- Silnice •
- Nová mobilita •
- Automobily •
- Zprávy
Autonomní vozy: Kojenec, babička nebo řidič? Etická komise klade otázky, odpovědi se hledají těžce
Autonomní formule studentů ČVUT. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Hojně se diskutuje především problém, jak se zachová autonomní vozidlo v případě nevyhnutelné kolize.
Tak ono se už hodně výzkumů udělalo a poznatky se určitě sejdou. Může jít o pokusy se svozem odpadu, to se dá vidět třeba tady
https://www.youtube.com/watch?v=ZSL2H9JBWbI&t=13s
nebo praktická ukázka vozu s asistentem, který překážku vidí, ale nemůže uhnout
https://www.youtube.com/watch?v=vI9EIjUx20I
Koukám, že tady je odborníků na autonomní vozidla, až zrak přechází – sice nejspíš ani půlka neví, kdo je waymo, jaká je skutečná aktuální úroveň poznání, co se v daném oboru řeší, ale o to mají silnější názory. Ach jo.
Myslíte waymo driver, řešení od Google? Ano, to je jedna z cest. Cíl zní opravdu krásně vznešeně, kéž by se brzo objevil v ostrém provozu i v Evropě. Jenže než se tak stane, bude třeba vykomunikovat s veřejností i otázky, které padly v diskuzi. Například proč bych si měl koupit auto, které nebude přednostně chránit mně a mou rodinu? Jak to bude s náhradou škody v případě, že moje AA způsobí nehodu ve snaze zabránit střetu s osobou, zraní vlastní posádku a to vše kvůli opilci motajícímu se z hospody? Jak budou vozidla různých značek mezi sebou komunikovat a jaké… Číst vice »
Resi se prevazne eticke otazky… Mate pravdu, teto problematice se nevenuji a jen se snazim zjistit z clanku jak se situace posouva, zde je hezky sepsana problematika v clanku. Co se tyce nazoru na danou vec „neodborniky“, tak verte, ze se jich to dotyka a je treba, aby se ptali a pokud nedostavaji odpovedi, musi spekulovat a resit domenky, ktere se pak musi vyvracet. Proc se tedy do diskuse nezapojite? A neuvadite veci na pravou miru. Co presne resi waymo? Me je jasne, ze Google vyviji samonavigacni system pro autonomni vozy, ale co to resi z problematickych bodu uvedenych v… Číst vice »
Je hezké, že se vše tak důkladně analyzuje, ale je to spíše důsledek stavu společnosti, než očekávání pokroku.
Řešily se v takové míře stejné otázky při vzniku železnice, letectví? Tyto otázky se řeší až nastane daná situace. Po nějaké nehodě, nebo neštěstí.
Proč se stroj musí tak složitě obhajovat, když má prokazatelně menší chybovost a mnohem kratší reakční dobu než člověk?
Proč? Protože dneska jsou lidi schopní s soudit za to že jste jim neřekl že je káva horká. Dřív byl ten přístup prostě jiný a do značné míry byla újma člověka jeho vlastním problémem.
Ono je to mnohem složitější a ještě bude. Autonomní vozidla by spolu měly informace o provozu sdílet, tudíž by teoreticky měly odpadnout třeba řetězovky. Normální auto dává ostatním vědět brzdovými světly, že brzdí. Neřekne proč a neřekne to celé koloně. Tohle ano. Taky směrovky jsou u některých vozidel nebo řidičů něco, co tyhle jezdítka dají vždycky. Tudíž se živý řidič orientovat mezi nimi bude. Horší bude pravý opak – živý řidič nedá blinkr a ještě udělá myšku nebo bude vybržďovat. Případně ráno pospíchat „doručit“ dítko do školy.Tahle věc bude muset reagovat a nesebrat ho sebou. Možná bude koexistence s živými… Číst vice »
Tvl. Co to je? Minimalizovat škody? Jak to asi má udělat? Bude babička nad hrobem mít menší „hodnotu“ než matka s kočárkem? A minimalizovat škodu pro koho? Cynicky řečeno má pro mne život mé babičky daleko větší cenu než život paní s kočárkem, která je mi cizí. A je to tak normální. Takže, správné rozhodnutí je takové, že v okamžiku, kdy už nemůže srážce zachránit, by mělo jen intenzivně brzdit, ale už neměnit směr.
A když před autem bude pět lidí, ale šikmo ve směru jízdy jen jeden člověk? Má přejet 5 lidí, anebo uhnout a jednoho (oboje za předpokladu co největšího brzdění)? Co když si auto stihne spočítat, že přímý střet dopadne s 99% fatálně pro všech 5 lidí, ale „šikmý střet“ pro toho 1 člověka s X % fatálně? Kde X je cokoliv mezi 1 a 99? Anebo bude jen zraněn? Těžce či lehce? Pak už se asi vyplatí zatočit, ne? Chápete, kam mířím? Ona ta škála možných situací není „buď anebo“, ale je spojitá. Ale algoritmus se musí nějak (deterministicky? hlavně… Číst vice »
Jasně, takže, když pojede vlak po jedné koleji, kde porazí 5 lidí a vy ho můžete převést na druhou, kde zabije jen 2 lidí, tak to skutečně uděláte? Obětujete 2 za 5? Co když těch 5 budou cizí lidi a ti 2 vaši blízcí? Stále to uděláte? Neuděláte. Neuděláte nic. A to ani v tom prvním případě. A to si nevymýšlím, to je výsledek skutečného vědeckého experimentu (samozřejmě pouze teoretického). Jak budete vysvětlovat rodině toho, kdo „měl X %“ šanci přežít, ale nepřežil, protože stroj nevěděl, že má slabé srdce, že ho stroj obětoval? Takhle by člověk nikdy nerozhodoval. Podívejte… Číst vice »
Umělá inteligence se obecně snaží maximalizovat očekávaný užitek. Pokud smrt jednoho člověka ohodnotí za -1000 a jiného člověka za -500, pak si vybere prvního člověka pokud pravděpodobnost smrti je méně než poloviční.
To dělá klasický minimax když hraje šachy.
Reálné auto v krizové situaci nemá tolik informací – nezná reálnou brzdnou dráhu, 1 mm rozdílu může znamenat (ne) slučitelnost zranění s přežitím, než se řidič přesvědčí a odhadne i jestli chodec je v plavkách nebo motorkářském obleku, tak auto ujede nějakou vzdálenost.
