mají obilí dost. Ukrajina obilí nyní prodává za vysoké ceny. Tyto peníze pak používá na nákup zbraní od USA. USA zbraně nedávají jako ČR, ale prodávají.
Něco je dar, něco půjčka, něco nenávratná půjčka, …
Naše „darované“ zbraně a munice by se stejně za pár let kvůli přezbrojení vyhodily a takhle to přinese ještě spoustu užitku.
Vyhodil by je idiot, s tímhle se normálně kšeftuje a ač stárnoucí zbraně, tak po odadnutí přebytků po studené válce se bude v Africe a Arábii za uloženkové Bevka nebo T-72 platit čim dál víc, tedy už dnes je ten nárůstek cen několikanásobný oproti zlatým dobám výprodejů před 15 lety a oni nic jiného používat nebudou, tak nám tady nelžete.
Jasně, kšeft jak víno. Hlavně přes embargo.
Embargo je jen na pár zemí, ne většinu Afriky.
Dotaz, muze se vubec obili z UA do EU pro pouziti „pro lidi“ (nemyslim ted krmne obili, ktere z UA dovazi treba Spanelsko pro chov prasat)?
Velice matne se mi vybavuji nejake debaty osm let zpatky stran toho, jestli obili z UA splnuje EU normy (limity pro pesticidy, tezke kovy, …). Zmenila se situace nejak za uplynuly cas?
Nedari se mi k tomu nic moc dohledat, vyhledavac mi stale vraci ruzne irelevantni clanky z 2022 o tom, jak moc exportu UA zajistuje a kde co, ale dohledat se infa z 2014 lze jedine „na kachne“.
Nevite nekdo?
No ono tu jde spíš o to aby se to obilí dostalo z Ukrajiny k zákazníkům než že by se mělo spotřebovat v EU.
a uskladníme ho u vás doma…..fakt myslitel
Ne. Prodáme ho.
Nemohlo by aspoň v tomhle pomoci Maďarsko? Ví někdo, jakou má Maďarsko kapacitu na hranicích?
Samozřejmě pokud i tohle nemá zakázáno nějakou smlouvou s Ruskem…
Madari jsou rusky kurv*, ti nijak pomahat nebudou
Pokud umíte anglicky, přečtete si toto:
https://bbj.hu/politics/foreign-affairs/ukraine-crisis/transshipment-of-ukrainian-grain-thru-hungary-jumps
https://newsbeezer.com/hungaryeng/part-of-ukraines-grain-passes-through-hungary/
https://www.euractiv.com/section/politics/short_news/hungarian-agri-minister-backs-supporting-ukraines-grain-exports/
S Viktorem v čele??
Nejvíce v tomto exportu pomáhá Rumunsko. Přístav Constanta odbavuje naprostou většinu Ukrajinských zrnin. Až 50%. Ale taky není nafukovací.
Přidává se i Bulharsko. Na Jaderské, Baltické a Severomořské přístavy zbývá zbytek. Ale vzhledem k obrovským objemům Ukrajinské zemědělské prvovýroby, je toho i tak dost.
„Další úzké hrdlo představují hraniční přechody, resp. hraniční tratě. “
Moc rád bych viděl snahu EU toto zlepšit. Toto je naprosto typický problém, kterým by se EU měla zabývat. Nedávat dotace pro lokální firmy (to je záležitost daného státu, pokud to nemá přeshraniční přesah). Naopak snažit se udělat EU propojenější, s kvalitnější přeshraniční infrastrukturou.
Právě EU může být dobrým tahounem a arbitrem případných sporů, u takových projektů.
Tohle už dělá EU dlouhá léta – TEN-T infrastructure policy. V rámci Evropy se dojednala prioritní transevropská spojení a přes EU do toho roky tečou peníze.
Nicméně Ukrajina v EU není a tak se to jejích přeshraničních spojení netýkalo.
To by bylo krásné, ale myslím že z nějakého historického důvodu se v tom EU moc neangažuje. Sice nějaké tituly jsou, ale účinnost mizerná. Problém asi je že EU nechce zasahovat moc do utváření vnitrostátních záležitostí, bez kterých je jakékoliv spojení polovičaté. K čemu bude když EU zaplatí, vyprojektuje a vynutí takový přechod Laa-Hevlín když to skončí na tom že se z Hevlína, v lepším případě Hrušovan dál nedostanete? K čemu bude pokud se propojí slezská železniční síť když to pak bude stát na zasekaném koridoru? K čemu bude vynucené zlepšení propojení soustav pokud budou Češi a nebo Rakušáci dělat… Číst vice »
EU samozřejmě nenařizuje jednotlivým zemím, co mají postavit. Definuje tahy a nabídne na to dotační tituly a pak ať se jednotlivé země snaží.
