Bavoři naplánovali další elektrizaci tratí. Do Česka chtějí poslat naklápěcí vlak na baterie
Vlaky dopravců Agilis a Oberpfalzbahn v Marktredwitzu. Autor: Zdopravy.cz/Jan Sůra
Do roku 2040 má být železniční provoz na severu Bavorska bez dieselových vlaků.
Němci pod vedením liberálů jsou ještě pomalejší než Češi. Podobné články čteme již 15 let a stále nic. Jenom to úspěšně již 30 let odkládají. Je to pro ně vystrkov. Plány jsou k vidění na nádraží v Marktredwitz již deset let na nástěnkách a nic…..
Pod vedenim liberalu? FDP (Liberalive) nikdy samo vladu v SRN nesestavilo. Bud to byli socialiste nebo lidovci… A v Bavorsku vladnou konzervaticni lidovci, casto s populisticlymi rysy…
Ti Němci už jsou daleko trapnější než my. To hle už plánují patnáct let. Stejná prohlášení jako tehdy a stále nic pořád to posouvají o patnact let již podruhé. Prostě je to pro ně Vystrkov to Česko bavorské pohraničí….
Holt Merkelova slibila v rozpoctu tzv cernou nulu, vetsina Cechu ji tleskala…ale odnesla to nemecka infrastruktura…
A nebylo by lepší se s Němci dohodnout na elektrizaci tratě Schirnding – Cheb třeba německým trakční systémem a Františkovy
A nebylo by lepší se s Němci dohodnout na elektrizaci tratě Schirnding – Cheb třeba německým trakčním systémem a Františkovy Lázně – Hof včetně úseku Aš – Aš město, aby německé peazní vlaky přes Cheb u nás jezdili elektrické? Konečně pokud by Sasove elektrizovali úsek Vojtanov – Zwickou, tak by i tam byly elektrické vlaky. U nás by pouze se řešilo, zda úsek z Chebu do Františkových Lázní a dál do Německa bude řešení českým nebo německým trakčním systémem.
Ne, máme elektrizováno na Skalku. Teď se rámci stavby Krušnohorského tunelu řeší odklonová elektrizace Skalka – Marktredwitz – Hof. Sice bohužel s úvratí, ale aspoň tak.
A od Skalky na hranice to bude jaký trakční systém?
750 V DC Z boční kolejnice.
Ne, protože jsme se rozhodli pro konvezi na jeden napájecí systém. Oosbně bych tedy jako první zkonvertoval úsek Znojmo – Šatov st.hr., aby OBB okusilo vlastní medicínu na přechodech.
Tam jednou asi dojde ke změně ve Znojmě, že část kolejiště zůstane na 15 kV a část bude na 25 kV, až to tam jednou dospěje. Ale stejně tam jezdí pokud vím řada 1116, která 25 kV umí, podobně jako CityJety do Velenic. Pokud jde o vlastní medicínu, ÖBB se vyjádřily že styk na hranicích v Summerau a Gmündu jim vyhovuje.
A ještě recipročně zavést, že jejich mašina bez LS90 nesmí překročit hranici ani do naší PPS (jako naše nesmí bez PZB do jejich PPS), to bude nejlepší medicína na jejich kšefty po Ferdinandce.
České mašiny bez PZB zajíždějí do PPS v Rakousku u v Německu.
Summerau, Gmünd NÖ, Bad Schandau s otazníkem. A to je tak všechno. Počítat i Žitavu?
??? Do Summerau i Gmündu lokomotivy bez PZB normálně zajíždějí…
Ty jsi úplný idiot.
https://www.youtube.com/watch?v=pzbTYhOvbpA
Váš návrh opatření posune atraktivitu železnice v mezistátním provozu hluboko před rok 1989.
Účinný způsob, jak se elegantně vyhnout plodům vaší nápaditosti, vám níže popsal pan „A. Mikulka“.
Zbývá vydat tiskové prohlášení, že za tuhle svévolnou pomstu můžou všichni okolo.
Jaká pomsta pouze obnovení normálního stavu, kdy se proud mění na hranici.