Dole jsem dával příklad, že obecně není „minimalizace škod“ ultimátně správný přístup – může snadno vést k penalizaci nejzodpovědnějších účastníků provozu a dávat nadměrné benefity nezodpovědným a neukázněným.
A vsichni chodci zacnou tlacit prazdne kocarky a na psy pridelavat kartonove imitace detske postavy…
Nemyslím si, že by to bylo pak tak každý kupoval kočárek a nebo psa
Bezďáci používají kočárky i dneska. Primárně ne jako beranidlo na řidiče, ale jako vozítko kterým se dobře převáží flašky.
Ted uz jenou automatizovat a robotizovat lidstvo… odpadne rada etickych otazek…
Troufám si vyslovit hypotézu, že autonomní provoz vozidel na stupni 5 bude mnohem dříve na železnici, než na silnici. A to o hodně. Ačkoli mediální propagace je jiného názoru…
Mělo by to tak být, podmínky na železnici jsou pro autonomní vozidla jednodušší, ale kvůli konzervatismu železničářů to tak asi nebude.
On uz dokonce nekolik let existuje na letistich nebo v metru… na zeleznici to skutecne uz neni problem a dokonce diky zakonum a normam je relativne jednoduchy a i za technologii co uz existuji dlouhou dobu…
napr. system CBTC…
….a dnes treba i detekce osob v kolejisti, atp.
Ono je to přeci jen jiné. Přestože automatická metra existují, tak ty vlaky mají autonomii nulovou. Jezdí podle zabezpečovače a „programu“ na souhlasy, nic neřešitelného už mnoho desetiletí. Je jen vyřešeno, aby tomu nikdo nemohl do cesty. Není tam nic v tom smyslu, že se vlak sám rozhoduje kde a před čím zastavit i když má „volno“. Pár experimentů s autonomií pro železnici existuje a je to vlastně stejné jako u aut – jen se tedy nemusí řešit dopravní situace a rozpoznávat jízdní pruhy, odpadá též dilema jak se vyhnout kolizi na čí úkor, takže by to mělo být snáze… Číst vice »
Ano, s tim souhlasim, ale neni to tak, ze by to bylo neresitelne, od automatizace je uz jen krok autonomnimu provozu, mluvim o kolejovych provozech, protoze tam odpada rada slozitych zde vyjmenovanych problemu,… napr. detekce padu cloveka do kolejiste ci prekazky, vlaky jiz mezi s sebou dokazi komunikovat, tedy upravovat jizdni vlastnosti na zaklade provozu ostatnich vlaku, lze vysledovat podle zatizeni i a kamer obsazenost a tim i posilovani provozu, vlaky umi zastavit temer uplne presne kde maji, ty technologie existuji jiz delsi dobu… A presne jak rikate, na zeleznici to usnadnuje to, ze legislativou tam neresite zadne eticke a… Číst vice »
To už mohlo být dnes, ale jednak železničáři jsou konzervativní (už delší dobu jsou zde na webu komentáře poukazující na možnou automatizaci minusovány), druhak máme stará vozidla, na která je vůbec těžké dát skutečný zabezpečovač a i v roce 2021 se běžně stává taková situace jako projetí stůj. Oproti tomu autoprůmysl má rychlejší možnost inovací a různé asistenty zabraňující nehodám jsou už dnes funkční, např. nouzový asistent brzdění je v EU zaveden už od roku 2009.
„Tato etika minimalizace újmy také znamená, že se vozidla dostanou do situace, kdy budou muset obětovat posádku.“
Ano, dovedu si představit situaci kdy se jako řidič budu rozhodovat zda to v 90km/h bude chodec který skočí do silnice, protijedoucí vozidlo a nebo příkop . Co zvolím? Zvolím příkop a budu se snažit o co největší minimalizaci újmy pro mě a posádku. Rozhodně však o tom budu rozhodovat sám a sám za své rozhodnutí také ponesu odpovědnost a ne, že o tomto nechám rozhodovat nějaký stoj.
Celé sranda je v tom, že řidič se většinou v půlsekundě nerozhoduje, tak dobré naše mozky opravu nejsou, prostě instinktivně udělá impulsivní akci a samozřejmě zde hraje prim pud sebezáchovy. Na druhou autonomní systém nic takového nemá, ten se může rozhodnout ve zlomku sekundy exaktně s „vědomím“ co bude následovat. A proto se řeší co má ta jeho chladná křemíková hlava preferovat, protože to je algoritmus, nikoliv instinkt se kterým nejde nic moc dělat (a jeho majitel si nese závažné důsledky na rozdíl od počítače).
Ono je to ještě zajímavé v tom, že lidé zcela běžně používají „zpětnou racionalizaci“.
Tzn. v dané kritické chvíli udělají naprosto náhodnou věc, a až v následujících minutách, hodinách a dnech si k tomu přimyslí, proč udělali právě tohle a proč to bylo to nejlepší či jediné možné, co mohli udělat.
Zrádné je, že většinou nevědí, že to rozmýšlení udělali až _potom_, nikoliv předtím, protože mozek umí v paměti přehazovat pořadí událostí (jelikož paměť nezachycuje události tak, jak se staly, ale tak, jak nám dávají smysl).
Pud sebezáchovy je jasná věc a proto řidič jen těžko stočí instinktivně vozidlo na protijedoucí vozidlo. Proč? Protože mj. je v takové případě první na ráně. A myslím si, že každý řidič, který sleduje provoz a vozovku před sebou ví, kde má jakou možnost „úniku“. Obzvláště pak tehdy, pokud danou oblast důvěrně zná. Ten stroj má oproti člověku asi jednu velkou nevýhodu a to tu, že bude reagovat až na vzniklou situaci a asi nebude činit opatření předem pro případ „co kdyby “ což člověk může. Takový příklad: Vozidlo z vedlejší zastavuje u hlavní. Vozidlo jedoucí po hlavní počítá s… Číst vice »
Chápu, že si tohle rozhodnutí nikdo nechce vzít na triko. Ale když si uvědomíme, kolik lidí je zbytečně zabito v dopravě, tak takových situací, kdy se má rozhodnout, co je menší zlo a čí život má větší cenu bude v ČR jednotky případů do roka.
Nemyslím si. Pokud se vozidlo bude snažit zabránit střetu s protijedoucím předjíždějícím vozidlem a vyhodnotí (třeba mylně), že pouhé přibrzdění stačit nebude, tak je jasné, kam volant stočí. To pak budou příkopy plné aut.
