lot
Autobusy Doprava ve městě Infrastruktura

Brno završilo rekonstrukci autobusového nádraží u Grandu osazením infotabule

Autobusové nádraží u Grandu, Brno. Pramen: DPMB
Autobusové nádraží u Grandu, Brno. Pramen: DPMB

Na brněnském autobusovém nádraží Benešova (u Grandu) od pondělí funguje informační tabule s odjezdy a příjezdy spojů a plastická mapa pro nevidomé. Instalací nového infopointu, jak Dopravní podnik města Brna (DPMB) místo nazval, se završila celková kultivace starého nádraží.

Modernizace probíhala od jara, cestující se mohli vrátit na nádraží už na přelomu srpna a září. Nástupiště jsou nově bezbariérová a bylo zbudováno i zázemí pro cestující. „Na dokončenou rekonstrukci nádraží Benešova máme od cestujících velmi pozitivní ohlasy, jsme rádi, že je po dlouhých letech opět reprezentativním prostorem města Brna. Nově instalovaný infopoint jej doplňuje nejen funkčně, ale i esteticky,“ uvedl generální ředitel DPMB Miloš Havránek.

Autobusové nádraží Brno, Benešova. Infopoint. Pramen: DPMB
Autobusové nádraží Brno, Benešova. Infopoint. Pramen: DPMB

Součástí infopointu je betonový prvek, v jehož vrchní části je vsazená hmatová mapa nádraží s popisky v Braillově písmě pro lepší orientaci slabozrakých a nevidomých občanů. Tvar betonového prvku byl navržen tak, aby umožňoval pohodlný přístup i pro handicapované osoby na invalidním vozíku. Na návrhu infopointu se podíleli studenti architektury Vysokého učení technického v Brně.

Nádraží odbaví denně až 150 vnitrostátních a mezinárodních spojů. Pravidelné linky zde mají společnosti RegioJet a FlixBus.

28 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Ondřej

Hurá, teď už jsou konečně moderním městem…
😀

Daniel Novák

Teď ještě, aby tam nechodili kempovat a močit bezdomovci…

Roman0306

Jako tomu je na hlaváku

provokatér

Ale to snad by měla být především starost brněnského magistrátu, aby problém těchto kategorií osob (rázně) řešil – vždyť k tomu jsou přece určeny daně, aby na to bylo dost prostředků (myslím i personálních a „fyzických“) !!!

Jiří Kocurek

Jojo, na Zvonařce by se to nestalo, ta není tak v centru.

Alibaba

Koukám další důvod pro železniční hlavní nádraží, proč preferovat variantu „Pod Petrovem“.

Michal

Jezdí vůbec nějaké autobusy i z té „zadní strany“ (nástupiště 5,6,7) ? Vždy jsem nastupoval na pouze na nástupištích 1 až 4. a přijde mi, že z druhé strany není nádraží téměř využité. Na druhou stranu u nástupišť 1-4 stojí žlutí a zelení ve dvou řadách vedle sebe a kolikrát je to dost nepřehledné, zvláště pro ty, kteří to tam neznají.

svojsin

Michal: Jezdí tam BOBOSPED linku do UH – Bojkovic a do Val.Klobouk

Pavel

Autobusové nádraží u Grandu je pouze torzo nikdy nedostavěného původního záměru. Ten počítal s dvěma nástupišti a velkou odbavovací halou. Ty měly stát na místě starých nádražních skladů a částečně i kolejí. Ale kvůli přetrvávajícímu provozu na horním brněnském nádraží se tento záměr nikdy neuskutečnil. A výsledek je ten jaký je. Sklady tam furt stojí. Protože už v době „dokončení“ nádraží u Grandu bylo jasné, že nestačí, tak se takřka hned po jeho uvedení do provozu začalo stavět „provizorní“ autobusové nádraží u ulice Opuštěná. Dnes je tam parkoviště vedle Zvonařky. To sloužilo než se postavila ÚAN Zvonařka. která stejně, za… Číst vice »

Par
Martin V.

Člověče, ta stránka BAM je úžasná! Vůbec jsem ji neznal, ale teď s ní můžu vzpomínat na mládí…
P.S. Pod zkratkou BAM v Brně kdysi existovala Bajkalsko-amurská magistrála, aneb jak se dostat z hospody Bajkal do hospody Amur. 🙂

Par

U Grandu je to sice pěkně opravené ALE pocit bezpečí tam rozhodně nehledejte… Bezďáci somrují a nejeden turista už přišel o zavazadla 🙁
Zvonařka je sice hnus ale pořád tam pendluje soukromá hlídací služba a špinavá potulující individua lifruje pryč. Co mám informace že tam funguje služba na zavolání jednotlivým dopravcům… přijede zájezd. tak si zavolají hlídače aby se jim neztráceli kufry…. atd..