No já si myslím, že by systém z Chebu do Pomezí nad Ohří na hranici a do Františkových Lázní a do Aše a do Plesne by mohl být německý trakční systém. Do Františkových Lázních jede pouze jeden pár rychlíku, ale jezdí tam vlaky do tří směru v Německu. Takže by tam mohly jezdit německé elektrické jednotky. A rychlíky využívají lokomotivy, které mohou jezdit pod třemi trakčními systémy. V Chebu by koleje blízko nádraží by měly německý systém, dal od nádraží český.
Ty jsi trubka jak přivaděč ze Želivky! ÖBB to bude ÚPLNĚ jedno, prostě otočí osobáky už v Retzu. Jakou vlastní medicínu? Víš vůbec, co plácáš?
Hmm, takže přestupy v Rudě asi na věčné časy, škoda…
Do Rudy budou jezdit BEMU (se nabíjet).
Když někdo přesvědčí Bavory, aby protáhli troleje na celou trasu, ŽR – Plattling, není problém. Ale platit nesmyslně baterkové jednotky na horské trati u nás je drahý nesmysl.
Proč státní podnik s prvky akciové společnosti Správa železnic nezaplatí elektrifikaci v Německu?
Když provozovatel jiné státní infrastruktury (ropovody fy MERO) zaplatil ropovod v Bavorsku (do Ingolstadtu), tak proč SŽ toto nezopakuje?
….kdyby v SŽ upustili od bambilionů nádražních baráků a paláců, do kterých SŽ utratil naprosto naprosto šílené desítky miliard za posledních pár let a ze kterých takřka nikdo (vyjma nádražních monopolů) nemá hmatatelný prospěch ve smyslu cena/užitná hodnota.
Švýcaři také zaplatili eletlktrifikaci tratí v Německu v okolí Lindau aby šlo dojet bez přepřahu z Zurichu do Mnichova.
Zaplatili? Přispěli? %?
Však je to taky pěkný paskvil s komplikacemi pro nákladní dopravu.
Myslim ze nezaplatili. Ale dali jim neco jako bezurocnou pujcku.
Tak schválně, jak dlouho bude Axel tady trpěn tentokrát?
Jakoby nestačilo, že dříve důsledně vyhazovaný Halásek je tady pod přezdívkami Jarda Pytlík a Karlík už dobrý měsíc, ne-li víc.
Čau Axeli. Stále mimo?
Vážený pane netykáme si.
Ale jsem obohacen zjištěním, že některé nádražní monopoly (ať už přímo z těch z firem nebo jejich fanoušci v SŽ) vidí Axel za každým rohem…. Slušný stihoman.
P.S. Mimochodem, čím se živíte, vzhledem k Vaší frekvenci diskuzním příspěvků k široké škále témat na zdejším webu? Podržtaška někoho z VŠ Žilina nebo jiné slovutné instituce, jejíž obsah studia mj. je alternativní názvosloví = např., že zatáčka v nádražštině se jmenuje oblouk atd.
Vážený pane Axel, doporučuji vám si zjistit, co je to stihomam (ne stihomaN, to je nějaký váš patvar, ale stihomaM), tedy duševní stav projevující se chorobným pocitem ohrožení, pronásledování nebo sledování, který neodpovídá realitě“. V tomto případě o stihomam nejde, vy Axel opravdu jste. Zadruhé vám doporučuji se vyvarovat vašemu dlouhodobému diskuznímu nešvaru – nálepkování a projekce vlastních představ na ostatní lidi, aneb ne každý, kdo s vámi nesouhlasí, je hned nádražák či jinak osobně angažovaný na železnici. Shazování diskuzní protistrany výrazivem typu podržtaška a další navážení se do osob je zřejmě vaše parketa. Zatřetí jste v diskuzi pod článkem… Číst vice »
Je něco nepravdivého na tom co jsem napsal? Držím se TÉMATU ČLÁNKU a svá tvrzení dokážu doložit.
Co Vy? Když jste mi psal ad hominem, tak jste se kochal pohledem do zrcadla, ne?