Tak jednoduché to není. Budete soudit počítač jestli jednal správně? Kdo nese odpovědnost za ten algoritmus pokud se dopustí zabití – nikdo? Odvážný koncept. Tak západní právo nefunguje. Také je zde rozdíl mezi pojmy „řidič“ (jednotlivec) a „autonomní systém“ (už v názvy systém), lidi podvědomě nemají rádi systémy co mohou chladně rozhodovat o vašem přežití, více budou věřit náhodě a klice (i když pravděpodobnost přežití může být menší).
Ano, proč to nesoudit.
Za jasnou chybu (nedání přednosti, projetí červené,…) odsoudit výrobce software. Za „neoptimální“ řešení nezaviněné krizové situace (někdo nedal přednost autonomnímu autu, ale šlo to ubrzdit) taky soudit výrobce software, i kdyby nebyl odsouzen tak vydat řadu doporučení/nařízení, které přimějí výrobce vylepšit následující verzi.
No a když se analýzou zjistí, že software vybral nejlepší ze všech špatných možností? Pak fungoval výborně a není tam nic neoptimálního.
A nebo třeba to, že řešení sice bylo neoptimální, ale úplně stejné, jaké by si vybral člověk.
Ty otázky jsou důležité, ale v mnohém předbíhají dobu. Dnešní pokusy o autonomní auta mají velký problém člověka vůbec rozeznat v řadě zcela běžných situací (má jinou než průměrnou výšku, něco táhne (třeba kufr) nebo tlačí (kočárek, kolo), pro něco se sehne, …). Takže aby byl jejich provoz bezpečný, musela by se pohybovat minimální rychlostí a zastavovat v případě jakýchkoli pochybností. „Drobnou“ nevýhodou by bylo, že jejich rychlost ve městě by se limitně blížila nule a mimo město by se ploužila krokem… Jo, řešit ty těžké etické otázky radši dopředu a nenechat je na programátorech je rozhodně potřeba. Ale nezapomínejme,… Číst vice »
No zatim nejhossi pro autonomni provoz jsou husta centra evropskych mest, kde se pohybuje velke mnozstvi lidi… v soucasnosti kdyz tam pustite autonomni vozy, tak pojedou krokem a velmi casto budou stat…
To máte pravdu, jenže příčina je v těch pospíchajících řidičích. AA se budou pravděpodobně snažit zabránit kolizi, nebudou se cpát do křižovatek, když nemůžou za nimi pokračovat. Možná pak bude nejlepší, když se řízení auta na silnicích stane nelegální. To ještě ukáže čas.
To jeden problem a druhy je ale jiny, a to samotna hustota provozu, uzke ulice, zasobovani a provoz chodcu, cyklistu, apod., ridic se casto rozhoduje podle konkretni situace, a to AA zatim nezvladne…
A jinak souhlasim…
ad 4.) Zkuste si představit řidiče, který musí za celý rok převzít řízení, jenom když začne hustě sněžit. Jak to asi dopadne ?
Mne prijde, ze lide nekdy o autonomnim vozidle uvazuji jako o Bohu vsevedoucim a vsemohoucim, v praxi je pomerne tezke, aby automobil v krizove situaci s vysokou mirou pravdepodobnosti vyhodnotil rizika pro jednotlive zucastnene a jejich pripadnou hodnotu (da-li se vubec obecne rici, ze napriklad dite nebo osoba nizkeho vzrustu je hodnotnejsi nez dospely) a vybiral komplikovana reseni koho spise ohrozi a koho spise necha zit. Dle meho nazoru by mel byt osobni automobil maximalne sobecky, to nejen z duvodu nejistot zminenych vyse, ale i z ciste pragmatickeho pohledu posadky, ktera pravdepodobne nechce platit za sebevrazedny vuz a mozna by… Číst vice »
Sice s vámi souhlasím, ale řekl bych, že je to ještě o stupínek složitější: Co když to autonomní auto jede, nemá žádnou osádku (to bude zcela běžné – mnoho jízd bude bez osádky) a jeho majitelem je třeba nějaký investiční fond nebo carpool. Pořád má v takovém případě sobeckyě chránit sebe a své majitele, právnické osoby? A pak je ještě jedna typická morální otázka: Představme si, že se toto prázdné auto dostane do bezvýchodné situace: Před ním v silnici dítě, po levé straně člověk na mopedu s helmou, po levé bez helmy. Ubrzdit to nejde, je nutné si vybrat vyhnutí… Číst vice »
V zasade mate pravdu, ze v situaci bez osadky je to z pohledu etiky komplikovanejsi. Trosku nam i v techto pripadech zustava problem s pomerne odvaznym predpokladem, ze auto ktere se dostalo do podobne komplikovane situace a nedokazalo ji predejit bude schopno situaci precizne vyhodnotit a rozhodnout, co je mensi zlo. V praxi bude zrejme nejlepsi „zavrit oci a dupnout na brzdu“, domnivam se, ze je trochu prehnane, abychom po algoritmu chteli reseni slozitych moralnich dilemat. Nakonec jste nakousnul velmi zajimave tema predikovatelnosti. To muze byt docela orisek. U klasickych if then else konstrukci je predikovatelnost predstavitelna, jenze je velmi… Číst vice »
„Před ním v silnici dítě, po levé straně člověk na mopedu s helmou, po levé bez helmy. Ubrzdit to nejde, je nutné si vybrat vyhnutí do jedné ze stran “ řešení je jednoduché. Vpravo, když oba mopedisté jedou vlevo : – ) Pokud by ten jeden jel ale vpravo, tak se v jeho případě rychlosti nebudou sčítat ale odečítat. A pokud v tomto modelovém případě jsou všichni tři zmínění na vozovce tak nezbývá nic jiného než to poslat do pole. Tedy za předpokladu, že tam není svodidlo. Pokud ale bude ten autonomní stroj intenzivně brzdit tak se mu takové stočení… Číst vice »
Omlouvám se, samozřejmě to mělo být vpravo a vlevo.
A proč by se měli rychlosti sčítat a odečítat?
Všichni jedou jedním směrem po vícepruhé jednosměrné komunikaci, něco jako Ječná v Praze.
V pořádku. A co se týče jednosměrné silnice s více pruhy- to z textu nebylo možné vyčíst a má představa byla, že se jedná o komunikaci s jedním pruhem v každém směru. Tedy že ten mopedista vlevo pojede proti. NA víceproudé silnici by to bylo o mnoho obtížnější a tedy již chápu ten Váš příklad.
Proč to řešit, zamyslí se takhle živý řidič v bezvýchodné situaci?
