Banány kroutí u Českých drah poslední kilometry. Míří do zálohy a do prodeje
Lokomotiva řady 151 přezdívaná banán. Pramen: České dráhy
Turnusová potřeba činí denně dvě lokomotivy. Dojezdí v březnu.
Turnusová potřeba činí denně dvě lokomotivy. Dojezdí v březnu.
Myslím si že se jich moc nezachrání,tyhle stroje měli velkou smůlu v tom,že někdo kdysi měl genitální nápad mít tu dvě napěťové soustavy.Kdyby tu bylo od začátku 25kv ac byl by banán v úplně jiné pozici.POstupným přepínáním na 25kv,které na železnici zdárně pokračuje a do roku 2030 má být kompletně přepnuto znamená že si tato božská mašinka už nikde nezajezdí a najde uplatnění jen a pouze v muzeu
Obdivovatelé ř. 151 a 371 rozbijte prasátka a za společné úspory si kupte aspoň jednu lokomotivu. Teď máte jedinečnou příležitost a určitě moc drahé nebudou.
I za cenu šrotu je v tom tuna mědi a desítky tun železa…
Respektive nevím, co pro tebe je a není drahé…
Místo na koupi bytu v Praze použijete hypotéku na koupi jednoho banánu. 🙂
Pro mě je 151 synonymem neskutečného pokroku. Nadčasový design, obrovský výkon, rychlost 160 km/h, kterou nemohli využít ani polovinu své „kariéry“. Kdyby se v té době investovalo do infrastruktury, která by byla kompatibilní se schopnostmi této lokomotivy, mohli jsme být nyní někde úplně jinde…
cože? 160 km/h můžou od modernizace a taky jí od modernizace využívají. Původní 150 měly max 120 km/h
Pepíku z depa, 150 byly už od výroby na rychlost 140 km/h. Při rekonstrukcích se u části strojů (150.2) rychlost zachovala, u zbytku (151) zvyšovala na 160.
Beru, nevěděl jsem, což stále nic nemění na faktu že “ rychlost 160 km/h, kterou nemohli využít ani polovinu své „kariéry“ “ je naprosto nesmyslný výrok.
Dobře, omlouvám se… A kolik z té doby mohli prosím využít těch 140 km/h? 🙂
Ano i ne. 150 sice měla z výroby převod na 140, ale před modernizací na 150.2 mohla jen 120 (chyběly tlumiče, stará verze mobilky LVZ,…)
A těch 120 km/h se vzhledem ke kvalitě svršku taky moc jezdit nedalo…
Ani těch 120 km/h před rokem 1989 nemohly jezdit přes stanice protože na zhlavích byly všude výhybky na 100 km/h přímým směrem. Takže před stanicí brzdit a za nís se opět rozjíždět.
Výjimkou byl jeden krátký úsek kolem Břeclavi, kde byla koncem 80. let rychlost zvýšena na 140 km/h.
Nechci se do těch lokomotiv nijak navážet, ale když už je tady pravidelně vynášíme do nebes, ostatně jako celej náš tehdejší lokomtovní průmysl, jak obstojí ve srovnání se staršími lokomotivami ze zahraničí? Např. OBB 1042 nebo 1044, DB 110 nebo 111, FS E.444? Nepatří 150 spíš někam do druhý ligy vedle PKP EP08?
Zapomínáte na drážní nacionalismus – domácí výrobek je vždy lepší než ten zahraniční.
A dalo se to tenkrát porovnávat dle zahraničí? Hodnotím to dle toho co zde bylo dostupné a výsledek. A ten je nadprumerny.
Provonavat tohle není fér. Na to co zde bylo tenkrát k dispozici dělali super stroje.
„míří na smetiště dějin“
Fakt? Na smetisko dejín mieria nepodarky, stroje, ktoré boli nespoľahlivé, neobľúbené, drahé a problémové počas celej doby ich prevádzky.
Nejako mi to nesedí na banány/krysy/vysávače/pražské dvojky (doplňte si vlastnú prezývku). Tie mašiny odchádzajú do histórie. Ale určite nie na smetisko dejín. Alebo mám o tých strojoch úplne nesprávnu mienku…
zrovna řada 371 opravdu nikdy spolehlivostí a oblíbeností opravdu neoplývala 😀
Doplnením vlastnej prezývky som myslel pre lokomotívy 150, 151. Nie bastardy 371.
Další přezdívka princezna.
Princezna je 263
Už je jasné, který kus půjde do muzea? 023 s původním nátěrem?