Neřekl bych, že je to neúčinné, viz polský pokrok v dálnicích nebo u nás třeba dokončení D8. Za svou infrastrukturu jsou pořád zodpovědné jednotlivé země a jejich plánování investic, ale EU je slušně podpoří a nasměruje. Jinak by to u nás s výstavbou bylo ještě smutnější.
Je to tak. Spousta nákladu i autobusů jezdí přes Polsko na Ukrajinu a za poslední dekádu bylo krásně vidět, jak se s tím Poláci nemažou a rychle staví za pomoci EU. Před 10 lety se jezdilo z Krakova na hranici (Korczowa) po dvou pruzích přes vesnice a města. Po několika málo letech už se přesunul veškerý provoz na E40, která vede až na hranici.
Ano, EU definuje tahy, ale pokud se tak nějak matně pamatuji, tak na základě návrhů/požadavků zemí. A následně není nějaký mechanismus jak to pořádně vymáhat a realizovat pokud daná země nestíhá. Přece není možné aby už roky byly některé části transevropské sítě přehlceny tak že v podstatě znemožňují pořádný mezinárodní provoz.
Se změnou rozchodu v tehdejším SSSR, se potýkali už Němci. https://www.fronta.cz/dotaz/nemecke-zeleznice-v-sssr
Což šlo v době dřevěných pražců. Dnes, kdy rozhodující tratě a staniční koleje jsou na pražcích betonových, už je rychlé přerozchodování nemožné.
Ale přesto by to mohlo být strategické byť ne levné a extrémně časově náročné řešení. Narušila by se tím jednoduchá možnost dopravy z Ruska a zároveň by se tím usnadnila doprava do zbytku Evropy.
Na celý export obilí z Ukrajiny by bylo údajně potřeba vypravit 17 500 nákladních vlaků.
Jak údajně =) Na současnou potřebu „uvolnění“ to je minimálně 11.000, což do sklizně dělá něco přes 120 vlaků denně.
To nezvládne ani Zababa…..
To ale nepojede po jedné trati, něco do Pobaltí, něco do Polska, Něco na Balkán, … a je z toho pár desítek vlaků denně, po jedné trase. To už při troše dobré vůle jde zvládnout, když nebudou nádraží denně pod palbou a budou rychle opravovat škody, …
Do Pobaltí se vlaky z Ukrajiny nedostanou.
Obávám se, že na „pár desítek vlaků denně“ nejsou po Evropě volné vagóny, dalším úzkým profilem bude reálná kapacita těch několika použitelných PPS mezi Ukrajinou a Polskem/Maďarskem/Slovenskem pro překládku právě obilí. Historicky přes všechny jezdila spíš železná ruda, uhlí, kontejnery, v dávnější minulosti kusové zboží, auta..
V každém státu je několik set vozů na přepravu obilovin, po celé Evropě se jedná o tisíce vozů. Překladiště na obilí není nic složitého, je to jen dlouhá vana, kam se z jedné strany zrno vysype a dopravníkem se přesune do vagonu na druhé straně. Parta Ukrajincú to stluče za pár týdnů.
No jo, ale ty vozy mají svou práci. Takže když je dopravci pošlou na UA hranice, budou zase chybět jinde a neodvezou obilí z PL, HU, RO, SK, CZ směrem západ a Itálie.
Ty budou potřeba hlavně po žních, teď se do většiny jen práší na nějaké vedlejší koleji.
Obchod s obilím běží neustále. Má dva píky – jeden v dubnu, druhý v srpnu. Méně intenzivní je přes zimu. V červnu je mírný útlum, což by mohlo pomoci, ale výpadek ukrajinských přístavů to nepokryje.
No dobře, kolik dvoutisicovek provezete přes všechny myslitelné železniční přechody Ukrajiny do sklizně?
Nevíte kolik kapacity je volné na LHS? Vím že s tím otravuji (naposled jsem po ní chtěl vozit rychlíky s uprchlíky, byť nutno podotknout že to na začátku vypadalo hodně zle), ale poněkud by to vyřešilo problém typu: „Nepošlu tam ty vagony, co kdyby mi to skřeti škrábli“.
Druhá věc je kolik mají Ukrajinci k dispozici lokomotiv a vozů. A třetí kolik různých použitelných vagonů posbíráme po Evropě a bude možné je dostat do Polska.
V celé Evropě se ročně vyprodukuje, přepraví a zpracuje stovky milionů tun obilovin, těch 20 Mt z Ukrajiny je necelých 10% navíc a je to podobné, jak by byla nadúroda, taky se to nevyhodí a přeprava musí mít určité rezervy. Evropa není Rusko, kde neměli v 90. letech co žrát, protože stěhovali zbraně ze západu k Číně a neměli kapacity na obilí, které pak hnilo na polích a v silech.