Když už to mít natvrdo zakódované, tak ochránit plátce auta (většinou posádka), nebudu si kupovat auto aby mě zabilo.
Takže AA které udělá chybu má srazit třeba skupinu cyklistů protože tím zachrání posádku auta? A co teď s tím dále? Kdo za ty životy ponese tu zodpovědnost?
Co znamená „AA udělá chybu“ ? Když řidič udělá chybu, tak klidně skupinu cyklistů srazí. Ale pak neřešíme otázku viny a trestu* v takovém případě, ta je jasná. Ale my se tu bavíme o situaci, kdy _skupina cyklistů udělá fatální chybu_. Má auto chránit je, nebo osádku? * a mimochodem – trestání, to je další věc, kerá nás u autonomních/robotických systémů děsí. Jak chceme potrestat autonomní vozidlo za chybu? Nemůžeme mu dát pokutu, nemá žádný majetek ani materiální touhy, nemůžeme ho zavřít, nezná cenu svobody, nemůžeme ho popravit, nelpí na životě. Můžeme sice potrestat tvůrce, ale to nebude v našem… Číst vice »
Ale já mluvím o opaku, resp. o situaci kdy žádný jiný účastník neudělá chybu, jen to auto. AA udělá chybu třeba tak že špatně vyhodnotí šířku silnice, že nerozezná, zda je pod sněhem led (tam by ale byli spíš chodci než cyklisté), že v dešti nepozná, že je ve vozovce díra, nebo na mokré silnici nevyhodnotí správně, že je cesta i od bláta. A pak se dostane do situace kdy už musí vybrat mezi těmi cyklisty a tím protijedoucím kamionem např. A ano analýza toho, koho za to potrestat je přesně to nad čím jsem se zamýšlel. Já na to… Číst vice »
Pokud to myslíte takto, pak to není otázka morálně-etická (bez řešení, které by bylo objektivně správné), o kterých je většina této diskuze, ale čistě trestně-právní.
Bude to nehoda způsobená vozidlem a trest bude takový a pro toho, jak to zákonodárci nastaví.
S tím, že to nebude snadné, protože zločinem a trestem se sice zabývají celé lidské dějiny (a bylo vymyšleno spousta krásných a pestrých věcí, od máčení v řece, palečnic, odnětí svobody, po waterboarding nebo mučení hudbou), akorát to zatím bylo vždy vymýšleno proti člověku a trestat svůj druh je vždycky jednodušší, kdž víme, kde ho to bolí.
Ono to statisticky pravděpodobně bude bezpečnější než dnes. Snad ta vyšší bezpečnost nebude spojena i s nižší rychlostí.
Ale asi si dovedete představit tu reakci veřejnosti kdyby k něčemu takovému došlo…
Je taky možné, že bude v našem zájmu taková auta vůbec nepouštět mimo jim vyhrazené dráhy, kde ať si klidně hrají demoliční derby, když to jejich majitele bude bavit…
Ano, i to je možné, to už bylo před 20 lety v Minority Report, že když jsou ty auta na oddělené uzavřené cestě, tak se řídí sama, a když vyjelo na exitu na nějakou „venkovskou otevřenou cestu“, tak musel řízení přebrat člověk.
Ale asi to byl také pouze přechodný stav roku 2054 na cestě k plné autonomii.
Ten film jsem neviděl, ale očekával bych ve skutečnosti ještě horší problémy na „městských otevřených cestách“. Skutečné využití je teoreticky možné v dohledné době možná na dálnicích (a ani tam to určitě nepůjde bez problémů).
Městské otevřené cesty tam nejsou – respektive, jsou, ale nejezdí na nich tyto vozidla
https://youtu.be/Vrxyr1CjiSM?t=13
Samozřejmě takové řešení vyžaduje výraznou změnu městské infrasktury, podobné úrovně, jako když do měst „vtrhla“ železnice nebo auta.
Spíš o několik řádů větší. Železnice má ve městech pár tratí, zcela oddělených koridorů pro auta je taky minimum. Tohle by reálně musela být daleko hustší síť, než obojí dohromady. Úrovňově se to nevejde, takže buď na sloupy nad téměř všechny ulice (kde to bude dělat dost hluk) nebo pod zem a vyhnout se přitom metru a všem vedením, atd…
Taky to město podle toho vypadá – výškové budovy daleko od sebe a mezi nimi tahle pavučina. Žádný prostor pro menší domy, příliš dlouhé vzdálenosti na pěší dopravu a spol.
Myslím, že reálnější budoucnost dopravy než tohle je i teleport…
Napsal jsem Vám odpověď, ale nevím proč se nezobrazila. Takže píšu znova a zkráceně, ale možná to tu časem bude dvakrát : – O
Chybou myslím, třeba špatné vyhodnocení povrchu vozovky – bláto, led pod sněhem atd.
A ano já nevím jak koho trestat. Ale asi nemůžeme říct, že za to nenese vinu nikdo.
To nejsou odpovědi, nebo soudy z mé strany, to jsou jen otázky …
Pokud se auto dostane do situace, kdy má na výběr posádka nebo cyklista, ať už se rozhodne jakkoliv, za následky odpovídá ten kdo tu situaci způsobil. (Někdo třetí porušil předpisy? Za chybu
software auta odpovídá výrobce, za předodjezdovou kontrolu řidič, za správnost software provozovatel).
Takže do roka budou ve vězení všichni šéfové automobilek, nebo vedoucí vývoje?
To asi ne že : – )
Ne. Ještě hodně let bude probíhat vývoj, než někdo pustí takové auto do provozu. (Adaptivní tempomat zodpovídá jenom za rychlost a rozestup,… Tesla má v navodě, že řídí řidič….)
Až někdo tu odvahu mít bude, tak pravděpodobnost pruseru zaviněného autem bude malá. Výrobci software bude hrozit obří pokuta (co jiného firmě), zaměstnancům přeřazení (víc testerů každý s menší odpovědností).
Tady je jeden důležitý fakt a tím je to, že vozidlo chrání svojí posádku už jen svou konstrukcí a bezpečnostními systémy. Dítě, chodec, cyklista žádnou ochranu nemá . Ten stroj by neměl být sobecký, ale měl by mít od výrobce zakódovanou důvěru v sebe sama a v systémy jimiž je vybaven.
To ano, s chladnou hlavou věřit svým bezpečnostním prvkům, deformačním zónám, by auto mělo.
Jen snad dodám, že těmto bezpečnostním prvkům musí věřit v první řadě výrobce a tedy programátor toho systému.
