Brno chystá novou strategii pro rozvoj cyklodopravy, která aktualizuje tu z roku 2010. Smyslem je mimo jiné stanovit páteřní trasy, na nichž bude město cíleně stavět cyklostezky oddělené od automobilové dopravy. Postupně by tak bylo Brno propojené do potřebných směrů. Podle opozičního zastupitele a předsedy komise BESIP Marka Lahody (Piráti) by tras mělo být pět až sedm, protože je zřejmé, že takováto opatření nemohou vzniknout všude. Řekl to ČTK. Zpracovat pro Brno cyklostrategii na jeho návrh doporučila koncepční cykloskupina na konci března.

Cykloskupina jako poradní orgán vedení města oficiálně vznikla v minulém volebním období, ve kterém se podle Lahody také podařilo rozhýbat přípravu nových cyklostezek. Nyní se cykloskupina dohodla na základních principech nové koncepce, která má i podporu vedení města. „O cyklostrategii společně jednáme jak s Markem Lahodou, tak s Michalem Šindelářem ze spolku Brno na kole a lze říct, že jsme ve shodě,“ řekl ČTK radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS). Návrh na vytvoření aktualizované strategie budou ještě schvalovat radní.

Stanovené priority a harmonogram

Podle Lahody jako iniciátora nová koncepce musí spočívat především v tom, že budou jasně stanovené priority, co a kde má vzniknout, a harmonogram. „Cyklogenerel z roku 2010 navrhoval prakticky na každé hlavní ulici nějaké opatření pro cyklisty, neexistovaly jasné priority a chyběla i politická vůle. Kdyby se za posledních deset let namalovaly cyklopruhy na všech v té době rekonstruovaných ulicích, bylo by jimi město už poseté,“ řekl Lahoda. Do budoucna už nemá být budování infrastruktury otázkou náhody. „Stanovit trasy a vytvořit harmonogram je hlavní úkol. Mohlo by se to povést ještě letos, nejpozději příští rok,“ řekl Lahoda.

Problémem Brna je dodnes neexistence byť jediné souvislé cyklostezky až do historického centra. Souvislé cyklostezky, na nichž člověk jede bez kontaktu s automobilovou dopravou, jsou podél obou řek. I na nich ale zbývá vyřešit několik úseků. Lahoda však krotí nadšení těch, kteří na kole po městě jezdí nebo jezdit chtějí. „Nebude to hned. Je potřeba pracovat systematicky a dlouhodobě. V Paříži na tom dělali deset let, připravovali páteřní trasy a v době covidu mobilními opatřeními propojili již existující úseky. Díky tomu tam nastal boom jízdy na kole. Pokud k cyklodopravě přistoupíme stejně, mohou mít kola dopravní podíl až 15 procent. Tím se uleví všem ostatním,“ míní Lahoda.