Boj o pokuty z radarů. Radnice odmítají návrhy vznikající vlády, aby peníze zamířily do státní kasy
Některé radnice plánují odstranění radarů, pokud ke změně dojde. Expert varuje před zhoršením bezpečnosti.
Obecní radary nejsou podle obcí způsob, jak vydělávat, ale ke zvýšení bezpečnosti. Starostové proto kritizují návrh vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů, aby obce odváděly zisky z městských radarů státu. Podle samospráv by taková změna snížila motivaci měst radary instalovat a mohla by naopak vést k jejich rušení, přestože v řadě míst přispěly ke zklidnění dopravy. Vybrané peníze města investují zpět do infrastruktury a bezpečnostních opatření. Vyplývá to z vyjádření radnic, které ČTK oslovila.
V návrhu programového prohlášení vznikající vláda uvádí, že chce novelizovat zákon o provozu na pozemních komunikacích tak, aby čistý zisk z provozu městských radarů šel do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Marek Blabla z Českého metrologického institutu ČTK sdělil, že je v Česku v současné době kolem 410 silničních rychloměrů, každý rok přibude zhruba 40.
Odebrání výnosů obcím by mohlo mít podle dřívějšího vyjádření dopravního experta Zdeňka Lokaje z ČVUT i nechtěné následky. „Taková změna by mohla přinést opačný efekt, tedy významné snížení motivace obcí radary na nebezpečné úseky vůbec instalovat, což není žádoucí – neměli bychom páku na piráty silnic a zároveň by to rozpočtu nepřineslo téměř nic,“ uvedl Lokaj s tím, že by vláda měla hledat shodu se samosprávami.
Řidiči na měřených úsecích D4 rychlost příliš nepřekračují. Města řeší, zda uživí nové úředníky
Peníze z pokut do bezpečnosti
Oslovené radnice upozorňují, že velká část výnosů z radarů směřuje na samotné měření a správu přestupků. V Benešově z ročně vybraných zhruba 40 milionů korun putuje na tyto účely zhruba polovina. Údržba jednoho měřicího zařízení v Příbrami podle starosty Jana Konvalinky (za ANO) stojí ročně 110 000 korun. Další náklady jsou na úředníky a strážníky. Z pokut Příbram ročně získá 7,5 milionu korun.
Kolín má z městských radarů, včetně zařízení v Kořenicích a Bečvárech, roční výnos kolem deseti milionů korun. Starosta Michael Kašpar (Změna Kolín) označuje návrh za nesmyslný, protože město peníze z radarů investuje do bezpečnosti. Podobně je zisk využíván i v dalších městech, především na opravy chodníků, silnic, inženýrských sítí a opatření ke zklidnění dopravy.
Dosavadní nastavení podle mluvčí benešovské radnice Terezy Lípové přijde městu smysluplné. Obává se, že pokud by radnice kvůli investicím do dopravy a komunikacím nově musely žádat o podporu ze SFDI, půjde o mnohem komplikovanější proces. Letos Benešov investuje do oprav silnic a chodníků 40 milionů korun.
Když to zavedou, s radary končíme
Zároveň není pouze na obcích, kam budou investovat. „Policie při schvalování umístění radarů (každé dva roky se schvalují opakovaně) dává za úkol, kam musíme investovat – do oprav silnic, do zvyšování bezpečnosti provozu,“ uvedl starosta Židlochovic na Brněnsku Jan Vitula (Vaše Židlochovice) s tím, že stát nepokrývá náklady na státní správu.
„Myslím si, že nejsem jediný starosta v republice, který říká: prosím, nechte ty peníze obcím, protože obce s tím mají spojené i poměrně značné výdaje,“ dodal Konvalinka. Starosta Kolína označuje návrh pouze za snahu sebrat peníze obcím a přelít je do státního rozpočtu.
Ve Slavkově u Brna by prosazení návrhu koalice mohlo vést ke konci měření. „Pokud se to zavede, s radary končíme,“ řekl ČTK starosta Michal Boudný (PRO Slavkov u Brna). Město provozuje tři radary, které podle něj přinesly zvýšení bezpečnosti a zklidnění dopravy na frekventované silnici I/50 a v místě většího pohybu lidí. Příjmy Slavkova z radarů za první pololetí roku byly téměř 22 milionů korun.
Podle radnice v Hranicích na Přerovsku by odvod výnosů z radarů do státu citelně zasáhl městský rozpočet a omezil investice do dopravy, sdělil ČTK mluvčí Petr Bakovský. Město vybírá ročně kolem 25 milionů korun a radary umisťuje s ohledem na bezpečnost, nikoli provoz. „Máme je i tam, kde sice není velký provoz, ale hrozí riziko střetu s chodci či cyklisty,“ doplnil mluvčí.
Prokazetelný efekt radarů
Zavedení radarů podle něj vedlo ke snížení rychlosti projíždějících vozidel a značnému poklesu počtu přestupků. „Například ve Slavíči, když jsme začali měřit, tak to bylo až 800 přestupků denně, v současnosti jsme zhruba na 80 přestupcích,“ doplnil mluvčí. Stejnou zkušenost mají v Židlochovicích. „Máme radary u přechodů, u základní školy, na rizikových místech. Když jsme je instalovali, měřili jsme i 140 či 150 km/h. U přechodu jsme naměřili 450 přestupků za den, dnes jeden dva,“ řekl Vitula. Dodal, že díky úsekovému měření rychlosti se snížila také hlučnost projíždějících aut.