Tyto morálně-etické otázky se probírají stále dokola. A přitom odpověď je jednoduchá: Jak se ve zlomku vteřiny rozhoduje člověk koho srazí? Všichni to víme: Nijak. 0,2s trvá nejrychlejší možná odezva svalu mediánového člověka na zrakový podmět. U starších lidí víc. To je ale reflexivní reakce. Nejkratší „smysluplná reakce“ – třeba šlápnutí na brzdu trvá kolem 0,5s = 7 metrů při 50 km/h, 20 metrů při 130 km/h. Složitější promyšlená reakce – třeba rozhodntí jestli vůbec brzdit nebo se zkusit vyhnout překážce ala losí test trvá ještě tak 3x déle. To co nás nejvíc fascinuje v těchto morálních otázkách je to,… Číst vice »
Já tohle téma beru vyloženě jako teoreticko morální cvičení : – ) Třeba proto, že ta auta ještě ani nemáme, neumíme vlastně vůbec říct, jestli kdy dokážou při řešení situací do toho zapojit jakousi morálku, třeba proto, že nedokážou vyhodnotit, koho vezou, kdo je ten druhý při té potencionální nehodě anebo odhadnout, jestli mají teď napálit do stromu nebo o kousek dál do zdi to bude bezpečnější atd … Ale třeba to Vaše porovnání člověk vs. stroj je určitě správné. Člověk se nějak rozhodne, třeba to napálí do chodců, třeba do protijedoucího auta, třeba vezme riziko na sebe a zkusí… Číst vice »
Ano, je to cvičení a je velmi dobré. Pamatuju si, že jsem se o podobných věcech bavil s kamarády už někdy před 10 lety (po tom, co jsem viděl filozoficko-ekonomické přednášky Michaela Sandela „Justice: what is the right thing to do?“) a všiml jsem si, že někteří při tom třeba poprvé v životě začali opravdu přemýšlet o tom, co to morálka a etika vlastně jsou a jaké mají východiska a reálné dopady a že je tam strašně moc různých dojmů a pojmů, které „tak nějak intuitivně cítíme“, ale je strašně obtížné je dobře definovat a popsat, a čím víc se… Číst vice »
Co řešíte za zbytečnosti. Po roce 2035 tu bude tolik aut, jako nyní v Pchjongjangu. Riziko dopravní nehody se bude blížit k 0. Zbytečná komise. Auta budou skutečně bez řidiče, ale jen pro malý počet vyvolenců. Ostatní budou mít kola nebo (autonomní) vlaky. Přečtěte si Fit for 55 nebo soudruha Švába z Davosu.
S prominutím, je totální volovina obětovat posádku,respektive v situaci kdy někdo vstoupí do jízdní dráhy a zejména na místech kde není pohyb jiných typů vozidel nebo nedej bože chodců předpokládatelný a zamýšlený. Proč neokopírovat to co už platí desítky, ne-li stovky let ve vztahu k železnici? (i nějaké to ETCS, tedy ECCS, by se dalo udělat v podobě balíz) Pokud někdo vstoupí do jízdní dráhy mimo místo k tomu určené, nemůže počítat s nějakou ochranou před sražením. Stejně tak pokud se pohybuje na jiné než k chůzi vyhrazení straně vozovky. Druhá věc je situace ve městech a to jak se… Číst vice »
Dovolím si reagovat pouze na první odstavec. Jeho základní teze předpokládá naprostou svéprávnost osob vstupujících do jízdní dráhy. Každý ovšem známe mnoho výjimek: děti (co obytné zóny, zóny před školami a hřišti?), senioři, nevidomí apod.). Zatímco železnice je jen někde, často na samotném tělese a délce řádově tisíců km, silnici má každý (!) doslova před domem. Obavám se, že drážní pravidla není šťastné aplikovat, zvlášť pokud by je měl na starosti úřad jako SŽ… (pardon, kopnul jsem si, hlavně kvůli té Chodové Plané).
Myslím že do kategorie osob dost svéprávných na to aby byly s to zachovat svou existenci patří i dost těch jejichž způsobilost k právním úkonům je jinak omezena. Navíc každá taková osoba má stanoveného opatrovníka (nebo jak se to přesně jmenuje právně), ev. osobu která za ni v ten moment zodpovídá. Současný trend přenášení odpovědnosti na osoby které nemají s dotyčnou co společného mi přijde velmi nešťastný. Vezměme to dítě, pokud je rodič není s to uhlídat, nebo je dokonce záměrně nehlídá, přiměřeně věku dítěte, a toto vletí pod auto, tak není podle mne možné za předpokladu dodržení všech jiných… Číst vice »
Jen si do SŽ kopněte. A pořádně. Zasloužili by si i víc, než jen kopnutí v diskuzi.
Jenže na českých silnicích nejsou místa, kde chodec nemá co dělat. Padesát metrů od přechodu se smí přecházet. Na dálnici řešit nehodu, dokonce může nastat i evakuace hořícího autobusu. Může nastat situace, kdy chodec zaviní nehodu, které řidič nezabrání, ale nemůžu ze zásady a bez pokusu o zmírnění srážet chodce, protože si myslím, že tam nemá co dělat. Z toho výběru, moderní silnice, historické cesty, proč preferovat auta? Čistě pro auta je dálnice, čistě pro cyklisty je cyklostezka(kolik stezek je opravdových, se zákazem chodců), ale většina silnic je pro obojí. Z obce A do obce B, když pospíchám, pojedu po… Číst vice »
De-iure možná ne, ale de-facto taková místa jsou, je to jakákoliv vytížená silnic v podstatě bez krajnice, místa kde je silnice a vedle ní chodník… Samozřejmě, jsou tu některé případy kdy dochází k mimořádné události, ale to nebude situace po dobu 99% času chodu systému. Řekněme to takto, pokud pojede auto z Červenohorského sedla serpentinami a tam za jednou se objeví skupina lidí přes půl pruhu, i kdyby jich bylo padesát, a nebude možné se jim vyhnout, tak ten systém nemůže hodit auto ze srázu, nebo s ním napálit do skály. Stejně tak pokud vstoupí do cesty skupina lidí pod… Číst vice »
Do zatáčky vždycky vyjíždím tak, abych zastavil na vzdálenost, na kterou mám rozhled – i na dálnici můžu dojet kolony.
Vstoupit do zabrzné dráhy souhlasím, samozřejmě auto udělá co umí (brzda naplno) a ne riskování ještě větší škody (uhejbacím manévrem sejmout neco v protisměru a chodce
uhejbacím manévrem sejmout něco v protisměru a chodce stejně trefit.