Ano, píše se to v článku.
Půjde 023. Původní nátěr ale nemá žádná, ten, co má teď 023, se objevil až v devadesátých letech. Původní měla 023 ještě pár let zpátky
Barevné schéma, co má 023 teď, bylo na E499.2 aplikováno z výroby. Pár let zpátky měla 023 ještě pruhy na čelech, to ale rozhodně původní nebylo. Jinak 023 byla na 151 upravena až dodatečně, jako náhrada za 018, zničenou ve Studénce.
Do muzea půjde i 006
Na soklu by skončit měla, ale určitě ne v muzeu.
nádherný krásný stroje, na svoji dobu supermoderní, spolehlivé, ikona české železnice. Zůstanou navždy v naší paměti.
Aby sa daly nazvat „supermoderní“, tak by musely mít z výroby tyristorovou regulaci a ne odporovou.
To je stejný jako říct, že tramvaje T3 se zrychlovačem byly na 60. léta supermoderní.
moderní byly, ale v RVHP regionu. Asynchron je živý důkaz toho,co se stalo s “moderní lokomotivou”, když se otevřely hranice a najednou jsme měli přístup k západním polovodičovým součástkám. ukončil se vývoj a seriová výroba se nerozjela. Ano 150 jsou krásné mašiny, své si odmakaly. Co se týka vzhledu, u mě zůstáva č.1 laminátka
Zrovna laminátky se svojí křemíkovou výzbrojí v polovině 60. let držely krok se světem, kde se v té době ještě používaly usměrňovače rtuťové. Odporová regulace byla v polovině 70. let znakem úpadku.
Nemíří na propadliště dějin. Dostanu ji narozeninám z bazaru a budu ji provozovat ve svém dětském pokojíčku.
Dělat při revizi hlavní kontrolér na straně u rozjezdovych odporníků, to jsi si připadal jak horník někde ve sloji, hezký na kolenou v šeru s přenosnou lampou, ale tyhle zážitky 90% obdivovatelů lokomotiv vůbec netuší.
98%
Tato rada má hlavní kontrolér?
A co podle Vás má?
Lokomotivy 150 v životě hlavní kontrolér neměly.
Vždy měly sadu linkových a kombinačních stykačů. Z výroby ovládaných mezikontrolérem. Při rekonstrukci tento mezikontrolér vyhozen a nahrazen přímým ovládáním stykačů mikroprocesorovým systémem.
Tyhle mašinky budu mít napořád spojené s (i)legálním dojížděním za mou nastávající manželkou z Prahy do Olomouce(-Prostějova). Totiž ctěný pan otec byl také přeřazen do Vršovic k TS 105-106 jestli si ty čísla pamatuji dobře – tzv přerovské rychlíky. Ono jezdit s ním na stanovišti byla v podstatě životní nutnost – jako stát u smradlavého hajzlu (že to tak řeknu) takových elitních vlaku jako R Bečva z Prahy až do Pardubic (často až do Olomouce)…. A těch zážitků 🙂 Klasický kousek těch vršovických průkopníků (Ano s rychlíkem z Moravy ku Praze bylo nutno se přes rozkopaný koridor častokrát doslova prokopat)… Číst vice »
Jen poznámka: V době fungování depa na Masarykově nádraží v Praze byly umístěny tam.
Jen mě překvapuje, že se 371 nenechá jezdit alespoň na 1 nebo 2? TD, aby s krátkými Interjety jezdila lokomotiva s ovládáním dveří a na 160… Místo toho tam půjdou 162 a bude tím konec TB0 a jen 140….
IJ budou i nadále provozovány s Vectrony, tudíž 160 km/h a TB0.
Ale ti jezdí jen úsek Cheb – Ústí, v úseku Praha – Ústí to tahala řada 371….
Bejvávalo. Od začátku tohoto GVD jsou 371 pouze na R Labe a Interjety jsou kompletně pokryty Vectrony na všech třech vozebních ramenech.
Aha, tak to se omlouvám, měl jsem neaktuální info…
Ve vašem případě to není poprvé, stálo by zato si informace nejdřív ověřovat.
Otázka, proč ČD aktuálně mají vypsánu zakázku na doplnění sušiček vzduchu na cca 40 ks 362…
protože chtějí sušičku vzduchu do 40ks 362?
TBS
Sakra, už taky blbě vidím… čtu: Míří do zálohy a do prdele. :-))) I když vlastně bohužel ano. Leč vývoji nelze zabránit.
otázkou, je kdo to koupí?
Kovošrot.