Njn, ale každý vypravený vlak aspoň trochu pomůže. Není to dostatečná náhrada, ale lepší, než nic.
Tak to samozřejmě.
To ale spočítali novináři a brali 4000 tun na vlak.
U nás je to max. 2500 tun a to ještě brutto, takže vlastního nákladu je tam cca 1900 tun.
Taky záleží, kolik toho stihnou Rusáci ukrást.
Možná bude stále ještě rychlejší se prostřílet blokádou přístavů a pak vozit loděmi. Zatím ale na to nemá Ukrajina dost zbraní.
Kolik toho z ruské flotily vlastně ještě zbývá?
Bohužel nejspíš valná většina. Ukrajina na ně neměla a nemá ty správné zbraně.
Tak to máme… 47 vlaků denně a v článku počítal myslím 4kt, ne 1.5kt na vlak.
Ukrajina má cca 10 železničních přechodů do Evropy a 5 do Běloruska, to by bylo 3-5 vlaků z nádraží denně, většina by se mohla točit ob den.
Na Bělorusko zapomeňte. Prozatím je to Putinova država. Zbývá PL, SK, HU, RO.
Jak kvalitní spojení je z Rumunska, Bulharska do Řeckých a Tureckých přístavů?
Asi ujde, když se tudy posílá zrno z Ukrajiny do balkánských přístavů.
Z Ukrajiny do Egypta přes Německo?
Jestli ti to prijde divny, tak jdi za putinem at otevre UA pristavy
Část cesty ta kukuřice stejně musí absolvovat lodí, takže zřejmě překládka v Německu je časově dostupnější, než se snažit přeskákat Balkán někam do Soluně a tam na loď.
Taky mě to zaujalo. A to bych čekal že takový Kopper bude dostupnější. Ale těžko říct, co za tím stojí..
Jednokolejka do Koperu spolehlivě eliminuje dostupnost přístavu po železnici.
Tak si ty tratě projedte aspoň na mapě, včetně rychlostí, stoupání počtu kolejí, oddílů, traťové třídy zatížení s zjistíte, že kromě tranzitu přes Polsko je to o hovně. A to ještě ta překládka na Pl Za hranicích taky neoplývá kapacitou zrovna pro obilí.
No možná by šlo nouzově tam na plochách u kolejí udělat překládku nasypnych kontejnerů. Kolik jich je ale volných a kolik vozů k tomu? Ty překladače by se snad daly dodat rychle ve velkém počtu.
Jak moc jsou železniční tratě na Ukrajině poškozené? Nestálo by za to je při obnově přerozchodovat? Tím by Ukrajina současně vyjádřila, kam chce patřit.
To myslíte vážně?
Já myslím, že myslí a je to dobrá myšlenka. Tedy dělat přerozchodování při těch prvotních opravách je samozřejmě blbost, ale až se situace uklidní, je přerozchodování jednou z cest, jak rusům případnou další invazi zkomplikovat.
Pokud vím Ukrajinu přerozchodovávali už za 2.sv.války Němci. Protože je ale při ústupu zase ničili,při opravě je sověti vrátili na púvodní rozchod.Pokud bude politická vůle a seženou finance,proč ne. Ale vzhledem k tomu,že za 70 let nebyla Evropa schopná vyměnit řetězová spřáhla za automatická tomu moc šancí nedávám.
No vzhledem k předpokládanému budoucímu směřování země ku spolupráci se západní Evropou to není zase tak špatný nápad 🙂 minimálně to bude chtít nová překladiště.
To je běh na 10 let ne li víc a kolik to bude stát. ….ani nepočítám
Tak zase ale je ta síť z velké části poškozená. Takže hrůzné sumy do toho půjdou tak jako tak.
Síť je poškozená pouze na územích okupovaných Ruskem, což je východ a jih, ale není to velká část z celkové rozlohy. Hrůzná suma na kompletní výměnu všeho není ten největší problém.
Horší je to s kapacitou. Za jak dlouho myslíte, že se zvládne předělat 21 tisíc kilometrů tratí, z toho půlka elektrifikovaná? Za jak dlouho vám kterýkoliv výrobce vyrobí tisíce lokomotiv a desetitisíce (možná i více když se na to přesune lodní doprava) nových vagonů? To je nereálné, ani když se celá produkce EU se použije pouze pro Ukrajinu.
Nemusí se vyrábět nová vozidla-stačí převázat na nové podvozky!Takže v podstatě stačí nová dvoukolí,rámy podvozků se mohou rozříznout a nastavit.