Staré cesty kolem Valtic bych asi obnovoval jako ty úplně poslední. Je to v podstatě vesnice mezi vesnicemi, pro místní dopravu stačí ještě dlouho a dálková by měla být po trati. S Červenohorským sedlem jsem to tak úplně nepobral. 50 chodců nespadne z nebe a ta věc bude muset dodržovat pravidla. Tudíž přizpůsobí rychlost svému „rozhledu“ ještě dříve, než se tam bez varování zničehonic překážka vyskytne.
Pro auto by v podstatě „spadnout z nebe“ mohlo, stačí aby byly za serpentinou. Jízda přísně podle rozhledových poměrů může znamenat rychlost velmi nízkou, tak se s dovolením nejezdí, jezdí se na nějaké předpokládatelné riziko.
Ty cesty kolem Valtic jsou příklad kde by to myslím chtělo vyzkoušet zejména z důvodu slušné zachovalosti úseku a vysoké letní frekvence lidí na kolech.
Ta jízda na nějaké „předpokládané riziko“ mně několikrát za kola dostala až dolů. Tak se tedy s dovolením nejezdí a pevně doufám, že AA tak
jezdit nebude. Silnice okolo Valtic bohužel znám. 👎
Ale jezdí se, jinak by nebylo možné provozovat silniční dopravu protože byste musel u konce každého plotu zastavit, za každým dubem čekat jelena a jet krokem… Takže se jezdí s tím že tam ta překážka prostě nebude, respektive je předpokládané riziko, pravděpodobnost, výskytu tak malé že se pro praktické případy zanedbává.
Tak zrovna plot nebo chodník umí „číst“ i popelářské Volvo s funkcí autonomní jízdy ve čtvrti, kterou se naučí. To je dost zásadní rozdíl oproti „přehlédnutí“ skupiny 50 chodců. Tohle není živý řidič se všemi jeho nedostatky. Opravdu se to nebude řítit tam, kam vůbec nevidí. To je jeden z důvodů, proč už léta preferuji na cestování vlak, MHD, nebo kolo. I když je těch důvodů samozřejmě mnohem více.
Vy to pořád nechápete, to co jste původně navrhoval by znamenalo před každým takovým místem kam nevidíte zastavovat, nebo jet krokem. Proto říkám že se jede na nějaké předpokládané riziko. Prostě za koncem protihlukové stěny nebude v 99,999 % splašený traktor. Třeba. V 99,999999 % nebude v serpentině schovaná skupina 50 lidí co se motá v jízdním pruhu.
Spíš Vy nechápete, že ti ostatní účastnící mají právo na život a ne na to stát se položkou v kolonce „předpokládané riziko“
Váš výklad práva na život je poněkud přebujelý, dožadující se aby bylo dodrženo v situaci kdy vstupujete do míst kde může velmi snadno dojít k jeho ohrožení.
Že mi něco skočí do brzdné dráhy je jiná věc. Nebudu narážet do překážky, která několik sekund stojí na místě.
Ale jezdí se, jinak by nebylo možné provozovat silniční dopravu protože byste musel u konce každého plotu zastavit, za každým dubem čekat jelena a jet krokem… Takže se jezdí s tím že tam ta překážka prostě nebude, respektive je předpokládané riziko, pravděpodobnost, výskytu tak malé že se pro praktické případy zanedbává.
Vy jste to asi s těmi cestami nepochopil. V současnosti pokud chcete z Valtic dostat na kole do Břeclavi, tak není dostatečně přímá a vhodná cesta, přestože buď historicky existovala, nebo by bylo možné ji vytvořit. Současné spojení je dobré pro turistiku, ne pro nějakou větší dopravu.
Co když do vozovky spadne člověk co právě omdlívá? Nebo ho někdo (úmyslně či neúmyslně) do silnice strčil? Nebo utíká před násilníkem? Nebo vylézá z hořícího auta?
Také byste nechal své autonomní auto takové lidi přejet?
To jsou tak okrajové případy že nemá cenu se jimi zabývat. Zejména útěk před násilníkem, kolikrát se to děje? Pokud tam vletíte na vzdálenost velmi kratší než zábrzdná, tak jediné co se dá čekat je že auto redukuje rychlost před nárazem. To vozidlo nemůže v devadesátce prudce změnit směr jenom protože se pár metrů před ním někdo skácí, nebo vběhne dos cesty, nedej bože kvůli tomu udělat z posádky Májku.
V tak chaotické džungli kterou je silniční doprava si to nedovedu představit, možná na dalnici.
Ještě by mě zajímalo jestli někdo zkoušel samoridicí auto v prostředí silnic třetí třídy s různě křivolakou krajnici a sluncem nizko nad obzorem.
Jako by jste popisoval včerejší den. Byl jsem na kole relaxovat a kus musel jet po silnici. Slunce nad obzorem dokáže divy. Zapnul jsem blikačky a doufal, že mně v tom slunci z aut řidiči uvidí. Zda by mně dokázalo AA s dnešní technologií vidění registrovat netuším. Možná to ví někdo znalejší.
Samozřejmě že to někdo zkoušel:
https://www.youtube.com/watch?v=jkCVx7NRJ64
Dokonalé to v žádném případě ještě není, ale že by byl úplně mimo a posílal to do každého stromu, to taky ne.
Ještě bych chtěl upozornit, že Openpilot je „levné řešení samořízení“ pouze s telefonem, jednou kamerou a žádnými senzory, takže fakticky úplně nejprimitivnější způsob, jak to dělat.
Samozřejmě víc kamer, víc senzorů a vyšší výkon HW by přinesl výrazně lepší výsledky.
Sice to asi nebude nejoblíbenější řešení, ale měl by se obětovat ten, kdo udělal chybu. Pokud jedete autonomním autem tak neobětuji rodinu v autě, protože do cesty vběhne nečekaně deset ožratých lidí. auto by se mělo snažit minimalizovat ztráty na životech, ale nemělo by ohrozit životy posádky, která za to nemůže.
Mam vyhradu k posledni vete, ono to muze byt i naopak, ridit muze ozraly ridic se zvracejim spolujezdcem a vas samotneho jako chodce by mel obetovat? I tahle situace muze nastat.
V autonomním autě bude někdo řídit?