Spíše mne zaráží, že ČD mohou použít lokomotivy řady 380 na R11 mezi Plzní a Jihlavou, kde zatím není povinné ETCS a těchto lokomotiv mají dost a zatím tam jezdí zpravidla řada 242, které se už mohou zbavit, například doprodejem Cargu.
Proto jezdí z Prahy do ČB, kde taky ETCS není povinné a ještě využijí 160 km/h.
Až bude výhradní provoz ETCS Praha – ČB, tak se z Jihlavy dostanou max do Veselí.
No jo, stárnem… Jako malej jsem tu lokomotivu obdivoval i na kresbě v nádražní hale v Hranicích… Za mě nejkrásnější stroj na tratích, i po těch letech na mě stále působí moderně… Bude mi chybět, ale tomu kroku rozumím…
Zajímalo by mě který šílenec by tyhle mašiny ještě koupil. To bude chvíli stát v depu a pak rovnou na šroťák.
Mě by se na zahrádce líbila, ale bohužel jí nemám tak dlouhou…
Tak se zkuste domluvit nějak se sousedama a dat to napříč..
Buď neortodoxní. Postav banána nastojato!
To by na našem pozemku se severním či východním sousedem šlo i bez terénních úprav 🙂
Problém jsem mimo jiné vyřešil. Mám prvního Banána v měřítku TT a další doufám ještě budou. Ty se mi domů bez problémů vejdou 🙂
od MTB? No aby to byl banán, musíte na to sáhnout frézou. Buď lept nebo 3D
Pokud se dobře pamatuji, tak kdesi v Polsku (Wroclaw?) bývala Ty 2 (bývalá 52 DR) nastojato. A v Berlíně na bývalém Anhalter Bahnhof před lety byla 52 koly vzhůru 🙂
Petře tobě by se tam vešla možná tak kabina 😊
Poskytnu zahradu, bezplatně, pro mašinu, a i vagón se vejde 🙂
A ještě si neodpustím odkaz na jedno legenrární video:
https://www.youtube.com/watch?v=e_QzPGkM4xE
To jsem se lekl, po čem jsme to u těch Čerčan jezdili… 🙂
No jo, na dráze už to nikdy nebude tak pestré co do počtu řad vozidel jako tomu bývalo dříve. To je holt vývoj.
Tento dojem by nebylo špatné podpořit papírkem, kde se vlevo napíšou řady turnusované v roce 1990 a řady turnusované dnes.
Můj odhad je, že dnešní číslo bude vyšší i když budeme brát pantera za jednu řadu a nezapočítáme počítat úlety typu arrivácká bobina a hektory z baucuků…
Tak schválně jen v rámci elektrické trakce. A uvádím i cargo, v r. 1990 bylo vše ČSD a dnes zase naopak máme i soukromníky, kteří byť ve zbytkovém množství s těmi starými typy jezdily pravidelně. Pantery alespoň odliším generacemi, rozdílný počet vozů nemá vliv. S lomítkem beru jako jedno. 1990: 100, 110/111/113, 121, 122/123, 130, 140, 141, 150, 162/163, 181/182, 210, 230/240, 242, 263, 350, 363, 372, 451/452, 460, 560 2024: 111/113, 121, 122/123, 130, 140, 150.2/151, 162/163, 181/182, 184, 210, 230/240/340, 242, 263, 362/363, 371/372, 380, 383/393/193, 386, 388, 460, 471, 480, 530/550, 640/650/660, 640.2/650.2/690, 654, 665, 680, Taurus.… Číst vice »
Já když jako dítě propadl v devadesátých letech vlakům, tak to bylo i o té mnohotvárnosti. Mnoho druhů lokomotiv, co se od sebe lišily, u nás i v zahraničí. Bylo to zajímavé pro oko. Dnes mi přijde, že to je všechno na jedno brdo, uniformní nuda, u nás i v cizině.
To si stěžují i jinde, třeba Maďaři, že je převectronováno.
jasně a proto si je sami pronajímají :-))
To jste úplně nepochopil zadání. Oni si nestěžují dopravci, ale maďarští šotoušci. Ostatně jako tady.
Ono každý normální dopravce chce provozovat co nejméně typů kvůli opravám a dostupnosti náhradních dílů a o skladových zásobách ani nemluvě. Je sice krásné, že tu bylo 40 druhů lokomotiv ale efektivita byla naprosto nulová.
Až do příchodu řady 363, původně E 499.3 se el. loko dělily na vozbu pro nákladní nebo osobní vlaky.