Obviňování ostatních ze psaní off-topic komentářů je zvláště z vaší strany, Axeli, velké chucpe, ať si to uvědomujete, nebo ne.
Váš názor beru na vědomí. A již na Vás nebudu reagovat, neboť akorát plevelíte diskuzi namísto psaní komentářů k tématu článku.
Pozdravujte ostatní chovance Vám podobné v nádražácké galaxii, se zaručeným a neomezeným přísunem peněz na prima nápady typu pardubický nádražácký palác, placené ze státní dluh za krvavé úroky, na úkor péče o zdraví našich dětí.
1. Máte pravdu, netykgáme. 2. SŽ není státní podnik. Nic takového v zákoně o vzniku není. Státní organizace je spíš něco na způsob (samostatně působící) neziskovky pod státem. 3. Tan kdo tvrdí, že SŽ je státní podnik, je Axel, to už je takové místní dogma. Axelovi jemu se tyká a s tím se smiř, dokud to budeš tvrdit. 🙂 P.S.: Živím se jako projektant a občas jakom podržtaška někoho s VŽ (alma mater říkat nebudu). P.P.S.: Nikdy mě nevadilo používání výrazu „zatáčka“ pro odborný termín „oblouk“ ze strany veřejnosti. A jsem schopen to tolerovat i studentům, jen ten student musí… Číst vice »
K Vašemu 2. bodu
Zákon 77/2002, paragraf 19
(5) Postavení, právní poměry, činnost, sloučení, splynutí a rozdělení státní organizace Správa železnic se ode dne svého zřízení řídí přiměřeně ustanovením zákona o státním podniku,15) pokud tento zákon nestanoví jinak.
P.S. Kde je uzákoněno, to co tvrdíte? v bodu 2: „2. SŽ není státní podnik. Nic takového v zákoně o vzniku není. Státní organizace je spíš něco na způsob (samostatně působící) neziskovky pod státem.“
Na trolly platí buďto doloží fakta ke svým tvrzením, nebo jsou po právu za trolly. Tak se snažte, ať nedopadnete jako troll.
Takže ani v roce 2040 nepovede ze západního Německa do ČR elektrifikovana trať, ať žije vzájemný obchod a nízkoemisni železniční doprava v EU .
Já v té mapce vidím čárkovaně naplánovanou trolej na Cheb i na Furth, jen tam není vůbec nic o tom, kdy by to mělo být realizováno.
Výhledově začátkem 22. století.
Tak se zkuste podívat z pohledu Bavorska/B-W. Jak konkrétně by se jim vyplatila investice do Chebu? Pro Mischkalkulation docela slušně funguje Maďarsko a Rumunsko, které je bez dodatečných investic z Barovska, bo tamní si to postavili sami (v případě Maďarska i díky výrazně vhodnějšímu terénu).
Pokud chtějí tuto oblast postavit v regionálce na BEMU, náklady mít nadále v dieselu a dálkovu nemít vůbec, drátovat až na hranice to nebudou. Jinak ano.
V Německu je výrazně řidší železniční síť než v ČR = venkovské regiovlaky v Německu jsou v Bavorsku spíše málo důležité.
Proto regiovalky v BEMU z Německa do Chebu bych se velmi divil, kdyby němečtí zákazníci chtěli platit. Nemají důvod.
Tak nasazení aku vlakůz Německa do Chebu dává smysl i proto, používáme rozdílná napětí a nebude potřeba mít 2systémové jednotky.
To žádný smysl nedává, dvousystemovy vlak je porad levnější než Aku vlak. Navíc Aku vlak nijak neřeší nákladní dopravu.
Aku se asi myslí kvůli low cost elektrifikaci a vynechání rekonstrukce tunelů např. v okolí Pegnitz. Že je to polovičaté, je jasné.
Přesně tak.
Smysl to dává pro Němce. Každá jednotka může nahradit jinou.
A mimochodem, pokud jste dobře četli, tak dráty budou, kromě Ašské trati, i na hranice ve Furth im Wald a Schirnding.