Ano, uz jsem si to uvedomil, ridit bude to auto a poveze ty cestujici… 🙂
Slo mi o to, ze i ozrali a zdrogovani muzou byt na obou stranach, ale v aute budou chraneni, oproti chodcum…
Pokud ten ožrala jen nastavil cíl a dál s kumpány pije a řízení se už nevěnuje, tak fakt není jeho problém, že do cesty leze někdo další v místě, kde nemá co dělat, byť by byl i střízlivý.
To prave rikam, dnes ma clovewk nejakou odpovednost pri rizeni, pokud bude provoz ve stupni 5, tedy plne autonomni, tak tu odpovednost ztrati,,,,
Vysledkem bude, ze dnes vime, ze vina je na ridici, ted nebude vina na nikom, nebot auto dalo prednost tem, kteri resi sve problemy drogami a alkoholem…
Jina situace pak nastane v pripadech, kdy autonomni vozidlo bude v nizsim stupni, a ocekavat tak reakci ridice…
„řidič“ může být ožratý libovolně, neboť neřídí … a tedy nemůže „udělat chybu“ …
Ano napsal jsem blbost, slo mi o neco jineho…
A presto je v nazvu v clanku „Kojenec, babička nebo řidič?
Jestli nahodou to neni take o tom stupni autonomniho rizeni… nebo jak budeme posadku vozu nazyvat – osobu za „volantem“
V plně autonomním autě neřídíte. Můžete klidně být ožralý, spolujezdec zvracet a na jízdu to nemá vliv.
Ano napsal jsem blbost, slo mi o neco jineho…
To co píšete je jistě logické. Ale co v případě, že autonomní auto špatně vyhodnotí například povrch silnice a bude si muset vybrat do koho narazí – jestli do stromu a zabije posádku nebo do chodců, takže posádka přežije. Nebo např. AA „přehlédne“jiného účastníka silničního provozu (chodce) který se chová dle pravidel. V takovém případě opět srazí toho chodce nebo vrazí do stromu? Ani nechci o tom debatovat, to je dle mého názoru tak citlivé téma, že bych o něčem takovém ani nechtěl rozhodovat, ale asi nemůžeme předpokládat, že AA budou vždy bezchybná. Pokud by ovšem byla, tak by to… Číst vice »
Pokud by vezlo tchýni na nádraží, tak bude důležité hlavně aby přijelo včas 😃
Jak může auto vyhodnotit, kdo udělal chybu? Co když chybu udělal jeho vadný senzor? Nebo Co když máte volbu „přejet 5 lidí anebo prudce brzdit a dva lidi v autě pohmožděniny od pásů“?
A budou mít pohmožděniny? U osobního automobilu můžu předpokládat, že je posádka správně zajištěná (pásy, dětské sedačky) a při velkém zpomalení se aktivují airbagy.
Jo u MHD autobusu je vhodné počítat se stojícími cestujícími.
Jedete jednosměrkou, po prave i leve straně jsou zaparkovaná vozidla. Před vaše vozidlo vyjede kočárek, protože matka přes zaparkované nákladní vozidlo do silnice nevidí. Kočárek je 10 m od Vás a vy jedete rychlostí 30 km/hod. Co uděláte?
Brzdím? Jednoznačná chyba matky, když leze, kde nevidí. Taky mohla zastavit před vstupem a rozhlédnout se a když nic nepojede až potom přejít.
To je obvyklá reakce, jenže to dobrzdit nemusíte. A z výše uvedeného článku je patrné, že zřejmě bude auto naprogramováno, aby radši nabouralo jiné stojící vozidlo, aby se zabránilo srážce.
To je možné, ale neměl by při tom ohrozit na životě posádku. Dobře 30km/h by asi přežil.
A škody v takovém případě ale nesmí jít za řidičem, ale za tím kdo daná pravidla schválil a vynucuje. Alternativně za tím kdo zavinil vznik situace. Ale nemyslím i že je možné aby na někoho byla přenášena odpovědnost za něco co nemůže prakticky ovlivnit.
Za tím, kdo kočárek do vozovky strčil. Řidič auta neví, co je v kočárku, tudíž nemůže ani efektivně porovnávat hodnotu aut ku hodnotě kočárku.
Já tedy nevím, ale kočárek obvykle slouží pro přepravu dítěte. A je stále lepší počítat s tím, že tam dítě je než přemýšlet o tom, zda je či není prázdný.
V první řadě by měla být odpovědnost na tom kdo ten kočárek ovládá, ne na nikom jiné. O tom že to zhusta zneužívají jako beranidlo a nástroj k vynucování si kde čeho a obtěžování ostatních lidí se zmiňovat nemusím.
No to by mě fakt zajímalo co si matky s dětmi v kočárku vynucují dokonce zneužíváním kočárku.
No povídejte.
Vy jste nikdy nezažil použití kočárku jako beranidla pro vtlačení se do plné šaliny, nebo strkání kočárku do cesty a vynucování si zastavení auta před přechodem místo toho aby počkala až to jedno auto projede? Já párkrát ano.
No já žasnu. Nejprve jsem napsal příspěvek výše a nyní vidím, že jsem se nespletl. A co má asi tak ta matka s tím kočárkem dělat? No snad jedině čekat na další spoj a doufat, že bude volný. A co kdyby některý z cestujících prostě vystoupil a na další počkal on? A o strkání kočárku do silnice jsem se zmiňoval. Je to dáno konstrukcí. Prostě vždy pojede kočárek jako první. S tím nic neuděláte.
Pokud vidí že je šalina narvaná po střechu a další jede asi tak za pět minut, tak má počkat. A s tím kočárem má taky počkat až někdo zastaví nebo je volno, ne ho tam strčit aby si to puštění vynutila.