Mám takové podezření, že v celé EU teď zbydou mraky techniky bez ETCS.
A vozidla se vezmou z obchodu?
Vozy se buď dají přerozchodovat, nebo vhodné vybavit systémem změny rozchodu a hnacích co se do nich nevyplatí ETCS asi po Evropě seženou brzo dost, do některých typů možná můžou nechat udělat podvozky.
Tratě nejsou poškozené téměř vůbec. Rusko vyřadilo jen některé trafostanice, aby měli ukrajinci větší spotřebu pohonných hmot s využitím naftových lokomotiv. Jejich rakety na tratích způsobují jen bodové závady – zničeno maximálně pár desítek metrů tratě, což se za pár dní daří opravit.
Ten rozdíl v počtu palců nahoru/dolů mě osobně teda vyděsil.
Protoze jezdi, tak moc rozbite nejsou. Sem tam most. Spise by se hodila splitka. Budovana od zapadu.
Prý už se projektuje VRT na normálním rozchodu do Lvova (a pak dál na Kyjev.) A určitě uvažují i o standardních tratích. I když nejspíš neplánují v dohledné době přerozchodovat celou ukrajinu. Ale nějaká trať ve splítce hlouběji do vnitrozemí by se jim teď určitě hodila.
Z dlouhodobého hlediska je změna rozchodu takřka nevyhnutelná. Dá se předpokládat, že i nadále bude Ukrajina exportovat uhlí, obiloviny, rudu… tedy komodity ideální na vlaky a lodě. Navíc bude zájem o modernizaci a zrychlení stávající železniční sítě.
Předpokládám, že první bude zcela nová páteřní trať z Polska na Lvov, přes Žitomir do Kyjeva. A na ní budou postupně v dalších letech navazovat již modernizované (přerozchodované) tratě.
Nové tratě s evropským rozchodem a staré postupně předělat při rekonstrukcích. Do té doby tam budou mít miš-maš.
Rail Baltica budiž příkladem geopolitického významu železnice a rozchodů kolejí.
A Španělsko?
Iberský poloostrov je od zbytku EU oddělený pohořím, jednak, a jednak Iberský poloostrov nemá problém se sousedy kteří by používali stejný rozchod. A jak se dívám, tak krom Iberského mají ve Španělsku ještě i slušnou síť s normálním.
1. Ze zpráv včetně aktuální vyplývá, že tam železnice funguje.
2. Třeba přejdou na náš rozchod a kalendář, ale to chce čas. A s tím rozchodem by to byla přece jen o trošku větší a komplikovanější a náležitého uvážení hodná akce než u libereckých tramvají, nebo zavedení 25 kV střídavého komplet na všech našich tratích.
Jak které směry. Mnohde i splítky.
Udává se, že nějakým způsobem bylo zasaženo asi 20-25 % železniční sítě, ale jak píšou kolegové, většinou jsou to trafostanice atd., tedy nic tak zásadního. Sem tam nějaký most, to už je horší.
Přerozchodování nezní špatně, ale vzhledem k velikosti Ukrajiny by to asi znamenalo obrovské investice. A je asi zjevné, že tam budou mnohem prioritnější záležitosti. Myslím, že pro začátek by byl velký posun i normální rozchod do Lvova.
tak má údajně 22 300 km, asi by to bylo celkem fuška to předělat a taky co vozový park?
Já bych tu otázku položil jinak. Úplně bez ohledu na to, co ruská armáda rozmlátila a co ne – neprovede náhodou Ukrajina, kandidátská země EU, určitou změnu orientace včetně pohybu zboží a osob? Tedy bude potřeba dost posílit tratě do EU, které jsou coby „sovětsky periferní“ zanedbané. Tak až budou stavět nové dvoukolejky, jedna z možností je stavět je rovnou podle manýrů v EU běžnějších, minimálně do nějakého velkého překladiště ve vnitrozemí.
My o vlku… Ukrajinský premiér dnes na zasedání vlády tento plán oznámil, v plánu jsou trasy Lvov – Kyjev, Lvov – Oděsa a Lvov – Kryvyj Rih. Zmiňuje však velkou finanční náročnost a že je to projekt na delší dobu.
Ale není to to RS které měli v plánu už před vpádem Hordy?
Jak se dívám na open railway map, tak Lvov – Oděsa je asi otázka přerozchodování jedné tratě na které se udělají přesmyky širokého rozchodu (jde více méně kolmo ke zbytku sítě), nicméně trochu mi vrtá hlavou proč by stavěli separé Lvov-Kyjev a Lvov Kryvyj Rih. Dávalo by přece větší smysl aby se šlo z Kyjeva přes Bilu Cerkvu a Kropyvnyckij. (Snad jsem to přepsal správně)