Spíše jsem zvědavý jak se popasují s tratí z Furth im Wald a toužebnou spojkou ve Schwandorfu a s tratí z Norimberka do Marktredwitz. Tam jsou nízké profily tunelů a mosty v havarijním stavu.
Jenže u aku vlaku nese náklady na “modernitu” dopravce, kdežto u plné drátifikace to jde z kapsy státního Infragou.
No v článku se píše, že něketé tratě budou ze svého drátovat bavoři, tedy ti, kteří si pak platí i tu dopravu. Asi to prostě na některých úsecích opravdu vyjde levněj nedrátovat.
Nikoliv, v článku se jasně píše, které tratě bere na svá bedra Bavorsko a které celostátní Bundestag.
Dodělat 25 kV systém do 15 kV EMU stojí cca tolik, hodinová mzda všech zdejších diskutujících. Tedy velmi málo. Naopak je to dražší.
Ty naklápěcí (klidně bez aku-) trolejové vlaky by se hodily i u nás.
Naklápění lze používat pouze tam, kde je traťová rychlost pro normální vozidla alespoň 70 km/h. Tím vypadávají prakticky všechny naše lokálky. A o tom, jak moc se klopidla hodí, svědčí určitě jejich masové používání po celé Evropě! 🙂
Trochu se obávám, že jde jako vždy pouze o peníze. Výhodnost klopidel pro cestující (rychleji se dostanou z bodu A do bodu B) i pro smysluplnější využití tratí (rychlejší uvolnění úseku) či zvýšený obrat vozidel (díky kratší době strávené na cestě může za den najet více kilometrů než běžná souprava) je bohužel obvykle zadupána do země argumentem, že pořízení a servis takových vozidel je zbytečně drahá záležitost. Pokud by dostala přednost technická stránka věci bez ohledu na financování, troufám si tvrdit, že situace by byla diametrálně odlišná.
Vida, to je zrovna Brno-Blansko nebo Havlíčkův Brod-Kolín.
Tak ICN tvoří část páteře švýcarské želenice. 44 jednotek je víc než naše pendolina, internety, railjety a comfortjey dohromady.
Mám na mysli „lokálku“ Plzeň – Cheb, Praha – ČB. Prostě tam, kde by jejich nasazení mělo smysl. V Německu je řada 612 poměrně masovou záležitostí.
Zbytek jsou argumenty ala §1.
Zvláštní, že třeba v Japonsku si to o klopidlech nemyslí a jejich nejmenší naklápěcí jednotky pro ekvivalent našich spěšných vlaků mají počet míst cca. jako regionova 🙂 Tratí, kde by klopidlo udělalo z TR 70-90 km/h 120-130 je u nás poměrně hodně.
Bavoři dokonce dělali tržní konzultaci na ně s požadavkem na schválení pro Česko, akorát na MD holt není nikdo, kdo by uměl německy…
A kdo se jim do těch tržních konzultací přihlásil?
https://ted.europa.eu/de/notice/-/detail/126747-2024
A výsledek se dozvíme asi zde: https://beg.bahnland-bayern.de/de/wettbewerb/vergabeverfahren/neigetechnik-allgaeu-nta
Jistě nejsem sám, kdo je velmi zvědavý, co vykonzultujou 🙂
Až jim někdo sdělí cenu, tak je roupy přejdou.
Co mají bavorské konzultace společného s tím kdo jak mluví na českém MD? Jinak tam samozřejmě lidi německy umějí, to můžu potvrdit osobně 🙂 Pro diskuze o přeshraniční dopravě s Německem a Rakouskem je to dost podstatné, stejně jako ta slavná soutěž na Bavorské expresy vznikla na MD a BEGu.
Dobře, tak tam není nikdo, kdo by myslel v širším přeshraničím kontextu. Ale uznávám, že tam jsou i jiní lidi než JUDr. Ondřej Michalčík a Ing. František Vichta, zejména ten druhý pán hledá důvody, proč nic nikdy nejde udělat.