No, tak asi proto byla v dopravě vždy vyhražená místa pro kočárky a co si pamatuji tak to snad bylo tak, že viděla-li maminka, že tam již jeden kočár je tak čekala na další spoj. Nevím, třeba se tu najde někdo kdo by to mohl potvrdit či vyvrátit
Ano, z části máte pravdu. Je častý jev kdy kočárek vjíždí na přechod jako první. Ale je nutné říci, že je to dáno jeho konstrukcí. Řešením je uzákonit to, že matky budou při přecházení muset vstupovat na přechod jako první a kočárek táhnout za sebou. Víte, zodpovědnost je podle mě na tom, kdo má povinnost se k přechodu přibližovat takovou rychlostí, aby byl schopen vozidlo zastavit. A pokud člověk projíždí uličkou mezi zaparkovanými auty a nemá dostatečný přehled tak prostě má jet tak, aby za každé okolnosti byl schopen zastavit. A o obtěžování se nezmiňujte. Zajímalo by mě, co si… Číst vice »
Ne, jak jsem Vám už napsal, na přechodu mají počkat až buď řidič zastaví, nebo je volno, ne tam ten kočár prostě vrazit a zastavení si vynutit. A děje se to i pokud jedou dvě tři auta a pak nic. To je prosím zneužívání přednosti. Pokud máte dopravní systém kde tramvaje jezdí s takovým taktem že tu další je o zastávku vzadu (Brno linka 12), tak má vyčkat dalšího spoje. Já se taky necpu do viditelně plných dopravních prostředků. Buď počkám na další, nebo jdu pěšky. A to se do jakéhokoliv dopravního prostředku vlezu líp než někdo s neforemnou a… Číst vice »
1. Chodce pustím vždy i když široko daleko jiné vozidlo není . Pokud jasně vidím, že stojí u přechodu a evidentně chce přecházet. Zastavuji i tehdy, blíží li se k přechodu chodec (cca 3 metry od něj)a je evidentní, že tento přechod bude používat protože nikam jinam nemá možnost jít. Oční kontakt mezi řidičem a chodcem! To je to, co lidé neumí moc používat a přitom to funguje perfektně. Jako chodec stojící u přechodu sleduji řidiče a to, zda o mě ví. A víte co? Ono to funguje!
Pokud chcete pouštět chodce, i v takovéto situaci, tak si je pouštějte, ale je to blbost a když to tak vezmu, tak působíte zbytečnou spotřebu paliva. Jen tak mimochodem. Já když někam jdu, tak si dávám jo sakra velký pozor abych zbytečně neblokoval silniční dopravu. Proč bych to dělal? Není důvod, pro mne je mnohem snadnější počkat, změnit směr atd. než pro někoho v autě. Co se šalin a kočárů a podobně týče, pokud vidím že je spoj narvaný, tak se tam necpu i kdybych tam měl rezervovanou sedačku se zlatým potahem. A speciálně co se kočárů týče, tak nevidím… Číst vice »
Ale to dítě v kočárku taky žádnou chybu neudělalo …
A kdo vstrčil kočárek do jízdní dráhy? Za tím to má jít.
Dobrzdit to nemusíte, ale rychlost bude minimální. Pořád lepší než bez brzdění vrazit do zaparkovaného auta a osobu mezi vozidla skřípnout.
Chyba matky. A jak k tomu přijde to dítě? Taková „jednoduchá“ řešení jsou dobrá tak na předvolební bilboardy pro jednoduché voliče.
Mno dítě neumí do určitého věku odlišit sebe od matky, jen tak na okraj. A je otázka nakolik má moderní právo přepisovat stovky let dlouhou historii chápání kde je pravděpodobně i biologická složka. To je filosoficko-právní problém který ale už nesouvisí s autonomními vozidly. Je otázka nakolik je morální aby v momentě kdy stát vstupuje výrazně a historicky bezprecedentně do vztahu mezi rodiče a dítě nesli ještě rodiče následky za chování dítěte. A to zejména od momentu kdy je dítě (nuceně) svěřeno do péče výchovné instituce a vliv rodičů je tím značně omezen. Jinak myslím že soudy obecně upouštějí v… Číst vice »
Šlápnu na brzdu a budu se co nevíce snížit rychlost . Pokud bude sucho tak 30km/h bych to měl dát. Ale teď je otázka, zda tuto osobu s kočárkem nebylo možné vidět již zdálky jak z chodníku za vozidlo vchází. Je to jako s kolonou před křižovatkou kde je přechod a může z poza vozidla z levé strany chodec vyjít. Také s tím počítám, jedu krokem a sleduji, zda tam žádný není. Děti často nejsou vidět ani za osobákem. Jsem zvědavý jak bude ten automat řešit třeba tohle.
No ono by to mělo jednoduché řešení i dnes, stačilo by aby v takové situaci byla plná vina na tom kdo vstupuje do jízdní dráhy na místě nepřehledném a k tomu neurčeném. Proč by měl člověk nebo stroj předpokládat že za každým autem je harant, nebo že ženská chce přecházet a že nejde třeba do kufru auta. Mimochodem v některých zemích je takovéto vstupování do vozovky pokutovatelné. Možná by to nebylo od věci pokud takovýto vstup do vozovky mimo místo k tomu určené způsobí nutnost zpomalit nebo změnit směr vozidla pohybujícího se po silnici a zejména pokud se tak stane… Číst vice »
To co požadujete už v zákoně tak 100 let je:
§ 54
(2) Mimo přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.
To není tak jednoduché. Na našich silnicích jsou i místa, která nejsou vybavena místy jak vy píšete „k tomu určenými“ (přechody) Pak lidé přecházejí a jediné co musí je při přecházení dbát zvýšené opatrnosti. Pokud takové místo je tak obvykle zastavím a chodce nechám přejít. Udělá to i nějaký systém? Ale jasným prohřeškem je to, když jde člověk po chodníku (obrubníku) ,vás má za zády a když je u přechodu tak se otočí doleva a udělá krok či úkrok do vozovky. Tam se s tím nedá nic dělat. Prostě jen se přibližovat takovou rychlostí, aby bylo možné zastavit (uhnout nemusí… Číst vice »
Tomu systému musí být jasné že u takového místa je. Jak je už na jinou otázku, osobně bych byl pro nějaký systém balíz. V momentě kdy budou nasazeny autonomní systémy tak musí dojít ke změně chování chodců, dnes je módní hodit všechno na řidiče, byť jsou to situace vyvolané jinými účastníky provozu. Přecházení bez rozhlédnutí, vybíhání zpoza autobusu… Dnes to hodíte na řidiče že měl předvídat. Ale je to blbost. Jakýkoliv takový skok do dráhy který nastane pod zábrzdnou by měl jít zadaným skokanem. Na řidiče to lze hodit, ale systém ukáže jak to přesně bylo. Samozřejmě mohou nastat situace… Číst vice »
Je otázka jak rychle si toho lidský řidič všimne a jak rychle zareaguje. Oproti tomu auto řízené AI monitoruje pohyb všech vozidel a osob v okolí najednou a počítá jejich trajektorie. Taky má kamery umístěné výš než řidič oči, které sledují jen určitou výseč a ostře pouze jeden bod. Takže AI může začít brzdit mnohem dříve a pokud opravdu vstoupí do vozovky tak reaguje okamžitě a tím minimalizuje škody na zdraví i majetku. Za mě tedy jasná výhoda oproti lidskému řidiči.