Němci postaví další e-dálnici. Kamiony bude pohánět elektřina z větru
Po mnohaletém testování na uzavřené trati bývalého vojenského letiště Gross- Dölln vyjedou příští rok na dálnici A5 v Hesensku kamiony,
Po mnohaletém testování na uzavřené trati bývalého vojenského letiště Gross- Dölln vyjedou příští rok na dálnici A5 v Hesensku kamiony, které budou používat k jízdě nikoliv naftu, ale elektřinu. Spalovací motor budou mít, ale doplní ho elektromotor, který bude pohánět elektřina. Tu získají přes sběrač z trolejí nad dálnicí.
V Hesensku začala stavba prvního úseku takzvané eHighway, což je v podstatě „zadrátování“ běžné dálnice. O elektrizaci dalšího úseku v Německu rozhodli minulý týden: troleje postaví na osmikilometrovém úseku dálnice A1 mezi Reinfeldem a Lübeckem ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko.
Dálnice A1 mezi Hamburkem a Lübeckem patří mezi nejvytíženější v Německu. Prvních osm kilometrů má stát 14 milionů euro. Napájená má být elektřinou z obnovitelných zdrojů. Těch je v této oblasti dostatek především díky množství větrných elektráren. V Německu věří, že podobný projekt může výrazně snížit emise z nákladní dopravy. Trolejový systém má stavět společnost Siemens. Projekt už schválilo ministerstvo dopravy.
Součástí projektu je kromě zapojení vysokých škol i spolupráce s konkrétním dopravcem: Spedition Bode sídlící v Reinfledu už testuje hybridní nákladní automobily, teď se chystá i na tahače, které mohou svoji jízdou připomínat trolejbus.
</span>https://www.youtube.com/watch?v=Z8l9ieoIazc<span lang="en-US">
V Německu jde o druhý úsek, který se bude stavět. Podle serveru Heschenschau.de už začala stavba prvního úseku na A5 mezi Frankfurtem a Darmstadtem. l
Siemens při vývoji vycházel z toho, že neexistují tak velké baterie pro to, aby mohly kamiony jezdit jen na ně. Má proto vizi zadrátovat více dálnic, po kterých by takto kamiony jezdily. Současně by měly kamion spalovací motor pro provoz mimo elektrifikované dálnice. Kromě testovacího centra běží zkušební provoz na dvou kilometrech ve Švédsku. Problémem jsou vysoké náklady: mluví se o zhruba 50 milionech korun za kilometr. Podle Siemensu se investice do 10 let vrátí.