A pak taky vidím protokoly z projednání Metropolenbahn ( zejm. část Nürnberg – Furth im Wald – CZ), kde z české strany jezdí pravidelně akorát náměstek Čížek z PlzKraje a občas tam ze SŽ zajede pan Šťastný z plzeňské pobočky, z MD tam nejede nikdy nikdo a ještě paní z Interregio. Z Česka jinak NIKDO.
Kdo nevěříte: https://bahnausbau-nordbayern.deutschebahn.com/files/img/06_Mediathek/Koordinierungsrat%20Nürnberg–Amberg–Furth/20251028_Protokoll_KR_MeBa_3.Sitzung.pdf
Na které lince třeba? Pomohlo by to někde realizovat šikovnější takt nebo díky naklápění snížit potřebný počet jednotek? Jinak se obávám že to moc neobstojí. Docela hodně linek bylo nedávno vysoutěženo s novými nenaklápěcími vozidly a u toho zbytku by se právě často hodilo spíš to „aku“, protože máme pořád hodně přepřahů na nezávislou trakci (byť často jde jen o některé spoje té linky).
Těch linek, kde by naklápění výrazně pomohlo je velmi málo. Na většině koridorů nemá naklápění zásadní přínos (limit 160 km/h je daný přejezdy, klopení ho neodstraní) a na VRT klopení taky nepomůže. Rychlíky v nezávislé trakci (třeba do Liberce), zase mají často tak tragickou infrastrukturu, že už to klopení nezachrání. Reálně mě napadá jediná linka, kde naklápění udělá hodně práce, a to jsou Krušnohory. Na současné trase by šlo ušetřit kolem půl hodiny, takže by se v Chebu daly stihnout přípoje do Německa (bez změny odjezdu z Prahy). Druhá věc je, že po realizaci VRT do Roudnice nad Labem by… Číst vice »
Podľa mňa keby infraštruktúra stavajucej stope naklapanie umožňovala, tak nájde sa dosť trati, kde by to pomohlo. Napríklad celá linka Brno – CB by možno dalo aj pod 4 hod. Podobne Praha – Cheb, Praha – HB – Brno, Praha -Linz. Tych úsekov pod 160 km/h na daných linkách je stále dosť. 20 – 30 min by sa ušetrilo.
Brno – CB bude po vybudování VRT rychlejší přes Prahu.
Aktuální jízdní doba z Jihlavy do Č.B. je 135 minut a Praha – Č. B. je Pendolinem za 94 minut. Aby bylo spojení přes Prahu rychlejší, tak by jízdní doba z Brna do Prahy, včetně času na přestup, musela být o méně než 41 minut delší, než jízdní doba z Brna do Jihlavy (přitom vlaky Brno – Č. B. mají jezdit do Jihlavy taky po VRT). Dlouhé jízdní doby mezi Jihlavou a Veselím n. Lužnicí tady ukazují na nedostatečnou infrastrukturu. Mezi krajskými městy je jen taková lepší (elektrizovaná) lokálka, takže jsem názoru, že spíš než klopidla by to chtělo modernizaci… Číst vice »
Já mám naopak pocit, že z klopení se stává „slepá ulička“ vývoje v železniční dopravě. A že jsme si ji taky museli vyzkoušet jako v Itálii a Španělsku (a i jinde).
Drahé pořízení, drahá údržba, drahé úpravy infra a její dražší údržba. To se fakt vyplatí.
Pokud je potřeba zrychlit nějaké spojení, tak jsou jen dvě cesty: zrychlit trať, nebo zrychlit vozidla (použít naklápění). Pokud je však investice do infrastruktury příliš velká (např. když se v ČR pořizovaly Pendolina, tak byly VRT v říši snů), nebo politicky problematická, tak už není moc na výběr. Pochopitelně nehodlám tvrdit, že jsou naklápěcí jednotky nějak extrémně výhodné (ano, jsou dražší než klasika na pořízení i provoz), nicméně jsou situace, kdy má klopení smysl. V tomto ohledu bych naklápěcí jednotky přirovnal k vlakotramvajím – ve více než 90 % případů jsou dražší a bez výrazných přínosů, ale přesto se občas… Číst vice »