Dáda

Prokouklo to tam, to je fakt. Blbý je, že je tam prostě málo místa na moc autobusů a aut. Ale to se snadno vyřešit nedá. Teď ještě dodělat Zvonařku…

Par

více místa by tam být mohlo kdyby se zbourali chátrající a nepouživané drážní budovy za plotem a autobusy by zajížděli pod střechu kolmo nebo šikmo jak tomu bývalo v historii. https://www.bam.brno.cz/data/photo/thumb/3589_17cd43e00b.jpg

Adam H

Přesně tak. Stejně jako je to například na Stanstedu. Obrovský provoz a celkem malý terminál s +- 20 nástupišti.

Přemek

Přesné. Současné řešení je nažráním vlka a přežitím kozy. Utopené peníze již oživit nelze.

Martin V.

Uspořádání „pila“ ještě pamatuju z dětství (než otevřeli Zvonařku). Pak se to obecně rušilo, že je nebezpečné kvůli nutnému couvání autobusů, ale v poslední době se zase u nových terminálů buduje (třeba Blansko). Podle mě je pro cestující přehlednější a kompaktnější než stání autobusů za sebou.

Cyklista

Nikdy nepochopím ajťáky, kteří navrhují grafiku „infopanelů“. Šílené barvy, minipísmenka…

Copak nikdo z těch, kteří tu práci přebírají, s tím nemá problém? Myslím, že velká část populace má problém se v těchto infopanelech rychle orientovat a navíc i něco přečíst.

Ondřej

Otázka je, jestli jsou nějaká lepší řešení jsou k dipsoziciZ té fotky v malém rozlišení je to těžko poznat, ale ono to musí být čitelné ve tmě, na slunci, v dtešti, pro lidi s horším zrakem, barvoslepé, a když se sečtou všechny tyhle požadavky,t ak z toho vyleze něco podobného.
Na druhou stranu, dost firem UX specialisty nepoužívá, protže mají pocit, že na tom nic není, a pak to dopadá špatně. Zajímalo by mě, jestli je za tím nějaká analýza a zdůvodnění, proč to vypadá právě takto.

Ondřej

Ondřeji, to jako myslíte vážně, krást lidem identity? 🙂

Juraj

Esteticky to možno niekoho urazí, ale obvykle sa v tom musia nejako skĺbiť požiadavky na – dostatočný kontrast – tmavé pozadie a svetlé písmo je obvykle priaznivejšie za rôznych svetelných podmienok – jednoznačné odlíšenie riadkov – pomáha orientácii ľuďom, ktorí by sa v jednoliatej mase textu strácali – počet znakov v textovom poli – font sa nastavuje tak, aby sa zmestil najdlhší názov. Zatiaľ čo na železnici existujú oficiálne varianty (35, 20, 13, 7 znakov), pri autobusoch historicky moc nie. „Zlín,,AN“ by sa zmestilo s výrazne väčším písmom, než „Brno,,Benešova tř. Hotel GRAND“ alebo „Liberec,Vratislavice n.Nisou,Vyhlí­dková křžovatka“ alebo „Znojmo,,Masaryk.nám. radniční­… Číst vice »

Martin V.

„font sa nastavuje tak, aby sa zmestil najdlhší názov“ A je to takto nutné? Vezměte si třeba dálniční tabule (pevné dopravní značky, ne displeje). U nás je velká zelená tabule a někde uprostřed hůlkovým písmem napsané BRNO nebo PRAHA a okolo spousta nevyužitého místa. V Rakousku v podobné situaci je velkým tučným písmem napsané Graz nebo Wien. Když je název delší, tak je menším písmem napsáno třeba Klagenfurt. Ale ta čitelnost je násobně lepší (= vzdálenost ze které za jízdy dešifruju název) než u nás. Velikost fontu je prostě variabilní.

pozorovatel

Ale v ČR máme „normy“ – sice teď už většinou jen „doporučující“ a nikoli závazné, ale proč by si projektanti (čehokoli) přidělávali práci tím, že by mysleli vlastní hlavou (je-li ovšem inteligentní) a následně (inteligentně) zdůvodňovali své návrhy (většinou problémů úplně neznalým) investorům (a ostatním schvalovatelům), když jednodušší je navrhnout to „podle normy“ a mít to rychle hotové (a mít od toho pokoj).
Čest a sláva (a podiv a poděkování) všem těm, kdo to takto nedělají a snaží se odvádět takovou práci, za kterou je ocen i další generace, byť jen v duchu a privátně!

Jiří Kocurek

Možná by bylo fajn, aby si k tomu dodavatel přizval designéra. Klempíř taky nemůže za to, že stavbu navrhoval zedník, bez architekta.

Liposh

A kdy že to má začít ta oprava Zvonařky? Uskuteční se ta oprava vůbec? Nemělo to být jaro 19,pak podzim 19?

Vojta

Něco už se tam děje, v okolí nástupišť 41-45 je od včerejška plot z vlnitého plechů.

dada

uz dlouho se ttam kuta, maluje , boura…

Par

Dnes má být reportáž v 18:00 CT1-JM události z regionů